Související články

Skupina, kterou policie v pondělí zadržela kvůli krácení daní při obchodech s elektronikou, způsobila podle kriminalistů škodu 450 milionů korun. O dalších zhruba 200 milionů se prý pachatelé zkrátit daň pokusili. Všech 19 zadržených detektivové následně obvinili, sdělil šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Podle něho bylo 14 lidí vzato do vazby. Rozsahem prý šlo o jeden z největších zásahů v historii české policie. Skupina dovážela elektroniku, zejména mobilní telefony a tablety, v cenách bez DPH ze zemí Evropské unie, Využívala k tomu síť zhruba 90 společností, které byly ovládány nastrčenými lidmi. Zboží mělo být následně přeprodáváno v rámci řetězce obchodních společností, jejichž jednatele měli tvořit takzvaní bílí koně.

Ministerstvo financí se ostře ohradilo proti výroku Evropské komise (EK), podle níž má podíl na chybách při čerpání evropských peněz v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad. Odpovědnost je plně na krajích a jejich vedení, argumenty krajů jsou ostudné, řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) ale bere informaci komise jako potvrzení názoru, že by se na platbě kvůli chybám při udělování evropských dotací měl podílet i stát. Výrok EK přivítal i karlovarský hejtman Josef Novotný (ČSSD).

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) nesou odpovědnost za regionální operační programy kraje, nikoliv stát. "Jsem přesvědčen, že by tady vzniklo velké riziko morálního hazardu, když by kraje špatně hospodařily v rámci regionálních operačních programů a spoléhaly se na to, že jednu či dokonce významnou část zaplatí stát," řekl předseda vlády. "Činit auditora spoluzodpovědným je logika stejně třeskutá, jako požadovat po revizorovi, aby zaplatil pokutu za černého pasažéra, kterého nepřistihl," uvedl Kalousek.

Lidé zřejmě budou moci cestovat jen s občanským průkazem místo pasu i do zemí mimo Evropskou unii. Podmínkou ale bude, že s tím tyto neunijní státy budou souhlasit. Změnu má přinést vládní novela zákona o cestovních dokladech, kterou Sněmovna beze změn schválila. Novelu nyní dostane k projednání Senát. Novelu připravilo ministerstva vnitra kvůli tomu, že některé balkánské státy umožnily po vstupu ČR do EU na základě svého rozhodnutí vstup českým občanům jen na občanský průkaz. Nejprve tak učinilo Chorvatsko, postupně se však přidávaly další.

Ceny potravin v Česku vzrostly od roku 2005 do loňska o třicet procent. Tuzemské tempo zdražování potravin je vyšší, než činí průměr celé Evropské unie (EU). Na Žofínském fóru to uvedla členka bankovní rady České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. V důsledku globalizace podle Zamrazilové roste závislost lokálních trhů na světových cenách komodit. Tu mohou jednotlivé státy snížit zvýšením své potravinové soběstačnosti. Zatímco v EU za posledních sedm let podle Zamrazilové potraviny podražily o 25 procent, v Česku bylo tempo o pět procentních bodů vyšší. Přestože cenový růst v ČR tento průměr převýšil, nedosáhl tempa jako v Pobaltí, Rusku a Maďarsku.

O budoucnosti Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad se nerozhodlo. Ústecký kraj odmítl finanční účast na placení pokuty, kterou kvůli chybám v programu žádá Evropská komise. Zastupitelstvo Karlovarského kraje jednání přerušilo a dál zvažuje, zda využije nabídku ministerstva financí na samostatné čerpání prostředků.Pokuta pro Ústecký a Karlovarský kraj je dohromady 2,6 miliardy korun, z toho Karlovarský má zaplatit asi třetinu. Podle náměstka ministra financí Jana Gregora by kraj, přistoupí-li na pokutu, brzy mohl začít z programu čerpat, a to bez ohledu na stanovisko sousedního regionu. Premiér Petr Nečas (ODS) v reakci na krok Ústeckého kraje prohlásil, že pokud by pokutu nezaplatil, zřejmě by mu nebyly propláceny další peníze, na pokutu by ale mohl dostat půjčku. Ústecký kraj trvá na tom, že zodpovědnost za kontrolu je minimálně na ministerstvu financí.

Regionální operační program Severozápad (ROP SZ) je kvůli problémům od loňska pozastaven. Mezi dosud neproplacené projekty patří například Revitalizace levého břehu Ohře v Chebu, na kterou měl Cheb dostat 174 milionů korun. Chodov čeká na proplacení 72 milionů korun na sportovní halu, Karlovy Vary na 204 milionů na bazén. Skiareál Klínovec jako soukromý investor by nedostal 184 milionů korun, lyžařský areál Plešivec 202 milionů. V Ústeckém kraji na vyplacení 180 milionů za uskutečněné projekty čeká například město Děčín.

