Související články

Pokud zdroje Evropské unie neumožní jednotné financování českých a evropských zemědělců, bude třeba zbývající část dorovnat z národních zdrojů. Na veletrhu Techagro v Brně to řekl ministr zemědělství Jan Fencl. "Nepřijdou-li peníze z Bruselu, je otázkou, zda musí odejít z ČR všechny peníze, které patří do rozpočtu EU," uvedl. Ministr zopakoval, že nehodlá přistoupit na navrhovaných 25 procent přímých plateb. "Nabídka je nepřijatelná, není velkorysá ani spravedlivá," uvedl.

Fencl již dříve řekl, že nepředpokládá, že by EU nakonec poskytla ČR stoprocentní úroveň přímých podpor. Při rozhovorech s EU by proto chtěl dohodnout o to nižší odvody do rozpočtu EU a využít pak uspořené peníze na dorovnání zemědělských subvencí z vlastních zdrojů. To návrh EK výslovně umožňuje.

Česká vláda nepožádala Evropskou unii o výjimku ze sazby daně z přidané hodnoty pro stravovací služby. Po vstupu do unie tak bude muset Česko přejít ze současné pětiprocentní daně na 22procentní. Všechna jídla v restauracích se proto zdraží až o čtvrtinu. Uvedla to televize Nova, která upozornila, že výhodnější sazbu DPH využívá u stravovacích služeb řada zemí unie.

Nevládní zemědělci z kandidátských zemí EU odmítají kvóty Evropské komise pro jednotlivé komodity. Shodli se na tom účastníci prvního Kongresu zemědělských nevládních organizací v brněnském kongresovém centru. "Tento dokument je pro všechny kandidátské země naprosto nepřijatelný," řekl prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Uvedl, že by ve svém důsledku znamenal lidkvidaci zemědělství kandidátských zemí. Kongresu se zúčastnili delegáti 21 nevládních organizací z 12 zemí.

Evropa by se neměla snažit soupeřit se Spojenými státy. Ve svém projevu v italském Senátu k tomu ve čtvrtek nabádal český prezident Václav Havel. Narážel tím na takzvaný lisabonský proces, který začal před dvěma lety. Tehdy si země patnáctky daly za cíl, že do roku 2010 se EU stane nejvýkonnější světovou ekonomikou, tedy že překoná právě USA.

"Nezlobte se na mne, ale v takovém vyhlášení cítím přesně ten rys evropského snažení, který by zasluhoval nejpřísnější kritickou analýzu," řekl Havel, který ve čtvrtek zahájil oficiální návštěvu Itálie. Podle něj svědčí takové vyjádření o "zakořeněné evropské sebeidentifikační nejistotě", která se prý prozrazuje osvědčeným velikášstvím a potřebou nadřadit se nějaké "jinakosti". "Proč zase vyhlašujeme, že chceme být nejlepší a nejsilnější ze všech? Proč se zase definujeme proti někomu?" dodal prezident.

"Což je kvalitní život jen věcí nějakých závodů? Což nemohou být naše země, naše krajina, naše sídla, naše ovzduší a především náš soukromý život i život v širších pospolitostech hezčí, hlubší a kvalitnější i tehdy, kdy se nebudeme s někým předhánět v počtu vyrobených a prodaných automobilů, praček či filmových hororů?" poznamenal Havel. Evropa má podle něj právě v době, kdy se hovoří o rozšíření unie, možnost předvést celému světu, jak mnoho různorodých národů může spojit do jednoho velkého nadnárodního a demokratického soustátí. Svět může inspirovat i tím, že dá přednost například ohledu k životnímu prostředí před ekonomickým profitem.

Prezident Václav Havel, který ve středu přiletěl do Říma na státní návštěvu Itálie, se zdejšími politiky hovořil zejména o budoucnosti Severoatlantické aliance a Evropské unie. Dopoledne se setkal se svým italským protějškem Carlem Azegliem Ciampim. Pak ho v Poslanecké sněmovně přijal její předseda Pierferdinando Casini. "Hovořili spolu o tom, že Evropská unie by měla intenzivněji pracovat na svém stmelení," řekl po schůzce ve sněmovně novinářům Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Šéf dolní komory parlamentu podle něj také podpořil vstup Česka do EU.

