Související články

Zatím 16 uskupení předložilo ministerstvu vnitra kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu. Jsou mezi nimi tři sněmovní strany a neparlamentní seskupení, z nichž některá vsadila na kritiku Bruselu. Ostatním zájemcům zbývá ještě den. Lhůta skončí v úterý v 16:00. Ze sněmovních stran zatím kandidátky předložily ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Mezi kandidujícími uskupeními nechybějí tradiční účastníci volebních klání - strana Volte Pravý Blok disidenta Petra Cibulky, Česká pirátská strana, Romská demokratická strana, Československá strana socialistická, Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Aktiv nezávislých občanů a Klub angažovaných nestraníků. O místa v Evropském parlamentu mají zájem rovněž Strana svobodných občanů, Občanská konzervativní strana bývalého poslance ODS Jiřího Janečka nebo národní socialisté Jiřího Paroubka. Před pěti lety v evropských volbách kandidovalo 33 uskupení. Do Evropského parlamentu se ale dostali pouze zástupci ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.

Česká republika nemusí přijmout euro, i když se k tomu zavázala v přístupové smlouvě k EU, příkladem je Švédsko. Vyplývá to z vyjádření viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla na konferenci akademie CEVRO. Ve Švédsku lidé v referendu euro odmítli a Švédsko přitom stejně jako Česko nemá sjednanou trvalou výjimku pro přijetí eura. Hampl dodal, že členství v jakékoliv zóně není automaticky zárukou lepší ekonomické situace.

Německá kancléřka Angela Merkelová uvítala proevropské zaměření nové české vlády. Po setkání s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou řekla, že změna přístupu Prahy k Evropské unii je dobrá zpráva, která umožní lepší spolupráci s Berlínem. Merkelová především uvítala rozhodnutí české vlády připojit se k fiskálnímu paktu. Ten je dohodou většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. Má přispět k větší stabilitě eurozóny v případě dalších hospodářských krizí. Český podpis bude mít symbolický charakter, opatření paktu by se na Česko měla podle vlády vztahovat až ve chvíli, kdy země zavede euro. Sobotka na tiskové konferenci uvedl, že jeho kabinet chce Česko zasadit do jádra evropské integrace.

Tvrdými podmínkami by měla být podle prezidenta Miloše Zemana vázána případná pomoc Evropské unie Ukrajině. Podle něj by v současné době tato pomoc skončila v kapsách oligarchů. O dění kolem Ukrajiny se prezident zmínil při setkání s obyvateli Přerova. Návštěva přerovského regionu se stala jednou z posledních zastávek Miloše Zemana v Olomouckém kraji. Zeman zopakoval, že o sestavení vlády mohou rozhodovat jedině občané ve svobodných volbách. Zeman již ve středu uvedl, že by se na Ukrajině měly co nejdříve konat svobodné volby, nejlépe pod dohledem a s plnou kontrolou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Česká republika by měla na Ukrajinu v této souvislosti podle něj vyslat své pozorovatele. Důvodem je podle něj riziko jejich falšování.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vítá, že nová česká vláda chce hrát aktivnější roli v Evropské unii. Řekl to na tiskové konferenci v Berlíně po setkání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem. "Těší mě, že Česko přebírá velmi aktivní roli v Evropské unii. A samozřejmě mě těší i to, že se Česko rozhodlo přistoupit k fiskálnímu paktu, přestože není členem eurozóny," řekl Steinmeier. Podle Zaorálka je společným zájmem Česka a Německa zajistit úspěch evropské integrace a společné evropské měny. Zaorálek také vyjádřil přesvědčení, že se nová česká vláda částečně přiblížila pozicím Německa. "Nemusíme mít vždy stejné názory, ale připadá mi, že základní pozice máme totožné. Zájem o úspěch evropského projektu, zájem o úspěch společné evropské měny," řekl.

Prezident Miloš Zeman v prvním roce ve funkci přispěl podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ke zlepšení obrazu Česka za hranicemi. Změna se týká zejména Evropské unie, ale i dalších zemí. Zeman se na unii dívá mnohem optimističtěji než jeho předchůdce Václav Klaus. Česku tím podle Sobotky prokazuje dobrou službu. "Nejenom tím, že prezident republiky vyvěsil evropskou vlajku na Pražském hradě, to byl spíše symbolický krok, ale tím, že se přihlásil k přijetí společné evropské měny, že se přihlásil k naší aktivní roli v evropské integraci, tak podle mého názoru pomáhá zlepšovat obraz ČR v zahraničí," řekl premiér. Na Hradě je Zeman od 8. března loňského roku jako první přímo zvolený prezident Česka.

