Související články

Lékař pražské vinohradské nemocnice Jan Karas, který v úterý srazil v areálu nemocnice dvouletou Lucii Šimrovou, dostal výpověď. Ačkoli mu naměřili 3,29 promile alkoholu v krvi, řekl, že pil až po nehodě, aby zvládl stres z toho, že porazil matku s dítětem. Šéf vinohradské gynekologicko-porodnické kliniky Bohuslav Svoboda Karasově verzi, že pil až po nehodě, nevěří.

Květnová inflační čísla potvrdila, že vstup do Evropské unie žádné drastické zvyšování cen nepřinesl, shodují se analytici oslovení ČTK. Inflace je podle nich navzdory nejvyšší hodnotě za poslední dva roky stále nízká a spolu se silnou korunou tak oddaluje růst sazeb v České republice.

Spotřebitelské ceny se proti dubnu zvýšily o 0,4 procenta. Meziroční inflace tak v květnu zrychlila na 2,7 procenta z dubnových 2,3 procenta, což je její nejvyšší hodnota od dubna 2002. Trh přitom čekal tříprocentní růst cen. Inflace se v květnu vrátila do cílového koridoru ČNB.

"Europesimisté budou po dnešku zklamáni, statistika ukázala, že vstup do EU s sebou nepřinesl cenovou revoluci," komentoval výsledek analytik Volksbank Vladimír Pikora. Kdyby od prvního května nedošlo k úpravám DPH, vzrostly by ceny jen o 0,1 procentního bodu méně než s úpravou DPH. "To je tak malý rozdíl, že ho nelze označit za inflační faktor," dodal. V důsledku přeřazení stravovacích služeb ze snížené do základní sazby DPH v květnu podražily zejména restaurace a jídelny. Restauratéři ale zvýšili ceny méně, než vzrostla daň.

Výrazné zdražování nezpůsobily ani úpravy cel. "Spekulanti, kteří počítali s raketovým růstem cen rýže a hojně ji skupovali, se přepočítali. Ceny rýže vzrostly jen o 3,7 procenta," uvedl Pikora. . Kromě změn DPH tlačily květnové ceny nahoru i dražší cigarety, což byla opožděná reakce na lednové zvýšení spotřební daně. V minulých měsících se ještě prodávaly cigarety z loňských zásob. Zhruba polovinu meziměsíčního růstu cenové hladiny má na svědomí benzin a nafta. Natural 95 zdražil v průběhu května o 1,50 Kč na 27,50 Kč/litr.

Inflace v České republice podle ekonomů zůstává stále velmi nízko, a to i v mezinárodním srovnání. Spolu se silnou korunou tak oddaluje zvyšování úrokových sazeb. "Výrazně tak vzrostla pravděpodobnost, že ČNB ponechá tento měsíc sazby beze změny a že k prvnímu zvýšení sazeb přikročí až v červenci," řekl analytik PPF Radomír Jáč.

Téměř polovina Čechů, 45 procent, po vstupu do Evropské unie neočekává změny v životní úrovni. Třetina lidí, 32 procent, se ale obává jejího zhoršení. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění jen 14 procent občanů očekává v této oblasti zlepšení.

V porovnání s průzkumy konanými před vstupem do unie letos 1. května tak výrazně vzrostl počet respondentů, kteří žádné změny neočekávají. V porovnání s únorem 2002 ubylo osm procent optimistů i šest procent pesimistů.

Česká vláda i nadále chce, aby připravovaná euroústava zajistila rovnoprávné postavení menších členských států s většími. Při jednání bude například prosazovat, aby takzvaná dvojitá většina pro rozhodování v EU byla nejlépe v poměru 55 procent států a 55 procent obyvatel, řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vláda, která o českém postoji bude jednat ve středu, také požaduje jednoho komisaře pro každou členskou zemi či rotující jedenapůlroční předsednictví tří zemí v Evropské radě. V pravomoci jednotlivých států by podle Svobody měly zůstat finanční a daňové otázky, změny základních smluv či rozšíření EU. "To jsou například věci, o které budeme usilovat, pokud jde o naši takzvanou národní pravomoc," uvedl Svoboda, podle něhož by se dosavadní mandát pro českou delegaci neměl ve středu zásadním způsobem změnit.