Nově vzniklá Cena Václava Havla za lidská práva by měla být svým významem v evropském měřítku srovnatelná s nynější Sacharovovou cenou, kterou uděluje Evropský parlament již více než 20 let. Cena Václava Havla za lidská práva nahrazuje cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy (RE), uvedlo ministerstvo zahraničí. Dohodu o udílení mezinárodní ceny za přínos v oblasti lidských práv v Černínském paláci podepsali zástupci Knihovny Václava Havla, Nadace Charty 77 a Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Cena Václava Havla bude udílena každoročně za mimořádný přínos jednotlivce či nevládní instituce k ochraně lidských práv. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že cena lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy byla vytvořena v roce 2007 a dosud byla udělována každý druhý rok. Například v roce 2011 byla udělena ruské nevládní organizaci Výbor proti mučení. Budoucí laureáti Havlovy ceny budou vedle diplomu a trofeje dostávat také odměnu ve výši 60.000 eur (asi 1,5 milionu korun). Vznik ceny ohlásila jak nadace, tak Havlova knihovna v prosinci roku 2011 poté, co bývalý prezident a dramatik Václav Havel zemřel.

Česká vláda i Parlament odmítly návrh Evropské komise, aby vedení velkých evropských firem tvořily do roku 2020 nejméně ze dvou pětin ženy. Svůj nesouhlas v pátek přidal Senát, podle něhož je návrh mimo jiné zásahem do akcionářských práv a nebere v potaz odlišné podmínky, ve kterých fungují podniky v jednotlivých členských státech. "Návrh se týká pouze členů dozorčích rad a nevýkonných členů správních rad společností kotovaných na burzách, čímž je jeho reálný dopad na rovné příležitosti žen a mužů podstatně omezen. Vyvolává to pochyby o efektivnosti a smysluplnosti tohoto návrhu s ohledem na jeho zamýšlené cíle," shodli se senátoři.Směrnice by se týkala asi 5000 firem v EU. Jde o velké podniky, které se obchodují na burze, nikoliv o malé a střední firmy s méně než 250 pracovníky.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti snaze Evropské komise zakázat cigarety s příchutěmi a zvětšit na krabičkách varování před dopady kouření. EK si návrhem vymezuje příliš rozsáhlé přenesené pravomoci, shodla se horní komora. Jeho přijetí by podle ní mohlo zvýšit nelegální obchod s cigaretami, což by mělo negativní dopady na daňové příjmy. Horní komora také nesouhlasila s větším varováním na krabičkách cigaret, neboť by to mohlo vést k poškozování práv vlastníků loga, ochranných známek a průmyslových vzorů. Postoj Senátu nakonec podpořilo 40 ze 43 přítomných senátorů přičemž nikdo nebyl proti. Zdrženlivý postoj zaujala například místopředsedkyně Senátu a ČSSD Alena Gajdůšková ve shodě s výhradami ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) s poukazem na zdravotní rizika kouření. Ministr uvedl, že stanovisko vlády i Senátu respektuje, jsou však ovlivněna především ekonomickými zájmy České republiky.

Celkem 13 firem má zájem postavit areál špičkového vědeckého centra Biocev ve Vestci u Prahy. Výběrové řízení na zhotovitele bylo dvoukolové, hlavním kritériem tendru je cena. Předpokládaná částka na stavbu činí zhruba jednu miliardu korun, vítěznou firmu budeme znát za několik týdnů, řekla mluvčí Biocev Petra Roubíčková. Stavět by se mělo začít letos počátkem června. Celkový rozpočet na projekt Biocev dosahuje 2,35 miliardy korun, které jdou z fondů Evropské unie. Do konce roku 2014 by měl být areál postaven a otevřít by se měl o rok později. Vědci se v Biocevu budou zabývat vývojem nových léčiv, zlepšením diagnostiky chorob, vývojem tkání pro poškozené orgány nebo vývojem přírodních antibiotik.

Praha byla v roce 2010 osmým nejbohatším regionem Evropské unii, ale proti předcházejícímu roku si o příčku pohoršila a zůstala opět za Bratislavou. Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu Eurostat, podle něhož je nadále s přehledem nejbohatším regionem střed Londýna. V roce 2010 v Praze dosahoval hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 172 procent průměru EU. V roce 2009 to bylo 175 procent a Praha byla na sedmém místě. Bratislavský kraj byl v roce 2009 pátý a v roce 2010 sedmý se 176 procenty. Pozici hlavních měst ale podle Eurostatu mohou do značné míry ovlivňovat lidé, které do nich dojíždějí za prací. "Bohatství" hlavních měst je tak ve statistice vyšší než ve skutečnosti, zatímco v regionech kolem hlavních měst je ve statistice podceněno.