Související články

Vlivný německý europoslanec Jo Leinen (německá SPD) pohrozil Česku izolací kvůli ústavní stížnosti skupiny českých senátorů, která může odložit platnost lisabonské smlouvy reformující fungování Evropské unie. Česko není jediným členským státem unie, který smlouvu ještě neratifikoval. Irové rozhodnou o osudu smlouvy v opakovaném referendu začátkem října, dokument nicméně plně neratifikovalo ještě ani Německo a Polsko. Pro dokončení ratifikace dohody v ČR schází podpis prezidenta. Václav Klaus s tímto krokem čeká mimo jiné právě na výsledek posouzení nové stížnosti ohledně smlouvy.

Téměř dvě třetiny Čechů se domnívají, že Česko má užitek ze svého vstupu do Evropské unie. Většina obyvatel ČR také podporuje společnou evropskou měnu euro a rozšiřování unie. Ukazují to zveřejněné výsledky průzkumu Eurobarometr, který se uskutečnil v druhé polovině června. Euro má podporu 51 procent Čechů, proti němu se staví 45 procent. V tomto ohledu jsou Češi proti průměru unie skeptičtější, v EU je poměr příznivců a odpůrců 61 ku 33 procentům. Proti průměru zemí, jež euro dosud nezavedly, jsou ale Češi spíše optimisté.

Čtyři pětiny Čechů považují současnou hospodářskou situaci země za špatnou a jen 17 procent si myslí, že se v příštím roce zlepší. Češi jsou tak ve srovnání s průměrem Evropské unie skeptičtější, v rámci celé EU očekává zlepšení situace čtvrtina lidí. Podle Eurobarometru se ale lidé při hodnocení stavu a vývoje hospodářství řídí spíše makroekonomickými ukazateli a předpověďmi, které dostávají z médií, než osobní situací. Finanční situaci domácností totiž hodnotí kladně 57 procent lidí, osobní situaci v zaměstnání 64 procent, uvedl Eurobarometr. Z Eurobarometru je tak možné usuzovat, že česká společnost není dobře připravena na přicházející krizi, soudí sociolog Ivan Gabal.

Postup do základní skupiny Evropské ligy přinesl českým klubům výrazný posun ve světovém žebříčku Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS). Pražská Sparta se vyhoupla o 29 míst na 68. příčku, Slavia si polepšila o 25 míst na 70. pozici. Pro oba kluby je to nejlepší postavení za poslední dva roky. Zlepšení zaznamenaly i další české kluby v žebříčku, přestože pro ně nakonec postup do Evropské ligy zůstal zapovězen. Olomouc poskočila o 48 míst, Liberec o 89 a Teplice o 61 příček. V čele žebříčku se osamostatnil Manchester United, který odskočil Barceloně na rozdíl tří bodů.

Fotbalisté Mladé Boleslavi opouštějí domácí pohárovou scénu hned po prvním zápase. V utkání druhého kola Ondrášovka cupu prohráli na hřišti divizního Sokola Živanice 0:1. Ve vesničce na Pardubicku s necelou tisícovkou obyvatel vstřelil vítězný gól Martin Merganc.

Česká hokejová reprezentace ve čtvrtek oficiálně zahájí olympijskou sezonu. Prvním soupeřem svěřenců trenéra Vladimíra Růžičky budou v Karlových Varech hráči Finska. Jejich souboj zahájí v nové KV Aréně České hokejové hry, první turnaj seriálu Euro Hockey Tour.

Senátoři hlavně z ODS předložili v úterý odpoledne Ústavnímu soudu stížnost na novely o vázaném mandátu kvůli lisabonské smlouvě, která má reformovat fungování EU. Stížnost podepsalo 17 z nich. ČTK to řekl za tvůrce stížnosti senátor ODS Jiří Oberfalzer. Kromě senátorů z ODS podle něj stížnost podepsali i nestraník Tomáš Töpfer a místopředsedkyně Strany svobodných občanů Liana Janáčková. Senátoři se chtějí na Ústavní soud obrátit nejpozději počátkem října ještě s požadavkem o opětovný přezkum samotné Lisabonské smlouvy. Tvůrci stížnosti čelí kritice zastánců rychlé ratifikace smlouvy, podle nichž jsou obě podání jen zdržovací taktikou a snahou umožnit prezidentu Václavu Klausovi odkládat rozhodnutí o podpisu smlouvy, a tím i dokončení ratifikace. Naposledy ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle minulý týden označil tyto snahy za "nelogický a neopodstatněný krok", který by neměl zdržovat ratifikační proces.

Státníci z Evropy a ze Spojených států si v úterý na poloostrově Westerplatte u polského Gdaňsku připomněli 70. výročí vypuknutí druhé světové války. Zatímco polský prezident Lech Kaczynski složil hold všem vojákům, kteří během nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva bojovali proti "německému nacismu a proti bolševickému totalitarismu", ruský premiér Vladimir Putin varoval před zpolitizováním historie. Kromě čelných představitelů hostitelské země přijali pozvánku na úterní vzpomínkové ceremonie německá kancléřka Angela Merkelová, Putin, britský ministr zahraničí David Miliband, šéf Národní bezpečnostní rady USA, generál James Jones; Česko zastupoval premiér Jan Fischer. Německo nikdy nezapomene "příčiny a následky", jež válka měla, řekla Merkelová. "Německo rozpoutalo druhou světovou válku," uvedla v rozhovoru pro televizi ARD. "Světu jsme způsobili bezmezné utrpení," dodala. Nespravedlivé je ale podle ní vysídlení Němců z bývalého německého území, jež po válce připadlo Polsku.

