Související články

Evropští podnikatelé tlačí na českého premiéra Jana Fischera, aby jim zajistil dostatečné financování v současné hospodářské recesi. Banky toho prý nejsou schopny, přestože dostaly obrovské částky z veřejných peněz na vlastní stabilizaci. Vyplývá to z dopisu sdružení Eurochambers, které zastupuje zhruba 19.000 podniků napříč unií, jenž má ČTK k dispozici. "Omezené a drahé půjčky od bank stále významně zpomalují podnikání, oni prostě nemají zájem investovat do budoucnosti. Poškozuje to celou evropskou ekonomiku a je to zcela nepřijatelné, když si uvědomíme, jakou podporu poskytly národní vlády finančním institucím," uvádí Eurochambers v dopise, který je směřován k nadcházejícími summitu EU, jenž se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Podle podnikatelského sdružení by unie měla vystupovat aktivně při řešení nedostatku "hotových" peněz ve firmách.

Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC ČR) vyzvala předsedu vlády a ministry průmyslu a obchodu, životního prostředí a financí k odmítnutí návrhu směrnice, která zpřísňuje pravidla pro vypouštění emisí z desítek tisíc průmyslových zařízení v EU. O návrhu budou pod českým předsednictvím v Lucemburku 25. června jednat ministři životního prostředí Evropské unie. České ministerstvo životního prostředí je ale silným zastáncem přijetí této směrnice. Předseda ICC ČR Jaromír Drábek v dopise představitelům české vlády upozornil "na výrazné slabiny, které tento návrh obsahuje a které značně ohrožují produktivitu a konkurenceschopnost podniků nejenom v České republice, ale v celé EU". Obsahem návrhu směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) je sloučení a přepracování nynějších sedmi norem vztahujících se k průmyslovým emisím do jednoho aktu. Do její působnosti nyní v EU spadá přibližně 52.000 průmyslových zařízení. Směrnici v březnu schválil Evropský parlament, nyní o ní budou jednat zástupci členských států.

Poslanecká sněmovna ve zrychleném režimu schválila již v prvním čtení vládní návrh zákona, který sjednocuje podmínky platebního styku v tuzemsku a EU. Vládní návrh zákona o platebním styku tak zamíří rovnou do Senátu. Ministr financí Eduard Janota řekl, že tento způsob zvolila vláda proto, aby zákon začal platit včas. Součástí návrhu je i zkrácení lhůty pro převod peněz v bankách na dva dny ze současných tří. Zákon by měl začít platit k letošnímu 1. listopadu. Zákon také stanoví, že poplatky za převody peněz musí být přiměřené a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele. Zákazník by také neměl platit za informace, které mu musí firma poskytnout ze zákona.

České předsednictví na středu do Bruselu svolává neformální vrcholnou schůzku mezi Evropskou unií a Jordánskem. ČTK o tom informoval diplomatický zdroj. Blízkovýchodní zemi bude v belgické metropoli zastupovat král Abdalláh II. Setkání se kromě jordánského krále zúčastní i předseda Evropské komise José Barroso, vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Javier Solana a také český prezident Václav Klaus, který bude zastupovat končící české předsednictví EU. Schůzka se odehraje večer po summitu EU-Pákistán, jehož se rovněž zúčastní Klaus jako zástupce předsednické země. Jednání s Jordánskem se podle diplomatů zaměří hlavně na blízkovýchodní mírový proces a na možnosti, jak řešit dlouhodobé spory mezi Izraelem a Palestinci.

Ministři dopravy členských států EU se na zasedání v Lucemburku shodli na podmínkách zřizování a správy evropských koridorů pro nákladní železniční dopravu, které by měly přispět k lepší koordinaci mezi evropskými železničními sítěmi. Tím by se podle představ Bruselu mělo také celkově zlepšit fungování nákladní železniční dopravy v EU. Nová pravidla by také měla odlehčit evropským silnicím přeplněným nákladními kamiony. "Toto nařízení posílí liberalizaci železniční přepravy v EU a zvýší její konkurenceschopnost," řekl novinářům ministr dopravy Gustáv Slamečka, který za české předsednictví jednání v Lucemburku předsedal. Podle něj se Čechům podařilo dojednat politickou shodu mezi členskými státy v rekordně krátké době, v průběhu dvou měsíců. Vlaková doprava je v současné době nejméně integrovaným způsobem transportu v EU. To má za následky častá zpoždění, zbytečně vysoké náklady a často nedostatečné využívání nákladní kapacity železnic. Brusel má za to, že evropské koridory, které by měly spojovat nejméně dva členské státy a byly by pod dohledem speciálního dohlížitelského orgánu, by tuto situaci mohly zlepšit.

