Související články

Předseda ODS Mirek Topolánek nepokládá za tragédii, že Česko o ratifikaci lisabonské smlouvy rozhodne až jako poslední ze zemí EU. Řekl to po úterním jednání se senátory ODS, z nichž část požádala o nový ústavní přezkum smlouvy. Topolánek se nedomnívá, že by prezident Václav Klaus po rozhodnutí ústavních soudců s podpisem nějak otálel. "Předpokládám, že lisabonská smlouva se všemi těmi nectnostmi, které jí vytýkáme, nakonec platit bude a život ukáže, jestli kvalitu života Evropanů zlepší, či zhorší," podotkl Topolánek. Připomněl, že lisabonská smlouva je pro jeho stranu problematická.

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu. Novela souvisí s lisabonskou smlouvou, která má reformovat fungování EU. Potvrdil to generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Uvedl, že se soud argumenty senátorů zabýval, ale podle názoru soudců "neměly ústavněprávní relevanci, nedosahovaly ústavněprávní roviny". Novely parlamentních jednacích řádů v návaznosti na lisabonskou smlouvu zavádějí takzvaný vázaný mandát. Podle něj česká vláda nebude moci v Bruselu souhlasit se přenosem pravomocí na Evropskou unii bez toho, že by ho předem neodsouhlasil český parlament. Premiér Jan Fischer rozhodnutí Ústavního soudu k novele jednacích řádů uvítal. Podle něj zprůchodňuje cestu k dokončení ratifikačního procesu lisabonské smlouvy. Spoluautor stížnosti Jiří Oberfalzer z ODS naopak označil verdikt Ústavního soudu o jednacích řádech parlamentu za porážku české svrchovanosti. S projednáváním lisabonské smlouvy však rozhodnutí Ústavního soudu o jednacích řádech přímo nesouvisí. Návrh na její opětovné přezkoumání podala rovněž skupina senátorů. Soud jej dosud neprojednal.

"Zbytečný spěch je nutný při chytání blech", píše v jednom ze svých komentářů Mladá fronta Dnes. Uvádí, že Václav Klaus, poslední bašta proti Lisabonu, má najednou spojence, nebo vlastně soka. Polský prezident Kaczyński se zřejmě také začal cukat a "Lisabon" bez drahot nepodepíše. Těžko říci, zda z toho má Klaus radost.

Irové na druhý pokus v referendu přesvědčivě schválili lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce Evropské unie. Jejímu vstupu v platnost tak zbývá jen podpis prezidentů Polska a Česka. Lech Kaczyński slíbil dokument podepsat v nejbližších dnech, Václav Klaus nikam nespěchá. Musí prý počkat na vyjádření Ústavního soudu, který posuzuje stížnost skupiny senátorů. A jak na to reagují politici?

Irské ano lisabonské smlouvě a postoj prezidenta Václava Klause k dokumentu, který má reformovat Evropskou unii - to je hlavní téma českých deníků.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko v pondělí navrhne vládě rozšířit v Česku síť evropsky významných lokalit Natura 2000 o 234 nových území. U několika dalších lokalit navrhuje rozšíření či menší změny. Celkem 21 lokalit má ze seznamu vypadnout. Nyní seznam zahrnuje 879 lokalit, v případě, že ho vláda rozšíří, přesáhne počet takto chráněných míst v Česku tisícovku. Jejich rozloha dosáhne deseti procent celkového území státu. Ministerstvo uvádí, že tím bude budování Natury v Česku uzavřeno. Vybudovat síť míst, kde se hospodaří s ohledem na tam žijící vzácné druhy rostlin a živočichů, se Česko zavázalo při vstupu do EU. V seznamu jsou zapsané například louky se vzácnými bylinami, části lesů, rybníky, lomy a také například i půdy kostelů, na nichž se usadili netopýři. Nově navrhované lokality zohledňují také kulturní aspekty území. Nejvíc má evropsky významných lokalit přibýt ve Středočeském kraji.

Mladá fronta Dnes komentuje nápad prvního místopředsedy občanských demokratů Davida Vodrážky. Ten v rozhlase řekl, že jeho strana bude pravděpodobně žádat stát o odškodnění za zmařenou volební kampaň, do které vložila spoustu finančních prostředků. Vodrážka z toho zjevně viní stát, nejspíše Ústavní soud, který předčasné volby zrušil.

Jediným kandidátem občanských demokratů na post českého zástupce v Evropské komisi je někdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. ODS tak ukončila spekulace, že by chtěla do komise prosazovat svého předsedu Mirka Topolánka. Také ostatní strany už zveřejnily své návrhy na post eurokomisaře.

Náklady na české předsednictví Evropské unii dosud činily 3,054 miliardy korun, částka zahrnuje i přípravy. Sekce předsednictví na úřadu vlády ještě splácí řadu faktur, souhrnnou zprávu o vyúčtování by měla vláda dostat do konce října, řekl dnes ve sněmovně ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Podle dřívějších předpokladů se měla konečná částka pohyboval kolem 3,3 miliardy korun. "Nepředpokládám, že by výdaje na předsednictví přesáhly původně uvažované 3,3 miliardy," uvedl Füle v odpovědi na interpelaci poslankyně Gabriely Kalábkové (ČSSD), která se na náklady ptala.

O jménu nového českého zástupce v Evropské komisi rozhodne vláda zřejmě do 20. října. Novinářům to řekl premiér Jan Fischer po setkání s lidoveckým kandidátem na tuto funkci Pavlem Svobodou. Čeští politici ovšem varují, že Praha by mohla o svého zástupce v komisi přijít v případě, že by prezident Václav Klaus v dohledné době nepodepsal lisabonskou smlouvu o reformě Evropské unie. Česko by tak mohlo zůstat poslední z 27 členských zemí EU, která reformní dokument neratifikovala. Unie by v takovém případě nadále fungovala podle smlouvy z Nice. Podle ní musí být počet komisařů od letoška nižší, než je počet členských států. V komisi by tak nově mělo být nejméně o jednoho komisaře méně. Evropští politici varují, že by to mohlo být právě Česko, kdo o svého zástupce v EK přijde. Aby se tak ovšem stalo, Česko by muselo s redukcí komise na vlastní úkor souhlasit, což není příliš pravděpodobné. Ke schválení nové podoby komise je totiž třeba souhlasu všech členských zemí, tedy i ČR.