Související články

Česká ekonomika zůstává v recesi. Ve druhém čtvrtletí podle předběžných údajů Českého statistického úřadu klesla o 0,2 procenta, stejně jako hospodářství celé EU i eurozóny. Na prohlubujícím se propadu se podle analytiků nejvíc odráží klesající spotřeba domácností a nižší výdaje státu. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt snížil o 1,2 procenta. Propad podle analytiků ovlivnil výpadek tuzemského průmyslu, který žádné jiné odvětví nedokázalo nahradit. Svou roli hraje také pokles reálných mezd a snižování maloobchodních tržeb. Zpomalení ekonomiky lze ilustrovat také na vývoji stavebnictví, které padá každým měsícem a doplácí na úbytek státních zakázek, které dominovaly v letech výrazného hospodářského růstu. České hospodářství ale navzdory poklesu zůstává podle některých ekonomů zdravější než většina evropských ekonomik.

Bezpečnostní rada státu v úterý projedná peněžní dar pro Afghánistán na podporu rozvojových projektů a bezpečnostních sil, analýzu zkušeností států v přístupu k obětem teroristických útoků či poznatky nacvičování situací souvisejících s terorismem. Bude se zabývat také aktuální bezpečnostní situací v NATO a EU. Zasedání se stejně jako v červnu zúčastní prezident Václav Klaus, sdělil dnes ČTK Hrad. Klaus na radu půjde jako vrchní velitel armády. Materiály s problematikou terorismu bude na radu předkládat ministerstvo vnitra. Dar Afghánistánu je určen na rozvojové projekty v letech 2014 až 2017 a na fungování bezpečnostních složek mezi lety 2015 až 2017. Úřad vlády nesdělil, jaká bude hodnota daru.

České deníky se vrací v textu i obrazu ke sportovcům na olympijských hrách v Londýně. Holínky, Český dům a hlavně medaile - Češi byli na olympijských hrách vidět a reklama malé země se zdařila, píše v komentáři Mladá fronta Dnes.

Nastupující velvyslanec při EU Martin Povejšil očekává, že bude hrát stmelovací roli mezi koaličními stranami TOP 09 a ODS, které mají rozdílné pohledy na míru další integrace unie. V rozhovoru s ČTK řekl, že jejich debatu ale nehodlá kormidlovat; je připraven prosazovat politiku vlády, ať je jakákoli. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) před časem uvedl, že vládu kvůli EU může čekat velký koaliční spor. Podle TOP 09 by měla ČR zůstat v "tvrdém jádru" EU, neboť opačný přístup zemi poškodí, ODS je však k dalšímu prohlubování integrace v politické, ekonomické a fiskální oblasti zdrženlivá. Podle Martina Povejšila se na tom, jak se ČR k vývoji v EU postaví, musí dohodnout vláda.

Středočeská ODS požaduje okamžitý odchod šéfa krajského zastoupení v Bruselu Marka Semeráda (ČSSD). Práce, kterou vykonává, podle opozičních občanských demokratů neodpovídá jeho platu 90.000 korun měsíčně. Podle ODS by měl Marek Semerád kraji také vrátit část vyplacených peněz. Hejtmanka Zuzana Moravčíková (ČSSD) uvedla, že kraj s Markem Semerádem jedná o ukončení smlouvy. Věc ale podle ní není tak jednoduchá. "Mám stanovisko právníků, že tuto smlouvu lze ukončit pouze dohodou, a k tomu musejí být obě strany. Je tam příslib, že smlouva bude ukončena k 31. srpnu," řekla Zuzana Moravčíková ČTK a Českému rozhlasu. Marek Semerád s tím podle ní předběžně souhlasil a nedostane za to žádnou kompenzaci. Hejtmanka chce zároveň prověřit, zda se bruselské zastoupení vůbec vyplatí provozovat. "Jedu příští týden do Bruselu, abych zjistila, co vlastně to zastoupení vykonává, jestli to má pro Středočeský kraj smysl," uvedla.

Česku reálně hrozí ztráta několika miliard korun, které měly být vyplaceny z dotačního programu ROP Severozápad. Novinářům to ve středu řekl bývalý zaměstnanec úřadu Leo Steiner (KDU-ČSL). Podle serveru Aktuálně.cz je už o výši dokonce rozhodnuto, Česku by prý mělo být kvůli systémovým pochybením kráceno zhruba 3,3 miliardy korun. Do protiofenzivy naopak vytáhl ČSSD a ODS ovládaný Ústecký kraj - za zastavení dotací nepřímo obvinil Steinera a s viníkem se chce soudit, zastavení dotací ho prý stojí 900.000 korun denně. V dotačním programu pro Ústecký a Karlovarský kraj se má rozdělit zhruba 19 miliard korun, z toho 16 miliard korun už zná své adresáty. Rozdělování dotací bylo terčem kritiky už dřív, největší problémy ale začaly vloni v březnu zatčením tehdejšího ředitele Petra Kušnierze. Ten byl letos v červenci nepravomocně odsouzen na 7,5 roku do vězení za přijímání úplatků při rozdělování dotací, podle soudu si se skupinou kamarádů začal říkat o desetiprocentní provize z minimálně tří projektů. Kušnierz je nyní znovu ve vazbě kvůli podezření z dalších machinací s dotacemi.

