Související články

Žádná ze sněmovních stran nechce vetovat zrychlené projednání zákona, který by upravil práva Britů v Česku po případném odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Novinářům to po schůzce se zástupci sněmovních stran řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Předpokládá, že Sněmovna by mohla o návrhu hlasovat už příští týden. Vláda podle Hamáčka předpokládá, že Británie se zachová k Čechům žijícím tam recipročně, konkrétní britská vyhláška ale zatím podle něj přijata není.

Zhruba sedmnáct měsíců pracovali diplomaté na šesti stech stránkách dohody o vystoupení Británie z EU. Už před hlasováním bylo téměř jisté, že ji britský parlament odmítne. Česko preferuje odchod Británie dohodou, ale je připravené na jakoukoliv variantu brexitu. Co by znamenal tvrdý brexit pro Čechy v Británii a pro Brity v Česku?

Ministerstvo zemědělství zašle Evropské komisi podklady k prověření plateb evropských dotací společnosti Agrofert. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo. Auditní mise z EK do ČR dorazí v polovině ledna. Důvodem pro audit je podezření evropských úřadů, že premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert v roce 2017 převedl do svěřenských fondů, může být kvůli dotacím pro holding ve střetu zájmů. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského 2. srpna, od kdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby.

Agrofert trvá na tom, že na jeho straně je vše podle českého i evropského práva. "Nevidíme jakýkoli právní důvod, proč bychom měli zastavit čerpání dotací, či dokonce dotace vracet. Zatím nás nikdo z příslušných úřadů ani nekontaktoval," uvedl dnes mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.

Sněmovna schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu zemí EU. Jeho obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Česko je kromě Británie jedinou zemí EU, která k ratifikaci dosud nepřistoupila. O ratifikaci paktu musí ještě rozhodnout Senát. Senátoři se v červenci rozhodli, že o ní budou jednat až poté, co o přistoupení rozhodne Sněmovna.

Pro přistoupení k paktu hlasovalo 106 poslanců, proti jich bylo 43. Přistoupení podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Naopak poslanci ODS, SPD a KSČM hlasovali proti.

Jsme šťastní, ale příliš nedůvěřujeme. Pravděpodobně v důsledku migrační krize výrazně narostlo odmítání muslimů a imigrantů, a to včetně cizích dělníků. Vyplývá to z Evropské studie hodnot organizované už od roku 1981.

Český premimér Andrej Babiš získal podporu několika evropských lídrů pro svůj návrh, aby Evropská unie zvážila použití části zvýšeného rozpočtu pohraniční agentury Frontex pro pomoc africkým zemím. Evropa by podle něho měla mít pro Afriku plán ekonomické spolupráce se zvláštním zohledněním migrace. Babiš to řekl po jednání unijního summitu, který schválil závěry týkající se vedle vnitřní bezpečnosti právě migrace a spolupráce s Afrikou.

Tématem rozhovorů při summitu byl podle českého premiéra rovněž rozpočet na období 2021 až 2027. Babiš se kriticky vyjádřil k plánovanému zvýšení prostředků pro evropské instituce o 23 procent, které vzhledem k zeštíhlování unie po odchodu Británie označil za "neuvěřitelné".

Průměrné úrokové sazby hypoték se v Evropě pohybují od 1,09 procenta v Dánsku a 1,56 procenta ve Francii, až po 3,44 procenta v Maďarsku a 4,4 procenta v Polsku. ČR je s průměrnou sazbou 2,2 procenta šestou nejdražší zemí. Vyplývá to z analýzy společnosti ChytryHonza.cz, která vychází z dat Eurostatu, Evropské centrální banky a Crédit Foncier.

"Srovnání ale není úplně objektivní v tom smyslu, že například ve Francii je běžná doba fixace dvacet let, zatímco v ČR je to tři až deset let. Například v létě 2018 byla průměrná sazba ve Francie kolem 1,6 procenta na dvacet let, zatímco v Česku to bylo 2,5 procenta při kratší fixaci. Češi jsou tedy méně zadlužení, ale na splátkách zaplatí víc," uvedl řediltel ChytryHonza.cz Nicolas Eich.

Ve slovenských Tatrách skončila dvoudenní schůzka nejvyšších představitelů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, jejichž země tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku (V4). Prezidenti se shodli v podpoře myšlenky Evropské unie, na závěrečné tiskové konferenci byly ovšem patrné jejich rozdílné přístupy k Rusku. Zatímco prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli anexi Krymského poloostrova, český a maďarský prezident postup evropského bloku nekomentovali.

Miloš Zeman na tiskové konferenci po jednání se svými kolegy kritizoval pokusy EU o zasahování do vnitřních záležitostí zemí V4, které jsou podle něj zbytečné a vedou k odcizení vůči ostatním státům EU. Nepřímo tak reagoval na zářijové doporučení Evropského parlamentu, aby členské země EU zahájily proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Postoj V4 při migraci obhajoval před novináři maďarský prezident János Áder a jeho polský kolega Andrzej Duda. Duda také kritizoval rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Tato tranzitní trasa tak obejde Ukrajinu.

V Evropské unii včetně Česka začíná platit jednotné značení motorových paliv. Symboly budou na stojanech a tankovacích pistolích všech čerpacích stanic. Příslušné značky ponesou na krytu od nádrže také nově vyrobená auta. Jednotné značení by mělo předejít zmatkům při odlišném značení paliv v jednotlivých zemích EU. Tuzemské čerpací stanice si vedle nového označení paliv paralelně ponechají i stávající názvy.

Nejčastěji využívaná paliva v Česku Natural 95 a Natural 98 jsou vedle starých názvů nově označována jako "E5", klasický diesel motoristé najdou pod značkou "B7". Označení plynných paliv se shoduje s dosud zažitými zkratkami.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá v to, že se po sjezdu britských vládních konzervativců zrychlí jednání o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle něj na dohodu moc času nezbývá. Předpokládá, že v případě potřeby by EU svolala k brexitu mimořádný summit, řekl ČTK a České televizi po jednání sněmovního evropského výboru.

"Brexit se zatím moc nepohnul dopředu a dostáváme se do kritické fáze, kdy by do konce listopadu měla být ta dohoda," řekl Babiš. Předtím na jednání výboru uvedl, že zbývá dohodnout zhruba deset procent podmínek vystoupení Británie z EU. Zásadní nevyřešený problém je podle něj hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.