Související články

Podobně jako v řadě měst po celé Evropě se také v Praze 30. dubna uskuteční velké oslavy vstupu nových členských zemí do EU. Na Staroměstském náměstí se v předvečer této události uskuteční velký koncert, kterého se zúčastní řada populárních zpěváků a skupin. Představí se na něm například Chinaski, Petr Muk, Jan Nedvěd, Aleš Brichta, Václav Neckář, Katapult nebo Petr Hapka. "Snažili jsme se o to, aby to byla zábava pro občany, a ne politická show," řekl režisér Petr Soukup, podle kterého vystoupí asi stovka účinkujících. Vstup na koncert bude zdarma, program se bude odehrávat na třech pódiích. Diváci, kteří budou stát daleko od pódií, mohou program sledovat na dvou velkoplošných projekcích. Na Staroměstském náměstí bude program pokračovat a opět v přímém přenosu vyvrcholí o půlnoci ceremoniálem, při kterém budou nad náměstím vztyčeny vlajky Česka a EU, a krátkým projevem premiéra Vladimíra Špidly. Nebude chybět ani velký ohňostroj.

Česká televize se účastní mezinárodního projektu, v jehož rámci nabídne záběry z pražských oslav partnerským stanicím v zahraničí. Po skončení úvodní části programu budou veřejnoprávní televize i rozhlas vysílat přímý přenos z pražského Národního divadla, kde se uskuteční slavnostní koncert.

Středoevropské státy by měly spolupracovat i po vstupu do Evropské unie. Shodli se na tom v pátek v Praze předsedové slovenského parlamentu a českého Senátu Pavol Hrušovský a Petr Pithart. Je třeba posílit a zvýraznit meziregionální spolupráci v rámci visegrádské čtyřky a rozšířit ji o Rakousko a Slovinsko, řekl po jednání ČTK a slovenské agentuře TASR Hrušovský. "Bylo by dobré, kdybychom opravdu dokázali i na úrovni Evropského parlamentu reprezentanty těchto států sjednotit při prosazování středoevropských zájmů," uvedl Hrušovský. S Pithartem se shodoval i na tom, že by spolupráce neměla mít nějakou institucionální formu. "Přejeme si, aby se prokázalo, že tyto země budou při důležitých otázkách postupovat spolu. Neříkáme, že ve všech, a nebudeme a nemůžeme na tom trvat," podotkl Pithart. Visegrádskou skupinu tvoří kromě Česka a Slovenska ještě Polsko a Maďarsko. Dosud je spojovala hlavně snaha o začlenění do euroatlantických struktur.

Oba představitelé mají zájem na posilování role národních parlamentů v Evropské unii, a to i při diskusi o návrhu evropské ústavní smlouvy. Při jejím schvalování bude třeba podle Hrušovského také dbát nejen na mechanismus hlasování v EU nebo princip jedna země - jeden evropský komisař, ale také na to, ve kterých oblastech bude zachováno právo veta členských zemí. Slovensko má v tomto jasno. Trvá na zachování práva veta v otázkách spravedlnosti a vnitřní politiky. Čeští zástupci mají podle vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody z loňského prosince prosazovat zachování práva veta především v daňové a rozpočtové oblasti.

Evropskou ústavu mají po krachu prosincových jednání představitelé členských zemí unie znovu schvalovat na summitu v polovině června. Mezi sporné body ovšem nadále patří hlavně mechanismus rozhodování dvojitou většinou v Radě EU. Česko s ohledem na vytváření koalic preferuje paritní poměr, kdy by počet států procentuálně odpovídal počtu obyvatel.

