Související články

Peníze z EU nebude možné použít na výstavbu spaloven, o což Česká republika už několik let usiluje. Podle názoru Evropské komise totiž není jasné, jak spalovny zapadají do systému nakládání s odpadem. Česku totiž stále chybí nová národní odpadová strategie. Nové vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) slibuje, že nový zákon bude ještě letos. Zatím ale není jisté, v jakém rozsahu a zda vůbec MŽP výstavbu spaloven podpoří. Současný evropský trend prosazuje recyklaci nikoliv spalovny. Na evropské dotace si musí počkat spalovna komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně, která se už staví za zhruba tři miliardy korun. Zastaveny jsou i další projekty (např. Spalovny Karviná a Spalovna Most-Komořany), k nimž má ČR dodat strategické dokumenty. Je také otázkou, zda vůbec budou součástí nového Operačního programu Životní prostředí.

Předseda Evropské komise José Barroso po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou uvítal změnu přístupu české vlády k Evropské unii. "Česká republika se vrací k roli aktivního a konstruktivního člena evropské rodiny," konstatoval Barroso. Šéf komise ocenil především středeční rozhodnutí vlády ČR, že se bude připravovat na ratifikaci fiskálního paktu o odpovědné rozpočtové politice. Sobotka řekl, že chce, aby do dvou měsíců byla ukončena ratifikace z české strany. Opatření, která se pak budou na ČR vztahovat, budou ale podle Sobotky platit až ve chvíli, kdy ČR přijme společnou evropskou měnu. Předseda komise se s českým premiérem bavili také o čerpání evropských peněz v novém víceletém období do roku 2020. V příštích sedmi letech může ČR získat skoro 22 miliard eur (asi 594 miliard korun) z evropských strukturálních a investičních fondů, připomněl Barroso. Nyní jsou dokončována jednání o smlouvě, která umožní čerpání a určí jeho priority. Kromě Barrosa se předseda české vlády setká také s šéfem Evropského parlamentu Martinem Schulzem.

Státní agentura CzechInvest loni zprostředkovala přímé domácí a zahraniční investice za téměř 48 miliard korun. Oproti roku 2012 je to dvakrát víc. Investice pomohou vytvořit přes 10.500 nových pracovních míst. K nejaktivnějším investorům v ČR patřili v roce 2013 ti domácí. Nejvíce zahraničních investic do země loni přišlo z Německa, uvedla agentura CzechInvest. K aktivitě investorů v Česku přispěly i investiční pobídky. "Ty jsou od novelizace v 2. pololetí roku 2012 k investorům daleko vstřícnější. Brzy však do našeho systému investičních pobídek zasáhnou nová pravidla Evropské komise, která sníží podporu pro velké podniky ze 40 na 25 procent. I to investory motivovalo, aby si se svými záměry pospíšili," uvedl Ondřej Votruba pověřený řízením agentury CzechInvest. Pozitivní vývoj ve výši investic očekává Votruba ještě v letošním prvním pololetí.

Česká republika podpoří na jednání ministrů zahraničí Evropské unie společný a důrazný postup společenství vůči Ukrajině. Po setkání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Barroso znovu vyzval všechny strany konfliktu k ukončení násilí a k návratu ke smysluplnému dialogu. Už ve středu řekl, že Evropská unie by se měla urychleně shodnout na cílených opatřeních vůči těm, kdo jsou zodpovědní za násilí na Ukrajině. "I českou vládu znepokojuje vývoj na Ukrajině, především růst násilí v posledních dnech," řekl Sobotka. Uvítal proto, že se dnes v Bruselu sejdou ministři zahraničí EU. "ČR je připravena na tomto jednání podpořit společný, jednotný a důrazný postup EU vůči ukrajinské vládě," dodal český premiér.

Nové směřování české politiky vůči Evropské unii chce demonstrovat premiér Bohuslav Sobotka při svých čtvrtečních rozhovorech v Bruselu. S šéfem Evropské komise José Barrosem by měl diskutovat o plánu vlády připojit se k fiskálnímu paktu, čerpání evropských fondů a o klimatické a energetické politice před březnovým summitem EU. Kromě Barrosa se setká také s šéfem Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Česká vláda plánuje přistoupit k fiskální unii, tedy domluvě většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. ČR a Británie byly dosud jediné dvě země osmadvacítky, které stály mimo tuto dohodu z jara 2012. Přistoupení musí potvrdit parlament, není ale jasné, jakou většinou, a podepsat prezident. Česko chce také požádat o zrušení výjimky z Listiny základních práv EU v lisabonské smlouvě, kterou prosadil exprezident Václav Klaus. Je pravděpodobné, že Sobotka a Barroso se budou bavit také o dalších tématech, například o složitém vývoji na Ukrajině. Ve stejný den jako návštěva českého premiéra se totiž v Bruselu koná také mimořádné jednání unijních ministrů zahraničí, kteří by měli rozhodnout o podobě případných sankcí vůči představitelům ukrajinské vlády. "Selektivní sankce" přitom podporuje také Praha.

