Související články

Inkluzivní vzdělávání jako prostředek k začleňování zranitelných skupin do společnosti je podle českého premiéra Petra Nečase (ODS) jedním z klíčových nástrojů české politiky vůči menšinám. Petr Nečas s postojem české vlády seznámil evropského komisaře pro lidská práva Nilse Muižniekse. Inkluzivní vzdělávání předpokládá zařazování co největšího počtu dětí do běžných škol. "Cílem české vlády je vytvoření předpokladů pro dlouhodobě úspěšné zapojení a plnohodnotný rozvoj všech menšin, včetně zvláště zranitelných skupin, jako jsou Romové či osoby se zdravotním postižením," uvedl po schůzce úřad vlády v tiskové zprávě. Nils Muižnieks, původem z Lotyšska, je na pravidelné návštěvě Česka jako jedné z členských zemí unie. V oblasti vzdělávání se vláda podle Petra Nečase soustředí především na to, jak připravit znevýhodněné romské děti ke vstupu do povinné školní docházky prostřednictvím programů včasné péče a posílit jejich účast v předškolním vzdělávání. Proto český premiér komisaři představil Národní akční plán inkluzivního vzdělávání a další materiály.

Mladí Češi patří v Evropské unii k "šampionům", pokud jde o užívání konopí. Tuto drogu vyzkoušela téměř polovina Čechů ve věku 15 až 34 let (49,3 procenta), nejvíce z celé unie. Vyplývá to ze zprávy Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za rok 2012. Třeba v Rumunsku, které figuruje na opačném konci pomyslného žebříčku, to jsou jen tři procenta. Ve věkové skupině od 15 do 64 let má v unii nějakou zkušenost s konopím 80,5 milionu lidí, tedy asi 24 procent. V tomto ohledu ČR na nejpřednějších místech nefiguruje. V posledním desetiletí se nejčastěji užívanou stimulační drogou v EU stal kokain, který někdy vyzkoušelo 15,5 milionu Evropanů ve věku 15 až 64 let, uvedlo středisko. Například mezi mladými Čechy ve věku 15 až 34 let kokain někdy vyzkoušelo 1,6 procenta, což je v EU páté nejmenší číslo. Dokument střediska rovněž ukazuje, že se postupně snižuje užívání heroinu.

Výroční kontrolní zprávy, které posílali čeští auditoři ke kontrole nakládání s evropskými penězi do Bruselu, byly nespolehlivé. Poslancům ze sněmovního kontrolního výboru to řekl člen Evropského účetního dvora Jan Kinšt. Protože auditoři spadají pod ministerstvo financí, vyzvali poslanci šéfa resortu Miroslava Kalouska, aby jim přišel osobně vysvětlit, jak chce ztracenou důvěryhodnost českého auditu obnovit. Podle ministerstva financí si ČR uvědomuje vážnost situace a chce řešit problémy. Za chyby v kontrole auditů kritizovala Evropská komise Česko už na jaře. V reakci na to pak postupně zastavovala tok peněz do vybraných operačních programů. České straně uložila přijmout nápravná opatření. V červenci pak obnovila platby do většiny regionálních operačních programů a menších sektorových operačních programů. V říjnu proplatila 43 miliard u operačních programů doprava a životní prostředí, které jsou největší. MF upozornilo, že negativní posudek ČR vychází z hodnocení stavu v roce 2011 a systému, který byl v té době nastaven a na jehož změně se již v době auditu započalo po dohodě s EK pracovat.

Ve vedení velkých evropských firem by mělo být nejméně 40 procent žen. Zajistit to má směrnice, jejíž návrh dnes přijala Evropská komise. Firmám za její neplnění, bude-li návrh schválen státy a europoslanci, budou hrozit sankce. V řídících orgánech největších společností, které jsou obchodovány na burze, v říjnu na sedm členů připadala jen zhruba jedna žena (13,7 procenta). V ČR to je podle údajů EK 15,4 procenta. Návrh se týká asi 5000 firem v EU. Jde o velké podniky, které se obchodují na burze, nikoli o malé a střední firmy, tedy společnosti s obratem pod 50 milionů eur a méně než 250 pracovníky.

Čeští politici příliš zasahují do chodu státní správy. Poškozují tak Českou republiku při čerpání dotací z Evropských fondů. V Bruselu to Českému rozhlasu v exkluzivním rozhovoru řekl eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Kritiku obsahuje i zpráva Evropské komise, kterou má rozhlas k dispozici.

Evropská unie nemá se zajištěním míru v Evropě nic společného, je pouze produktem toho, že v Evropě mír vládne. V debatě se studenty na pražské Vysoké škole chemicko-technologické to dnes řekl prezident Václav Klaus. Studentům zopakoval svůj názor, že se unie přehnanou integrací ocitla ve slepé uličce a měla by se vrátit do bodu, kdy byla jen společenstvím ekonomicky spolupracujících států. "Ne, že Evropská unie garantuje mír, a proto si zaslouží Nobelovu cenu za mír. Myslím, že politologicky je naprosto evidentní, že Evropská unie je produktem míru, sekvence příčin a následků je úplně obráceně," řekl Klaus v debatě se studenty a akademiky. Klaus studenty oslovil s prakticky identickou přednáškou, jakou od něj slyšelo na jaře publikum České zemědělské univerzity. Na tabuli nakreslil sekvenci evropského vývoje od hospodářského společenství po měnovou unii a politickou unii, ke které podle něj EU nevyhnutelně směřuje. Evropští politici to ale prý občanům zamlčeli, protože ti ještě pořád "milují svá Španělska, Finska, Irska a České republiky".

