Související články

České aerolinie zavedou od 19. srpna pravidelné přímé lety z Prahy do uzbeckého Taškentu. Lety bude společnost vypravovat dvakrát týdně, ve středu a v neděli. Většinu pasažérů by měli tvořit lidé, jejichž cílem je Česká republika, zbytek by měl Prahu využít k přestupu na linky do dalších evropských či naopak středoasijských měst. "České aerolinie jsou jediným dopravcem ze střední Evropy, který nabízí pravidelné přímé spojení s Taškentem," uvedl viceprezident pro marketing Petr Pištělák.

Čeští europoslanci, kteří jsou nově placeni z rozpočtu EU, nebudou v ČR platit důchodové a nemocenské pojištění. Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která zamezí dvojímu zdanění platů evropských poslanců. Zdanění bude podléhat předpisům EU. Novela počítá s tím, že odměny, odchodné, starobní důchod a jiné dávky, které budou vypláceny z rozpočtu EU, budou podléhat dani ve prospěch unie. Na druhou stranu tím ale český státní rozpočet ušetří přes 22,8 milionu korun ročně, které zatím musel českým europoslancům vyplácet na mzdách. Statut poslanců Evropského parlamentu začal platit letos se zahájením nového pětiletého funkčního období. Lidé si zvolili 22 českých europoslanců, což je o dva méně než před pěti lety.

V Česku se daří invazivním živočišným a rostlinným druhům kvůli chybějící legislativě. Myslí si to Petr Stýblo, spoluautor knihy Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR, která seznamuje s vybranými 480 nejproblematičtějšími invazivními druhy. Podle deníku Le Soir se Česko počtem nepůvodních druhů řadí mezi 27 státy EU na čtvrtou pozici. Víc těchto druhů, jejichž celkové ekonomické škody v Evropě experti odhadují na zhruba 12 miliard eur (308 miliard korun) ročně, mají prý jen ve Francii, v Belgii a v Británii. Na rozdíl od jiných zemí chybí v českém právu zákaz volného šíření nebezpečných druhů. "Někde se například nesmějí prodávat americké masožravé želvy. Ony jsou krásné, když ale vyrostou, majitelé se jich zbavují. V Praze není jediný rybníček, kde by nebyly, vyluxují tam všechno," řekl ČTK. Ze seznamu 30 celosvětově nejnebezpečnějších rostlin v Česku roste většina - bolševník, křídlatky, topinambury, akáty. Boj proti nim je podle Stýbla jednodušší, než je válka s nepůvodními živočichy. Kvůli "hebkému kožíšku, roztomilým očičkům a fouskům" totiž tyto druhy často naleznou zastání u veřejnosti, ačkoli jde o přírodě nebezpečná zvířata. Zbavit se amerického norka, který ničí populace raků, škeblí a žab v českých rybnících, je tak podle Stýbla už prakticky nemožné.

Až tři desítky zákonů, které převádí právo Evropské unie do českého, budou přijaty později kvůli předčasným volbám. Všechny zákony, které se do té doby nestihnou schválit, totiž padají "pod stůl" a musí být předloženy znovu novým poslancům. Směrnice tak budou muset opakovaně projít vládou a třemi čteními. Jejich přijetí se tak může zpozdit i o půl roku. Jedním ze zákonů, který ČR bude přijímat na základě dohody s EU, je i snížení DPH z 19 na devět procent u některých služeb, například u kadeřníků, v opravnách obuvi či v restauracích. Zákon zatím prošel prvním čtením, nyní ho má na stole rozpočtový výbor. Pokud ho poslanci stihnou projednat do prvního říjnového týdne, tedy do voleb, mohl by platit, jakmile ho podepíše prezident. Pokud to ale nestihnou, počkají si lidé na levnější služby i několik měsíců. Implementaci každé směrnice hlídá Evropská komise. Pokud se jí zdá, že některá země s přijetím otálí, může soudnímu dvoru navrhnout udělení pokuty. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Anny Čurdové (ČSSD) ale nehrozí, že by ČR kvůli zpoždění některé směrnice hrozily sankce. "U žádného zákona či směrnice nic takového nehrozí. Tam, kde implementace ještě není dokončena, v tuto chvíli nehrozí zpoždění," řekla ČTK Čurdová. "Jediný případ, kde nám skutečně hrozila pokuta, byl antidiskriminační zákon, který měl být přijatý v roce 2004," dodala poslankyně. Schválen byl přitom až letos v létě. Za nepřijetí antidiskriminační normy odsoudil Česko loni v prosinci i Evropský soudní dvůr. Stát musel zaplatit náklady soudního řízení.

Historický snímek Václava Marhoula Tobruk vybralo prezidium České filmové a televizní akademie (ČFTA) do přímé nominace na Evropskou filmovou cenu. Jeho členové na stejné ocenění doporučili také dokument Martina Duška a Ondřeje Provazníka nazvaný Poustavna, das ist Paradies! "Těší mě to opravdu moc - co k tomu víc říci. Je to jednoduché, těší mě to za herce, za štáb, za veterány a za všechny, kteří se mnou na tomto historickém snímku spolupracovali," řekl ČTK režisér, scenárista a producent Václav Marhoul. Svůj snímek zobrazující peklo pouštních bojů za druhé světové války a odměněný devíti nominacemi a třemi soškami výročních cen Český lev představil letos na MFF v Karlových v exkluzivní digitální verzi. Podnětem ke scénáři byly vedle bestselleru amerického spisovatele Stephana Cranea Rudý odznak odvahy skutečné osudy a příběhy vojáků československé zahraniční jednotky složené z dobrovolníků, která bojovala v roce 1941 na straně spojenců v severoafrickém Tobruku.