Česká národní banka vydá ve středu 28. dubna při příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie do oběhu pamětní mince. Jde o bimetalovou minci se zlatým středem a stříbrným mezikružím v hodnotě 2500 Kč a stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč, informovala mluvčí centrální banky Pavlína Bolfová. Na líci bimetalové mince je ve zlatém středu nominální hodnota mince a v opisu kolem ní 12 pěticípých hvězd, na mezikruží jsou nahoře heraldická zvířata ze státního znaku ČR a po obvodu rodové a státní znaky odpovídající vývoji české státnosti. Na rubu mince je ve středu datum vstupu ČR do EU a 12 pěticípých hvězd, na mezikruží jsou umístěny významné letopočty českých dějin a text. Na lícní straně dvousetkoruny jsou stylizovaná heraldická zvířata ze státního znaku ČR, název státu, nominální hodnota mince a 12 hvězd symbolizujících Evropskou unii. Na rubové straně jsou stylizované symboly stávajících členských států Evropské unie a označení a datum události, ke které se dvousetkoruna vydává. Autorem návrhu lícní strany je Josef Oplištil, autorem návrhu rubové strany Jakub Vlček. Obě mince razila Bižuterie Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou, informovala ČNB.

Velké dřevěné sudy budou válet 2. května čeští pivaři do EU z nádvoří rodinného pivovaru Chodovar. Průvod stovek lidí skončí šedesátikilometrovou pivní pouť na hradu Neuhaus v partnerském Windischeschenbachu v Německu. Akce je garantovaná hejtmany krajů Plzeňský, Neustadt a Tirschenreuth. ČTK to řekl prezident pivovaru Jiří Plevka. Start koulení je v 07:00 na nádvoří pivovaru, kde si účastníci převezmou prázdné stolitrové sudy o váze 52 kilogramů a tzv. ficáky (dřevěné hole), kterými budou historické pivní nádoby tlačit do Bavorska. Součástí průvodu bude doprovodný vůz s chodovoplánským pivem, který se zastaví v každé obci na trase. Trasa povede po tzv. zlaté stezce - staré kupecké cestě z Čech do Bavor, kudy putovali čeští králové na korunovaci do Norimberku. Piknik na německém hradě začne ve 14:00, kam má pivní průvod dorazit kolem 16:00. Pozváni jsou zástupci všech partnerských regionů, nejvíce lidí by mělo přijet z Tachovska. "Tato akce je zároveň tradičním otevírání pivní sezony," dodal Plevka.

Česká republika do vrcholných orgánů EU vysílá diplomata Petra Mooze, který údajně spolupracoval s komunistickou tajnou službou, informoval Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Mooz prošel bezpečnostními prověrkami a má nastoupit do politického a bezpečnostního výboru, který spadá přímo pod Radu EU. Mooz, který je nyní politickým radou na české misi ve Vídni, tvrdí, že bezpečnostní prověrka NBÚ mu byla udělena oprávněně. Rozhlasu řekl, že nikdy nebyl vědomým spolupracovníkem StB a že splňuje všechny podmínky pro práci v diplomacii.

Radiožurnál má ale prý kopie dokumentů, podle nichž byl Mooz veden jako důvěrník pod jménem Rudolf a které dokazují mimo jiné schůzky s agenty špionáže v Moskvě v letech 1983 až 1987. "Nevěděl jsem, že ten člověk pracuje pro Státní bezpečnost," řekl Mooz, který nyní čeká, jak dopadne nová prověrka.

Ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK uvedlo, že Mooz obdržel všechny dokumenty nutné pro výkon práce: prověrku pro seznamování s informacemi nejvyššího stupně utajení i prověrky požadované pro EU a NATO. Podle prověrek nebyl vědomým spolupracovníkem StB, dodala Dana Pavlousková z tiskového oddělení.

První nařčení ze spolupráce s StB přišlo již v roce 1991, Mooz proto požádal o lustrační osvědčení, které vyšlo v jeho prospěch, poznamenala. V té souvislosti na krátkou dobu z diplomacie odešel. V následujících letech podle ní ani další prověrky neprokázaly spolupráci s StB.

Není to jediný případ, kdy podezřelý diplomat získal bezpečnostní osvědčení, uvedl rozhlas. Obě kontrarozvědky, civilní i vojenská, už v roce 2000 upozornily tehdejšího premiéra Miloše Zemana na manipulace Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) s prověrkami diplomatů. Nestandardní průběh prověrek kontrarozvědky zjistily podle rozhlasu u dvacítky diplomatů. "Tento člověk nepochybně znamená bezpečnostní riziko," uvedl na adresu Mooze bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Stanislav Devátý. Mooz ale uvedl, že se úspěšně obhájil před nezávislou komisí. Ministerstvo vnitra Moozovi vydalo osvědčení, že nikdy nebyl vědomým spolupracovníkem StB, v roce 1992.

