Související články

Obyvatelé ČR se zbytečně obávají, že diskuse kolem takzvaných Benešových dekretů by mohla vést k nějakým restitucím, nebo refundacím, vzkázal z Bruselu člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen před návštěvou České republiky. Dekrety označil za jasnou věc minulosti, jejímž oživováním někteří lidé jen zbytečně a nebezpečně vyvolávají emoce. Připustil však, že si byl vědom nebezpečí, že tato vysoce emotivní a velmi citlivá otázka bude ovlivňovat obyčejné občany v jejich vztahu k EU. "Vždy jsem se obával, že někteří lidé mohou mít chuť zneužít takovou situaci. Hrozí, že lidé začnou vnímat EU jako nebezpečí pro územní celistvost, prosperitu a bezpečnost země. Nejhorším vyústěním takového chování by mohlo být odmítnutí vstupu ČR v českém referendu," odpověděl ČTK na otázku, v čem je nebezpečí vášnivé debaty kolem dekretů.

Poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše evropskou veřejnost, média a politiky moc nezajímají. Otázku dekretů, na jejichž základě byl konfiskován majetek většiny sudetských Němců, hlasitě nastoluje jen pár politiků. Oficiální Evropa považuje dekrety za mezinárodně schválenou historickou záležitost starou téměř 60 let, která současnost ani budoucnost země v Evropské unii nijak neovlivňuje. Toto stanovisko, které v Praze v pondělí formuloval britský premiér Tony Blair, potvrdil i evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen.

Češi nepřijdou o svou identitu ani po vstupu země do Evropské unie. Je o tom přesvědčen prezident Václav Havel, který právě o rozšiřování EU jednal na Maltě s tamním premiérem Eddiem Fenechem Adamim. "Já nesdílím starost o identitu českého státu či českého národa v tom velkém evropském soustátí. Mé zkušenosti za ta léta, co tak cestuji po Evropě naopak říkají, že si národy zachovávají svou osobitost," řekl po schůzce Havel. Podle něj právě Evropská unie nabízí zřejmě nejspravedlivější uspořádání kontinentu.

Prezident na Maltě převzal čestný doktorát za svůj boj za demokracii a lidská práva. Zúčastnil se i podpisu smlouvy o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi Českou republikou a Maltou. Přestože Havlova státní návštěva ostrova ve Středozemním moři oficiálně skončila, hlava českého státu na Maltě ještě zůstane. Společně s manželkou Dagmar zde stráví ještě asi desetidenní dovolenou.

Česká vláda musí co nejrychleji zahájit reformy v rozpočtové oblasti, pokud se bude chtít brzy po vstupu do Evropské unie připojit i k pásmu eura. Řekl to v rozhovoru pro agenturu Reuters viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Při nastavení fiskálního systému již ztrácí na významu otázka nejvhodnější doby pro vstup do eurozóny, řekl Niedermayer. Nejdříve může nový člen EU přijmout euro dva roky po svém vstupu, po něž musí být jeho měna v systému omezeného kolísání kursu měny, takzvaném ERM II.

Současné rychlé posilování koruny neodpovídá podle centrální banky podmínkám a možnostem domácí ekonomiky. "Toto tempo zhodnocení je pro ekonomiku riskantní a škodlivé," řekl v rozhovoru pro ČTK viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Koruna v úterý vytvořila nové historické maximum 30,15 Kč za euro. Česká měna začala výrazněji posilovat v prosinci loňského roku a od té doby získala proti euru zhruba deset procent. Od začátku tohoto trendu se však podmínky výrazně změnily, a kurs se tak odtrhl od udržitelného vývoje, dodal viceguvernér s tím, že i nadále může centrální banka kdykoli přistoupit k intervencím.

Na bleskovou návštěvu se v pondělí v Praze zastavil britský ministerský předseda Tony Blair. Bylo to poprvé, kdy ve státnické funkci, přijel do České republiky. Hlavními tématy rozhovorů s našimi politiky byly především Benešovy dekrety, evropská integrace, bezpečnostní a hospodářská spolupráce i nákup stíhaček. Další podrobnosti má Eva Petržílková:

Komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen se možná stane patronem prvního přeshraničního česko-německého svazku obcí Přátelé v srdci Evropy, který vzniká z iniciativy města Aš na česko - bavorsko - saském pomezí. Stát se patronem nabídli Verheugenovi představitelé ašské radnice, které komisař přijal v pátek v Bruselu. Verheugen ašským podle Blažka slíbil nejen, že zváží svůj patronát, ale i podporu dalším dvěma projektům ašské radnice. "Přislíbil podporovat rozšíření dopravní sítě Egronet i do Aše a také podporu vybudování Domu česko - německého prátelství a porozumění v Aši," řekl Blažek. Ašská delegace jela do Bruselu Verheugena pozvat na slavnostní podpis partnerské smlouvy 12 obcí sdružených v novém česko - německém mikroregionu, a dále informovat o konkrétních výsledcích česko - německé spolupráce na Ašsku. Společný mikroregion Přátelé v srdci Evropy sdruží 12 českých a německých měst a obcí, například Selb, Rehau, Olešnici či Bad Brambach. Podpis smlouvy předpokládají ašští v květnu.

Benešovy dekrety nekomplikují vstup České republiky do Evropské unie, tak zní poselství bleskové návštěvy britského premiéra Tonyho Blaira v Praze. Labouristický předseda vlády ale v rozhovorech podporoval i připravovaný nákup nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen. Mezinárodně citlivá otázka takzvaných Benešových dekretů, o nichž jedná i Evropský parlament, je podle Blaira věcí historie, kterou nelze měnit. Britský ministerský předseda to poprvé prohlásil při dopoledním jednání s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a zopakoval v rozhovoru s premiérem Milošem Zemanem. Tisk už před Blairovou návštěvou spekuloval o tom, že Blair přijíždí v této otázce podpořit českou vládu. S předsedou Senátu Petrem Pithartem o dekretech nehovořil, všechny české politiky ale ujistil, že existence dekretů nebrání vstupu Česka do Evropské unie. Británie podle svého premiéra nemění své stanovisko z roku 1996 týkající se nezpochybnitelnosti závěrů druhé světové války a výsledků Postupimské konference. Podle Blaira je věcí České republiky, jakou výzbroj si pořídí její armáda. Přesto s představiteli české vlády jednal o připravovaném kontraktu na dodávky 24 stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB a s ním spojenými offsetovými programy ve výši 150 procent ceny. Zeman by si v této souvislosti přál, aby se i díky offsetům Británie posunula ze sedmého místa mezi tři největšími investory v Česku. Vláda má definitivní návrh smluv dostat na stůl 15. dubna. Podrobné rozhovory Blair podle svého prohlášení na tiskové konferenci se Zemanem vedl o mezinárodní situaci, bezpečnosti a boji s terorismem. Poděkoval za účast české 6. polní nemocnice v Afghánistánu a zopakoval svůj postoj, že na Blízkém východě je třeba hledat politické, nikoli vojenské řešení napjaté situace mezi Izraelem a Palestinci. Zeman také připomněl, že naposledy byl Blair v Česku v polovině 90. let. Tehdy ani jeden z obou mužů nestál v čele exekutivy svých zemí. Jeho návštěvu poznamenala nedávná smrt britské královny matky, která zemřela ve věku 101 let. Například vlajky obou zemí vlály na půl žerdi. Čeští váleční veteráni, kteří ze druhé světové války bojovali v Británii, ve Valdštejnské jízdárně Blairovi vyjádřili vděčnost za přijetí touto zemí. Britský premiér pak vyvolal pozdvižení, když se před jízdárnou zdravil nejen s čekajícími žáky britských škol v Praze, ale i s náhodnými kolemjdoucími a turisty.

Německo nevnese problematiku Benešových dekretů do vyjednávání o vstupu do EU mezi Prahou a Bruselem. Řekl to státní tajemník německého ministerstva zahraničí Günter Pleuger, který v Praze jednal se svým českým kolegou Pavlem Teličkou. Oba se shodli, že základ česko-německých vztahů je nutné hledat ve společné deklaraci z roku 1997, nikoli v minulosti. Podle Teličky by podobná slova měla zaznít i z české Poslanecké sněmovny, která se chystá situací kolem dekretů zabývat. Sudetští Němci, někteří rakouští politici a maďarský premiér Viktor Orbán v poslední době poválečné dekrety tvrdě kritizovali a požadovali jejich zrušení před vstupem Česka do EU. Pleuger soudí, že diskuse, která se nyní dostala až na půdu Evropského parlamentu, nebyla vyvolána v Německu. Podle něj není možné, aby dohady kolem dekretů zničily česko-německé vztahy. Do souvislosti s diskusemi kolem dekretů, podle pozorovatelů vyvolaných volbami ve střední Evropě, je dáván i nedávný odklad cesty německého kancléře Gerharda Schrödera do Prahy.