Pětadvacet členských zemí EU bude o shodu na euroústavě usilovat již podruhé, a to na summitu 17. a 18. června. Loňský summit skončil neúspěšně. Svoboda očekává, že ani tentokrát nebudou jednání úplně jednoznačná. "Největší problém se bude týkat takzvané dvojité většiny v rozhodování," řekl ministr Svoboda.

Vysoké preference dvou sdružení nezávislých kandidátů v průzkumech před volbami do Evropského parlamentu jsou podle politologů důsledkem neexistence silné liberální strany ve středu české politické scény. Politologové ale zároveň upozorňují na to, že výsledky voleb se od průzkumů mohou lišit - respondentům, agenturám i politickým stranám totiž s volbami do Evropského parlamentu chybí zkušenosti.

"Evropské volby jsou do značné míry specifické. Velmi často se i v Evropské unii mají šanci prosadit i strany, které v domácí politice jsou v zásadě marginální," poznamenal politolog Daniel Kunštát. Takové strany totiž podle něj těží z toho, že k evropským volbám chodí méně lidí, kteří navíc přesně nevědí, co od zvolených požadují. "Velmi často se také lidé skrze evropské volby vyjadřují k domácí politice a staví se do opozice proti všem politickým stranám," dodal. Obě sdružení nezávislých se podle něj dají zařadit do politického středu. Nezávislé vede senátor Vladimír Železný, Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty Josef Zieleniec. Tyto dvě kandidátky podle něj nejvíce voličů přebírají vládní sociální demokracii a Unii svobody-DEU.

Také Bohumil Doležal se domnívá, že po Unii svobody zbyla "veliká díra a bezprizorní, dezorientovaní voliči pod vlivem 'havlovských' teorií o pravdě a lásce a nepolitické politice". Tito voliči hledají, koho volit, a ze současné nabídky velkých stran nemají nikoho, kdo by je přitahoval. Druhou věcí je, že voliči nemají přesné požadavky na subjekt, který by chtěli do Evropského parlamentu poslat. "A ti nezávislí jsou tak mlhaví, že si do nich člověk může promítnout svá libovolná přání a tužby," uvedl. Svou roli hraje i "vžitá česká představa, že politika je svinstvo a nezávislí jsou méně političtí než politické strany".

Politolog Tomáš Lebeda ale upozorňuje na to, že průzkumy před evropskými volbami mohou být zrádné. "Můj osobní názor je, že řada lidí, která se identifikuje s těmito hnutími nezávislých, nakonec třeba volit vůbec nepřijde. Prostě nevím, nemáme zkušenost s voličským chováním v evropských volbách," tvrdí. Evropští voliči i podle něj příliš dobře nevědí, co je posláním Evropského parlamentu, a proto jim ta soutěž nepřijde důležitá. "Proto tedy nevolí standardní politické strany, ale vybírají si sympatické osobnosti," vysvětlil. Dalším vysvětlením může být celostátní kandidátka, a tudíž i velmi důležitá role jejího charismatického lídra, jakým je Vladimír Železný.

Češi podle většiny posledních průzkumů veřejného mínění vyberou 11. a 12. června své první evropské poslance mezi kandidáty jen šesti z 31 politických uskupení. Suverénní vítězství průzkumy předvídají u ODS, za níž by měly s přibližně deseti- až patnáctiprocentní ztrátou následovat KSČM a ČSSD. Překročení pětiprocentní hranice průzkumy předpovídají ještě u KDU-ČSL, hnutí Nezávislí a Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty.

Případný neúspěch Unie svobody-DEU v volbách do Evropského parlamentu nebude důvodem pro odchod nejmenší vládní strany z koaličního kabinetu. Předseda US-DEU a vicepremiér Petr Mareš prohlásil, že kritériem pro setrvání jeho strany ve vládě Vladimíra Špidly (ČSSD) bylo a nadále zůstává jediné - jak dokáží unionisté prosazovat ve vládní koalici s ČSSD a KDU-ČSL svůj program. Unionisté navzdory nepříznivým prognózám věří, že tento víkend se jim podaří překonat pětiprocentní hranici hlasů a získat alespoň jeden mandát v Evropském parlamentu.

