Související články

Summit EU - Korea povede český prezident Václav Klaus, summit se uskuteční 23. května v jihokorejském hlavním městě Soulu. Novinářům to řekli premiér v demisi Mirek Topolánek (ODS) a předseda korejské vlády Han Sung-su. V době summitu by už v Česku měl vládnout úřednický kabinet Jana Fischera. Summit se má podle Topolánka (ODS) věnovat především ekonomickým tématům a lepší by podle něho bylo, kdyby akci vedl premiér, nikoli prezident. Hlava státu podle něho summit povede kvůli "anomální situaci", která v ČR nastala po pádu vlády.

Finsko zřejmě požádá Českou republiku o vyšetření úniku osobních informací, které se týkají jeho nejvyšších představitelů. Finská tisková agentura STT již v pátek informovala, že se údaje po nedávné vrcholné schůzce Evropské unie a Spojených států v Praze objevily ve veřejně přístupném počítači jednoho z pražských hotelů. Kromě osobních dat finské prezidentky Tarji Halonenové a premiéra Mattiho Vanhanena byly v počítači údaje dalších přibližně 200 politiků ze zemí zúčastněných na summitu. Údaje se prý týkaly také krevních skupin politiků, jejich alergií a omezení při stravování. Informace v počítači náhodně objevil finský turista, který po skončení vrcholné schůzky EU-USA v pražském hotelu nocoval. Michaela Jelínková, mluvčí odstupujícího vicepremiéra pro EU Alexandra Vondry, k tomu v pátek uvedla, že tyto údaje se do hotelového počítače dostaly "lidskou chybou" a byly z něj již odstraněny. Únik osobních dat zahraničních politiků během pražského summitu EU-USA začne pravděpodobně vyšetřovat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ředitel úřadu Igor Němec řekl, že existuje vážné podezření pro porušení zákona. Případnému viníkovi hrozí pokuta až 10 milionů korun.

Český spisovatel, básník a bývalý diplomat Jiří Gruša v sobotním vydání rakouského listu Kurier kritizuje české předsednictví Evropské unii a vystupování prezidenta Václava Klause na evropském fóru. Za hloupé pak označuje vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka (ODS) uprostřed vedení unie. "To, že budeme jednat tak hloupě, jsme nepovažoval za možné," zhodnotil někdejší velvyslanec v Německu a Rakousku dosavadní průběh předsednictví. "Co dělá můj starý kolega Václav Klaus, je znepokojující," kritizoval i českého prezidenta, v jehož vládě kdysi působil jako ministr školství. V otázce ratifikace lisabonské smlouvy, o níž má v České republice rozhodovat ještě Senát, si ale nemyslí, že Češi schválení tohoto dokumentu zablokují.

Zdárné dokončení českého předsednictví EU a projekt Východního partnerství unie se šesti postsovětskými zeměmi označil za důležité nynější ministr zahraničí Karel Schwarzenberg při svém rozhovoru s designovaným premiérem Janem Fischerem. Svého předpokládaného nástupce ve Fischerově úřednické vládě a nynějšího náměstka Jana Kohouta označil za vynikajícího diplomata, který ministerskou práci zvládne. Kohouta do funkce nominovala ČSSD. Sociální demokraté zásadně odmítli, aby nestraník Schwarzenberg ve funkci pokračoval i ve Fischerově vládě. ČSSD vadí především podpora současného ministra pro vznik radaru amerického protiraketového deštníku v ČR.

Tuzemští silniční dopravci budou protestovat během neformálního zasedání evropských ministrů dopravy 29. dubna. Důvodem protestu je nesplněný slib odstupujícího premiéra Mirka Topolánka na zavedení slev na dálničním mýtném. Uvedl to prezident Česmadu Bohemia Vladimír Starosta po jednání celorepublikového krizového štábu sdružení. Konkrétní formu protestu nesdělil, ale podle něj by se neměla příliš dotknout veřejnosti. Premiér Topolánek podle Starosty může protest odvrátit, pokud by s autodopravci znovu o slevách začal jednat. Podle ministra dopravy v demisi Petra Bendla požadované slevě brání platná legislativa EU. Upozornil také, že slib padl při výrazně vyšších cenách pohonných hmot a zároveň v době, kdy nešlo předvídat letošní výrazný pokles výběru mýtného.