Českému prezidentovi Václavu Havlovi se během nynějšího pobytu na Maltě natolik zalíbilo, že tam ještě pár dnů zůstane. Jeho dvoudenní státní návštěva ostrova ve Středozemním moři se prodlouží asi o deset dní. Na Maltě bude s Havlem trávit dovolenou i jeho manželka Dagmar, osobní lékař Ilja Kotík, zdravotní sestra, fyzioterapeut a ochranka. Zbytek delegace se v úterý večer vrátí do Prahy. Českého státníka pozval na ozdravný pobyt jeho maltský protějšek Guido de Marco. V prezidentském paláci, kde Havel dlí během státní návštěvy, bude ubytován i po dobu dovolené. Do Prahy by se měl prezident vrátit běžným turistickým letem. Letenku pro sebe a manželku bude podle mluvčího Ladislava Špačka hradit Havel sám, za ochranku a zdravotní personál zaplatí náklady Pražský hrad. Podle Špačka má totiž prezident na bezpečnostní ochranu a zvláštní lékařskou péči nárok ze zákona. Špaček nedokázal říci, kolik bude Havlova dovolená prezidentskou kancelář stát. Letecké společnosti nyní účtují za jeden let z Malty do Prahy od 5000 do 6000 korun. Další náklady budou zřejmě spojeny s pobytem Havlova doprovodu na ostrově. Havel na Maltu přiletěl již v neděli večer. Oficiální program jeho návštěvy začal až v pondělí. Jako řada jiných osobností, které zavítaly na Maltu, zasadil strom v zahradě prezidentského paláce. Havlův kaštan tak poroste jen pár metrů od stromů, které v zahradě zasadila britská královna Alžběta II. či někdejší maďarský prezident Arpád Göncz. Havlův kaštan je také první strom z České republiky na Maltě. Přestože tato země je hojně vyhledávána českými turisty, prezident je vůbec prvním vrcholným politikem, který sem zavítal. Poté, co zasadil strom, položil Havel ještě věnec k Památníku obětem války. Pak na něj čekalo setkání s maltským prezidentem. Hlavy Česka a Malty spolu hovořily zejména o Evropské unii, domácí politické situaci v obou zemích a o situaci na Blízkém východě. Na podobné téma vedl Havel rozhovor i se šéfem opoziční Maltské labouristické strany Alfredem Santem. Havel v pondělí stačil ještě navštívit konkatedrálu svatého Johna. Návštěvě českého prezidenta věnují maltská média velkou pozornost. Fotografie z nedělního příletu prakticky obsadily první stránky všech novin. Maltská televize připravila přímý přenos z večerního koncertu a zahájení večeře.

Nerovné postavení českých zemědělců vůči kolegům v EU musí skončit vstupem Česka do unie, řekl na společném brífinku s nizozemským ministrem zemědělství Laurensem Janem Brinkhorstem český ministr zemědělství Jan Fencl. Úroveň podpor na hektar zemědělské půdy se podle něj nyní v unii pohybuje kolem 655 dolarů (asi 23.500 Kč), zatímco v Česku je to zhruba 130 dolarů (asi 4700 Kč). Celní ochrana agrárního trhu je 2,5 až třikrát nižší než v EU, upozornil Fencl. Brinkhorst uvedl, že existuje omezení v podobě rozpočtu unie. Zdůraznil princip nediskriminace, kdy se se všemi členskými zeměmi musí zacházet stejně. Mohou být ovšem uplatňována přechodná období, dodal. Jak dále uvedl, Česká republika je jednou z bohatších kandidátských zemí a zřejmě se brzy po roce 2006 stane čistým přispěvatelem do rozpočtu unie. Logickým důsledkem rozšíření bude podle něj reforma společné zemědělské politiky.

Oficiální návštěvu v Itálii využil prezident Václav Havel mimo jiné k tomu, aby se nebývale kriticky vyslovil k některým konceptům Evropské unie. Část pozorovatelů ho dokonce s jistou nadsázkou označila v této souvislosti za spojence Václava Klause. Jak uvádí Zdeněk Vališ, prezidentova slova mohou skutečně vyznívat rozporně.