Česká republika nebude dál uplatňovat českou výjimku z Listiny základních práv EU v tzv. lisabonské smlouvě, kterou prosadil exprezident Václav Klaus. Po jednání vlády do dnes řekl premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj další uplatňování výjimky nemá odůvodnění. Podle premiéra se tím mění vztah ČR k dohodám, které na úrovni EU vznikají. Výjimku má ČR od roku 2009. Vláda také zahájila diskusi o přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. Rozhodnout by měla do léta, přičemž koaliční strany tento krok podporují. Pakt zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se opatřeními v paktu řídilo až po přijetí eura, uvedl Sobotka.

Evropská unie podle posledního průzkumu Eurobarometr pro téměř polovinu Čechů znamená svobodu cestování, studia a práce. Zhruba třetina v ní ale vidí také plýtvání penězi a byrokracii. V tomto směru byli Češi kritičtější v porovnání s průměrem v celé unii. Vyplývá to z výsledků šetření, které zveřejnilo zastoupení Evropské komise v Praze. Za občany EU se sice považuje nadpoloviční většina Čechů (55 procent), ale v žebříčku celé evropské osmadvacítky to představovalo až 22. místo. Odpovídá tomu i zjištění, že 48 procent dotázaných se cítilo být pouze občanem ČR, což řadilo Česko na šestou příčku v četnosti těchto odpovědí v rámci EU. Českým občanem a Evropanem se cítilo být 47 procent dotázaných. Pro největší část české populace (43 procent) je největším problémem EU řešení ekonomické situace. Hlavním cílem by pak mělo být zvýšení úrovně všech občanů unie, což si myslí 29 procent dotázaných, a také posílení hospodářského růstu.

Evropská komise potvrdila, že Česko patří k vůbec nejhorším zemím z hlediska čerpání peněz z evropských fondů. Řekl to eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn po schůzce s českou ministryní pro místní rozvoj Věrou Jourovou. Česko loni přišlo o 10 miliard korun, což je zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Ministryně Jourová zopakovala, že náprava situace v čerpání eurofondů je prioritou nové vlády. Uvedla, že finální verzi nové dohody o partnerství, která umožní čerpání peněz z evropských fondů v novém období, pošle ČR do Bruselu do 22. dubna. S eurokomisařem Hahnem se také Jourová dohodla na spolupráci, která by měla co nejvíce snížit hrozící ztráty z období minulého.

Česko je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 až 2013 nejhorší v rámci celé EU, prohlásila po jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Jen za loňský rok ČR nedočerpala 10 miliard korun, v rámci celé EU se přitom nedočerpalo 16 miliard korun. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) navíc letos hrozí, že Česko z evropských fondů nevyčerpá až 24 miliard korun. Největší problémy mají resorty životního prostředí a školství. A problémy budou podle ní i v letošním roce. "Největší riziko nedočerpání hrozí Operačnímu programu Životní prostředí, kde odhady mluví až o 13 miliardách korun. Dále jde o Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, což je program ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde hrozí ztráta 7,5 miliardy korun. Dalším programem je OP Podnikání a inovace, kde jde o 1,5 miliardy korun," řekla.

Ústřední výkonný výbor sociální demokracie schválil kandidátku strany pro volby do Evropského parlamentu. Jednoznačné podpory se dostalo volebnímu lídrovi - sociologovi Janu Kellerovi. Na tiskové konferenci o tom informoval premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Keller, o němž se hlasovalo zvlášť, získal podporu 92 procent spolustraníků. Další kandidáty pak ve stejném pořadí, jaké v pátek navrhlo předsednictvo strany, podpořilo na 63 procent hlasujících. Sobotku a tiskovou konferenci doprovodila i první trojice na kandidátce - Keller a europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Před novináři vystoupil také europoslanec Richard Falbr, který kritizoval návrh předsedy frakce socialistů Hannese Swobody na Nobelovu cenu za mír. Swoboda totiž na prestižní ocenění navrhl kosovského premiéra Hashima Thaçiho, který je podle Falbra válečným zločincem.