Související články

Kriminalisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zadrželi několik lidí podezřelých z korupce ohledně legalizace pobytu cizinců v Česku. Řekl to mluvčí útvaru Pavel Hanták. Detektivové podle něj zatýkali na několika místech v ČR.Hanták další podrobnosti odmítl kvůli vyšetřování sdělit a dodal, že více informace policie zveřejní příští týden. Podle České televize, která na případ upozornila, policie zadržela 20 lidí v Moravskoslezském a Středočeském kraji. Podezření se prý týkají padělaných dokladů o složení zkoušky z češtiny pro cizince. Podle statistik Česko patří v Evropské unii k zemím, které cizincům dávají občanství nejméně. Poměr počtu migrantů, kteří se českými občany stali, k celkovému počtu cizinců je v ČR pak vůbec nejnižší.

Zavedení eura v Česku není podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) cílem současné vládní koalice. Babiš to prohlásil ve Sněmovně v rámci interpelací. Reagoval tak na slova ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), podle něhož bude snahou nynějšího koaličního týmu připravit ČR na přijetí eura v co nejkratším čase. Podle něj česká ekonomika není na přijetí eura připravena, i když se základní kritéria pro zavedení jednotné evropské měny plní. Ministr zopakoval své nedělní prohlášení na Facebooku, že podle jeho odhadu a znalostí by Česko mohlo přijmout nejdříve za šest let. Zaorálek o potřebě přijetí eura co nejdříve mluvil minulý týden při svém uvedení do funkce nového šéfa české diplomacie. "Budeme se snažit, abychom byli v co nejkratším čase schopni přijmout euro. Na datu ale ještě dohodnuti nejsme," uvedl ministr zahraničí.

Řešení situace na Ukrajině, kde už týdny trvají masové protivládní demonstrace, nesmí otevírat cestu k možnému budoucímu rozdělení země. ČTK a Českému rozhlasu to na mnichovské bezpečnostní konferenci řekl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Podotkl také, že Evropská unie v minulosti nebyla vůči Ukrajině dostatečně diplomaticky aktivní. "Tím nejhorším, co by mohlo být, by bylo řešení, které by vedlo k vyšší nestabilitě, popřípadě které by zahájilo nějaký proces rozdělení Ukrajiny. Současně by podle mě neprospělo řešení, které by znamenalo nějaký zásadní konflikt mezi Evropskou unií a Ruskem," doplnil. Podle něj je důležité, aby se na dalším postupu dohodly ukrajinská vláda s opozicí. Hamáček se také postavil zdrženlivě k vyjádření prezidenta EU Hermana Van Rompuye, který mluvil o tom, že budoucnost Ukrajiny patří unii.

Česká republika má 14 krajů. Svá zastoupení mají i v Bruselu, tedy v sídle mnoha institucí Evropské unie. Snaží se tam na Českou republiku upozorňovat a zviditelňovat ji, cílem je i propagovat tradiční regionální pochoutky. Regiony se začaly o svoji pozici v sídle sjednocené Evropy prát v 80. a 90. letech, dnes ale musí i česká zastoupení čelit rozpočtovým škrtům.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zamířil krátce po prvním zasedání své vlády do Budapešti na mimořádné jednání představitelů zemí visegrádské čtyřky k situaci na Ukrajině. Česko má podle něj zájem na koordinování postoje střední Evropy, díky němuž by se podařilo situaci v rozbouřené zemi zklidnit. Sobotka řekl, že pozvání do Budapešti přijal i přes nabitý program proto, že Česko má zájem na koordinování postoje středoevropských zemí vůči Ukrajině. Svou cestu považuje za "důležitý signál", že se ČR chce podílet i na formování pozice EU. Summit V4 má podobu pracovní večeře. Navazuje na předem plánovaná setkání zákonodárců, některých ministrů a premiérů Maďarska a Polska. K Viktoru Orbánovi a Donaldu Tuskovi se večer připojili předseda slovenské vlády Robert Fico a Sobotka.

Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vedle aktivnější politiky k EU avizoval také změny ve vedení Černínského paláce. Jeho novým prvním náměstkem by měl být Petr Drulák, bývalý šéf Ústavu mezinárodních vztahů. ANO nominovalo na náměstka, který by měl mít na starosti ekonomickou diplomacii, Martina Tlapu, jenž dříve působil mimo jiné jako náměstek ministra průmyslu. V souvislosti s náměstky padlo také jméno lidovce Pavla Svobody, jenž na této pozici měl v minulosti na starosti konzulární záležitosti. Zaorálek v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že je třeba zásadně změnit evropskou politiku České republiky. Chce, aby Praha byla mnohem aktivnější než dosud a aby nestála stranou. Zaorálek také naznačil, že v blízkovýchodní politice chce zastávat vyrovnanější postoj. Také se chce soustředit mimo jiné na zlepšení vztahů s Rakouskem.

Vrcholní představitelé Evropské unie José Barroso a Herman Van Rompuy blahopřáli novému českému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, jehož vládu jmenoval prezident Miloš Zeman. Oba zástupci unie zdůraznili, že se těší na nadcházející spolupráci. Předseda Evropské komise José Barroso poznamenal, že jmenování nové vlády přišlo v důležitý okamžik jak pro Česko, tak pro celou Evropu. Van Rompuy, který předsedá summitům unijních států, ve své gratulaci vyjádřil přesvědčení, že Česká republika bude i nadále hrát konstruktivní roli v evropských i regionálních otázkách. Těší se prý na setkání se Sobotkou na nejbližším unijním summitu v březnu. Vrcholní zástupci EU však s gratulací novému českému premiérovi čekali až do jmenování vlády, tedy 95 dní poté, co Sobotkova ČSSD vyhrála předčasné parlamentní volby.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) chce, aby vláda požádala o zrušení české výjimky z Listiny základních práv EU v tzv. lisabonské smlouvě o fungování osmadvacítky. Tuto výjimku prosadil exprezident Václav Klaus. Dienstbier, který je i šéfem legislativní rady vlády, po prvním zasedání kabinetu řekl, že by to byl symbolický a důležitý krok, kterým by se ČR zásadně přihlásila k ochraně lidských práv. Exprezident byl velkým odpůrcem lisabonské smlouvy, svůj podpis pod dokument, s nímž otálel, ale nakonec podmínil právě tím, že si Praha vyjedná tuto výjimku. Požadavek Klaus vznesl kvůli tomu, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Čeští diplomaté si pozvali ukrajinského velvyslance Boryse Zajčuka, aby mu sdělili znepokojení nad pokračujícími provokacemi a brutálním zastrašováním a únosy v jeho zemi. S ambasadorem se setkal ředitel sekce evropských zemí ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst. Velvyslanec na schůzce vyjádřil přesvědčení, že pachatelé všech trestných činů, byť by byli z řad policejních jednotek, nezůstanou nepotrestáni. Zdůraznil, že ukrajinské vedení má zájem na nenásilném vyřešení současné situace. Zajčuk také vysvětloval postoje Ukrajiny v prezidentské kanceláři. S velvyslancem se sešel šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. "Požádal jsem pana velvyslance o vysvětlení situace, podpořil politický dialog s opozicí jako jedinou přijatelnou variantu dalšího vývoje a zároveň důrazně požádal o spolupráci při garantování bezpečnosti občanů ČR a jejich majetku," řekl Kmoníček.

Česko dostane jednu miliardu korun z evropského Fondu soudržnosti na pořízení autobusů na stlačený zemní plyn (CNG). Dotace až do výše 85 procent je určená na výměnu starých autobusů městské hromadné dopravy za ekologičtější. Mají pomoci ke zlepšení ovzduší v Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji, informovalo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Ovzduší v Moravskoslezském kraji a na severu Čech patří k nejhorším v zemi. Na znečištění se podílí průmysl, doprava i topení v domácnostech. Sever Moravy se potýkal se špatnými rozptylovými podmínkami i tento týden. Z dotace lze financovat i plnící stanice CNG pro městskou hromadnou dopravu.