Do voleb jdou pod značkou Unie liberálních demokratů spolu s ODA, Cestou změny a Liberální reformní stranou (LiRA) v čele s Helenou Rögnerovou. "I kdyby se to nepodařilo, pak bychom zůstali součástí vládní koalice se stejnou pevností, s jakou jsme jí byli doposud. Tím kritériem je, nakolik jsme schopni prosazovat v koalici své programové priority," prohlásil Mareš. "Neumím si představit výsledek voleb, který by mohl znamenat změnu našeho postoje," dodal. Mareš se ale připraven vyvodit z neúspěchu osobní důsledky - již dříve dal najevo, že pokud by se unie do Evropského parlamentu nedostala, skončil by v čele strany a zvažovat by i další setrvání ve vládním křesle. Dva týdny po eurovolbách čeká unionisty sjezd, který rozhodne o vedení i dalším směřování.

Do Prahy přijel podpořit unionisty předseda evropských liberálů (ELDR) Werner Hoyer. Právě do tohoto klubu v EP mají unionisté v případě úspěchu namířeno. Nepříliš lichotivé předvolební vyhlídky US-DEU nechtěl Hoyer komentovat. Zdůraznil ale, že bojovat o hlasy voličů se vyplatí do poslední chvíle a dokud není odevzdán poslední hlas, není o výsledcích rozhodnuto.

Bývalý prezident Václav Havel podpořil kandidaturu senátora Daniela Kroupy na evropského poslance. Nestraník Kroupa, kterého s Havlem spojují společná léta strávená v protikomunistickém disentu, kandiduje na vlastní přání na poslední místě soupisky KDU-ČSL. Jeho případné zvolení bude tedy záležet na preferenčních hlasech.

"Daniel Kroupa je můj dávný přítel, znám ho po léta jako myslitele i politika, vím, že je to skutečný Evropan a že se v evropských institucích dávno angažuje. Proto jsem moc rád, že je na kandidátce do Evropského parlamentu a pevně věřím, že ho zakroužkuje tolik voličů, aby byl zvolen," napsal Havel v dopise, jehož kopii má ČTK k dispozici.

Kroupa byl zakládající člen Občanské demokratické aliance a svého času i jejím předsedou. Stranu opustil před dvěma lety kvůli nesouhlasu s postupem při rozbíjení tehdejší čtyřkoalice. Stojí v čele Unie evropských federalistů v ČR.

Půl milionu eur poskytla Evropská unie z fondu Phare českému ministerstvu zdravotnictví na školení úředníků, kteří budou po našem vstupu do unie uznávat kvalifikace lékařů a dalších zdravotníků pro práci v unijních zemích. Na společném twinningovém projektu se kromě české strany podílí také Německo a Velká Británie. Více informací má Milena Štráfeldová:

Soudit se v jiné členské zemi EU má být v budoucnu pro české občany jednodušší. S potížemi by se neměli setkat ani cizinci z EU, kteří budou vést právní při v České republice. Předpokládá to návrh zákona o zajištění právní pomoci v rámci EU, který ve středu schválil kabinet. Návrh zákona je v souladu s již existující evropskou legislativou. Zajišťuje právní pomoc občanům EU v případech, kdy se bydliště účastníka soudního sporu nachází v jiném členském státě, než je místo soudu. Poslanecká sněmovna zatím neschválila zavedení takzvaného eurozatykače, jehož smyslem je usnadnit a urychlit dosavadní procedury vydávání stíhaných osob a přimět členské státy, aby vydávaly k potrestání v rámci EU i své vlastní občany.

Řada členských zemí Evropské unie zavedla od úterka evropskou kartu zdravotního pojištění, která usnadní lidem přístup k základní lékařské péči při cestování po kontinentu. Oznámila to Evropská komise s tím, že všech 25 států by mělo kartu vydávat nejpozději do konce příštího roku. Čeští občané by měli být vybaveni evropskou zdravotní kartou ještě letos. Držitel karty by měl mít snadný přístup k základní zdravotní péči v jiné zemi EU, pokud utrpí úraz, onemocní nebo léčí při cestování chronickou nemoc, například astma. Nebude už potřebovat dnešní formuláře, karta bude obsahovat všechny potřebné údaje, aby se zdravotnická zařízení a pojišťovny rychle vypořádaly mezi sebou. Nárok na kartu budou všichni lidé, na které se v jejich zemi vztahuje zdravotní pojištění. Postupem času bude vybavena elektronickým čipem, který ztíží její zneužití. Existuje totiž nebezpečí, že lidé budou jezdit na léčení do zahraničí a budou zákroky vydávat za nezbytné ošetření při cestování. Operace či rehabilitační pobyty v cizině jsou přitom nadále možné jen po dohodě s pojišťovnou.