Související články

Česká republika by měla uzavřít při vyjednávání o vstupu do EU do září kapitolu hospodářské soutěže. Umožnit to má dosažený pokrok v restrukturalizaci ocelářství. "Měli bychom se snažit, abychom do září měli celou záležitost uzavřenu a mohli tak uzavřít i kapitolu hospodářské soutěže," řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Somol. Somol jednal o hutích s hlavním vyjednávačem EU pro ČR Rutgerem Wisselsem a konzultační firmou unie International Development Ireland. Unie pošle podle náměstka do tuzemska během několika dní předběžný návrh dodatkového protokolu k udělení výjimky pro poskytnutí státní pomoci hutím. Výrobním limitem českých oceláren má být zhruba šest miliónů tun hutních výrobků. Tuto úroveň přibližně již nyní splňují. Stát by přitom měl do hutí napumpovat zhruba šest až sedm miliard korun. Jde například o oddlužení a sociální programy pro podniky.

České republice se musí podařit do konce roku uzavřít kapitolu hospodářské soutěže při vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Tomu zatím brání unií nepřijatá restrukturalizace českého ocelářství. "Jsem přesvědčen o tom, že nastíníme Evropské komisi, a přesvědčíme ji, že naše řešení je relativně nejlepší," řekl na středeční tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Koncepce totiž zahrnuje privatizaci a integraci ocelářství, což podle ministra odpovídá požadavkům EU. "Tam bude řada dílčích, nicméně vážných rozhodnutí, složitých jednání s EU," uvedl nicméně Rusnok. Jedna z prvních zahraničních cest ministra povede právě proto do Bruselu. Vláda prodala Novou huť společnosti LNM Holdings a té dala též exkluzivitu pro jednání o koupi Vítkovic Steel a OKD. Rusnok se rovněž hodlá zaměřit na zlepšování investičního prostředí pro získávání investic s vysokou přidanou hodnotou, strategických služeb a výsledků využívání výzkumu a vývoje technologií. Jde o dlouhodobější investory nehledající pouze levnou pracovní sílu, která v tuzemsku nebude určujícím prvkem pro investice. "Jestliže sem někdo jde jen za levnou pracovní silou, potom je asi lepší, abychom mu poradili, ať jde rovnou na Ukrajinu," radí Rusnok.

Rozšiřování Evropské unie a ambice České republiky - to bylo hlavní téma rozhovoru českého prezidenta Václava Havla s jeho francouzským protějškem Jaquesem Chirakem. Prezidenti spolu hovořili také o České kulturní sezóně, největší přehlídce české kultury v zahraničí za posledních deset let, kterou právě Francie hostí. "Byl jsem velmi mile překvapen, jak dobře je pan prezident o ní (sezóně) informován," řekl novinářům po schůzce Havel. Právě Českou kulturní sezónu chce Havel svou návštěvou v zemi galského kohouta podpořit. Hlavy států spolu dnes v Elysejském paláci hovořily rovněž o vztazích mezi Českou republikou a Francií a o rozšiřování Severoatlantické aliance. Hovořilo se o nové identitě NATO a o nadcházejícím summitu, který se na podzim uskuteční v Praze, dodal Havel. "Myslím, že v těchto věcech jsme měli velmi příbuzné názory, ne-li většinou úplně shodné názory," poznamenal. Havel se krátce setkal i s novým francouzským premiérem Jeanem-Pierrem Raffarinem. Ten Havlovi podle jeho mluvčího vysvětloval plány modernizace francouzské veřejné správy a její decentralizace.

O rozšiřování evropské patnáctky v Paříži hovořil také náměstek českého ministra zahraničí a hlavní vyjednávač vstupu do EU Pavel Telička. Neočekává, že by nová francouzská pravicová vláda zaujala zásadně jiný postoj k rozšíření unie než předchozí levicový kabinet. Telička to řekl po svém prvním setkání s novou francouzskou ministryní pro evropské záležitosti Noelle Lenoirovou.

