Související články

Sociální demokraté v sobotu v centru Olomouce zahájili kampaň pro volby do Evropského parlamentu. Strana by ráda obhájila současných sedm křesel. Do kampaně dá asi 25 milionů korun, řekl předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka. Strana sází na kontaktní kampaň. Kandidáti v čele s lídrem Janem Kellerem objedou prakticky celou republiku, uvedl Sobotka. Podle něj je důležité překonat nezájem občanů o evropské volby. Keller by přitom mohl přitáhnout pozornost také mladých lidí. V posledních evropských volbách v roce 2009 přišlo k urnám 28 procent voličů.

Šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura podal trestní oznámení na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) kvůli privatizaci OKD. Svým postupem jako tehdejší ministr financí mohl prý Sobotka poškodit Česko. Transakce z roku 2004 podle Okamury působí tak, že se Sobotka i další členové vlády mohli dohodnout s kupcem, aby prosazoval nejnižší cenu za OKD, "neboli co největší ztrátu a škodu pro stát, který zastupoval". Okamura v trestním oznámení uvádí informace, které v minulých dnech zveřejnila Mladá fronta Dnes (MfD). Podle MfD začala v roce 2005 privatizaci vyšetřovat Evropská komise (EK) kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká, a stát tak poskytl kupci, firmě Karbon Invest, nedovolenou podporu. V té době měla prý komise a pak i Sobotkovo ministerstvo k dispozici posudek ústavu NOVOTA, který cenu za státní podíl stanovil na 10,3 miliardy korun, tedy asi 2,5krát více, než byla cena prodejní. Sobotka si podle MfD nechal v roce 2006 zpracovat podklady pro EK právě u kupce ostravsko-karvinských dolů, společnosti Karbon Invest, která si na ni najala právní kancelář Pokorný, Wagner & spol. Sobotka v této kanceláři dříve pracoval a přiznává, že se přátelí s jejím spolumajitelem Radkem Pokorným. Premiér však trvá na tom, že stát svých 45,88 procenta akcií prodal za tržní cenu.

Protikorupční policie kvůli údajnému neoprávněnému čerpání evropských peněz z ROP Severovýchod v úterý obvinila osm lidí, z toho šest jich je stíháno vazebně. Mezi obviněnými jsou i dva pracovníci ROP Severovýchod. ČTK to dnes sdělil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Mezi zadrženými je bývalý zastupitel Liberce za ODS Jiří Zeronik a dva pracovníci stavební firmy Metrostav. ČTK to potvrdily tři důvěryhodné zdroje. Vyšetřování se podle zdrojů dotýká dvou libereckých projektů - rekonstrukce kostela Máří Magdalény a oddychové zóny Perštýn. Zadržené policie obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplacení a návodu k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Vláda by měla zákaz těžby zlata v Česku kvůli ekologickým dopadům zapracovat do Surovinové politiky státu i do příslušných zákonů. Uložila jí to Sněmovna na návrh svého výboru pro životní prostředí. Reagovala tak mimo jiné na snahy těžebních společností získat povolení k průzkumu těžby zlata ve 13 českých lokalitách včetně Kašperských Hor nebo Jeseníků. "Geologický průzkum plynně může přejít do těžby," varoval například poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec. Sněmovna se ve své výzvě odvolala mimo jiné na programové prohlášení vlády, v němž se koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zavázala, že "neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata". Poukázal na to i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, podle něhož není důvod bránit vládě v něčem, co nechystá.

Čeští politici by měli zřídit parlamentní výbor, který by vyšetřil, kdo profitoval z podvodů a korupce při udělování dotací. Vyzvala je k tomu členka výboru pro rozpočtovou kontrolu EP Ingeborg Grässleová z Německa, podle níž český systém evropských dotací umožňoval podvádět ve velkém. Kritizovala také české úřady, které se podle ní dosud vůbec nesnažily zjistit, kdo měl z takto nastaveného systému prospěch. "Poprosila jsem proto své české kolegy z Parlamentu a Senátu, aby zřídili vyšetřovací výbor. Pro nás je velmi důležité, abychom zjistili, jak to mohlo takhle dlouho více než pět let fungovat," dodala Grässleová. Evropský rozpočtový výbor už dříve zjistil, že výdaje na projekty v ČR nebyly v souladu s evropským právem. Podle výboru za to mohlo mimo jiné to, že řídící a kontrolní orgány v ČR byly neúčinné. Kontrolní výbor přesto při své dvoudenní kontrolní návštěvě ČR pouze nekritizoval. "Budeme odtud odjíždět s pocitem, že zde došlo k pokroku. Jsme spokojenější, než když jsme sem přijeli," shrnul další člen výboru Derek Vaughan z Velké Británie. Předseda výboru Jens Geier zase vyzdvihl, že v ČR díky evropským penězům vzniklo v končícím programovém období přes 72.000 nových pracovních míst.