Už i dosavadní dva bloky jaderné elektrárny Temelín mají své zaryté odpůrce jak doma, tak v sousedním Rakousku, od jehož hranic jsou chladící věže elektrárny vzdáleny vzdušnou čarou asi jen 60 kilometrů. Energetická společnost ČEZ se ale netají přáním vybudovat v Temelíně další dva bloky. Jaké jsou její šance?

Česká republika letos v prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 29 miliard korun více, než do něj odvedla. Čisté příjmy tak byly nejvyšší od roku 2006, kdy se začala čistá pozice za první pololetí sledovat, sdělilo ministerstvo financí. Do Česka v pololetí směřovalo z evropských fondů 51,3 miliardy korun, zatímco odvody do rozpočtu EU činily 22,2 miliardy korun. Za celý loňský rok Česká republika získala z rozpočtu Evropské unie o 22,8 miliardy korun více, než do něj zaplatila. Největší část příjmů za pololetí připadá na Fond soudržnosti a strukturální fondy, včetně zálohových plateb na období 2007-2013. Celkové příjmy na politiku soudržnosti dosáhly výše 31,4 miliardy korun. Na Společnou zemědělskou politiku směřovalo 19,3 miliardy korun, přičemž přímé platby tvořily 11,4 miliardy korun. Celkem od vstupu do EU 1. května 2004 do konce června 2009 zaplatila Česká republika do rozpočtu unie 168,9 miliardy korun a získala 252,2 miliardy korun. Čistý příjem tak přesáhl 83 miliard korun.

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková dá 1,8 miliardy korun z evropských fondů do rozvoje screeningových programů na včasné odhalení rakoviny, do modernizace vybavení specializovaných center a také do prevence zdravotních rizik a sledování kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví. Nové výzvy navazují na předchozí čerpání ve výši 1,95 miliardy korun, z nichž ministerstvo podpořilo 24 projektů komplexních onkologických a traumatologických center. "Nyní by mělo jít 813 milionů korun na projekty řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví, 668 milionů korun na prevenci zdravotních rizik obyvatelstva a sociálního vyloučení osob znevýhodněných zdravotním stavem nebo věkem a 340 milionů na další vybavení onkologických center a posílení screeningu," upřesnila ministryně. První náměstek ministryně Marek Šnajdr ocenil, že evropské peníze půjdou nyní také do prevence. Při výběru příjemců peněz bude podle něj prioritou zlepšení včasnosti záchytu a úspěšnosti léčby nejčastějších nádorů v Česku, jako jsou rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina plic, prostaty a prsu.

Senátoři především z ODS chtějí v nové ústavní stížnosti na lisabonskou smlouvu využít verdiktu německého ústavního soudu. Oznámil to jejich zástupce Jiří Oberfalzer. Poukázal například na německou interpretaci výkladu některých nových pravomocí EU nebo definici minima státní svrchovanosti. Podle Oberfalzera bude stížnost předložena Ústavnímu soudu v srpnu. Senátor podotkl, že nová stížnost nemůže napadat stejné pasáže smlouvy, které podle loňského rozhodnutí ústavních soudců nejsou v rozporu s ústavou. Německý ústavní soud podle Oberfalzera například v otázce trestního práva připustil režim většinového rozhodování na úrovni Evropské rady jen u velmi závažné trestné činnosti a jen tehdy, pokud jde o přeshraniční dimenzi. Němečtí ústavní soudci také vyloučili, že by mohlo jakékoli rozšíření pravomocí EU anebo i jen nové nařízení vstoupit v platnost bez aktivního souhlasu německého parlamentu, poznamenal Oberfalzer. Podotkl, že rozhodnutí německého ústavního soudu probral s profesorem ústavního práva Dietrichem Murswiekem na universitě ve Freiburgu, který byl autorem teoretického základu německé ústavní stížnosti. Některé její aspekty by bylo možno využít i v intencích českého ústavního pořádku, míní senátor ODS.

Česká republika vítá pondělní vyjádření solidárního postoje Evropské unie v otázce zavedení kanadských víz. Klíčové však je, aby EU dala Kanadě najevo, že by se měla vrátit k předchozí bezvízové praxi. Shodli se na tom český premiér Jan Fischer a prezident Václav Klaus. Kanada se už podle Fischera rozhodla, že čeští občané budou moci vyplňovat jen zjednodušené vízové dotazníky. Nový postup začne platit ve středu. Cestování českých turistů do Vídně za kanadskými vízy označil za "dost ponižující" i prezident Klaus. "To se mně zdá nesmyslné a vláda myslím tlačí, aby to tak nebylo, aby to bylo v Praze," podpořil kabinet. K lepšímu se podle něj posunulo i to, že Kanada nyní vyžaduje jednodušší vízové formuláře. Ty jsou k dispozici na internetové adrese vídeňského velvyslanectví Kanady. Kanada o zjednodušených formulářích, které začnou být používány od čtvrtka, oficiálně informovala českou stranu, sdělilo ministerstvo zahraničí. "Jakkoli to vnímám v dané situaci jako krok správným směrem, jediným a neměnným cílem české a evropské diplomacie zůstává úplné obnovení bezvízového styku s Kanadou," citovala jeho tisková zpráva místopředsedu vlády a ministra zahraničí Jana Kohouta. Kanada prý změnila systém formulářů po důrazném upozornění z české strany.