Otázky spojené s evropskou tematikou a přípravou českého státního rozpočtu pro rok 2010 dominovaly čtvrteční schůzce prezidenta Václava Klause s předsedou vlády Janem Fischerem. Premiér novinářům řekl, že s Klausem hovořili o přípravě agendy na summit Evropské unie, kterému bude jako šéf Evropské rady předsedat Fischer. "Já jsem ho informoval o otevřených otázkách, které jsou v dnešní době tři," řekl Fischer. Oba politici spolu projednali otázku jmenování nového předsedy Evropské komise. Dalším tématem diskuse mezi Fischerem a Klausem byly záruky pro Irsko, které jsou předpokladem pro konání opakovaného referenda o lisabonské reformní smlouvě. Třetím tématem diskuse byl podle Fischera klimatický balíček. Země EU zatím nenašly shodu na tom, jak si mezi sebe rozdělí náklady na financování opatření proti změnám klimatu v rozvojových zemích.

Česká zahraniční politika by se měla vrátit do stavu před rokem 2006, posílit vazby na Evropskou unii a zrušit spojení s "nejmilitantnějšími kruhy Spojených států", které údajně navázala vláda Mirka Topolánka (ODS). Prohlásil to předseda sociální demokracie Jiří Paroubek na představení Oranžové knihy zahraniční politiky ČSSD. společně se zahraničněpolitickými experty strany Janem Hamáčkem a Lubomírem Zaorálkem také kritizoval výsledky českého předsednictví EU. Stínový ministr zahraničí ČSSD Zaorálek prohlásil, že je třeba zlepšit obraz ČR v unii. Česko podle něj v EU ztratilo pověst spolehlivého partnera, protože navenek nevystupuje jednotně. Ke zhoršení obrazu země prý přispělo i české předsednictví, které bylo podle Zaorálka kvůli špatné komunikaci promarněnou příležitostí. Za největší úspěch předsednictví schválení lisabonské smlouvy v obou parlamentních komorách.

Setkávání se zástupci palestinského radikálního hnutí Hamas není podle české diplomacie součástí politiky Evropské unie. Ministerstvo zahraničí tak na dotaz ČTK reagovalo na schůzku některých členů parlamentní delegace EU, kterou na Blízkém východě vedl šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček. Ten se od setkání distancoval. Podle serveru iDnes.cz se jednání se zástupci Hamasu mimo jiné zúčastnili bývalí sociálnědemokratičtí poslanci Jan Kavan a Vladimír Laštůvka. Fakt, že se někteří jedinci od delegace oddělili a zvolili osobní separátní soukromý fakt, nepovažují čeští diplomaté "za šťastný". EU považuje Hamas za teroristickou organizaci.

České předsednictví v Evropské unii si znovu vysloužilo kritiku. Část členů meziparlamentní delegace, kterou na Blízkém východě vede předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, jednala za jeho zády v Gaze s Hamásem. Kritika zazněla i z Francie - podle francouzského premiéra je slabé české předsednictví nepřímo odpovědné i za nízkou účast voličů při letošních eurovolbách. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

V regionu střední a východní Evropy se nejlépe žije v Budapešti a Praze. Ukázal to nejnovější průzkum organizace Economist Intelligence Unit (EIU). V konkurenci 140 měst celého světa se ale Praha umístila až 60., první místo patří kanadskému Vancouveru, naopak poslední je zimbabwská metropole Harare. Hodnotilo se podle pěti základních kategorií: ekonomická stabilita; kvalita zdravotní péče; kultura a životní prostředí; vzdělání; úroveň infrastruktury.