Související články

Ministerstvo zemědělství bude chtít přejít na nový systém dotací pro zemědělce tak brzo, jak to jen bude možné. Nejbližší termín je rok 2014. Na tiskové konferenci po jednání se saským ministrem životního prostředí a zemědělství Frankem Kupferem to řekl ministr zemědělství Petr Bendl. O novém způsobu dotací se jedná v rámci přípravy Společné zemědělské politiky EU platné právě od roku 2014. V současné době je hlavní dotací českých zemědělců jednotná platba na plochu vyplácená na hektar. Ve starých členských státech EU je ale uplatňován flexibilnější systém založený na takzvaných platebních nárocích. Ten by v novém unijním rozpočtovém období 2014-2020 měli přijmout i noví členové EU včetně Česka. Návrh reformy zemědělské politiky EU představila Evropská komise loni v říjnu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na začátku srpna sloučilo do jednotné sítě obchodních misí zahraniční pobočky státních agentur CzechInvest a CzechTrade. Síť nyní čítá 38 kanceláří a do konce roku 2013 by jich v 56 zemích světa mělo fungovat 70. Sdělil to ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Agentura CzechInvest do Česka láká investory a má na starost dotace z evropských fondů. CzechTrade podporuje tuzemské exportéry. Sloučení zahraničních kanceláří CzechInvestu a CzechTrade je součástí nové exportní strategie ČR na roky 2012 až 2020. Nová exportní strategie definuje 12 prioritních zemí pro český export, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Irák, Ukrajina či Spojené státy.

Budoucnost České republiky leží v Evropské unii, shodli se uchazeči o křeslo hlavy státu po nynějším prezidentovi Václavu Klausovi. Kandidáti se však liší v názorech na míru a podobu integrace unie, nejkritičtější hlasy zaznívají od předsedkyně strany Suverenita Jany Bobošíkové a nynějšího Klausova spolupracovníka Ladislava Jakla, kterého nominovala Strana svobodných občanů. Podle expremiéra Jana Fischera, jemuž nyní průzkumy přisuzují velké šance lednovou volbu vyhrát, lze v EU předpokládat vývoj, kdy různé země budou v integraci postupovat různě rychle. ČR si podle něj nejprve musí udělat jasno v tom, co je vlastně jejím národním zájmem, jaký model integrace je přijatelný a kdo je možným partnerem. Jeho nyní v průzkumech největší soupeř Miloš Zeman (SPOZ) se označil za eurofederalistu a pokládá za nezbytnou jednotnou evropskou zahraniční a obrannou politiku, "nebrání se" ani jednotnému ekonomickému systému. Za největší nedostatek unie pak Zeman označil její smířlivý postoj k islámskému fundamentalismu.

Ministerstvo dopravy dokončuje s Evropskou komisí jednání o obnovení plateb do největšího tuzemského dotačního programu Doprava. Pokud Brusel začne Česku již vynaložené peníze proplácet, může do České republiky ještě do konce letošního roku dorazit zhruba 80 miliard korun. Na setkání lídrů českého stavebnictví to řekl ministr dopravy Pavel Dobeš. Program Doprava nežádá Evropskou komisi o takzvanou certifikaci, tedy o zpětné uznání a proplacení výdajů, už od loňského roku. Mezitím se tak v programu nahromadily žádosti o zpětné proplacení za přibližně 90 miliard korun. Proces certifikace se v programu Doprava zastavil například kvůli cenám některých velkých projektů. V ohrožení jsou také peníze, se kterými se původně počítalo na dostavbu pražského metra. Podle Dobeše stále není jasné, kolik peněz z uvedených 90 miliard nakonec unie skutečně proplatí. V ohrožení je podle něj asi deset miliard korun.

Postavení klientů žádajících či čerpajících spotřebitelské půjčky se zřejmě zlepší. Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Novela zavádí například možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce, zakazuje používání směnek a šeků či volání na předražené telefonní linky. Zákon by měl platit od příštího roku. Novela byla zpracována také kvůli zavedení směrnice EU, která upravuje dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN) úvěru. Podle normy má být dosaženo co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti RPSN u spotřebitelských úvěrů, u nichž nejsou předem známy všechny parametry pro jeho výpočet. Podle schváleného návrhu z dílny ministerstva financí bude nově věřitel moci poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude zřejmé, že klient bude schopen úvěr splácet. V reakci na časté zneužívání bude zcela zakázáno používání směnek a šeků v souvislosti se spotřebitelskými úvěry. Stejně tak nebude možné využívat při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů volání na předražené telefonní linky začínající číslicí devět.

Systém dotací z evropských fondů má být v období 2014 až 2020 jednodušší, srozumitelnější a méně náročný na administrativu. Snazší má být také kontrola využívání evropských peněz. Vyplývá to z návrhu, který schválila vláda. Po jednání kabinetu to uvedla vicepremiérka Karolína Peake. Návrh vytvořila pracovní skupina za účasti ministerstva pro místní rozvoj, resortu financí a ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledkem její práce je mimo jiné návrh na zjednodušení pravidel pro čerpání evropských peněz. Pravidla mají být též jednotná, zatímco nyní má každý dotační program svá. Pro nastavení pravidel nového dotačního období chce vláda využít i nedávné špatné zkušenosti s kontrolou a auditem poskytnutých dotací. Čerpání dotací v Česku v posledních měsících doprovázela řada problémů. Evropská komise vytýkala České republice právě například nedostatečnou kontrolu a audit. Kolik peněz bude mít Česko v unijním rozpočtovém období 2014 až 2020 v evropských fondech k dispozici, zatím není jasné. Podle dřívějšího vyjádření MMR je ale pravděpodobné, že to bude méně než nyní. Fondy navíc už nebudou poskytovat jen tradiční dotace, ale zvýší se podíl vratných úvěrů s nízkým úrokem.

