Související články

Předseda Evropského parlamentu (EP) Pat Cox by byl připraven kandidovat na šéfa Evropské komise, pokud by ho o to někdo požádal. Cox v pondělí rovněž v Praze vyzval Čechy, aby za necelé dva týdny přišli k volbám do Evropského parlamentu. Podle Coxe je EP jedinou přímo volenou institucí EU. "Dodělejte, co bylo loni zahájeno v úspěšném referendu," vzkázal Cox lidem. Podle něj dostane 24 českých poslanců možnost promluvit do dění v Bruselu. Pro zemi to bude nová úloha, bude moci využít své místo v srdci Evropy, dodal. Cox zdůraznil, že kandidáti by měli lidem vysvětlit, že v parlamentu se dějí zcela konkrétní věci, které nejsou nijak vzdálené od reálného světa. S volbami se bude volit také nové předsednictvo Evropského parlamentu, což znamená, že Cox z čela této instituce odejde. Cox v pondělí potvrdil, že by v případě nabídky kandidoval na funkci předsedy Evropské komise. "Budu připraven, ale absolutně nevím, zda mne někdo požádá," řekl. V komisi by tak vystřídal Itala Romana Prodiho. Kandidátů je však více. Šéf EP také doufá, že návrh euroústavy bude hotov do června, jak chce nyní předsedající Irsko, i když šance na úspěch jsou prý nyní tak půl na půl. Cox komentoval i výroky, které zazněly na víkendovém srazu odsunutých sudetských Němců v Norimberku. Cox si myslí, že není nutné se již dekrety zabývat. "Není to otázka pro budoucnost. Ale je to ponaučení z minulosti," řekl. Připomněl, že své k tomu již řekl i Evropský parlament na základě různých studií, které si nechal vypracovat. Podle studií dekrety nebrání členství v EU.

Za platné mají volební komisaři považovat i ty hlasovací lístky pro seskupení kandidující v evropských volbách, které mají v důsledku chyby tiskárny barevný okraj. Uznány mají být také ty hlasovací lístky, jejichž rozměry byly odříznutím barevného okraje o několik milimetrů zmenšeny. Volebním komisařům to v pondělí doporučila Státní volební komise. Lístky s barevným okrajem se podle komise objevily v deseti ze 14 krajů, lístky bez vady dostaly jen magistráty a obecní úřady v Praze a Karlovarském, Ústeckém a Zlínském kraji. Vadné lístky byly vyměněny v případech, pokud již nebyly rozeslány voličům, uvedla po jednání komise mluvčí ministerstva vnitra. Příčinou špatného tisku lístků byla technická chyba na tiskárně v kombinaci s kvalitou papíru. Pražská tiskárna Svoboda proto musela na své náklady asi 40 procent lístků z celkového počtu několika set milionů ořezat či znovu vytisknout a do pátku minulého týdne rozeslat všechny lístky bez vad. Pokud lidé nebudou spokojeni s vytištěnou podobou lístků, které mají nejpozději příští týden v úterý dostat zpravidla do svých poštovních schránek, mohou si je vyměnit ve volební místnosti. Nové lístky mohou od volebních komisařů získat také ti, kteří by je z nějakých důvodů nedostali předem. Barevný okraj lístků nebyl jedinou chybou. Průvodní letáky k volbám obsahovaly špatný letopočet - místo roku 2004 na nich byl uveden rok loňský. V Českých Budějovicích obdrželi protokoly o průběhu voleb, které tiskárna vytiskla jako vzory, nikoli jako prázdné formuláře. Museli proto dostat nové.

Česká republika letos na členství v Evropské unii vydělá pět miliard korun. Podle odhadu ministerstva financí by Česko letos do unijního rozpočtu mělo odvést zhruba 17 miliard korun, naopak dostat by mělo 22 miliard korun. Na čtvrtečním 47. Žofínském fóru to řekl první náměstek ministra financí Eduard Janota. "Naše představa je letos do rozpočtu unie odvést řádově 17 miliard korun a získat 22 miliard korun. To je náš konzervativní odhad," uvedl Janota. Svou roli v celkové bilanci ale ještě mohou sehrát kurzové rozdíly, dodal. Náměstek je přesvědčený, že i v dalších letech Česko zůstane zemí, která bude z unijního rozpočtu více peněz dostávat, než do něj odvádět.

České dopravce čekají další výdaje. Vláda rozhodla, že majitelé nákladních automobilů budou muset za dva roky platit na vybraných silnicích elektronické mýto. O něm, ale i tom, zda Praha bude následovat při zpoplatnění svých komunikací příklad Londýna, pojednává ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Se vstupem České republiky do Evropské unie souhlasí téměř dvě třetiny českých občanů. Necelá čtvrtina je naopak proti, jedna šestina na tuto věc nemá žádný názor. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti TNS Factum. Podpora po vstupu do EU je tak u občanů České republiky mírně vyšší než před rokem, kdy se o něm rozhodovalo v referendu. Tehdy se pro vstup vyjádřilo 52 procent voličů, proti bylo 21 procent a 26 nebylo rozhodnuto. Se vstupem do EU obecně častěji souhlasí mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a obyvatelé největších měst. Proti jsou naopak lidé starší 60 let a lidé s nižším dosaženým vzděláním.