V programu EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) hrozí, že Česko nedočerpá až 1,9 miliardy korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo školství proto plánuje vypisovat nové výzvy nebo dát zelenou projektům, které dřív na dotace nedosáhly. Radek Melichar z ministerstva ale upozornil, že původně hrozilo nedočerpání až pěti miliard. V programu bylo od roku 2007 do začátku letošního února proplaceno na projektech zkvalitňujících výuku 28,6 miliardy korun, což je 52 procent určené částky. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ale ministerstvo vydalo na projekty ve výši 50,6 miliardy, což je 92 procent celkové částky. O další peníze Česko přijde i v druhém programu spravovaném ministerstvem školství Výzkum a vývoj pro inovace. Tomu hrozí nedočerpání až 7,5 miliardy korun. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chce ale z této částky zachránit 4,5 miliardy.

Kongres Strany evropských socialistů (PES) v Římě potvrdil předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze jako kandidáta na šéfa Evropské komise. Český premiér Bohuslav Sobotka, který se kongresu zúčastnil, v rozhovoru pro ČTK vyjádřil přesvědčení, že Schulz nebude odcizeným demokratem. Důležité podle něj je, že příští šéf unijní exekutivy by neměl být vybírán "za zavřenými dveřmi", ale určí ho výsledky voleb do Evropského parlamentu, které se uskuteční na konci května. Sobotka řekl, že Schulze zná řadu let. Zdůraznil, že začínal jako knihkupec a poté byl mimo jiné starostou malého německého města Würselen na pomezí Německa, Nizozemska a Belgie. "Myslím, že má vynikající předpoklady k tomu, aby byl dobrým šéfem Evropské komise, ne nějakým odcizeným byrokratem," prohlásil Sobotka. Během kongresu se sešel s novým italským premiérem Matteem Renzim, premiérem Francie Jeanem-Marcem Ayraultem nebo s německým vicekancléřem Sigmarem Gabrielem.

Poslanci Evropského parlamentu očekávají, že středeční projev českého prezidenta Miloše Zemana bude proevropský a bude se lišit od vystoupení jeho předchůdce Václava Klause. Šéf evropských sociálních demokratů Hannes Swoboda si myslí, že Zeman by měl mluvit i o přijetí eura. Zdůraznil, že se to musí stát "ve správnou dobu" a že "to není otázka dneška nebo zítřka". "Ale princip být v jádru Evropské unie a ne někde na okraji - to je myslím nové poselství, které od prezidenta Zemana očekávám," dodal Swoboda. Zeman promluví k poslancům EP ve středu v poledne. K plénu EP pravidelně promlouvají prezidenti či premiéři členských i nečlenských zemí EU. Zeman je však posledním, kdo vystoupí k tomuto složení EP před květnovými eurovolbami. Český prezident měl původně hovořit v EP loni v listopadu, ale musel cestu odložit kvůli úrazu. Naposledy mluvil k plénu jako český prezident Václav Klaus před pěti lety. Někteří europoslanci euroskeptický Klausův projev přerušovali potleskem, jiní na něj hlasitě bučeli a někteří dokonce opustili zasedací sál.

Peníze z EU nebude možné použít na výstavbu spaloven, o což Česká republika už několik let usiluje. Podle názoru Evropské komise totiž není jasné, jak spalovny zapadají do systému nakládání s odpadem. Česku totiž stále chybí nová národní odpadová strategie. Nové vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) slibuje, že nový zákon bude ještě letos. Zatím ale není jisté, v jakém rozsahu a zda vůbec MŽP výstavbu spaloven podpoří. Současný evropský trend prosazuje recyklaci nikoliv spalovny. Na evropské dotace si musí počkat spalovna komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně, která se už staví za zhruba tři miliardy korun. Zastaveny jsou i další projekty (např. Spalovny Karviná a Spalovna Most-Komořany), k nimž má ČR dodat strategické dokumenty. Je také otázkou, zda vůbec budou součástí nového Operačního programu Životní prostředí.