Související články

"Mění čas. V neděli budeme spát o hodinu míň. - Mě je to jedno, já spím stejně do jedenácti." Tenhle rozhovor proběhl na autobusové zastávce. Jak je vidět, téma střídání času se teď řeší víc, než kdy jindy. V noci o víkendu se opět změní zimní čas na letní. Ale možná ne na dlouho. Střídání času v Evropské unii by mohlo skončit v roce 2021.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje náklady na české předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022 za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos. Podle Deníku N dokonce před ministry tento týden hovořil o tom, že by se Česko této role kvůli finančním výdajům mohlo i vzdát. Babiš listu řekl, že předsednictví stojí dost peněz, ale nepřemýšlí o tom, že by Česko nebylo předsedající zemí EU. "Česko bude předsedat EU. Samozřejmě," uvedl. Deník N se opírá o svědectví pěti členů vlády z ČSSD a ANO, jejich jména neuvedl. Kabinet měl v pondělí projednávat zajištění předsednictví a související finanční a personální požadavky. Materiál byl ovšem z jednání stažen. O premiérově záměru se ještě bude jednat, konečné rozhodnutí má padnout v dubnu, uvedl deník. Harmonogram příprav a koncepce komunikace českého předsednictví mají být hotovy do konce října.

Babiš o údajně vysokých nákladech na předsednictví hovořil i v úterý s velvyslanci členských států v Praze. "Řekl jsem, že předsednictví je drahé. V roce 2009 nás stálo 3,45 miliardy korun a ODS měla kšeft ProMoPro. O vzdání se předsednictví nebyla řeč," řekl Deníku N premiér. "Konstatoval jsem, že předsednictví za 3,45 miliardy korun je dost peněz. Nepřemýšlím nad tím. Česko bude předsedat EU. Samozřejmě," reagoval na další dotazy. Česká republika předsedala Evropské unii v první polovině roku 2009. Češi tehdy řešili například konflikt v Gaze nebo plynovou krizi na Ukrajině. V březnu padla vláda Mirka Topolánka a po zbytek půlročního období zemi vedla úřednická vláda Jana Fischera. Náklady na předsednictví provázely kontroverze spojené se zakázkou na ozvučení od firmy ProMoPro.

Desítky lidí v Praze a dalších městech se připojily k mezinárodnímu protestu proti směrnici, o které má Evropský parlament hlasovat příští týden. Podle kritiků povede k cenzuře a omezení svobody internetu a poškodí menší média. Sobotní protest v Česku zorganizovala Pirátská strana. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli. Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Podle plánu byla o půlnoci na čtvrtek byla česká Wikipedie na 24 hodin vypnuta. Důvodem je protest proti chystané reformě autorského práva, kterou připravuje Evropská unie. Zástupci Wikipedie se obávají, že změna cýrazně ovlivní svobodu projevu a internetové spolupráce.

Soudní dvůr Evropské unie zamítl žalobu Evropské komise proti České republice za to, že nepřevzala od Polska 20 tisíc tun směsi, kterou Poláci považovali za nebezpečný odpad. Podle českých úřadů zásilka ale obsahovala palivovou směs vyrobenou za použití kalů ze sanace ostravských lagun. Soud o tom informoval v tiskové zprávě. "Komise neprokázala, že je tato směs odpadem, a že se tedy v případě jejího převzetí jednalo o přepravu odpadů, kdy lze v určitých případech požadovat zpětné převzetí," uvedl Soudní dvůr EU.

Praha byla v roce 2017 sedmým nejbohatším regionem Evropské unie podle hrubého domácího produktu přepočteného na obyvatele. Vyplývá to z údajů Eurostatu, který srovnával 281 regionů celé EU. Praha přeskočila i slovenskou metropoli Bratislavu, která byla při srovnání o rok dříve před českým hlavním městem.

Problematika dvojí kvality potravin zůstává aktuálním tématem, které chce Česká republika v rámci Evropské unie řešit. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu, u něhož debatovali eurokomisařka Věra Jourová, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, zástupci dozorových orgánů a obchodních řetězců.

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč. Snížení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno jednak rostoucími odvody ČR do rozpočtu EU, jednak i tím, že nárůst čerpání peněz z fondů EU za programové období 2014 až 2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007 až 2013. "Současně je však zapotřebí zdůraznit, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo v souladu s pravidlem pro zrušení závazku (tzv. pravidlo n+3) potřeba vyčerpat, a ČR tak o žádné prostředky nepřišla," uvedlo MF.

Ještě v první polovině letošního roku by se země EU mohly shodnout, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. V prosinci věc nečekaně smetlo Rakousko jako tehdejší předsednická země, nyní ale podle Tomana tlak České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) vedl nynější rumunské předsednictví k tomu, aby se záležitost na jednání unijních ministrů vrátila. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Maďarsko a Polsko. Téma dlouhodobě trápí právě státy ve střední a východní části EU. Poměrně dlouho tak ministrům z těchto zemí trvalo, než své západoevropské kolegy přesvědčili o nutnosti věc řešit.

Nevládní ekologické organizace zřejmě získají výslovné právo požádat o uložení nápravných nebo preventivních opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě. Změnu na nátlak Evropské komise přináší novela, kterou schválila Sněmovna. Novelu nyní dostane k projednání Senát. Pokud by novela nebyla přijata, Česku by od komise hrozila pokuta nejméně dvou milionů eur (zhruba 52 milionů korun). Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítl obavy, že by změna rozšířila možnosti blokování výstavby, neboť zákon se vztahuje jen na realizované projekty. Podle poslance ODS Jana Zahradníka ale umožní účelově založeným ekologickým organizacím blokovat činnost firem, které by se jim znelíbily. Poslanec proto navrhoval omezit působnost zákona nikoli na jakékoli nevládní organizace, které se věnují ochraně přírody, ale jen na zavedené, které existují minimálně tři roky. Sněmovna to ale odmítla. V Česku podle ministra Brabce nebyl dosud zaznamenán žádný případ takové ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle upravovaného zákona.