Evropská komise (EK) poslala v srpnu do Česka 9,3 miliardy korun. Jsou to první peníze, které Česká republika z unie dostala po červencovém částečném obnovení toku dotací do tuzemských programů. Na přelomu srpna a září mají dorazit další asi dvě miliardy korun. Uvedlo to ministerstvo financí. Čerpání evropských dotací se letos v Česku výrazně zkomplikovalo. EK totiž tuzemským úřadům vytkla nedostatky s kontrolou a auditem. Od března proto ministerstvo financí nežádalo Brusel o zpětné proplácení dotací, které stát příjemcům vyplácí nejdříve z vlastního rozpočtu. EK ve druhé polovině července oznámila, že Česko uskutečněním takzvaného akčního plánu neutěšený stav zlepšilo. "Česká republika splnila všechny požadavky, které stanovila Evropská komise v takzvaném akčním plánu. Mimo jiné posílíme nezávislost auditorů, kteří přejdou z úrovně operačních programů přímo pod ministerstvo financí," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Česká armáda vyslala do Litvy první část vojáků, kteří budou následující čtyři měsíce chránit vzdušný prostor pobaltských států EU. Operace se celkem zúčastní 64 vojáků. Odlet stíhaček Jas-39 Gripen je naplánovaný na 30. srpna. Vojáci jedou na podobnou misi podruhé. Vzdušný prostor Litvy, Estonska a Lotyšska chránili již v roce 2009. Páteř kontingentu tvoří vojáci z Čáslavi, odkud odletělo prvních 18 příslušníků na základnu v Siauliau. Další část vojska podle něj odletí ve čtvrtek a zbývající část včetně čtyř českých letounů gripen na konci srpna. České letouny budou připraveny zasáhnout v případě vojenského ohrožení Pobaltí i poskytnout pomoc a asistenci civilním letadlům v nouzi. Estonsko, Litva a Lotyšsko, někdejší republiky Sovětského svazu, nemají k dispozici vlastní stíhačky k zajištění ostrahy svého vzdušného prostoru. Češi střežení vzdušného prostoru podle Schreiera převezmou od polské armády 1. září. Hlídat jej budou do 4. ledna 2013, kdy je vystřídá dánská armáda se stíhačkami F-16. Při prvním kontingentu před třemi lety měli tuzemští piloti nad pobaltskými státy osm "ostrých" vzletů. "Zasahovalo se například proti letounům, které neměly zapnutý odpovídač," uvedl Schreier.

Končící česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová bude nadále působit v české diplomacii, vyplývá z informací ČTK. V Bruselu, kde jí na českém zastoupení vystřídá diplomat Martin Povejšil, skončí po více než čtyřech letech. Vicenová odejde do Prahy koncem srpna. O konkrétní funkci v Černínském paláci se ještě rozhoduje, uvedlo ministerstvo na dotaz ČTK. Zastoupení v Bruselu je hlavním spojovacím článkem mezi českou administrativou a unijními orgány. Diplomaté jednají na zasedání pracovních skupin, podílejí se na přípravě českých pozic na jednání ministrů EU i summitů. Povejšil již avizoval, že personální otřesy po svém nástupu nechystá. Vicenová během svého působení v Bruselu ustála i pokus o odvolání. V roce 2010 se o to pokusil tehdejší ministr zahraničí úřednické vlády Jan Kohout, shodou okolností její předchůdce na velvyslanecké pozici v EU. Úřednický kabinet k tomu nakonec nepřistoupil.

Levicový Senát stejně jako loni odmítl národní program reforem. Vládu vyzval k zastavení plošných škrtů a k přijetí prorůstových opatření. "Dosavadní postup současné koaliční vlády ... bohužel vede naopak nejen ke chronickým a nebývale a již nebezpečně vysokým schodkům veřejných financí, ale rovněž k dlouhodobé stagnaci ekonomického výkonu," stojí ve stanovisku Senátu. To ale není pro vládu závazné. Program souvisí se Strategií Evropa 2020 na zvýšení konkurenceschopnosti EU a je určen unijním orgánům, které už k němu svá doporučení daly. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) požádal vládu, aby program dávala horní komoře k vyjádření ještě před odesláním do Bruselu. "Národní program reforem by se na rozdíl od projednávání vnitrostátní reformní agendy neměl stát rukojmím politického zápolení," komentoval za vládu postoj Senátu ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Poznamenal, že neplnění reforem by v konečném důsledku mohlo vést k sankcím ze strany EU. Podotkl, že Evropská komise ani rada neměly k programu zásadní výtky. Unijní doporučení podle ministra Vondry "většinově podporují" nutné reformní kroky, které vláda prosadila nebo plánuje.