Související články

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci zkritizoval premiéra Petra Nečase(ODS)za výsledek vyjednávání o penězích, které má Česko dostat z unijních fondů v letech 2014 až 2020. Nelíbí se mu, že ČR má dostat o 160 miliard korun méně. "Myslím si, že je důležité říci, že Petr Nečas odjíždí z Bruselu poražen a s ním odjíždí poražena celá Česká republika," prohlásil Sobotka. Spolu s místopředsedou strany Lubomírem Zaorálkem se shodli na tom, že tyto peníze budou české ekonomice chybět.

V rámci kohezní politiky, zaměřené na pomoc chudším regionům, bude moci česká strana v příštím rozpočtovém období získat přes 20,5 miliardy eur, tedy víc než 517 miliard korun. Množství peněz z eurofondů pro Česko se ale proti období 2007 až 2013 zmenší, neboť v končícím sedmiletém rozpočtu mělo Česko k dispozici zhruba 26,7 miliardy eur, tedy zhruba 680 miliard korun. Premiér Nečas řekl, že jeho hrozba, že by Česko mohlo zablokovat jednání o unijním rozpočtu, pomohla množství peněz zvýšit. Zaorálek ale tvrdí, že premiérovo zaklínání se vetem nemělo význam, protože ho nikdo nebral vážně. Nečas ale v Bruselu zdůraznil, že získaná suma bude v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v Evropské unii.

Hrozba, že by Česko mohlo zablokovat jednání o rozpočtu Evropské unie na období 2014-2020, podle českého premiéra Petra Nečase pomohla Praze zvýšit množství peněz, které bude moci čerpat z evropských fondů. V rámci kohezní politiky, zaměřené na pomoc chudším regionům, bude moci ČR v příštím rozpočtovém období získat přes 20,5 miliardy eur (přes 517 miliardy korun). Jednání bylo podle premiéra velmi komplikované a náročné. Trvalo více než 24 hodin a skončilo až v pátek v podvečer. Lídři unie se nakonec dohodli, že výše rozpočtu se bude pohybovat v závazcích zhruba na úrovni 957 miliard eur. Výdaje tak v porovnání se současným rozpočtem klesnou. Množství peněz z eurofondů pro ČR proti období 2007-2013 se citelně zmenší, neboť v končícím sedmiletém rozpočtu mělo Česko k dispozici zhruba 26,7 miliardy eur. Pokles se ale vzhledem k celkovým úsporám v chystaném unijním rozpočtu i kvůli bohatnutí ČR v rámci EU čekal. Nečas zdůraznil, že získaná suma bude v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V končícím rozpočtovém období je ČR na prvním místě.

Česká republika je připravena na nynějším summitu Evropské unie v Bruselu vetovat návrh unijního rozpočtu na období 2014 až 2020. Současný návrh je podle slov premiéra Petra Nečase neférový, a tudíž nepřijatelný. Diplomaté očekávají náročná jednání, která by se z původně plánovaných dvou dnů mohla protáhnout do víkendu. Pro Česko bylo klíčové hlavně to, kolik peněz by mělo získat z takzvané kohezní politiky, tedy nástrojů na podporu chudších regionů unie. Těmi jsou v ČR všechny s výjimkou Prahy. Na posledním summitu se hovořilo o tom, že by na Česko mohlo připadnout zhruba 19,6 miliardy eur (téměř půl bilionu korun), přičemž Praha chtěla o něco více.

Zkušenost s rozdělením československé měny je relevantní i pro eurozónu. Na konferenci k 20. výročí České národní banky to řekl český prezident Václav Klaus. Náklady na měnovou odluku nejsou nulové, ale nesmírně nákladné může být i udržování současného nevhodného měnového uspořádání. Podle Klause se ale v Evropě tímto způsobem diskuse nevede. Řecko, u něhož se spekuluje o odchodu z eurozóny kvůli vysoké zadluženosti, představuje zhruba jednu padesátinu evropské ekonomiky. Prezident zdůraznil, že slovenská ekonomika představovala třetinu československého hospodářství.

