Související články

Češi si ve středu připomenou 91. výročí vzniku samostatného Československa. Oslavy jako každoročně vyvrcholí večer na Pražském hradě, kde prezident Václav Klaus udělí státní vyznamenání. Převezmou ho asi dvě desítky osobností. Měl by mezi nimi být například zpěvák Karel Gott. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva zřejmě převezme válečný hrdina Imrich Gablech. Za druhé světové války byl vězněn v ruských zajateckých táborech. Odtud uprchl do Anglie, kde se stal stíhačem britského letectva. Žhavými kandidáty na nejvyšší státní vyznamenání jsou podle tisku také váleční veteráni Otakar Černý a Jaroslav Hofrichter, kteří sloužili jako letci v Británii. Černý by Řád bílého lva dostal in memoriam.

Kromě tradičních akcí bude letos státní svátek provázet i horké politické téma. Oslavy samostatnosti totiž přicházejí v okamžiku, kdy se blíží rozuzlení zápletky s českou ratifikací lisabonské smlouvy reformující Evropskou unii. Na státní svátek se chystá také několik demonstrací. V hlavním městě se sejdou členové radikální Dělnické strany, nacionalisté i odpůrci lisabonské smlouvy. Kvůli extremistům bude v centru Prahy také více policistů. Krajní pravice původně plánovala také shromáždění v Otrokovicích na Zlínsku, pořadatelé ale akci odvolali. Na Pankráci se dopoledne uskuteční odhalení kontroverzního pomníku Milady Horákové, na který přispěla i KSČM. Akce by se měl zúčastnit i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Občanská iniciativa D.O.S.T. plánuje uspořádat pochod, kde odmítne "diktát lisabonské smlouvy" a podpoří Klause v tom, aby smlouvu nepodepisoval.

Zástupce prezidentské kanceláře bude přítomen na nadcházejícím summitu EU, který se má zabývat i požadavky prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě. Součástí české delegace bude prezidentův kancléř Jiří Weigl, který za Hrad vedl vyjednávání o podobě výjimky požadované Klausem. ČTK to potvrdil premiér Jan Fischer. Účast prezidentova zástupce na summitu, kde za ČR jedná premiér, není obvyklá. Českou republiku standardně na vrcholných summitech EU zastupuje šéf exekutivy a mandát pro jednání připravuje vláda. Vrcholné schůzky, kam za ČR jede premiér, se dosud zástupce prezidentské kanceláře neúčastnil. Weigl prezidenta doprovázel na summitech, které Klaus řídil v době českého předsednictví EU. Český prezident vedl unii na summitu s Ruskem, Čínou, Japonskem a Jižní Koreou.

Příběh Lisabonské smlouvy se stále komplikuje. Zatímco švédské předsednictví hledá shodu s českým prezidentem na formulaci výjimky z Charty práv Evropské unie, Bratislava podmiňuje souhlas s výjimkou pro Prahu stejným ústupkem Slovensku, což se ale zase nelíbí Budapešti.

Pokud chce Česko získat výjimku z listiny základních práv EU, jak kvůli podpisu lisabonské smlouvy požaduje prezident Václav Klaus, pak je třeba, aby Praha dala EU garance, že pak česká hlava státu smlouvu o reformě EU také podepíše. V Lucemburku to v pondělí řekla švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, jejíž země unii tento půlrok předsedá. Ministryně zdůraznila, že je ale také třeba vyčkat rozhodnutí českého ústavního soudu. Na ten se obrátila skupina senátorů, aby posoudil, zda je smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. V úterý začíná jeho zasedání v této věci. Do jeho rozhodnutí Klaus smlouvu ani podepsat nemůže.

Strana TOP 09 na svém webu zveřejnila proevropskou výzvu exministra zahraničí Karla Schwarzenberga a vyzvala občany, aby se k ní podpisem připojili. Schwarzenberg v textu varuje, že ČR se nesmí posouvat na okraj dění v Evropě. "Obávám se, že nám Evropa přestává rozumět. Řada z nás ale stále věří, že je v našem zájmu, aby Evropská unie měla v globálním světě dostatečně silný a jednotný hlas. A je pro nás stejně důležité, aby Česká republika byla v Evropě respektovaným a spolehlivým partnerem," napsal Schwarzenberg.

Takzvané Benešovy dekrety nebudou ve výjimce k lisabonské smlouvě, kterou po Evropské unii žádá prezident Václav Klaus, vůbec zmíněny. Novinářům to v pondělí v Lucemburku po skončení prvního dne zasedání unijních ministrů zahraničí řekl český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Maďarsko již dříve pohrozilo, že případnou výjimku zablokuje, pokud v ní budou zmíněny právě dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše.

"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Balázs. Klaus žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou. Podle svých slov tak chce zabránit případným majetkovým nárokům takzvaných sudetských Němců, kteří o svůj majetek v Česku přišli po 2. světové válce právě na základě dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše.

