Související články

Česká ekonomika si letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) povede hůř, než se dosud zdálo. Česko vykáže pokles hrubého domácího produktu o 0,9 procenta, zatímco v květnové prognóze OECD předpovídala pokles jen o 0,5 procenta. Příští rok už ale má být lepší, ekonomika podle OECD vykáže růst o 0,8 procenta, v roce 2014 se tempo růstu ekonomiky zrychlí na 2,4 procenta. Ve své nové prognóze OECD zhoršila výhled většině zemí v Evropské unii.

Téměř třetina Čechů si myslí, že členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) je důležitější než členství v Evropské unii (EU). Opačný názor zastává 22 procent lidí. Pro 48 procent jsou členství v obou organizacích stejně důležitá. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který má ČTK k dispozici. Po vstupu ČR do NATO v roce 1999 lidé členství v EU hodnotili jako významnější. Postupně se však názor vyrovnával, podle průzkumu z loňského října 25 procent dotázaných hodnotilo výše členství v NATO a pro 27 procent bylo důležitější členství v EU. Jako stejně důležité hodnotilo členství v NATO i EU 48 procent lidí. Podle aktuálního průzkumu upřednostňuje členství v NATO před EU 30 procent dotázaných.

Český premiér Petr Nečas se na okraj summitu Evropské unie sešel s řeckým protějškem Antonisem Samarasem. Jednal s ním o případu dvou Čechů zadržovaných v Řecku kvůli údajné špionáži. Samaras mu prý slíbil, že se touto záležitostí bude zabývat. Podle Nečase je krajně nepravděpodobné a nevěrohodné, že by se dvojice opravdu pokoušela provádět špionáž. "Požádal jsem pana předsedu vlády Samarase, aby této věci řecké orgány věnovaly pozornost a aby zbytečně z tohoto tématu nevzniklo nějaké nedorozumění, které by mohlo poškodit vztahy," řekl český premiér. Řecká policie zadržela osmadvacetiletého Martina Pezlara a třiatřicetiletého Ivana Buchtu 9. září kvůli tomu, že údajně fotografovali vojenské objekty. Oběma hrozí pět až 20 let vězení, vinu popírají.

Premiér Petr Nečas před summitem EU o dlouhodobém rozpočtu unie na roky 2014 až 2020 upozornil, že Česká republika není ochotna přistoupit na jakýkoli návrh na rozdělení balíku ve výši kolem jednoho bilionu eur. Vetem Praha sice zatím na rozdíl od řady dalších zemí nehrozí, ale není také ochotna odsouhlasit cokoli. Zatímco pro roky 2007 až 2013 ČR měla možnost získat v rámci této politiky zhruba 26,7 miliardy eur, tak nyní by to na příští sedmileté období mohlo být jen něco kolem 19,5 miliardy eur. Kromě této sumy se ČR nelíbí ani navrhovaná výše spoluúčasti u projektů. Zatímco v tomto období to bylo 15 procent, nyní je návrh na 25 procent.

Současná podoba návrhu dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2014 až 2020 se ČR nelíbí a bude se snažit ji zlepšit, řekl premiér Petr Nečas (ODS). Vláda schválila jeho mandát pro jednání evropského summitu koncem týdne v Bruselu. Petr Nečas dodal, že Praha na rozdíl od desítky členských zemí EU v tomto případě nehrozí vetem. Nemá prý totiž zájem na tom, aby rozpočtový rámec unie nebyl schválen. ČR chce především zůstat čistým příjemcem evropských peněz a odmítá snižování výdajů na politiku soudržnosti, v jejímž rámci plynou finance z evropských fondů do méně rozvinutých regionů EU. Za úspěch by Petr Nečas pokládal, kdyby ČR zůstala v první pětce v alokaci prostředků na počet obyvatel. ČR nechce hrozit vetem, protože v případě, že by víceletý rámec nebyl přijat, mohou mít členské země problémy právě s čerpáním kohezních prostředků.

Vláda schválila návrh novely zákona o cestovních dokladech, která má umožnit cesty i do zemí mimo Evropskou unii na občanský průkaz. V současném zákoně o cestovních dokladech taková možnost výslovně zakotvena není. Novela z dílny ministerstva vnitra vznikla proto, že některé balkánské státy umožnily po vstupu ČR do EU na základě svého rozhodnutí vstup českým občanům jen na občanský průkaz. Nejprve tak učinilo Chorvatsko, postupně se však přidávají i další státy. Novela také předpokládá, že s používáním občanského průkazu jako cestovního dokladu musí cílová země výslovně souhlasit. Proto by tento způsob cestování měl fungovat buď na základě dvoustranných mezinárodních smluv nebo na základě jednostranného rozhodnutí států. Ministerstvo zahraničí také musí mít v případě definitivního schválení novely povinnost zveřejnit ve sbírce zákonů seznam států, do nichž je možné bez pasu cestovat.

