Související články

Ministerstvo školství připravuje za 106 milionů korun projekt, jak by měl vypadat odborný výcvik středoškoláků a učňů ve firmách. Podle tohoto modelu by pak měly od září vybrané školy vysílat své žáky do provozů. Projekt na podporu spolupráce školy a firem POSPOLU potrvá do roku 2015, hrazen je z fondů EU. "Cílem projektu je propojit teoretickou a praktickou výuku ve středním odborném školství ve všech skupinách oborů středního vzdělávání - s hlavním zaměřením na technické obory," komentoval projekt ministr školství Petr Fiala.

Vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v eurozóně na konci třetího čtvrtletí loňského roku činil 90 procent, zatímco o rok dřív to bylo 86,8 procenta. V Evropské unii vládní dluh stoupl v uvedeném období na 85,1 procenta, což představuje meziroční nárůst o 3,6 procentního bodu. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat). Vládní dluh České republiky byl ve třetím čtvrtletí loňska mezi 27 státy EU osmý nejnižší, když dosahoval 44,9 procenta HDP. Meziroční navýšení o 5,1 procentního bodu je sedmým nejvyšším růstem v EU, ukazují data evropských statistiků.

Českobudějovický Budvar neuspěl u evropské justice v jednom z dlouholetých a komplikovaných sporů s firmou Anheuser-Busch. Tribunál, což je druhý nejvyšší soud Evropské unie, zamítl jeho žalobu, kterou chtěl zabránit zápisu ochranné známky "BUD" pro pivo americké společnosti. Proti rozsudku je možné se odvolat. "V zemích, ve kterých již máme registrované ochranné známky BUD, zůstávají tyto známky i nadále v platnosti," dodala právnička Budvaru Helena Votřelová. Známku BUD má Budvar registrovánu kromě Česka na Slovensku, ve Velké Británii, Francii, Beneluxu a v Bulharsku. Rozhodnutí se netýká klíčových značek BUDWEISER a BUDWEISER BUDVAR.

Pivovar AB InBev uvedl, že rozhodnutí soudu potvrdilo jeho právo na registraci známky "BUD" v celé Evropské unii. "Tento verdikt je zásadní v tom, že rozšíří naši již tak dost silnou globální ochranu známek "BUD" a "Budweiser". Teď budeme mít v zásadě celosvětovou ochranu k těmto známkám," stojí v prohlášení, které AB InBev zaslal ČTK.

Část zemí Evropské unie může společně zavést daň z finančních transakcí. Rozhodli o tom ministři financí unie. Česká republika se do projektu na rozdíl například od Slovenska připojit prozatím nehodlá. Kvůli odporu Británie, Česka i dalších zemí, které se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele, plán zavést daň v celé EU neuspěl. Část států se pak rozhodla vydat cestou takzvané posílené spolupráce. To je nástroj umožňující skupině nejméně devíti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé "sedmadvacítce".

"Česká republika jasně řekla, že FTT (daň z finančních transakcí) chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat," vysvětlil postoj český ministr financí Miroslav Kalousek, který se zdržel hlasování. "Nejsme v tom zcela osamoceni," zdůraznil také. Kritické je třeba i Švédsko, Británie i další země. Zapojit se naopak hodlá prozatím 11 zemí.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se shodli na vyslání výcvikové mise EU do Mali, kde zuří boje mezi vládou a islamisty ovládajícími sever této africké země. O zapojení do operace podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Schneidera zvažuje i Česko. Rozhodnuto ale zatím nic nebylo, jasná není ani podoba, jakou by případná český příspěvek mohl mít. Česko by mohlo vyslat nějaké vojenské experty na výcvik. Možností je třeba i podpora maliské armády například dodávkou munice či nějakého materiálu.

Sněmovní ústavně-právní výbor přerušil na měsíc projednávání návrhu zákona o státním občanství. Chce spolu s ministerstvem vnitra ještě vypořádat připomínky, které mají někteří poslanci a nevládní organizace. K normě by se měl výbor vrátit v únoru. Předloha zahrnuje způsoby nabývání a pozbývání občanství, pravidla jeho zjišťování, prokazování a osvědčování a také vedení evidence rozhodnutí. Výtky směřovaly proti zrušení zvýhodnění Slováků. Nyní mají při rozhodování o nabytí občanství zvláštní postavení, norma je zařadí na roveň občanů ostatních zemí Evropské unie.Občanům unijních zemí předloha umožní nabýt občanství ČR za splnění mírnějších, přesně definovaných podmínek. Zjednodušeně by mohlo ministerstvo vnitra udělit občanství lidem, kteří prokážou, že to bude "významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního či sportovního, nebo je v jiném státním zájmu".