Éra starých žárovek pomalu končí. Teď se budou loučit 100 wattové, postupně přijdou na řadu slabší. Nahradí je žárovky úsporné, které jsou ale podstatně dražší.

Představitelé židů a hinduistů ve Spojených státech se obrátili na papeže Benedikta XVI. se žádostí, aby při své návštěvě České republiky od 26. do 28. září nastolil otázku životních podmínek Romů. Podle nich Romové tam žijí v ovzduší podobném apartheidu. Píše to list The Jerusalem Post. Ve společném prohlášení, které bylo vydáno v Nevadě, představitel hinduistů Rajan Zed a rabín Jonathan B. Freirich uvádějí, že Romové v České republice musí čelit násilným útokům, stereotypům, rasismu, předsudkům, prohlubující se propasti mezi nimi a ostatními Čechy, bití, špatným bytovým podmínkám, systematické nezaměstnanosti, perzekucím, sociálnímu vyloučení a segregaci ve školství. Jsou jim odmítány služby v restauracích, obchodech a na diskotékách, stát je odmítá chránit před potlačováním a byli dokonce podrobeni nuceným sterilizacím. Podle autorů petice je pro věřící hřích a morálně neospravedlnitelné nevšímat si toho, jak je s Romy špatně zacházeno. Kdyby papež při své nadcházející návštěvě Česka otázku špatného zacházení s Romy nastolil, mělo by to prý velký účinek.

Skupina senátorů hlavně z ODS napadne u Ústavního soudu novely parlamentních jednacích řádů, takzvaný zákon o vázaném mandátu. Ten někteří zákonodárci požadovali jako podmínku pro svůj souhlas s lisabonskou reformní smlouvou. Senátoři se domnívají, že novely jsou nedostatečné. Podle nich je neústavní, aby parlament souhlasil s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Teprve po této stížnosti chtějí senátoři podat žádost o přezkum smlouvy. Oznámil to senátor Jiří Oberfalzer (ODS) s tím, že stížnost bude odeslána příští týden. Zástupci ČSSD a KDU-ČSL označili celou akci za zdržovací taktiku, která má umožnit prezidentovi Václavu Klausovi odložit rozhodnutí o podpisu Lisabonské smlouvy, a tím i dokončení její ratifikace. Předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) se domnívá, že Ústavní soud stížnost odmítne jako neopodstatněnou. Smlouvu už schválily obě komory českého parlamentu.

Kolegium Evropské komise rozhodlo o podání žaloby proti České republice kvůli nevyhovujícímu zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Na rozdíl od ostatních zemí EU se někteří účastníci správního řízení v Česku nemohou odvolat k soudu. Změnu zákona, která měla umožnit odvolání, zamítla v polovině února sněmovna, poslanci potom přišli s vlastním návrhem novely. Aby sněmovna ještě před plánovaným rozpuštěním stihla normu schválit, rozhodlo se ministerstvo životního prostředí podat obdobný návrh jako vládní. Chce, aby ho sněmovna projednala ve zrychleném řízení. "Jedině touto formou a co nejrychlejším schválením novely se České republice podaří dosáhnout zastavení soudního řízení u Evropského soudního dvora," uvádí zpráva ministerstva životního prostředí (MŽP), kterou má ČTK k dispozici. Materiál ministerstvo rozeslalo do zkráceného připomínkového řízení.

Pokud by sociální demokraté vyhráli volby, zaměří se v ekologii na zateplování domů, budování čističek, kanalizací či výstavbu rybníků. Priority ČSSD v životním prostředí novinářům představil stínový ministr pro tuto oblast Petr Petržílek. V první řadě slibuje využití všech peněz z fondů EU. "V operačním programu Životní prostředí jsou prostředky na roky 2007 až 2013 ve výši 150,5 miliardy korun. V letech 2007 až 2008 byly otevřeny výzvy za 38 miliard, hodnota schválených žádostí je 4,8 miliardy," prohlásil Petržílek s tím, že zbytek chce ČSSD vyčerpat, pokud vyhraje volby. Peníze plánuje využít především na zaplacení ekologických opatření, které po ČR požaduje unie. Jde například o výstavbu čističek odpadních vod, kanalizací, třídění bioodpadu a jeho využití, investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie. To by mělo současně přinést i více pracovních míst. "Zaměstnanost díky green jobs, tedy v zelených odvětvích, může vázat až 230.000 pracovních míst," prohlásil Petržílek. Vylepšit chce i program Zelená úsporám, který má pomoci lidem se zateplováním domů. Kromě toho chce sociální demokracie zlepšit životní prostředí i tím, že v každé obci nechá vybudovat rybník. "Vlastníci vkladem pouze deset procent zhodnotí své pozemky hospodářským využitím rybníku," láká majitele pozemků stínový ministr.