Vláda premiéra Jana Fischera svůj mandát pro jednání evropského summitu projedná jen den před jeho zahájením. Kabinet se tak sejde na státní svátek 28. října odpoledne. Summit, který se odehraje v Bruselu ve čtvrtek a v pátek, bude pod švédským předsednictvím jednat mimo jiné o požadavku českého prezidenta Václava Klause na trvalou výjimku z Listiny práv EU před tím, než ratifikuje lisabonskou smlouvu. Podle Fischera je v této věci vše na dobré cestě k tomu, aby ČR svou na poslední chvíli požadovanou výjimku získala. "Velmi pečlivě na tom pracujeme. Ten text se mezi námi a Švédskem rodí. Dostáváme se do finále, ale nevydával bych předčasné signály," řekl Fischer. Podle něj se podařilo dobře nastavit komunikaci mezi Pražským hradem a vládou i mezi Českou republikou a švédským předsednictvím.

Výjimka z Listiny základních práv EU, kterou pro Česko požaduje jeho prezident Václav Klaus, není podle šéfa socialistických europoslanců Martina Schulze nutná. ČSSD by podle něj neměla její vyjednání podporovat, spíš pomoci pracovat na jiném řešení ohledně stvrzení platnosti poválečných Benešových dekretů. Předseda ČSSD Jiří Paroubek před dvěma týdny řekl, že vláda musí hledat cestu, jak splnit Klausovu žádost o trvalou výjimku z listiny pro Česko. "Kdybych řekl, co si myslím o kroku ČSSD, způsobil bych tím problém naší členské straně a velký problém sám sobě," uvedl Schulz. S Paroubkem hodlá Schulz věc probrat ve čtvrtek na zasedání setkání socialistických stran v Bruselu před summitem EU, na němž se má o výjimce jednat. "Specifické záležitosti týkající se Benešových dekretů se dají vyřešit, aniž by se Česko muselo vzdát listiny," řekl Schulz. Podle něj výjimka z celé listiny není ani smysluplná, protože Češi by měli využívat občanských a politických práv, které listina garantuje. Výjimku z listiny si nicméně ve smlouvě vyjednaly Velká Británie a Polsko, kvůli Klausovu požadavku před ratifikací lisabonské smlouvy se nyní vyjednává o jejím rozšíření na Česko. Klaus žádost zdůvodnil obavami, že opak by umožnil majetkové nároky vysídlených sudetských Němců. "Benešovy dekrety jsou specifickou záležitostí Česka, Německa, Rakouska a Slovenska a na této úrovni je možné hledat řešení," míní ovšem Schulz. Uvedl také, že poválečný právní rámec dal základ k majetkovým vztahům v ČR a jejím vstupem do EU byl tento rámec stvrzen. "Proto bychom měli hledat cestu, jestli je možné znovu garantovat majetek Čechů nabytý na základě Benešových dekretů, uklidnit obavy lidí, tedy pokud existují, aniž by země kvůli tomu musela odstoupit od listiny práv," dodal Schulz. Chce předsedu ČSSD přesvědčit a vyzvat, aby pracovali na jiném řešení.

EU pohrozila Kanadě zavedením víz pro diplomaty, neusnadní-li vydávání víz pro ČR a pokud jasně nestanoví opatření k obnovení bezvízového styku. Rozhodli o tom v Lucemburku ministři vnitra EU. Kanaďané mají čas na nápravu do konce letošního roku.

Na počátku listopadu začne Česká republika vyjednávat se Spojenými státy o možné podobě svého zapojení do nové architektury obrany proti raketám středního a krátkého doletu, kterou chtějí USA vybudovat ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí. V Praze se na tom dohodli český premiér Jan Fischer a americký viceprezident Joe Biden. Do ČR přijel ujistit zemi především o tom, že Spojené státy neztrácejí střední Evropu ze zřetele.

V rezidenci amerického velvyslanectví pak Biden jednal s předními českými politiky. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka není podstatné, jakou formou se na systému bude Praha podílet, zda přijme obranné rakety SM-3 nebo právě například velitelství projektu. USA jsou podle Topolánka připraveny se na projektu štítu masivně podílet. Předseda ČSSD Jiří Paroubek po jednání uvedl, že sociální demokraté budou po svém případném vítězství v jarních parlamentních volbách s USA o obraně proti raketám středního a krátkého doletu ochotni jednat za předpokladu, že bude existovat reálná hrozba a systém bude součástí obrany Severoatlantické aliance.

Kromě protiraketové obrany Biden v ČR diskutoval o "teritoriální diverzifikaci energetiky". Americká firma Westinghouse má zájem o účast na tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podle informací ČTK naopak při jednáních nepadlo "ani slovo" o možné americké nabídce na dodávky letounů F-15 nebo F-16, které by podle médií za několik let mohly nahradit nyní pronajímané švédské Jas-39 Gripen.