Vstup do Severoatlantické aliance je pro Českou republiku významnější než přijetí mezi státy Evropské unie. Řekl to premiér v demisi Mirek Topolánek na čtvrtečním setkání s lidmi, kteří se v r. 1999 o začlenění České republiky do NATO zasloužili. Členství v NATO je podle něj jednou z nejvýznamnějších událostí historie země. Vybraným osobnostem za jejich angažovanost při vstupu do NATO udělil Medaili Karla Kramáře. Vyzdvihl zejména zásluhy někdejšího prezidenta Václava Havla a bývalého sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana. Havel připomněl, že prosadit myšlenku na rozšíření aliance bylo velmi složité, a to jak v ČR, tak i v zahraničí. Přijetí do NATO bylo podle něj velmi důležité i pro následující vstup do EU. Evropská unie by se podle něj do střední a východní Evropy vůbec nerozšiřovala, pokud by neměla jistotu v našem členství v NATO. Mezi oceněnými jsou vedle Havla a Zemana také například místopředseda končící vlády a někdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra, první velvyslanec ČR v NATO Jaroslav Šedivý či někdejší náčelník generálního štábu armády Jiří Šedivý.

Ministři životního prostředí zemí EU by chtěli pozvat kolegy z ekonomických ministerstev k společnému neformálnímu jednání na téma úhrady opatření proti klimatickým změnám. Dohodli se na tom ve středu v Praze. Česká metropole už přitom koncem zimy hostila společné jednání náměstků obou typů ministerstev. Financování je podle vicepremiéra Martina Bursíka klíčovou věcí k debatě před prosincovou konferencí OSN v Kodani, která má stanovit cíle snižování skleníkových plynů po roce 2012.

Schválení takzvaného vázaného mandátu pro vládu, který jí má zabránit v převodu pravomocí na EU bez souhlasu obou komor parlamentu, je v Senátu prakticky jisté. Tento dohled mají zajistit prováděcí novely parlamentních jednacích řádů k lisabonské smlouvě, které podpořil beze změn i senátní ústavně-právní výbor. ČTK to řekla předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD). Senát bude o novelách i smlouvě, která má stanovit pravidla pro budoucí fungování unie, rozhodovat počátkem května. Schválení novel si stanovili senátoři ODS jako jednu z podmínek pro následnou ratifikaci smlouvy v horní komoře. Bez hlasů ODS se nepodaří dokončit parlamentní schvalování smlouvy, kterou poslanci ústavní většinou přijali už v únoru. Pokud se stejně zachovají i senátoři, smlouvu dostane k podpisu prezident Václav Klaus, její velký kritik.

Nastávající předseda překlenovací vlády Jan Fischer vyslechne při sestavování vlády návrhy koalice a ČSSD na obsazení ministerských křesel, je však přesvědčen, že se jimi nemusí řídit. Za vládu budu odpovědný já, odpovědný sněmovně a nikomu jinému, na to budu dbát při výběru lidí, uvedl Fischer v rozhovoru pro Lidové noviny.

Zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády, který jí má zabránit v převodu pravomocí na EU bez souhlasu obou komor parlamentu, je o krok blíže k přijetí. Senátní výbor pro záležitosti EU ve středu jednomyslně doporučil schválit příslušné prováděcí novely parlamentních jednacích řádů k lisabonské smlouvě. Senát má o novelách i smlouvě rozhodovat počátkem května. Schválení novel si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci smlouvy v horní komoře. Bez hlasů z ODS se nepodaří parlamentní schvalování smlouvy dokončit. Poslanci ji schválili v únoru.