Související články

Hospodářské noviny v komentáři Český sestup do druhé ligy uvádějí, že nikdo v Evropě neměl tak velkou šanci stát se zapamatováníhodnou značkovou zemí jako Česko, které ale tuto možnost ukázkové zahodilo.

Praha prožila víkend ve znamení vrcholné světové politiky. Jeho hlavní hvězdou byl americký prezident Barack Obama, který přicestoval na summit EU-USA. Obamův projev na Hradčanech si přišlo poslechnout přes 10.000 lidí. Do Prahy zavítali i prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky, zůstali ale ve stínu amerického prezidenta. Návštěvu provázela přísná bezpečnostní opatření i několik demonstrací, které měly poklidný průběh.

Londýnský summit dvaceti největších ekonomik světa až okázale deklaroval jednotu lídrů v boji s hospodářskou a finanční krizí. Reakce jednotlivých delegací a následných komentářů ekonomů pak již projevovaly různou míru nadšení či zdrženlivosti. A jak se jednání skupiny G20 jeví z českého pohledu?

Nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí jednotné evropské měny v Česku jsou roky 2013 až 2015. Na mezinárodním kulatém stolu k současné finanční a ekonomické krizi to ve středu řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. V konečném dopadu půjde ale vždy o politické rozhodnutí, dodal. K termínu přijetí eura se v neděli vyjádřil i premiér Mirek Topolánek v diskusním pořadu České televize. Na počátku letošního roku slíbil, že vláda termín oznámí 1. listopadu 2009. Jestli tento termín kabinet vládnoucí na podzim skutečně splní, však podle jeho nedělního vyjádření není jasné. Hrozbou pro přijetí eura by podle předsedy vlády mohlo být další zadlužování státu a pád do "dluhové pasti". "Vysněné euro by tak nebylo ani za 15 let," podotkl Topolánek.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště na Karlovarsku vyvrcholilo ve středu návštěvním dnem cvičení českých a slovenských jednotek EU Battle Group (vojenského uskupení Evropské unie). Šlo o poslední přípravu před převzetím bojové pohotovosti, kterou česko-slovenské uskupení bude držet v druhé polovině letošního roku spolu s francouzsko-belgickými jednotkami. Cvičení Collective Shield 2009 se účastní 1650 osob včetně 43 slovenských vojáků. Na Slovensku pak cvičí dalších 256 vojáků. Podle náčelníka generálního štábu české armády Vlastimila Picka se do přípravy vojenského uskupení EU zapojilo až 2500 osob. "Z toho můžeme kdykoli vybrat zhruba 1800 lidí na akce podle potřeby," uvedl Picek. Základ české části kontingentu je postaven na 43. výsadkovém mechanizovaném praporu, který má zkušenosti i z nasazení v Afghánistánu, Iráku nebo bývalé Jugoslávii. Jednotky pak doplňují vojáci ze 42. a 41 praporu.

Evropští diplomaté podle české velvyslankyně při EU Mileny Vicenové příliš nerozumějí tomu, proč se Česká republika ponořila zrovna během šest měsíců trvajícího předsednictví EU do vnitropolitických problémů, které zemí právě otřásají. Vicenová to řekla při setkání s českými novináři. „Nerozumí, proč v tak důležité době, jako je předsednictví, se stalo to, co se stalo," řekla Vicenová.

Pád vlády vyvolává celou řadu otázek, jejichž rozuzlení buď teprve přinese čas, nebo budou muset být podrobeny zevrubné analýze. O odpovědi na některé z nich se pokusila politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou jsem požádal o rozhovor.

Pro Evropskou unii by bylo katastrofou pokračovat se slabým předsednictvím a nynější české předsednictví EU bude třeba do konce června podporovat. Při příjezdu na neformální schůzku šéfů diplomacií EU to řekl italský ministr Franco Frattini. Reagoval na dotaz, zda Evropskou unii neoslabuje vynucená demise české vlády právě v poločase půlročního předsednictví EU a nedávná ostrá slova premiéra Mirka Topolánka na adresu USA. "Bylo by katastrofou pokračovat se slabým předsednictví. Musíme české předsednictví do konce června podporovat," prohlásil před novináři šéf italské diplomacie a bývalý eurokomisař. "Potřebujeme předsednictví schopné vést všechny procesy a zejména zorganizovat tak, jak to Česko dělá, první summit s prezidentem (USA Barackem) Obamou a šéfy států a vlád Evropy," dodal při příjezdu na dvoudenní neformální jednání, které se koná na jihočeském zámku Hluboká. Summit EU-USA bude v Praze příští neděli.

Evropská unie se zatím nerozhodla, zda na květnový summit unie a zástupců zemí z bývalého Sovětského svazu pozve i běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vyplynulo to ze slov ministra zahraničí Karla Schwarzenberga po prvním dni neformálního setkání šéfů diplomacií zemí EU, které se koná na jihočeském zámku v Hluboké nad Vltavou. Ministři probírali, v jak by se mělo Bělorusko na setkání podílet. Podle Evropské komise by unie měla s případnou pozvánkou Lukašenkovi, jehož mnozí donedávna označovali za posledního evropského diktátora, počkat až do poslední možné chvíle. "Myslím, že by to bylo příliš brzy," řekla už před jednáním eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová o možnosti pozvat Lukašenka už nyní. Východní partnerství má posílit spolupráci s bývalými republikami Sovětského svazu včetně Běloruska a je jednou z priorit nynějšího českého předsednictví EU. Oficiálně by měl být projekt, který je určen pro Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, odstartován na summitu počátkem května v Praze.

Ministři se také radili, jak by sedmadvacítka mohla pomoci stabilizovat situaci v Afghánistánu. Jasný příslib navýšení vojáků v nestabilní středoasijské zemi, kde nabývá na síle radikální hnutí Taliban, však nepadl. Ministři o tom jednali týden před pražským summitem EU-USA, na který dorazí i nový šéf Bílého domu Barack Obama a Afghánistán bude bezpochyby jedním z témat.

Mariánskolázeňské oplatky nejspíš získají ochranné označení Evropské unie. Německo, které dosud mělo proti registraci námitky, své stížnosti stáhlo, a Evropská komise tak může věhlasnou mariánskolázeňskou specialitu do rejstříku zapsat. Samotné ochranné označení by oplatky měly získat v průběhu týdnů či měsíců. ČTK o tom informoval jeden z mluvčích českého předsednictví EU Radek Honzák. Spolu s Mariánskolázeňskými oplatkami označení nově získají nejspíš i pivo Černá Hora a Znojemské pivo. "Ochranné označení pomůže českým výrobcům tím spíš, že se nyní potýkají s dopady hospodářské krize," uvedla Milena Vicenová, velvyslankyně ČR při EU. "Jde o uznání kvality i pomoc exportu. A zákazník zase bude mít více informací při výběru potravin," dodala.