Související články

Ministři financí Evropské unie schválili ekonomická doporučení jednotlivým členským zemím, včetně České republiky. S doporučeními přišla koncem května Evropská komise. Komise vydává doporučení každý rok. V květnu kritizovala Českou republiku za problémy při využívání evropských fondů a za to, že nepřijala zákon o státní službě. Vyzvala i ke snížení rozdílů ve zdaňování zaměstnanců a živnostníků. Podle ní opakované škrty ve veřejných investicích brzdí oživení. Komise je i pro rychlejší zavádění pozdějšího odchodu do důchodu a jeho vázání na průměrný věk. Žádá i zahrnutí romských děti do předškolní péče. Řada připomínek se objevila už v loňských doporučeních, například pokud jde o změny v daních, důchodovém systému nebo o "co nejrychlejší zavedení zákona o státní službě".

Rakouskou Evropskou cenu Aloise Mocka za rok 2012 dostali český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle agentury APA to oznámila dolnorakouská vláda. Šéf české diplomacie cenu převzal již ve čtvrtek. V děkovné řeči podle APA mimo jiné zdůraznil, že se Evropa nachází v rozhodujícím okamžiku. V souvislosti s politikou rozšiřování Evropské unie konstatoval, že Evropa "ještě není celá". Její sjednocení je podle něj "úkolem naší generace". Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger při předávání ocenil Schwarzenberga jako "velkého Evropana". On i Barroso podle něj častokrát prokázali, že v Evropě dávají přednost "společnému před rozdělujícím".

Senát schválil jednomyslně irskou výjimku z lisabonské smlouvy, která ostrovnímu státu Evropské unie zajistí zachování neutrality či národní svrchovanost nad daněmi nebo potraty. Horní komora tak dnes výjimku schválila více než potřebnou ústavní většinou. Souhlas ještě musí stvrdit Sněmovna, která zatím výjimku podpořila pouze v květnovém úvodním kole projednávání.

Členské země Evropské unie se i přes nesouhlas České republiky a několika dalších států shodly na přísnější regulaci tabákových výrobků, která by měla omezit počet kuřáků. Dohoda je kompromisem a oslabuje původní návrh Evropské komise. Musí jí ale ještě schválit Evropský parlament. Zatímco komise navrhovala, aby 75 procent obalu krabičky tvořilo varování před následky kouření, nakonec se ministři zdravotnictví EU dohodli na 65 procentech. Stejně tak irské předsednictví odmítlo návrh komise na zákaz cigaret "slim". Pokud jde o prodeje cigaret s příchutí, například mentolu nebo vanilky, mělo by platit přechodné tříleté období. Poté mohou povolit prodej těchto cigaret země, kde tvoří aspoň tři procenta výroby všech cigaret. Ani tyto ústupky nestačily České republice, aby souhlasila, uvedla po jednání náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. V debatě zmínila obavy z ekonomických dopadů navrhované regulace, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst. Před schůzkou měli odpůrci přísnější regulace dostatek hlasů, aby návrh zablokovali. Nakonec byly proti spolu s ČR ještě Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Celou záležitost má v České republice na starosti ministerstvo zemědělství. Ostatní státy zastupovali s výjimkou Německa ministři zdravotnictví.

Česká republika se spolu s několika dalšími zeměmi Evropské unie ve středu v Bruselu opět postavila proti tomu, aby EU zařadila libanonský Hizballáh na seznam teroristických organizací. Uvedl to bruselský web EUobserver a potvrdila to mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová. Podle diplomatických zdrojů vedly na setkání protiteroristických zdrojů opozici Rakousko a Česká republika. Výhrady vůči britské iniciativě údajně vyjádřily i Irsko, Itálie a Polsko. Podle Grohové česká opozice souvisí především s obavou z destabilizace regionu vzhledem k tomu, že Hizballáh je v libanonské vládě. Je prý také těžko rozlišit vojenské křídlo od celého Hizballáhu. Britové navrhují, aby bylo na černou listinu zařazeno právě vojenské křídlo Hizballáhu. Grohová zdůraznila, že "Česká republika samozřejmě odsuzuje metody a ideologii Hizballáhu".