Do vstupu ČR do EU zbývá právě týden. Ve čtvrtek schválila sněmovna většinou jednoho hlasu zákon o změnách v DPH. O tom jsme vás už informovali. Nakolik je ale celá země připravena? Budeme schopni dosáhnout na peníze ze strukturálních fondů unie nebo budeme více dávat, než brát? Na to se zeptal kolega Jaromír Marek premiéra Vladimíra Špidly, který hned po hlasování ve Sněmovně zamířil na kongres starostů a primátorů do Brna.

Titulní stránky deníků obsadilo zpravodajství ze sněmovny, která ve čtvrtek přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a schválila zákon o dani z přidané hodnoty. Shodují se na tom, že ceny vlivem daňových změn vzrostou a poukazují na nebezpečí plynoucí z chyb v zákoně. Listy také podrobně popisují příjezd zraněného ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle Mladé fronty Dnes nemůže být větší obraz slabosti Špidlovy vlády než zraněný ministr přivezený vrtulníkem. "Tenhle obraz po Špidlovi zůstane určitě desítky, možná stovky let. Zůstane ještě něco

Členské země rozšířené EU by se měly na znění evropské ústavy shodnout co nejdříve, nejpozději do konce června, zdůraznil dnes v Praze irský premiér Bertie Ahern. Jeho země nyní EU předsedá. Ahern rovněž prohlásil, že členstvím v Evropské unii Česká republika nepřijde o svoji národní identitu. Tato poselství v české metropoli řekl devět dní před rozšířením EU o deset nových zemí. Ahern si myslí, že členství v EU identitu a suverenitu států posiluje. Prezident Václav Klaus naopak v dnešní Mladé frontě Dnes napsal, že Česká republika přestane od 1. května existovat jako samostatný a suverénní stát. "Udělejme vše pro to, abychom se v EU neztratili...," uvedl Klaus ve svém článku. Ahern soudí, že Irsku přineslo členství v EU výhody a prosperitu. "Ve věku globalizovaného obchodu a médií nepředstavuje sdílení suverenity v dohodnutých oblastech ztrátu, ale přesný opak. Představuje pro státy skutečný a hmatatelný zisk, neboť jim dává vliv, v jaký by jinak nemohly ani doufat," podotkl Ahern v Senátu. Rozšíření EU a hrozba terorismu je pro Aherna jedním z dalších důvodů k tomu, aby byla euroústava přijata co nejdříve. Proto požádal všech 25 států rozšířené unie, aby při červnovém schvalování euroústavy nevznášely žádné nové otázky.

Premiér Vladimír Špidla, s nímž Ahern posnídal, uvedl, že schválení ústavy ještě za irského předsednictví je pravděpodobné. "Pravděpodobnost je vysoká, ale jistota není. Je ještě asi deset otázek otevřených, a to není málo," řekl český premiér. Špidla Ahernovi například řekl, že Česká republika nadále požaduje systém jednoho komisaře pro každou členskou zemi EU. Ahern uvedl, že toto pravidlo bude pravděpodobně po několik let zachováno, avšak v budoucnu bude nutné počet komisařů snížit a uvést v život spravedlivé rotační předsednictví v komisi.

Deníky komentují především středeční stávku pracovníků veřejné správy a služeb. Zmiňují se také o nezaměstnanosti a možnostech řešení tohoto problému. Mladá fronta Dnes otiskla kritický článek prezidenta Václava Klause, který se týká vstupu ČR do EU, a ve svém dalším příspěvku se věnuje spekulacím spojeným s prodejem lístků na hokejový šampionát.

Koalice ve sněmovně přehlasovala veto prezidenta a schválila zákon o dani z přidané hodnoty. Ten má po vstupu do Unie snížit základní sazbu daně z 22-ti na 19 procent, současně ale do ní přesunuje řadu výrobků a služeb z nynější pětiprocentní daně snížené. Na hlasování byl dokonce dopraven z brněnské nemocnice vrtulníkem i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podrobnosti uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.