U zhruba čtyř procent loňských plateb z rozpočtu Evropské unie zjistili experti Účetního dvora EU (ECA) pochybení. Peníze nebyly využity k určeným účelům nebo se tak nedělo přesně v souladu s pravidly. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2011, která byla v úterý zveřejněna. Auditoři rovněž poukázali na to, že systémy kontroly vynakládání peněz nefungovaly stoprocentně. Kritičtí jsou v této věci i vůči Česku. "Český auditorský úřad nebyl v souladu s požadavky, které jsou pro auditorský úřad stanoveny," řekla na tiskové konferenci Kersti Karlulaidová z ECA s tím, že experti dvora situaci v ČR detailně zkoumali. Dospěli pak k závěru, že český úřad nedodával unijním institucím spolehlivá data. Šetření také podle ní ukázalo, že je nezbytné přistoupit ke změnám. Výroční zpráva tak potvrzuje dřívější kritiku na adresu Prahy, která vedla letos až k tomu, že u některých operačních programů přestal Brusel peníze Česku proplácet kvůli nedostatečné kontrole a auditu. ČR se však s Evropskou komisí během roku dohodla na změnách systému. To vedlo k tomu, že platby jsou postupně obnovovány.

Srbsko může vždy počítat s podporou Česka ve směřování do Evropské unie. Novinářům to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po jednání se srbským protějškem Ivanem Mrkičem. Rozšíření unie o balkánské země je jednou z priorit české zahraniční politiky. Debatovalo se i o Kosovu. Vztahy Bělehradu s bývalou jihosrbskou provincií, která před čtyřmi lety jednostranně vyhlásila nezávislost, jsou překážkou Srbska na cestě evropské integrace. Evropská komise podle poslední hodnotící zprávy pozměnila přístup tak, že Srbsko bude moci zahájit přístupová jednání o vstupu do EU, pokud viditelně zlepší vztahy. Nezávislost Kosova některé země uznaly, jiné nikoliv. Česká vláda patřila k těm, které samostatnost přijaly.

Vláda po bouřlivé diskuzi přerušila do středy jednání o návrhu rozpočtových opatření na příští rok. Na tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Nečas (ODS). Rozpočet proti původnímu návrhu počítá nižšími příjmy a výdaji o 41 miliard. Schodek zůstává stejný, 100 miliard korun. Méně peněz poputuje například na vědu a výzkum, výstavbu dopravní infrastruktury, platy učitelů nebo na spolufinancování programů z fondů EU. Nesouhlas s návrhem dnes vyjádřily podniky, vědci i většina ministerstev. Nynější návrh se nelíbí ani například zástupcům strany LIDEM, kteří kritizují škrty v rezortu dopravy. Premiér nechtěl komentovat informace ČTK, podle kterých někteří ministři na jednání kabinetu hrozili odchodem z vlády. Vláda musí nový rozpočet předložit poslancům do 23. listopadu. Návrh zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s dopady daňového balíčku, jehož schválení ve Sněmovně není jisté. Balíček mimo jiné předpokládá zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty o procentní bod na 15 a 21 procent, což odmítá několik poslanců ODS.

V případě spolufinancování fondů EU navrhuje MF ve srovnání s původním návrhem snížit příští příjmy z rozpočtu EU o 16,5 miliardy korun. Současně budou sníženy i výdaje o stejnou částku. Výdaje na vědu a výzkum zřejmě klesnou ve srovnání s původním návrhem příští rok o 2,7 miliardy korun a v dalších dvou letech o 2,5 miliardy korun. Ministerstvo školství by mělo dostat o půl miliardy méně. Jde o peníze, které byly určeny na zvýšení platů učitelů a další neinvestiční výdaje. O nejvíce peněz by ve srovnání s původními plány mělo přijít ministerstvo dopravy, a to o 19 miliard korun včetně peněz z EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo o miliardu méně vyplatit na podpory v nezaměstnanosti a o 1,75 miliardy na dotace na sociální služby. Resort by pak měl snížit o půl miliardy své provozní výdaje a o 800 milionů výdaje z nemocenského pojištění.

Předseda ODS Petr Nečas chce všechny hlasy ODS pro svůj kompromis k daňovému balíčku. Nespokojencům v čele s bývalým šéfem poslaneckého klubu Petrem Tluchořem jde o mocenský střet a berou si ODS a stát jako rukojmí. Nečas to řekl v projevu ke kongresu strany. Zdůraznil, že v uplynulých letech byly třikrát v ČR zvýšeny daně, přičemž nikdo z tehdejších občanských demokratů "nekřičel nic o zradě volebního programu". Vůdce rebelů Petr Tluchoř v minulosti společně s ostatními poslanci hlasoval pro zvýšení daní. Kvůli ekonomické krizi zvýšilo daně 18 z 27 zemí Evropské unie. Problémy nastaly ale až letos. "Najednou je z toho zrada programu, opuštění programu a problém uvnitř ODS," uvedl premiér.