Související články

Se dvěma cyklisty, kteří vezou do Stockholmu kopii Klaudiánovy mapy Čech z roku 1518, aby tak Švédsku symbolicky předali předsednictví Evropské unii, se v sobotu před úřadem vlády rozloučil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Cyklistům popřál hezké počasí, málo šílených řidičů a také, aby včas dojeli. Jiří Pilnaj a Stanislav Egreši, cyklisté ze sportovního oddílu policie z Litoměřic, musí do 30. června, kdy mají dorazit do Stockholmu, urazit zhruba 1300 kilometrů. Odpovídá to denní dávce 130 kilometrů. "Jsem na ně zvědav, jak budou 1. července vypadat, až se uvidíme ve Švédsku," poznamenal ministr. "Je to čistě jejich iniciativa," řekl novinářům ministr a dodal, že si cení toho, že pro ně české předsednictví unii je více než mediální zprávou. Přebírání předsednictví Evropské unii Švédskem od České republiky bude 1. července ve Stockholmu spojeno s velkou oslavou. Předávání Klaudiánovy mapy bude její součástí. Je to první tištěná mapa Čech a její kopie byla také nejsnadněji dostupná, řekl Egreši.

Páteční dohoda na summitu EU zvýšila šance na přijetí lisabonské smlouvy v druhém irském referendu, ale v Bruselu rostou obavy, že by smlouva mohla být i po osmi letech bolestného úsilí mrtvě narozeným dítětem. Její nejsilnější odpůrci nebyli na bruselském summitu, ale jejich jména zmiňovala řada diplomatů: českého prezidenta Václava Klause a vůdce britské konzervativní opozice Davida Camerona, napsal to britský list Financial Times. Český prezident musí ještě text smlouvy podepsat, ale hrozí, že neschválí záruky nabídnuté Irsku, napsaly Financial Times. Pokud nechá pero v kapse, mohl by získat dost času na to, aby příští Cameronova vláda smlouvu zlikvidovala, uvedl deník a připomněl, že britské volby, v nichž asi vyhrají konzervativci, se musejí konat do června 2010. Podobné obavy vyjádřil i irský deník The Irish Times, podle něhož se "nad summitem vznášel přízrak českého euroskeptického prezidenta..., který řekl své vládě, že záruky pro Irsko budou potřebovat nový ratifikační proces". Britská stanice BBC uvedla, že "Česká republika během svého předsednictví zažila některé diplomatické nesnáze, ale tento summit proběhl relativně hladce".

Evropská unie se s konečnou platností dohodla na zárukách pro Irsko kvůli lisabonské smlouvě. Na tiskové konferenci po skončení summitu to oznámil český premiér Jan Fischer. "Jde o právně závazné rozhodnutí hlav států v plném souladu s lisabonskou smlouvou," řekl Jan Fischer, který za svoji práci při prosazování irských záruk sklidil podle diplomatického zdroje ČTK velký potlesk. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt pak prý řekl, že si Fischer zaslouží "absolutorium". Dohoda otevírá cestu ke konání druhého referenda k dokumentu, který by měl být nástupcem odmítnuté euroústavy. V prvním referendu loni v červnu Irové lisabonskou smlouvu odmítli. "Myslím si, že budeme v pozici, abychom uspořádali opakované referendum na začátku října," řekl po skončení vrcholné schůzky EU irský premiér Brian Cowen. Irská vláda by bez záruk, které unie odhlasovala, zřejmě referendum neuspořádala, což by mohlo znamenat definitivní konec lisabonské smlouvy. Záruky by měly irské voliče ujistit, že smlouva nepřinese Irsku změny v několika oblastech, jako jsou tradiční irská neutralita či národní svrchovanost ve věci daní nebo potratů.

Pět týdnů poté, co usedl v čele české vlády, se premiér Jan Fischer poprvé ujal i řízení schůzky šéfů států a vlád Evropské unie. České předsednictví, jak se zdá, pod jeho vedením slaví na bruselském summitu unie úspěch. Víc o tom ví Petr Gabal.

V Bruselu začal dvoudenní summit Evropské unie. Mezi jeho témata patří záruky, které Irové žádají před opakováním referenda o Lisabonské smlouvě. Irsku trvá na zachování své tradiční neutrality, národní svrchovanosti nad daněmi nebo v otázce potraty. Český premiér Jan Fischer, který schůzku řídí, před začátkem summitu řekl, že jednání nejsou jednoduchá, ale sám prý věří v konečný kompromis. Mezi státy už více méně panuje naprostá shoda ohledně obsahu garancí, nicméně zatím není zcela jasné, jakou právní sílu či formu by měly mít. Ve čtvrtek nejvyšší představitelé zemí Evropské unie shodu v této věci nenašli a jednání bude pokračovat v pátek.