Šéf hnutí ANO a podnikatel Andrej Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou. V Praze to dnes prohlásila členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová. Podle političky by se měl Babiš jako ministr svých firem vzdát. Předseda výboru Jens Geier však zdůraznil, že je to soukromý názor německé europoslankyně, a ne oficiální závěr výboru. České ministerstvo financí podle něj členům výboru vysvětlilo, že případ Babiš není v rozporu s platnými pravidly v Česku, a výbor sám není oprávněn dávat Česku nějaké rady, jak má v této záležitosti postupovat.

Bulharsko bude kvůli krokům na energetickém trhu čelit arbitráži české firmy Energo-Pro. Loni shodný krok učinila rakouská firma EVN, společnost ČEZ se dříve o pomoc obrátila na Evropskou komisi. Napsal to server Patria.cz. Bulharské úřady minulý týden zahájily kroky k odebrání licencí na prodej distributorům energie ČEZ, Energo-Pro a EVN. Proces odebrání licence je reakcí na to, že firmy nezaplatily údajný dluh vůči bulharské státní energetické společnosti NEK. Všechny tři firmy ale tvrdí, že nic nedluží. Bulharská média uvádějí, že podle společnosti Energo-Pro naopak NEK dluží jí 46,3 milionů leva (zhruba 645 milionů Kč). Rakouská firma EVN v úterý oznámila, že najala specialisty na mezinárodní právo a pro případ, že by se Bulharsko rozhodlo její podnikání v zemi znárodnit, bude zemi žalovat o miliardu eur (asi 27,4 miliardy Kč), napsal server Patria.cz.

Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie. Na svém twitterovém účtu to napsal státní tajemník ČR pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky by se Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Vláda debatu o přistoupení země k paktu zahájila 19. února. Tehdy ovšem jednání přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena. Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj nebude problém podepsat tuto smlouvu a že souhlasí s větší integrací. Připojení ČR k paktu by přitom podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.

Do opatření na boj s chudobou, na sociální začleňování a řešení problémů ghett by v příštích letech mělo putovat z EU mnohem víc peněz než dosud. Jednotlivé programy, které budou řídit ministerstva práce, školství a pro místní rozvoj, by se navíc mohly kvůli lepšímu účinku propojit. Jednal o tom v Praze ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a šéf vládní agentury pro začleňování Martim Šimáček s eurokomisařem Lászlem Andorem. Chudoba a sociální vyloučení hrozí 1,58 milionu obyvatel ČR. Z nich 128.500 nemá ani dostatečný příjem, ani materiální vybavení a ani práci. I tak je na tom Česko nejlépe ze zemí EU. Chudoba a vyloučení hrozí v průměru asi čtvrtině euroobčanů, ale 15 procentům Čechů. V Česku pak existuje asi 400 chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí převážně Romové. Může to být kolem 80.000 lidí. Dospělí bývají bez práce, děti často končívají ve "zvláštních" školách.

Ministerstvo financí ve středu obdrželo 15,9 milionu eur (zhruba 412 milionů korun) na likvidaci následků loňských červnových povodní. Česká republika získala nejvyšší možný příspěvek, který podle pravidel fondu činí 2,5 procenta celkových odhadovaných škod. Celkové povodňové škody byly odhadnuty na 16,473 miliardy korun. ČR přitom využila takzvaného kritéria sousední země. O pomoc tímto způsobem může žádat i stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, kde škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. Na hlavní kritérium totiž ČR objemem škod nedosáhla. O pomoc požádaly i Rakousko a Německo.

Ve smlouvách o prodloužení pronájmu švédských nadzvukových stíhaček Gripen zcela chybí dohoda o offsetovém programu, píše deník E15. Důvodem je pět let stará směrnice Evropské komise, podle níž jsou offsety jako nedovolená podpora v rozporu s právem EU. U první smlouvy na pronájem gripenů se Česku podařilo vyjednat offsety ve výši 150 procent hodnoty kontraktu. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR míní, že evropské nařízení se nevztahuje na offsety vázající se k samotné zakázce. "Jde o takzvané bezpečnostní offsety, které v praxi znamenají přesun části výroby nebo údržby na území uživatele nebo i investice do některé strategické společnosti. Dodavatel je tak částečně výrobně závislý na odběrateli a nemůže v případě krize nebo z politických důvodů zastavit dodávky náhradních dílů nebo servis," řekl deníku šéf asociace Jiří Hynek. Na začátku března se uskutečnilo jednání obou stran, kterého se zúčastnilo 11 českých podniků. Pokud se přece jenom průmyslovou spolupráci nakonec podaří navázat, nebude podle deníku tak rozsáhlá, jako kdyby Česko na bezpečnostních offsetech trvalo od začátku vyjednávání. Vláda schválila prodloužení pronájmu gripenů do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být asi o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. ČR by nakonec měla zaplatit celkem 20,4 miliardy korun.