Související články

Karlovarský kraj by měl zaplatit další pokutu ve výši od 160 do 250 milionů korun za chyby v projektech hrazených z peněz Evropské unie. Týká se to konkrétně stavby dvou středních škol v Sokolově a Ostrově a rekonstrukce Becherovy vily v Karlových Varech. Vyplývá to z dosud neoficiálního vyjádření Evropské komise, které obdržela regionální rada programu, řekl ČTK předseda výboru regionální rady a náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil (ČSSD). Jde o peníze nad rámec už přijaté plošné korekce, která pro Karlovarský kraj bude znamenat zaplacení 300 milionů a pro Ústecký kraj 600 milionů korun. Původně měly přitom kraje zaplatit 1,6 miliardy. Podle Navrátila ale není zatím zcela jasné, jestli vyměřená pokuta počítá i s plošnou korekcí, kterou musel program zaplatit za chyby v projektech, nebo ne. Chyby v projektech byly důvodem, proč Evropská komise programu vystavila plošnou korekci a do jejího uznání program pozastavila. Teprve s příchodem ministra Jana Fishera na ministerstvo financí se otevřela cesta k dohodě o způsobu zaplacení. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) požadoval od krajů zaplacení celé částky 1,6 miliardy Kč, nyní část z ní zaplatí stát. Peníze ale v programu zůstanou.

Ministr zahraničí v demisi Jan Kohout navštíví v úterý Slovensko. Na první takové cestě se sejde se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem. Na webu o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Hlavním tématem schůzky mají podle úřadu být aktuální otázky česko-slovenských vztahů, spolupráce v rámci visegrádské čtyřky, problematika EU, západního Balkánu a Východního partnerství. Jedním z témat, které se přinejmenším v Česku v poslední době opakovaně diskutovalo, byla otázka jmenování nového českého diplomatického zástupce v Bratislavě. Po sporech prezidenta Miloše Zemana s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) nakonec vláda Jiřího Rusnoka schválila vyslání bývalé první dámy Livie Klausové.

Zastupitelé Karlovarského kraje schválili zaplacení korekcí za Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad. Kraj má zaplatit 308 milionů z celkových 1,6 miliardy korun plošných korekcí, které programu vyměřila jako pokutu Evropská komise za chyby v projektech. Na zaplacení korekcí Karlovarskému i Ústeckému kraji půjčí stát. Půjčku státu budou kraje splácet do roku 2020. Také ústečtí krajští zastupitelé schválili zaplacení korekcí. Do roku 2020 musí kraj zaplatit 598 milionů korun. Komise už obnovení programu povolila, do roku 2015 by ROP Severozápad mohl rozdělit ještě asi 6,5 miliardy korun.

Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o téměř 15 miliard korun více, než do něj odvedla. To je o osm miliard korun více než o rok dříve. Za růstem stojí zejména lepší čerpání prostředků ze strukturálních fondů, které již nebylo tolik poznamenáno pozastavením proplácení operačních programů jako v první polovině roku 2012. Informaci o takzvané čisté pozici ČR ve vztahu k rozpočtu EU vyslechla vláda. ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 40,2 miliardy korun a odvedla do něj 25,2 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Celkově od 1. května 2004, tedy od vstupu do EU, do konce letošního června odvedla Česká republika do rozpočtu EU 326,4 miliardy korun a získala 591,4 miliardy korun.

Česko patří v EU k zemím, kde se gayům, lesbám, bisexuálům a translidem (LGBT) žije nejlépe. Přesto tu diskriminaci či obtěžování kvůli své orientaci v posledním roce zažilo 36 procent dotázaných. Mnozí ji však přitom tají. V práci o ní otevřeně mluví jen 11 procent lidí. Vyplývá to z výzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA). Na coming out neboli na zveřejnění sexuální orientace se zaměřuje i letošní festival Prague Pride, který začal v Praze.