Evropská komise události v České republice sleduje, ale zdrží se veškerých komentářů. V souvislosti s vyšetřováním vysokých úředníků v ČR to v Bruselu uvedl mluvčí Evropské komise Olivier Bailly. "Samozřejmě jsme tyto události zaznamenali a monitorujeme je, ale nemají pro komisi žádné konkrétní důsledky," řekl Bailly. "Nemáme žádné informace o jednotlivých případech ... situacích a jednotlivcích, pokud jde o jejich právní situaci ani o vyšetřování. Samozřejmě se tedy zdržíme jakéhokoli komentáře k této situaci," prohlásil mluvčí komise. Rovněž protikorupční úřad komise OLAF podle své mluvčí považuje české dění za toliko vnitřní záležitost České republiky. "Nicméně pokud by cokoli naznačovalo, že případ by se mohl dotýkat i fondů EU, pak by OLAF a komise samozřejmě požadovaly objasnění od českých úřadů a v případě potřeby by podnikly adekvátní kroky," uvedla mluvčí protikorupčního úřadu Alina Bureaová.

Zásah jednotky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na úřadu české vlády a v dalších objektech stručně zaznamenaly i světové tiskové agentury. Na Slovensku se mu podrobněji věnují tamní zpravodajské servery, které píší o zatýkání "špičky státní správy". Zatím se však zahraniční média převážně zdržují komentářů a všechny shodně vyzdvihují skutečnost, že se zásah odehrál přímo na úřadu vlády. Agentura Reuters v souvislosti se zatýkáním píše, že vláda premiéra Petra Nečase si získala uznání za to, že "uvolnila ruce státním zástupcům při vyšetřování korupce, ale také sama po převzetí moci v roce 2010 měla řadu skandálů". Agentura AFP v úvodu své zprávy píše, že zatčeno bylo "několik českých politických funkcionářů blízkých pravicové straně ODS premiéra Petra Nečase". Agentura DPA připomíná i to, že mezi zatčenými údajně jsou Ivan Fuksa a Petr Tluchoř, kteří loni v listopadu složili poslanecký mandát, čímž prý vzdali protest proti daňovému balíčku vlády a poté získali lukrativní místa v dozorčích radách státních podniků. Rakouská APA cituje česká média, podle nichž by razie mohla souviset mimo jiné s děním v Českých drahách, Lesech České republiky či s "finančními transakcemi kolem kontroverzního lobbisty Romana Janouška".

Hejtmani krajů postižených povodněmi se v pondělí sejdou s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Budou žádat miliardy z evropských fondů a odblokování pozastavených regionálních programů. Uvedl to předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek, který se s ministerským předsedou sešel ve středu. Podle Haška by měla vláda znovu jednat s Evropskou komisí (EK) o převedení peněz z evropských fondů, které by jinak ČR nevyčerpala. Hejtmani prý také zvažují výzvu kabinetu, aby požádal EK o prodloužení čerpání dotací z EU určených na současné plánovací období. ČSSD, jejímž je Hašek místopředsedou, se obává, že jinak Česko nestihne vyčerpat až 100 miliard korun.

Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a jeho švédský protějšek Carl Bildt se v pondělí ve Stockholmu shodli, že na nadcházející Evropské radě je nutné zahájit přístupové rozhovory se Srbskem. Oba politici sdílejí názor, že je v zájmu Evropské unie přijímat nové členy. Zaznělo to v první den Schwarzenbergovy návštěvy, o němž informoval tiskový odbor Ministerstva zahraničních věcí. Šéfové diplomacií ČR a Švédska na svém jednání rovněž zdůraznili potřebu, aby EU a USA sjednaly ambiciózní obchodní dohodu, která uvolní transatlantický trh. Bildt a Schwarzenberg také považují za důležité podporovat země Východního partnerství, které tvoří řada někdejších států Sovětského svazu. Český ministr hned v úvodu setkání poděkoval Švédskému království za velkorysé přijetí českých imigrantů v letech 1948 a 1968. Schwarzenberga ve Švédsku doprovází delegace zástupců českých akademiků a podnikatelů.

Evropská komise plánuje v rámci škrtání výdajů zkrátit letošní přímé platby zemědělcům v zemích Evropské unie. O nejvíce peněz, asi 4,5 procenta z celkových dotací, což se rovná 300 milionům korun, by měli přijít ti čeští. Sdělil to český europoslanec za ODS Hynek Fajmon. Navrhovaná úprava plateb počítá s tím, že postiženy budou hlavně země s většími zemědělskými podniky a těch je v ČR hodně. Česko by tak přišlo o podstatně větší částku než třeba sousední Polsko a Rakousko. Celkové škrty by se počítaly podle počtu podniků, jejichž přímé roční dotace přesahují 5000 eur (asi 130.000 korun). Týkaly by se ale všech příjemců evropských peněz - malých i velkých zemědělců. Z dosavadních propočtů vyplývá, že celkově by o nejvíce peněz přišla ČR, která by se musela vzdát 4,5 procenta přímých plateb. Druhé nejvíce postižené by bylo Slovensko se škrty ve výši 4,2 procenta.