Česká mise při Evropské unii v Bruselu předala Evropskému parlamentu právní analýzu takzvaných Benešových dekretů, z níž by měla ještě jednou vyplynout jejich slučitelnost s právem EU. Český velvyslanec Libor Sečka využije setkání s europoslanci také k dalšímu vysvětlení českého postoje k těmto dekretům. Česká republika tak reaguje na požadavek formulovaný předsedou zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmarem Brokem. Relativně malá skupina německých a rakouských pravicových poslanců stojí v pozadí tažení za zrušení dekretů bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, tedy těch z nich, které se týkají poválečného postavení německé a maďarské menšiny. Daří se jim však od roku 1999 pravidelně prosazovat schválení rezolucí s tímto požadavkem, protože většina jejich kolegů o této věci ví jen velmi málo a nezajímají se o ni.

Předsedové parlamentních stran mají příští týden posoudit, jak by měla vypadat debata ve sněmovně o problémech, které vznikly kolem tzv. Benešových dekretů. Politiky znepokojila především připravovaná rezoluce Evropského parlamentu.

K otázkám jako jsou takzvané Benešovy dekrety je zapotřebí přistupovat s rozvahou, protože by mohlo dojít k narušení stability v Evropě. Vyplývá to z vyjádření představitel Panevropské unie na Slovensku a Panevropského hnutí Rakouska, které zazněly na tiskové konferenci v Bratislavě. "Nemělo by se hýbat výsledky druhé světové války. Jakmile bychom tohle rozkývali, stabilita Evropy může být vážně ohrožena. Myšlenka sjednocené Evropy byla znovu obnovena díky tomu, že Evropa se dokázala sjednotit v protifašistickém boji. Benešovy dekrety byly výsledkem vlivu a dohod vítězných mocností," řekl předseda Panevropské unie na Slovensku Juraj Stern. Rovněž podle dalšího zástupce Panevropské unie na Slovensku Juraje Alnera poválečnou legislativu nelze měnit. Přimlouvá se však za diskusi, které by se měli zúčastnit Slováci, Maďaři, Češi, sudetští a karpatští Němci a Rakušané. Také generálnímu tajemníkovi Panevropského hnutí Rakouska Rainhardu Kloučkovi se zamlouvají další jednání a vyslovil se rovněž pro historické rozpracování problematického tématu.

V Praze se mezi 8.až 10. březnem konala mezinárodní konference evropských anti-federalistů. Od kolegy Mikuláše Kroupy se dozvíte, jaké jsou názory některých evropských intelektuálů na vstup České republiky do Evropské unie.

Česká republika bude muset v následujících osmi letech investovat do životního prostředí 320 miliard korun, aby vyhověla požadavkům Evropské unie. Přibližně 186 miliard zaplatí soukromý sektor, dalších 128 miliard připadne na obce a města. Vyplývá to ze strategie financování investic do životního prostředí, kterou ve středu předloží vládě ministr Miloš Kužvart. Ve zprávě, jejíž souhrn má ČTK k dispozici, ministr upozorňuje, že v letech 2005 až 2006 bude chybět soukromému a obecnímu sektoru pět až 7,5 miliard korun ročně. V těchto letech bude proto podle něj nutno sáhnout hlouběji do státního rozpočtu, Státního fondu životního prostředí a fondů EU.

Jednání České republiky s Evropskou unií o reorganizaci hutního průmyslu by měla pokračovat příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo v těchto dnech do Bruselu zpřesněné plány hutních podniků a věří, že EU bude již spokojena. Hutní restrukturalizace se protahuje a tím stoupá napětí na obou stranách. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Vláda začátkem února udělila do konce května exkluzivitu v jednáních o vstupu do Nové huti firmě LNM Holdings. V případě neuspokojivého vyjednávání se kabinet nebrání tomu, že se obrátí na další zájemce, například firmy U.S. Steel či Shiran.