Server Aktuálně.cz ve středu s odkazem na nejmenovaný bruselský zdroj uvedl, že do Česka přijde o 3,3 miliardy korun méně. Z již vyplacených 12 miliard korun se bude vracet 12,5 procenta a o dalších deset procent se sníží peníze za všechny projekty vybrané do letošního 1. září, tvrdí Aktuálně.

V postkomunistickém bloku si Česká republika v hodnocení rozvoje občanského sektoru v posledních letech udržuje stabilní místo na prvních příčkách, ukázal nový průzkum Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Loni stejně jako předloni skončila ČR na třetím místě z necelé třicítky zemí střední a východní Evropy a asijských postsovětských republik. Česko s indexem 2,7, který má od roku 2005, loni předběhly jen první Estonsko (index 2,0) a druhé Polsko (index 2,2). Nejhůř bylo hodnoceno Bělorusko s indexem 5,9, skončilo ve skupině zemí, kde se nezisková společnost nevyvíjí.

Český neziskový sektor podle průzkumu trápí hlavně zastaralý systém financování a jako všude jinde i dopady krize neboli menší přítok peněz a dopady vládních reforem a škrtů. Česku chybí také jednotný registr neziskových organizací. "Stále ve službách a neziskovkách obecně panuje zastaralý systém dotací, které jsou pouze na jeden rok," uvedl Oldřich Haičman, ředitel Charity ČR, organizace s třímiliardovým obratem, která je s necelými 7000 pracovníky největším zaměstnavatelem v neziskovém sektoru v ČR. V Česku se naopak zlepšilo právní prostředí pro neziskové organizace, přijata byla třeba novela o veřejných sbírkách.

Podnikatelé z České republiky a dalších evropských států žádají vlády EU a Evropskou komisi, aby uvolnily vízovou povinnost s Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a dalšími východními zeměmi. Současné podmínky podle nich výrazně komplikují obchodní styky. ČTK to dnes sdělil Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR). V rámci současných pravidel žádají snižování administrativy při zajišťování víz, zrychlení vydávání víz a snižování poplatků za víza. Žádají také zahájení jednání o vízech s Běloruskem, Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem a Kazachstánem. Pro české vývozce jsou podle svazu Rusko a další východní země sousedící s EU klíčovými trhy. Čeští vývozci jsou nyní silně zaměřeni na trhy EU a pro další růst potřebují právě rozvoj obchodování s východními partnery.

Evropská komise v pondělí obnovila Česku proplácení dotací z evropských fondů. Skončilo tak období nejistoty, které trvalo do jara letošního roku. Evropské finance jsou přitom pro rozvoj státu a především regionů klíčové. Do některých důležitých programů ale desítky miliard korun dál nepotečou, obnovení se týká jen asi třetiny peněz. Česko přitom už od března nežádalo Evropskou komisi o proplácení dotací kvůli problémům s kontrolou a auditem.

Evropská komise dnes České republice obnoví proplácení dotací z evropských fondů. ČTK to řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Do některých velkých programů ale desítky miliard korun z Bruselu dál nepotečou. Komise s nimi totiž řeší podezření na různé nesrovnalosti zvlášť. Česko od března nežádalo komisi o proplácení dotací kvůli problémům s kontrolou a auditem. Do konce června měla dát ČR věci do pořádku. "Ministerstvo financí má připraveno žádosti v hodnotě 460 milionů eur, tedy asi 12 miliard korun," řekl ČTK náměstek ministra financí Jan Gregor. Do konce letošního roku může podle něj Brusel do Česka poslat ještě dalších 900 milionů eur (přibližně 23 miliard korun). "Pokud se podaří dát rychle do pořádku programy, které budou ještě s EK řešit problémy s dotacemi individuálně, mohla by Česká republika do konce roku dostat ještě zhruba další 2,5 až tři miliardy eur (zhruba 64 až 77 miliard korun)," dodal Gregor.

Na peníze z Bruselu si bude muset dál počkat sedm operačních programů ze 17, které spravují tuzemské úřady, mezi nimi i největší program Doprava a Životní prostředí. Dnešní obnovení dotací se netýká ani regionálního programu Severozápad, který ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí v červnu pozastavily, mimo jiné kvůli stíhání bývalého ředitele úřadu Petra Kušnierze. Dotace úřady vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu a Brusel poté proplácí peníze zpětně. Když ale evropští úředníci zjistí nějaký problém, mohou zpětné proplacení dotace zastavit.