Česko a Slovensko mají nejvyšší sociální pojištění ze všech zemí, které v květnu vstoupily do Evropské unie. Naopak nejnižší mají Kypr a Malta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG. Vysoké daňové zatížení práce brzdí ekonomický růst a vede k růstu nezaměstnanosti, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Výlohy spojené se sociálním pojištěním jsou důležitou součástí nákladů na pracovní sílu v celé EU a jsou jedním z faktorů, který potlačuje ekonomický růst v Evropě, míní KPMG.

Zatímco v Česku zaměstnanec a zaměstnavatel společně státu odvedou na sociálním pojištění 47,5 procenta ze mzdy, na Kypru je to pouze 12,6 procenta. Velké rozdíly ale existují i mezi státy bývalé evropské patnáctky. Rekord drží Francie se 63 procenty, naopak v Irsku činí sazba sociálního pojištění 16,75 procenta. Vysoké sociální pojištění ale není to jediné, co české podniky trápí. Firmy platí i vysoké zdravotní pojištění a ve srovnání s ostatními nováčky státu odvádějí i vysokou daň z příjmu. Velké daňové zatížení práce podniky nutí propouštět a vede tak k růstu nezaměstnanosti, řekl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Míra nezaměstnanosti v Česku přesahuje deset procent.

Hrozba ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, že rezignuje na svoji vládní funkci, je ústředním tématem zpravodajství i komentářů úterních českých novin. Škromach v pondělí prohlásil, že podá demisi, pokud ve vládní koalici neprosadí zvýšení důchodů a rodinných dávek na příští rok. Lidové noviny píšou, že pokládání hlavy na špalek se již stalo sociálnědemokratickou tradicí.

Ve vyspělých ekonomikách se uplatňuje stále více českého zboží. Jen v zemích EU skončily v letošním 1. čtvrtletí dodávky v rekordním objemu 265,1 miliardy korun, což bylo meziročně více o 11,8 procenta. Podíl členských států unie na tuzemském exportu překročil 70 procent. Vyplývá to z informací státní organizace na podporu obchodu CzechTrade. Více než dvě třetiny meziročního růstu vývozu do EU obsáhl nejdůležitější obchodní partner Německo, který do března odebral výrobky za 140,7 miliardy Kč, meziročně o 15,4 procenta více.

Úspěchy sklízely tuzemské produkty i v dalších regionech, ale tyto země měly na celkovém vývozu nízký podíl. Významně třeba vzrostl vývoz na Ukrajinu, stupňoval se export i do některých asijských států. Jen zvolna zatím přes nová zastoupení sílily dodávky do Ruska, kdysi významného odběratele. Ne všude se ale dařilo prodávat stále více a více. Meziročně horší výsledky měla ČR z významnějších obchodních partnerů například s Nizozemskem, USA, Švýcarskem či Norskem.

Sedm evropských zemí, včetně České republiky, vyjádřilo společné přání, aby v připravované evropské ústavě byla také zmínka o křesťanských kořenech Evropy. Návrh je obsažen v dopisu, který v pátek polské ministerstvo zahraničí předalo nynější předsednické zemi EU Irsku. Oznámil to ve Varšavě mluvčí polského ministerstva zahraničí Boguslaw Majewski. Upřesnil, že dopis podepsali představitelé Polska, Itálie, Litvy, Malty, Portugalska, Slovenska a České republiky.

Dopis vznikl z iniciativy Polska a Španělska, řekl ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář. "My jsme se k němu připojili, protože to je v souladu s mandátem české vlády pro mezivládní konferenci," dodal. "Seznam signatářů dopisu není konečný. Věříme, že se přidají i další země," řekl agentuře PAP Majewski. Sedm signatářských států v dopise žádá od Irska, které nyní předsedá EU, aby tuto otázku zařadilo do programu připravované mezivládní konference.

Mluvčí irského ministerstva zahraničí Ciaran Madden ve čtvrtek agentuře AFP řekl, že jakmile Irsko dopis dostane, předloží otázku k posouzení na nejbližší schůzce šéfů diplomacií zemí EU. Nynější návrh úvodu evropské ústavy předpokládá pouze zmínku o inspiraci kulturními, náboženskými a humanistickými tradicemi Evropy.

Z 25 členských zemí Evropské unie konkrétní zmínku o křesťanských tradicích Evropy v úvodu dokumentu požadují zejména Itálie, Polsko, Španělsko, Portugalsko a Irsko, proti jsou především Francie, Belgie a severoevropské země unie. Pokud jde o stanovisko České republiky premiér Vladimír Špidla se ve čtvrteční diskusi o evropské ústavě v Senátu s mnohými senátory shodoval v tom, že tato zmínka není nutná, byť ji mají vládní vyjednávači prosazovat. Jejich případný neúspěch ale nebude důvodem pro odmítnutí ústavy.

Komentáře se zabývají také rozhodnutím vlády zabránit vývozu radarů Věra do Číny. Proti jejich exportu byly Spojené státy, které se obávají, že by radary mohly zachytit jejich plavidla a letouny poblíž Tchaj- wanu. Rozhodnutí české vlády odejmout Omnipolu licenci k prodeji Věry na nátlak Američanů vypadá dost nedůstojně, píše autor glosy Práva.