Členství České republiky v Evropské unii přinese tuzemským spotřebitelům řadu výhod. V publikaci Ochrana spotřebitele v ČR a EU to uvedlo Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) ČR. Naše země již kvůli vstupu přejala část směrnic unie chránících spotřebitele a přijetí dalších ji čeká. Například záruční doba na spotřební zboží vzroste již příští rok na 24 měsíců, u použitého spotřebního zboží na 12 měsíců. Zákazníci si navíc budou moci vybrat, zda chtějí reklamovaný výrobek opravit nebo vyměnit. Spotřebitelé však podle SOS mohou pociťovat výhody z připravovaného členství v EU už nyní. Cestovní kanceláře mohou měnit ceny nejpozději 20 dnů před odjezdem, a to jen ze zákonných důvodů. Firmy již mají zakázanou klamavou reklamu, srovnávací reklamu mohou používat jen omezeně. Pokud nějaké ustanovení ve smlouvě nejde jasně vyložit, vykládá se tak, aby to bylo výhodné pro spotřebitele. V případě spotřebitelského úvěru mají lidé právo zaplatit zbytek dlužných peněz i před dohodnutou lhůtou, a to za poměrného snížení úroku. U podomního prodeje a reklamních zájezdů může spotřebitel do 14 dnů odstoupit od smlouvy.

Senátoři už potřetí předložili návrh zákona, podle něhož by o vstupu Česka do EU mohli občané rozhodnout v referendu. První z předloh poslanci odmítli, projednávání druhé nedokončili. Třetí verze návrhu je prakticky totožná s předchozími, neobsahuje ale podmínku nadpoloviční účasti voličů pro platnost výsledku hlasování. Podle předsedy senátní komise pro ústavu Jiřího Stodůlky budou rozhodovat jenom ti, kteří budou hlasovat, nikoli ti, kteří nepřijdou. Na znění ústavního zákona se podle Ústavy musejí obě parlamentní komory shodnout. Pro přijetí takového zákona je nutný třípětinový souhlas všech poslanců a třípětinový souhlas všech přítomných senátorů. Češi by měli o členství v unii rozhodovat v příštím roce, protože podle dosavadních vyjednání by republika měla k unii přistoupit k 1. lednu 2004.

Británie nepovažuje temelínskou jadernou elektrárnu za překážku vstupu České republiky do EU. Řídí se přitom závěry expertní komise, kterou unie ustavila pro dohled nad bezpečností reaktorů kandidátských zemí. Řekla to britská velvyslankyně Anne Pringleová na tiskové besedě po návštěvě elektrárny. "Nejsem nukleární expert, ale myslím, že Temelín vypadá velmi moderně jako nejnovější technologie. Kontrolní stanoviště a reaktor prvního bloku mi připadaly v pořádku. Z pohledu politiky Velké Británie elektrárnu nevidíme jako problém, který by měl blokovat vstup České republiky do EU," řekla Pringleová. Pringleová vedle Temelína navštívila také Písek. Zde se setkala s týmem pracujícím na rozsáhlém projektu plánování sociálních služeb. Projekt začal před dvěma lety jako v prvních městech právě v Písku a také v Olomouci. Měl by pomoci najít efektivní způsob plošného poskytování sociálních služeb. Britská vláda do něj investuje celkem milión liber (až 50 miliónů korun).

Evropská komise ostře odsoudila rozhodnutí české státní veterinární správy zakázat do odvolání dovoz drůbežích produktů ze zemí Evropské unie. Vyzvala Prahu k rychlému odvolání tohoto kroku. Komise považuje české rozhodnutí za "zcela nepřiměřené, nepotřebné, přehnané a vědecky nepodložené", řekla mluvčí člena komise pro ochranu spotřebitelů a zdravotnictví Brita Davida Byrneho. Mluvčí zdůraznila, že Evropská komise nemá nic proti tomu, aby Česká republika odmítala dovoz jatečných těl kuřat, u nichž byl použit hovězí protein, pokud tuto praxi místní předpisy zakazují. Vysvětlila, že v EU každý vývozce drůbežích produktů má povinnost písemně uvést takové použití proteinu na produktu. Česko tedy nemá podle mluvčí důvod odmítat dovoz drůbežích produktů, u nichž podle průvodního štítku protein aplikován nebyl. Odsoudila britský deník The Guardian, který se podle ní zachoval neseriózně a svým nedávným článkem vyvolal nedorozumění. Česká státní veterinární správa po oficiálním potvrzení v EU, že u nizozemského vývozu byly skutečně zjištěny hovězí proteiny, přestože to nebylo uvedeno na průvodních etiketách, zastavila veškerý dovoz a reexport neděleného masa hrabavé a vodní drůbeže, masa děleného a jedlých drobů hrabavé a vodní drůbeže, určených k výživě lidí, z členských zemí EU. Zákaz slíbila ještě modifikovat podle toho, v jakých zemích se hovězí proteiny používají a kde jsou rovněž zakázány.

