Související články

V regionu střední a východní Evropy se nejlépe žije v Budapešti a Praze. Ukázal to nejnovější průzkum organizace Economist Intelligence Unit (EIU). V konkurenci 140 měst celého světa se ale Praha umístila až 60., první místo patří kanadskému Vancouveru, naopak poslední je zimbabwská metropole Harare. Hodnotilo se podle pěti základních kategorií: ekonomická stabilita; kvalita zdravotní péče; kultura a životní prostředí; vzdělání; úroveň infrastruktury.

Občané podle prezidenta Václava Klause nedoceňují obrovský význam evropských institucí. Řekl to ČTK v reakci na nízkou volební účast. Prezident doufal, že účast bude vyšší. Nakonec byla ale tak nízká, že hlasování do Evropského parlamentu označil za čtvrtvolby. Výsledky voleb prý Klause nepřekvapily. "Je evidentní, že se prosadily standardní politické etablované strany, a že pokusy několika desítek malých seskupení, obvykle shromážděných kolem jedné, dvou osob, nemají šanci," prohlásil prezident. V pohoření malých stran v eurovolbách spatřuje jasný návod do dalších voleb.

Neúspěch Strany zelených nechtěl Klaus komentovat s tím, že by to mohlo být z jeho strany považováno za škodolibost, kterou si odpustí. K propadu euroskeptického uskupení Libertas prohlásil, že pro voliče představovali "neznámé slovo, neznámou zkratku". S Libertasem je přitom kritik Evropské unie Klaus často spojován. Za Libertas.cz letos kandidoval například bývalý člen poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý a někdejší ředitel televize Nova Vladimír Železný.

Na 45 procent českých podniků míní, že evropská legislativa tvořená v Bruselu škodí jejich podnikání. Opačného názoru je přibližně pětina firem. Více než čtvrtina společností pak tvrdí, že evropská legislativa nemá na jejich podnikání vliv. Vyplývá to z bleskového průzkumu Hospodářské komory k výsledkům voleb do Evropského parlamentu, kterého se zúčastnilo 628 firem různé velikosti z celé ČR. "Podnikatelé považují většinu evropské legislativy za zbytečnou a ztěžující jejich podnikání, místo jeho usnadňování. České firmy se v mnoha oblastech cítí diskriminovány a znevýhodňovány proti svým konkurentům zejména ze starých členských zemí," uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Evropské instituce podle něj nejsou schopny zajistit v mnoha oblastech rovné podmínky pro firmy z nových členských zemí, což je jedním z hlavních důvodů negativního vnímání Bruselu mezi tuzemskými podniky. Významný podíl firem podle průzkumu také nevěří, že čeští europoslanci mají šanci cokoliv na evropské úrovni prosadit. To podle Kužela nevypovídá o neschopnosti zákonodárců, ale spíše o vnímání ČR jako velmi malé země v konkurenci ostatních členů EU.

Volby do Evropského parlamentu vyhrála Občanská demokratická strana s výrazným náskokem před sociálními demokraty. Vítězství pro občanské demokraty znamená, že jsou před říjnovými volbami do sněmovny znovu ve hře. Kromě ODS a ČSSD však z 32 kandidujících politických stran a hnutí své poslance do Bruselu vyšlou už jen komunisté a lidovci. Eurovolby znamenaly debakl malých stran, propadli i zelení. Výsledky voleb sledovala Milena Štráfeldová:

Český premiér Jan Fischer se začátkem příštího týdne v Bruselu setká s generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem a s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Se Schefferem se má Fischer setkat v pondělí v podvečer. Diskutovat budou například o aktuální bezpečnostní situaci s důrazem na současné operace pod vedením aliance. V úterý dopoledne se pak český předseda vlády setká s Barrosem. Jejich jednání se má týkat především přípravy nadcházející Evropské rady nebo situace v rusko-ukrajinských vztazích v souvislosti s dodávkami plynu do EU. Z Bruselu se premiér Fischer přesune do Berlína, aby se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Česká republika získá v následujících letech od Švýcarska v rámci společného programu téměř 110 milionů švýcarských franků (téměř dvě miliardy korun). Program je určen na podporu snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené EU, uvedlo ministerstvo financí. Česká republika může tuto finanční pomoc čerpat zejména formou grantů, přičemž pomoc je cílena hlavně na bezpečnost, podporu reforem, životní prostředí a infrastrukturu, podporu soukromého sektoru a rozvoj lidských zdrojů. Nejméně 40 procent celkové částky je podle dohody určeno pro kraje Moravskoslezský, Olomoucký a později i Zlínský. Rámcová dohoda mezi Českou republikou a Švýcarskem ohledně Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie byla podepsána 20. prosince 2007.