Letňanský výrobce nákladních vozů Avia loni zvýšil loni tržby o 56 procent na 665 milionů korun. Prodej se zvýšil o dvě třetiny na 1003 aut. Za růstem stojí prodeje na trzích střední a východní Evropy včetně Ruska. Avia loni prodávala vozy na pěti kontinentech. Na ruském a americkém trhu loni prodala 45 procent vozidel. Dařilo se jí i ve střední Evropě, Velké Británii, Francii, Německu a zemích Beneluxu. Do zemí EU dodala 432 aut.

Premiér Petr Nečas (ODS) zahájil spolu se zástupci Německa a Ruska provoz 166 kilometrů dlouhého plynovodu Gazela. Vysokotlaká linie, která vede Mostecka na Tachovsko, napojila Česko na zemní plyn z nových ruských zdrojů, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream vedeným po dně Baltského moře. Rourami o průměru 1,4 metru, jejichž životnost je až 100 let, bude ročně protékat až 30 miliard metrů krychlových plynu, což je zhruba 3,5násobek spotřeby ČR. ČTK to řekl Radek Benčík, jednatel NET4GAS, která byla investorem největší současné energetické stavby v ČR za necelých deset miliard korun.

Stavba zakončila obří rusko-německý projekt Nord Stream. Gazela, která také spojí plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu, je na čtyřech místech propojena s českou přepravní soustavou a má tak strategickou roli v případě přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu, což se stalo v roce 2009, a také přes Bělorusko.

Ve druhém kole českých prezidentských voleb se střetnou dva proevropští kandidáti. V reakci na výsledky prvního kola to vesměs připomínají zahraniční média, která jinak zdůrazňují odlišnosti obou postupujících. eši svým výběrem Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga podpořili proevropštější politiku, napsal americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ) a připomněl, že oba muži přislíbili usilovat o další evropskou integraci. To by znamenalo výrazný posun po Václavu Klausovi, který často káral Brusel za to, že si přivlastňuje pravomoci, které podle něj mají mít členské státy, napsal WSJ. Dodal také, že i nynější vláda premiéra Petra Nečase je vůči další integraci EU vlažná. Deník The New York Times také píše, že Zeman i Schwarzenberg jsou stoupenci evropské integrace, takže se očekává, že příští prezident nabídne rozhodný odklon od protievropských výroků Klausovy éry. Britská BBC píše, že druhé kole se zaměřuje na dva velmi rozdílné muže. Miloš Zeman hodně pije a kouří, je známý tím, že vtipně shazuje politické soupeře. Karel Schwarzenberg má šlechtický titul, je mu 75 let, ale je bláznivě populární mezi mladými městskými voliči a měl úzké vazby na Václava Havla.

Postup Miloše Zemana a Karla Schwanzenberga do druhého kola prezidentské volby dává šanci na aktivnější proevropskou politiku, shodli se analytici oslovení ČTK. Názorové rozdíly mezi oběma kandidáty nejsou podle nich příliš veliké, přestože se Zeman profiluje spíše levicově a Schwarzenber pravicově. Z hlediska hospodářství země tak není velký rozdíl, kdo z vítězů prvního kola nakonec usedne na Hradě. Možnost prezidenta ovlivnit ekonomiku je totiž spíše nepřímá, například prostřednictvím jmenování členů bankovní rady České národní banky. Právě složení členů bankovní rady ČNB budou podle Pavla Mertlíka, hlavního ekonoma Raiffaisenbank, oba pánové v případě svého vítězství volit odlišně. Nepůjde ale o velké rozdíly, které by měly hospodářskou situaci výrazně ovlivnit. To potvrzuje i hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Z dosavadních vyjádření obou kandidátů to podle něho vypadá, že preferují pokračování tradice jmenovat odborníky a nehrozí prý, že by se zásadním způsobem otočilo kormidlo měnové politiky.

Změnit by se ale mohl postoj Česka k Evropské unii, což by pro tuzemskou ekonomiku mohlo být výhodné, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Posunem z dosavadního negativistického módu, který zažíváme v posledních deseti letech, k pragmatičtějšímu obratu může Česko vydělat prostě tím, že bude považováno za přijatelnějšího partnera pro různá jednání, řekl ČTK. Pohled na evropskou integraci a měnovou politiku je podle Markéty Šichtařové z Next Finance u obou dvou postupujících kandidátů hodně podobný. Zemanovo vítězství by ale vedlo k mírně zdrženlivějšímu postoji například vůči příliš uvolněné měnové politice, kdežto Karel Schwarzenberg by si patrně do bankovní rady vybíral lidi, kteří by byli spíše pro větší bankovní integraci a dřívější přijetí eura.