Evropská komise (EK) kritizuje návrh zákona o provozování sázkových her, který v srpnu schválila vláda. Bruselu se nelíbí, že provozovatelé her by museli sídlit v Česku a hráči by měli povinnost registrace v kamenných pobočkách. Podle názoru EK to odporuje smlouvě o fungování Evropské unie. ČTK to sdělil mluvčí mluvčí ministerstva financí (MF) Ondřej Jakob. "Ministerstvo financí nyní zpracuje reakci k podrobnému stanovisku, které zašle Evropské komisi. Poté bude MF informovat vládu a navrhne další postup," uvedl Ondřej Jakob. Postoj EK přivítalo Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her SPELOS, které vzhledem k nedávným novelám považuje nový zákon za nadbytečný. "Pokud vláda okamžitě předkládá nový zákon, jde pouze o další důkaz nestability podmínek pro seriózní podnikání," řekl výkonný ředitel sdružení Petr Vrzáň.

Ministerstvu školství byly obnoveny platby z problémového programu Evropské unie Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Začátkem roku tak úřad dostane z Bruselu zhruba osm miliard korun. Tato částka už je ale snížena o finanční korekci 762 milionů, na níž se ministerstvo domluvilo s Evropskou komisí. Jde o peníze, které ČR musí vyplatit příjemcům, ale EK je na dané projekty neproplatí. Česko však může tuto dotaci využít v jiných výzvách. V programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost byla ministerstvu kvůli špatnému čerpání pozastavena část dotace ve výši 1,2 miliardy Kč. Ministr Petr Fiala Fiala už na začátku září upozornil, že Česko téměř jistě nestihne z programu vyčerpat čtyři až pět miliard korun. Na vině jsou prý nekvalitně připravené projekty a zpožďování. Z programu mělo Česko do roku 2013 získat celkem 1,83 miliardy eur (přes 46 miliard korun). Vláda ale rozhodla o převedení miliardy do programu Lidské zdroje a zaměstnanost pod ministerstvem práce. Ministerstvo školství spravuje ještě program Výzkum a vývoj pro inovace, v němž je 2,07 miliardy eur (více než 52 miliard korun).

Česko by mohlo v příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na období 2014-2020 přijít o zhruba 30 procent peněz, které mělo nyní vyčleněno v kohezních fondech. Pro období 2007-2013 mohla ČR z fondů získat přibližně 26,7 miliardy eur, pokles by mohl představovat přibližně osm miliard eur. V Bruselu to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Český ministr s kolegy z EU v Bruselu jednal o přípravách nového unijního summitu. Právě na něm se šéfové států a vlád "sedmadvacítky" budou od čtvrtka pokoušet na nové finanční perspektivě dohodnout. "Očekávám, že budou velmi tvrdá jednání," avizoval před summitem Schwarzenberg. Snížení se bude zřejmě týkat naprosté většiny zemí EU. To, že se peníze pro ČR zmenší, je zřejmé už dlouho. Podílí se na tom nejen plánované úspory, ale i skutečnost, že ČR bohatne. To pak vede k poklesu peněz v této oblasti.

Česká republika se bude na blížícím se summitu EU k rozpočtovému rámci snažit prosadit zvýšení finanční částky na podporu méně rozvinutých regionů, než obsahuje poslední návrh unijního prezidenta Hermana Van Rompuye. V rozhovoru pro ČTK to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Odhadl, že podoba uvedeného návrhu je v celém sedmiletém období pro Česko asi o 1,2 miliardy euro (přibližně 30 miliard Kč) méně výhodná než předcházející kompromisní návrh z dílny kyperského evropského předsednictví. "Pan premiér (Petr Nečas), až pojede na jednání, bude určitě usilovat o to, aby se ve Van Rompuyově návrhu změnily některé koeficienty tak, aby ČR získala více na kohezi," řekl Kalousek. Koncem tohoto týdne budou lídři zemí EU v Bruselu diskutovat o návrhu, který rozpočet snižuje o 75 až 80 miliard euro proti původní podobě vypracované komisí. Podle Kalouska je tento návrh pro ČR méně výhodný než přecházející kyperský pokus o kompromis, který rozpočet snižoval přibližně o 50 miliard euro, svou vnitřní strukturou však byl pro Česko přijatelnější. Kvůli snaze zachovat peníze pro méně rozvinuté regiony vznikla dokonce neformální skupina Přátel koheze. Tvoří ji Bulharsko, Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Řecko.