Premiéři zemí takzvané Visegrádské čtyřky, tedy Polska, Česka, Slovenska a Maďarska, ve čtvrtek v bývalém solném dole Wieliczka u Krakova jednali mimo jiné o nynější ekonomické krizi, o energetice a o záležitostech Evropské unie. Český premiér Jan Fischer řekl, že se svými kolegy z Polska, Slovenska i Maďarska si budou vyměňovat informace o krizi, o tom, jak jí čelit, nebo jak zabírají protikrizová opatření. Pro země Visegrádské čtyřky je důležité téma energetiky a energetické bezpečnosti. Podle Fischera chtějí být tyto lépe státy připraveny na takové události jako byla plynová krize. Začátkem letošního roku se kvůli rusko-ukrajinskému sporu o dodávkách plynu řada zemí ocitla řada zemí ve střední a východní Evropě bez této suroviny. Premiéři se také dohodli, že jejich země se budou vzájemně podporovat v nominacích kandidátů na jednotlivé posty eurokomisařů v příští Evropské komisi a nebudou si konkurovat.

Evropská unie se ve čtvrtek dohodla na mechanismu výměny informací o údajných teroristech zadržovaných v americké věznice na Guantánamu, které by chtěla některá unijní země přijmout na svém území. Takový stát by měl partnerům poskytnout všechna dostupná data o vězni ještě dřív, než o jeho přijetí na svém území rozhodne. Uzavření této věznice ležící v kubánském Guantánamu do roka nařídil v lednu prezident Barack Obama. Následně požádal Evropany, zda by mohli část vězňů přijmout. Mělo by se to týkat několika desítek vězňů, kteří nebyli obviněni a jsou před zákonem bez poskvrny, ale u nichž hrozí při návratu do domovských zemí riziko represe od tamních režimů či úřadů. Přijmout některého z vězňů jsou připraveny třeba Španělsko či Británie. Proti se staví třeba Rakousko. Poskytnout některému z vězňů útočiště nemá v plánu ani Česko, potvrdil ministr vnitra Martin Pecina. "Nevíme o tom, že by tam byli lidé, kteří mají nějaký vztah k Česku, kteří třeba byli českými občany nebo tady mají příbuzné," řekl ministr Pecina.

Povinností zemí, které zažily totalitní režimy, je být solidární s těmi, kdo žijí v podmínkách totalitního nebo autoritativního státu. Bývalý československý a český prezident Václav Havel to řekl ve čtvrtek v Krakově na oslavách dvacátého výročí pádu komunismu v Polsku. "Myslím si, že toto výročí je mimo jiné příležitostí k tomu, prokázat solidaritu s lidmi usilujícími o sebeosvobození v jiných zemích," prohlásil Havel. V této souvislosti mluvil o Barmě, Severní Koreji, Kubě a Íránu. V takových organizacích jako Evropská unie a NATO je podle něj třeba upozorňovat, že "jsou země, kde jsou političtí vězni, kde lidská důstojnost je ponižována, svobody a lidská práva potlačovány". Polský premiér Donald Tusk vyzval k solidaritě v době globální ekonomické krize, na niž může být odpovědí agrese, konflikt či egoismus. Český premiér Jan Fischer před začátkem slavnosti řekl, že za dvacet let od pádu komunismu se podařilo, že "žijeme v normálních poměrech, tak, jak ty generace před námi byly zvyklé".

Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner podle českého prezidenta Václava Klause "demoluje demokratickou diskusi" v Evropské unii. Prezident to uvedl na své internetové stránce v reakci na Kouchnerovo tvrzení, že Klaus snižováním významu voleb do Evropského parlamentu demoluje Evropu. Kouchnerova slova jsou podle Klause neuvěřitelná. "Vnímám je jako pokračování výroku francouzského prezidenta (Jacquesa) Chiraka, který řekl na adresu nových zemí Evropské unie, když vyjádřily samostatný názor, že propásly dobrou příležitost mlčet," napsal Klaus pro server idnes.cz. Chirac své kontroverzní vyjádření pronesl v roce 2003 jako reakci na rozhodnutí Česka, Polska a dalších zemí střední a východní Evropy podílet se na americké vojenské operaci v Iráku. Diplomatickou roztržku rozpoutalo úterní Klausovo prohlášení o zbytečnosti voleb do Evropského parlamentu. "Je zbytečné dělat evropské volby, to jsou stejně takové polovolby. Takže já bych bral v úvahu, kdyby jednotlivé parlamenty posílaly své zvolené poslance do těchto organizací a orgánů," řekl tehdy prezident v Paříži po představení francouzského vydání své knihy Modrá, nikoli zelená planeta.