Vláda na mimořádném jednání jednomyslně schválila mandát, s nímž premiér Jan Fischer odjel na čtvrteční summit EU. Vrcholná schůzka má mimo jiné schválit záruky, které si Irsko vyžádalo pro opakování neúspěšného referenda o lisabonské smlouvě o fungování EU. Premiér Fischer po jednání také řekl, že jeho vláda odstartuje neformální jednání o portfoliu, které by v příští Evropské komisi měl zastávat zástupce České republiky. Konkrétní jméno kandidáta na českého eurokomisaře ale musí vybrat politici, nikoliv přechodná vláda, dodal Fischer. Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek řekl, že ČR by měla usilovat o silnější oblast, než jsou sociální věci zastávané současným komisařem Vladimírem Špidlou (ČSSD). "Ten důvod je jasný, jsme země, která prošla předsednictvím a získala si určitou reputaci," řekl Topolánek. V době předvolební kampaně podle něho dohoda mezi ODS a ČSSD na jméně není možná. Sama ODS má prý vytypovaných několik jmen, koho nominuje, bude záležet až na tom, jakou oblast Fischer vybojuje, dodal Topolánek.

Evropská unie plánuje přispět Pákistánu částkou 124 milionů eur na humanitární účely i na boj s islámskými fundamentalisty. Novinářům to na tiskové konferenci po středečním summitu EU-Pákistán v Bruselu řekli šéf Evropské komise José Barroso a pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí. Podle Barrosa by z těchto peněz mělo 72 milionů eur směřovat na humanitární pomoc a zbylých 52 milionů na nehumanitární účely. "Evropská unie bude dál pomáhat Pákistánu v jeho boji proti radikálům i proti ekonomické krizi," řekl šéf Evropské komise. "Pákistán čelí velkým výzvám v ekonomické i bezpečnostní oblasti. Vítáme odhodlání prezidenta Zardárího postavit se radikálům, kteří se vzpouzejí demokraticky zvolené vládě na severozápadě země," dodal Barroso.

Skutečnost, že české politické strany dosud nepřišly s konkrétními návrhy na obsazení postu budoucího českého komisaře v Evropské unii, je nevýhodou v jednáních o případné náplni jeho působení a jeho zaměření. Českým novinářům to ve středu v Bruselu řekl premiér Jan Fischer. Ten se podle svých slov bude snažit vyjednat "důstojné" portfolio, jak se v bruselské úřední mluvě specializaci komisařů říká. V současnosti je českým komisařem Vladimír Špidla, který má na starosti sociální věci. "Budiž tedy vyslán signál především politikům, že vyjednávat dobré portfolio a nemít k němu tvář, je rozhodně spíše handicapem než pomocí," uvedl Fischer.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) se před poslanci distancoval od chování svých stranických kolegů Jana Kavana a Vladimíra Laštůvky, kteří se v pásmu Gazy setkali se zástupci radikálního hnutí Hamas. Brzy z jejich chování vyvodí "personální závěry", řekl Vlček na zasedání sněmovny. Jak dodal, nesouhlasí s těmito excesy jednotlivců. "Tato událost byla selháním konkrétních osob," tvrdí Vlček. Členy delegace prý výslovně upozornil, že záměrem delegace není vybočit ze zásad zahraniční politiky EU, která dosud považuje Hamas za teroristickou organizaci. Členové delegace, mezi nimiž byla kromě Kavana a Laštůvky i poslankyně europarlamentu Luisa Morgantiniová, delegaci podle něj opustili svévolně a neinformovali ho o tom. Schůzky s představiteli hnutí Hamas se zúčastnila i někdejší náměstkyně exministra zahraničí a bývalého poslance ČSSD Jana Kavana Helena Opolecká, řekl Vlček Rádiu Česko. Zároveň zrušil druhou plánovanou blízkovýchodní cestu. Důvodem podle něj není kritika jeho první mise, ale nynější jednání sněmovny.

Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC ČR) vyzvala předsedu vlády a ministry průmyslu a obchodu, životního prostředí a financí k odmítnutí návrhu směrnice, která zpřísňuje pravidla pro vypouštění emisí z desítek tisíc průmyslových zařízení v EU. O návrhu budou pod českým předsednictvím v Lucemburku 25. června jednat ministři životního prostředí Evropské unie. České ministerstvo životního prostředí je ale silným zastáncem přijetí této směrnice. Předseda ICC ČR Jaromír Drábek v dopise představitelům české vlády upozornil "na výrazné slabiny, které tento návrh obsahuje a které značně ohrožují produktivitu a konkurenceschopnost podniků nejenom v České republice, ale v celé EU". Obsahem návrhu směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) je sloučení a přepracování nynějších sedmi norem vztahujících se k průmyslovým emisím do jednoho aktu. Do její působnosti nyní v EU spadá přibližně 52.000 průmyslových zařízení. Směrnici v březnu schválil Evropský parlament, nyní o ní budou jednat zástupci členských států.