Kraje budou zřejmě muset proplatit až 2,5 miliardy korun za projekty, které schválilo vedení Regionálního operačního programu Severozápad (ROP SZ) a které měla proplatit Evropská komise. Ta to však kvůli dotačním pochybením odmítla. O rozhodnutí Evropské komise, jejíž komisaři nalezli pochybení v dotovaných projektech, informoval mluvčí dotačního úřadu Vojtěch Krump.

Vláda souhlasila s vysláním až 50 českých vojáků do výcvikové mise Evropské unie v Mali, kde tamní armáda za pomoci francouzských jednotek bojuje s islamisty ovládajícími sever země. Češi by se měli podílet na výcviku maliské armády, do bojů s islamisty nezasáhnou. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Nečas (ODS). S vysláním vojáků musí dát ještě souhlas Parlament. Největší opoziční strana ČSSD již dala najevo, že při splnění určitých podmínek krok vlády podpoří. Parlament by podle premiéra o vyslání českých vojáků měl rozhodovat na březnové schůzi, zahájení operace se prý předpokládá v dubnu. Náklady na misi, které jsou limitovány částkou 220 milionů korun, budou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany.

Čeští exportéři si loni připsali nový rekord, když vývoz tuzemských firem v roce 2012 poprvé v historii překonal hranici tří biliónů korun. Na výsledku se ve výraznější míře podílely i vývozy do zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Výsledky prosincového zahraničního obchodu podle některých analytiků mohou ukazovat na začínající oživování ekonomiky. Podle ministerstva průmyslu a obchodu byla uspokojující i struktura českého vývozu, ve kterém převládají stroje, dopravní prostředky a další finální výrobky. Výhled na letošní rok je zatím podle MPO ovšem značně rozporuplný. Přebytek zahraničního obchodu Česka byl loni rekordní. Činil 310,8 miliardy korun, což je meziročně o 119,6 miliardy korun lepší výsledek. Zahraniční obchod se státy Evropské unie (EU) skončil loni přebytkem 710 miliard korun a byl meziročně o 36,6 miliardy korun vyšší. Se státy mimo EU se schodek zmenšil o 83,1 miliardy korun na 399,2 miliardy korun.

Česko má v přepočtu na obyvatele třetí největší instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropské unii. Vyplývá to ze statistik Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA), podle kterých mají větší výkon na obyvatele pouze solární elektrárny v Německu a v Itálii. Největší výkon v ČR má komplex Ralsko Ra 1, který leží v okrese Česká Lípa a který provozuje energetická společnost ČEZ. Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12.150 korun na 5500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl. Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům.

Premiér Petr Nečas (ODS) podporuje plnoprávné členství Turecka v EU. Řekl to v Praze tureckému premiérovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Erdogan uvedl, že jeho země před "branami EU" stojí již pět desítek let a zdržování integrace je "neodpustitelné". Doufá, že turecké úsilí podpoří i eurokomisař pro rozšíření EU pocházející z Česka Štefan Füle. Nečas s Erdoganem podepsali prohlášení, na jehož základě bude v Praze otevřeno turecké kulturní centrum. Turecko má zase zájem o otevření českého centra v Instanbulu nebo Ankaře.

Obchodní výměna Česka s Tureckem by v roce 2015 měla dosáhnout pěti miliard dolarů (95 miliard korun). Na Česko-tureckém podnikatelském fóru to řekl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. V roce 2011 obrat vzájemného obchodu stoupl na rekordní 2,5 miliardy dolarů (46,95 miliardy korun). Podle předsedy turecké vlády jsou turecké investice v ČR stále zanedbatelné a vyzval ke zlepšení. Za hlavní problém označil vízovou problematiku.

Budoucí hlava státu Miloš Zeman převede agendu prezidentských milostí na ministerstvo spravedlnosti, píše sobotní vydání deníku Právo. Již dříve Zeman uvedl, že jako prezident nebude vyhlašovat amnestii. Podle zdrojů deníku také nynější kancléř prezidenta Jiří Weigl zůstane ve funkci ještě několik měsíců, než si za něj nový prezident najde náhradu. Budoucí prezident Miloš Zeman také vztyčí na Hradě na rozdíl od nynější hlavy státu Václava Klause vlajku Evropské unie. Na tento akt chce pozvat předsedu Evropské komise Josého Barrosa. Uvedl to v rozhovoru pro Právo. Zeman se nyní připravuje na slavnostní uvedení do funkce prezidenta 8. března.