Česká republika by měla po vstupu do Evropské unie do společného rozpočtu odvádět ročně zhruba 27 miliard korun. Čerpat by z něj však měla více, než do něj odvede. Na tiskové konferenci při příležitosti zahájení twinningového programu EU to řekli představitelé ministerstva financí. Zároveň však upozornili, že číslo je zkreslené. Kolik bude Česko ze společného rozpočtu čerpat, bude záležet na tom, zda bude schopno předložit kvalitní projekty, které EU bude ochotná spolufinancovat. To je dále podmíněno schopností zavádět evropskou legislativu, k čemuž přispívají i twinningové projekty. Česko může po vstupu z EU dostat prostředky maximálně ve výši čtyř procent HDP, tedy zhruba 80 miliard korun. Zejména v prvních dvou letech členství však hrozí, že se platby z EU budou zpožďovat. Proto se země snaží vyjednat, aby zpočátku do společného rozpočtu neodváděla celých 100 procent dané sumy. Jinou možností je, že EU Česku část platby vrátí zpět tak, aby si Česká republika nepohoršila proti nynějšímu stavu, kdy dostává pomoc z předvstupních fondů.

Evropská komise naznačila, jakou cestou by se podle ní měla v příštích letech ubírat reforma společné zemědělské politiky Evropské unie. Podstatou návrhu je zrušení výše přímých plateb v závislosti na objemu výroby, jejich postupné snižování o konečných 20 procent a přelití ušetřených peněz do venkovského rozvoje, s důrazem na zdravotní nezávadnost potravin, ochranu zdraví, péči o zvířata a životní prostředí. O návrhu budou nyní debatovat jednotlivé členské státy, které ale zdaleka nemají stejný názor na to, jak dál v EU zemědělství subvencovat. Návrh je důležitý také pro kandidátské země, protože ovlivní jejich jednání o připojení ke společné zemědělské politice EU, zejména o podílu na přímých podporách. "Chtěli bychom vědět, kterým směrem se bude vývoj v EU ubírat a podle toho nastavit vlastní politiku," řekl velvyslanec ČR při EU Libor Sečka.

Hlavním poselstvím pro Česko na páteční bruselské konferenci o rozšíření z pohledu měst a regionů bylo, aby se na všech úrovních vysvětloval občanům obsah a smysl Evropské unie s cílem přesvědčit je o prospěšnosti Unie pro Českou republiku. ČTK to řekl Zdeněk Werner - ředitel Domu Prahy, který je prvním stálým zastoupením českého regionu v belgickém hlavním městě, sídle institucí EU. Přístupová jednání podle všeho skončí do konce roku a rozšíření bude za velmi krátkou dobu. Druhou a zásadní věcí je však nyní přesvědčit obyvatelstvo v regionech a městech ČR o vhodnosti a důležitosti EU. To je práce pro vládu, ale hlavně pro regionální a další místní představitele, aby v předpokládaném referendu lidé hlasovali většinou pro vstup do EU, uvedl Werner. Za možné argumenty pro vstup do EU označil přesvědčení, že integrace povede ke zvyšování životní úrovně obyvatel a prestiže a váhy Česka na mezinárodní politické scéně, neboť Praha bude spolurozhodovat o vývoji kontinentu. Většina Čechů si však nejspíš klade především otázku, co jim vstup konkrétně přinese. To je těžké vyčíslovat předem, ale je jisté, že v rámci solidárního přerozdělování zdrojů EU budou chudší české regiony dostávat od EU finanční pomoc, dodal Werner.