Související články

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu. Novela souvisí s lisabonskou smlouvou, která má reformovat fungování EU. Potvrdil to generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Uvedl, že se soud argumenty senátorů zabýval, ale podle názoru soudců "neměly ústavněprávní relevanci, nedosahovaly ústavněprávní roviny". Novely parlamentních jednacích řádů v návaznosti na lisabonskou smlouvu zavádějí takzvaný vázaný mandát. Podle něj česká vláda nebude moci v Bruselu souhlasit se přenosem pravomocí na Evropskou unii bez toho, že by ho předem neodsouhlasil český parlament. Premiér Jan Fischer rozhodnutí Ústavního soudu k novele jednacích řádů uvítal. Podle něj zprůchodňuje cestu k dokončení ratifikačního procesu lisabonské smlouvy. Spoluautor stížnosti Jiří Oberfalzer z ODS naopak označil verdikt Ústavního soudu o jednacích řádech parlamentu za porážku české svrchovanosti. S projednáváním lisabonské smlouvy však rozhodnutí Ústavního soudu o jednacích řádech přímo nesouvisí. Návrh na její opětovné přezkoumání podala rovněž skupina senátorů. Soud jej dosud neprojednal.

Předseda ODS Mirek Topolánek nepokládá za tragédii, že Česko o ratifikaci lisabonské smlouvy rozhodne až jako poslední ze zemí EU. Řekl to po úterním jednání se senátory ODS, z nichž část požádala o nový ústavní přezkum smlouvy. Topolánek se nedomnívá, že by prezident Václav Klaus po rozhodnutí ústavních soudců s podpisem nějak otálel. "Předpokládám, že lisabonská smlouva se všemi těmi nectnostmi, které jí vytýkáme, nakonec platit bude a život ukáže, jestli kvalitu života Evropanů zlepší, či zhorší," podotkl Topolánek. Připomněl, že lisabonská smlouva je pro jeho stranu problematická.

"Zbytečný spěch je nutný při chytání blech", píše v jednom ze svých komentářů Mladá fronta Dnes. Uvádí, že Václav Klaus, poslední bašta proti Lisabonu, má najednou spojence, nebo vlastně soka. Polský prezident Kaczyński se zřejmě také začal cukat a "Lisabon" bez drahot nepodepíše. Těžko říci, zda z toho má Klaus radost.

Irové na druhý pokus v referendu přesvědčivě schválili lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce Evropské unie. Jejímu vstupu v platnost tak zbývá jen podpis prezidentů Polska a Česka. Lech Kaczyński slíbil dokument podepsat v nejbližších dnech, Václav Klaus nikam nespěchá. Musí prý počkat na vyjádření Ústavního soudu, který posuzuje stížnost skupiny senátorů. A jak na to reagují politici?

Irské ano lisabonské smlouvě a postoj prezidenta Václava Klause k dokumentu, který má reformovat Evropskou unii - to je hlavní téma českých deníků.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko v pondělí navrhne vládě rozšířit v Česku síť evropsky významných lokalit Natura 2000 o 234 nových území. U několika dalších lokalit navrhuje rozšíření či menší změny. Celkem 21 lokalit má ze seznamu vypadnout. Nyní seznam zahrnuje 879 lokalit, v případě, že ho vláda rozšíří, přesáhne počet takto chráněných míst v Česku tisícovku. Jejich rozloha dosáhne deseti procent celkového území státu. Ministerstvo uvádí, že tím bude budování Natury v Česku uzavřeno. Vybudovat síť míst, kde se hospodaří s ohledem na tam žijící vzácné druhy rostlin a živočichů, se Česko zavázalo při vstupu do EU. V seznamu jsou zapsané například louky se vzácnými bylinami, části lesů, rybníky, lomy a také například i půdy kostelů, na nichž se usadili netopýři. Nově navrhované lokality zohledňují také kulturní aspekty území. Nejvíc má evropsky významných lokalit přibýt ve Středočeském kraji.

Mladá fronta Dnes komentuje nápad prvního místopředsedy občanských demokratů Davida Vodrážky. Ten v rozhlase řekl, že jeho strana bude pravděpodobně žádat stát o odškodnění za zmařenou volební kampaň, do které vložila spoustu finančních prostředků. Vodrážka z toho zjevně viní stát, nejspíše Ústavní soud, který předčasné volby zrušil.

Jediným kandidátem občanských demokratů na post českého zástupce v Evropské komisi je někdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. ODS tak ukončila spekulace, že by chtěla do komise prosazovat svého předsedu Mirka Topolánka. Také ostatní strany už zveřejnily své návrhy na post eurokomisaře.

První Českomoravský slovanský sjezd chce působit na rozvoj slovanské vědy, slavistiky, filozofie a kultury. Zaměřit se chce také na osvětu mezi nejširšími vrstvami obyvatel. Na tiskové konferenci to řekl Zdeněk Opatřil, předseda Českomoravského slovanského svazu, který sjezd svolal na 3. října do Prahy. Ve svazu sdružení aktivisté se podle něj orientují nejen na českou majoritu, ale také na slovanské menšiny, které v České republice žijí. Nyní má podle Opatřila mnoho lidí v České republice obavy z toho, že když se budou hlásit ke slovanství, tak budou považováni za oponenty Evropské unie. Evropanství a slovanství proti sobě ale nelze stavět, zdůraznil. To si uvědomuje i Evropská unie, která podporuje rozvoj národních kultur, protože to povede k posilování celého společenství, zatímco uniformita nevede k ničemu, dodal. Sjezdu se podle Opatřila účastní na 90 delegátů a 150 pozorovatelů a hostů. Přijedou delegace ze Slovenska, Polska, Ukrajiny a Bulharska. Ze známých českých osobností se sjezdu účastní muž Pražského jara Čestmír Císař, režisér Antonín Kachlík, pokořitel kanálu La Manche Jan Novák a vlivný sociální demokrat Jaroslav Foldyna.

Ústavní soud začne stížnost senátorů na lisabonskou smlouvu projednávat do měsíce. Rádiu Česko to řekl předseda soudu Pavel Rychetský. Soud už podle něj rozeslal kopie stížnosti k vyjádření prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu. Odpověď očekává do dvou týdnů. "Do dvou týdnů budeme mít tedy stanoviska všech účastníků, ta musíme vyhodnotit. V každém případě to nebudeme vůbec zdržovat, chceme rozhodnout, co nejdříve," řekl Rychetský. Návrh na přezkoumání lisabonské smlouvy má osobně na starosti, je v této věci takzvaným soudcem-zpravodajem Ústavního soudu. Lisabonskou smlouvu, která je podle mnohých politiků pro další vývoj Evropské unie klíčovým dokumentem, již český parlament schválil. Zbývá pod ní jen podpis prezidenta Václava Klause. Dosud se schválením dokumentu váhal. Od podání návrhu musí čekat, až o něm rozhodne Ústavní soud. Senátoři ve svém návrhu požadují nejen posouzení souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem, ale také stejné posouzení maastrichtské smlouvy a římských smluv. Tyto dokumenty tvoří základní právní pilíře evropského společenství. Senátorům se na smlouvě nelíbí přenos dalších pravomocí státu na EU.