Autoři průzkumu se loni vůbec poprvé ptali na životní podmínky a zkušenosti s okolím samotných gayů, leseb, bisexuálů a translidí ve všech 27 tehdejších členských státech a v Chorvatsku, které se přičlenilo letos. Podle výsledků se Česko řadí k nejtolerantnějším zemím EU ke komunitě LGBT, jako jsou Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie či severské státy.

ROP Severozápad má od Evropské komise povolení obnovit dotační program. Na nové výzvy bude mít k rozdělení od září 6,5 miliardy korun, v září by také regionální rady měly začít vyplácet peníze příjemcům, kterým je dluží. Uvedl to předseda Výboru Regionální rady ROP Severozápad a náměstek hejtmana Karlovarského kraje Petr Navrátil (ČSSD). Rozhodnutí ale musejí udělat zastupitelstva Karlovarského a Ústeckého kraje. Pokud nebude odvedeno 3,1 miliardy korun z ROP Severozápad do jiných operačních programů, jak předpokládala Nečasova vláda, bude mít ROP Severozápad na rozdělení příjemcům dotací do roku 2015 asi 6,5 miliardy korun. Evropská komise ve svém dopise ale nepovolila certifikaci pěti velkých projektů Krajské zdravotní, která vlastní pět nemocnic v Ústeckém kraji.

Česká republika požádala Evropskou unii o pomoc z evropského Fondu solidarity na úhradu části škod způsobených červnovými záplavami. Mohla by získat téměř 16 milionů eur (přes 411 milionů korun), sdělila mluvčí Evropské komise Sinéad Meehanová. Česko žádost podalo tři dny před uzávěrkou, která připadá na 11. srpna. Podle Meehanové byly letošní povodně menšího rozsahu než ty v roce 2002 a škody byly vyčísleny na 637 milionů eur (16,4 miliard korun). Česko ale požádalo o pomoc z titulu sousedící země. Německo totiž zasáhly povodně ve větším rozsahu, než jsou kritéria stanovená Fondem solidarity. Fond, který vznikl v roce 2002 po tehdejších ničivých záplavách, funguje mimo běžný rozpočet EU. Na výplatu náhrady škod se musí složit ostatní členské země poté, co žádost schválí Evropská komise, europarlament a Rada EU.

Česká republika nejpozději do poloviny roku 2014 koupí do nouzových zásob 100.000 tun ropy. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) podle serveru IHNED.cz za ojedinělou dodávku zaplatí více než 1,6 miliardy korun. Evropská unie totiž požaduje, aby její státy měly více ropy pro krizové situace. Správa hmotných rezerv vyhlásí otevřené výběrové řízení. Přihlásit se budou smět jen dodavatelé s alespoň tříletou historií a minimálně třemi obdobnými zakázkami na kontě. Klíčovým kritériem bude cena. Jaký druh ropy musí vybraná firma do Česka přivézt, správa rezerv zatím nerozhodla.

Česká republika nesplnila v loňském roce dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, což je nejméně příznivý výsledek za posledních pět let. Na tiskové konferenci Českého statistického úřadu to uvedla analytička Drahomíra Dubská. ČR loni nesplnila kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížení sazby daně z přidané hodnoty a země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena.

Životní úroveň České republiky se od roku 2010 vzdaluje průměrné úrovni Evropské unie. Ukazatel od roku 2009 klesá nebo stagnuje a loni ČR byla na 79 procentech průměru celé EU. Ve srovnání se "starými" zeměmi unie (EU15) to bylo 72,5 procenta. Na tiskové konferenci o tom informovala analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská. V žebříčku evropských zemí tak ČR loni skončila měřeno paritou kupní síly na 20. místě a v pořadí samotné EU na 17. místě. I tak je ČR na tom v paritě kupní síly nejlépe z okolních zemí, kromě Rakouska. To je na 131 procentech. Nejlépe je na tom Lucembursko s 272 procenty a nejhůře Bulharsko s 47 procenty průměru EU.