Související články

Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt by měl letos růst jen mírně o 0,1 procenta. Ještě v říjnu přitom úřad počítal s růstem o 0,7 procenta. Následně v roce 2014 by mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by měla stoupnout o 1,4 procenta, uvádí nová prognóza MF. Mluvčí MF Ondřej Jakob uvedl, že i přes zhoršení očekávaného vývoje nebude muset ministerstvo přistoupit k revizi letošního státního rozpočtu. Ten počítá se schodkem 100 miliard korun. Při sestavování rozpočtu MF počítalo s jednoprocentním růstem ekonomiky. Ministerstvo zhoršilo odhad pro letošek kvůli předpokládanému horšímu vývoji zemí eurozóny, což bude mít dopad na zahraniční obchod ČR. MF rovněž počítá s větším poklesem domácí spotřeby o 0,7 procenta, zatímco v předchozí prognóze analytici MF počítali s poklesem o 0,5 procenta. V roce 2015 počítá MF s růstem HDP o 2,4 procenta a v roce 2016 se zvýšením výkonu ekonomiky o 2,6 procenta. Odhady MF se podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška přibližují pohledu České národní banky na vývoj ekonomiky. ČNB letos očekává růst o 0,2 procenta.

Vláda zvažuje, že v rámci operace EU v Mali by ČR vybavila a vycvičila prapor maliské armády. Novinářům to po dnešním jednání kabinetu řekl premiér Petr Nečas (ODS). ČR podle něj nyní intenzivně jedná především s Francií, která se v Mali už nyní vojensky angažuje. Česká diplomacie také pošle do Mali další tři miliony korun na humanitární pomoc. Praha je podle něj připravena diskutovat o zapojení do operace pod vlajkou Evropské unie, pokud bude taková operace spuštěna.

Ministerstvo financí již nebude prosazovat zdanění zemního plynu pro domácnosti. Ten je nyní od daně osvobozen. Vyplývá to z návrh zákona o změně zdanění pevných paliv, plynů a minerálních olejů a dalších souvisejících změnách, který MF poslalo do připomínkového řízení. Návrh zároveň počítá od roku 2014 se zavedením tzv. uhlíkové daně na emise. Ta by se týkala firem, které nejsou zapojeny do evropského systému obchodování s emisními povolenkami.

Tuzemské podniky se dočkají zmírnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Ušetří tak osm miliard korun ročně. Vláda dnes schválila návrh ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu na posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v Česku z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Nečas. Materiál je výsledkem další etapy prací v rámci tzv. ekoauditu, v němž jsou shromažďovány podněty z podnikatelské sféry vztahující se k předpisům na ochranu životního prostředí. Na jejich základě se prověřuje, zda nejsou požadavky vyplývající z českých předpisů neodůvodněně přísné, zejména ve vztahu k předpisům EU.

Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) obvinili tři cizince a jednoho Čecha z napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky a z účasti na organizované zločinecké skupině. Pachatelům hrozí až deset let vězení. Podle policistů skupina organizovala v ČR i dalších státech účelové sňatky občanů z muslimských zemí a také převoz pákistánských či indických migrantů do států Evropské unie. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. Zátah v ČR byl součástí celoevropské koordinované akce, jejímž výsledkem bylo podle Europolu zatčení 103 osob.

Prezident Václav Klaus se vrátil do Prahy z návštěvy Chile, kde se účastnil summitu EU-Latinská Amerika. O návratu prezidenta, který do zahraničí odjel ještě před ukončením prezidentských voleb, Klaus svému nástupci zvolenému v lidovém hlasování ze zahraničí už v sobotu blahopřál. Uvedl, že je samozřejmé, že se s ním setká. Zemanův štáb předpokládá, že budoucí prezident se s dosluhující hlavou státu sejde nejdříve příští týden. Zatím si prý telefonovali.Klausovi, který na Hradě strávil deset let, skončí mandát 7. března. Následující den Zeman složí prezidentský slib a ujme se úřadu hlavy státu.

Nově zvolenému českému prezidentovi Miloši Zemanovi gratulovali ke zvolení i prezidenti Německa a Rakouska. Zatímco německý prezident Joachim Gauck přivítal, že je Zeman zastáncem silné a spolehlivé Evropské unie, jeho rakouský kolega Heinz Fischer se chce se Zemanem intenzivně zasadit o další rozvoj sousedských vztahů. Gauck v blahopřání svému budoucímu českému protějšku připomněl, že funkci převezme v době "obtížných výzev pro Evropu i Vaši vlastní zemi". Současné vztahy mezi oběma zeměmi Gauck označil za vynikající. Jeho rakouský kolega Fischer podle agentury APA označil skutečnost, že se Zeman stal prvním přímo zvoleným prezidentem Česka, za "mimořádné vyznamenání".

Evropská komise navrhla, aby členské země Evropské unie zavedly do roku 2020 určitý minimální počet dobíjecích míst pro elektromobily. V České republice by komise chtěla mít k danému roku nejméně 13.000 veřejně přístupných stanic. V Česku jsou podle dostupných informací provozovatelů zhruba dvě stovky stanic. Množství míst, kde je možné veřejně dobíjet elektromobily, se mezi státy EU výrazně liší. Na čele jsou v tomto ohledu země jako Nizozemsko či Německo, jinde jsou však počty stanic velmi malé. V Česku na elektřinu jezdí zatím zhruba 200 vozů, některé z nich využívá například městská policie a záchranná služba. Loni v tuzemsku majitelé zaregistrovali 89 elektromobilů.

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 73,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. To je o 43 miliard korun více než o rok dříve a nejvyšší částka od vstupu do EU v roce 2004. Za růstem stojí především obnovení čerpání peněz z některých dříve problémových fondů. ČTK to sdělilo ministerstvo financí. ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 113,7 miliardy korun a odvedla do něj 39,8 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. "ČR je tak dlouhodobě čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU a od svého vstupu obdržela o čtvrt bilionu korun více, než zaplatila," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

V orgánech a institucích Evropské unie mají k sobě Češi a Slováci velmi blízko - už díky tomu, že hovoří podobným jazykem. Jednou z takových institucí je Evropský parlament. Jan Charvát zjišťoval více o jejich vzájemné spolupráci na půdě této instituce přímo v Bruselu.