Související články

Česká národní banka ve své nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, kdy očekává pokles HDP o 0,5 procenta. V předchozí předpovědi předpokládala pokles o 0,3 procenta. Pro příští rok odhad rovněž zhoršila. Nově očekává v roce 2014 růst 1,8 procenta, zatímco v únoru to bylo 2,1 procenta. Uvedl to viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Ministerstvo financí letos očekává stagnaci hrubého domácího produktu. Příští rok by ekonomika měla podle ministerstva růst o 1,2 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá letos s růstem české ekonomiky o 0,3 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Evropská komise v únorové prognóze odhadla, že tuzemská ekonomika bude letos stagnovat.

Česká republika chce omezit výdaje, které každoročně vynakládá na členství ve zhruba pěti stovkách mezinárodních organizací. Vyplývá to z materiálu, kterým by se měla ve čtvrtek zabývat vláda. Náklady na členství v mezinárodních organizacích dlouhodobě rostou. Zatímco v roce 2008 ČR vydala na tyto účely 2,1 miliardy korun, předloni to bylo o 1,2 miliardy více. V roce 2015 odhaduje vláda podle materiálu výdaje na asi čtyři miliardy. Podle předkladatelů, kterými jsou ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a ministr financí Miroslav Kalousek (oba TOP 09), Česko podle materiálu nevyužívá dostatečně své členství v některých organizacích k prosazování národních zájmů. Od podzimu loňského roku ČR ukončila nebo brzy ukončí členství například v Mezinárodní řídící skupině pro Kosovo, Zvláštním tribunálu pro Libanon, Zvláštním soudu pro Sierra Leone a Haagské akademii mezinárodního práva. Mezi nejvýznamnější mezinárodní organizace, v kterých ČR působí, patří EU, NATO, OSN a OECD.

Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru s rakouským týdeníkem Profil kritizoval četné regulační směrnice Evropské komise. Ta by se neměla starat o žárovky, kuřáky, ani alkoholické nápoje, řekl Zeman v nejnovějším čísle časopisu, které vyjde v pondělí. Pasáže z rozhovoru zveřejnila agentura APA. Prezident se v interview vyslovil také proti finanční pomoci Řecku či Kypru. V rozhovoru také vyjádřil přání, aby Česká republika brzy přijala euro. Zároveň ale odmítl finanční pomoc zemím jako je Řecko nebo Kypr. "Nedovedu si představit, že by český ministr financí souhlasil s pomocí Kypru nebo Řecku," prohlásil Zeman, který byl tento týden v Rakousku na dvoudenní návštěvě.

Evropská unie je připravena zasáhnout, pokud by předvolební boj v Bulharsku ohrozil pozici české polostátní společnosti ČEZ na tamním energetickém trhu. Prezidentu Miloši Zemanovi to ve čtvrtek slíbil prezident EU Herman Van Rompuy. Podrobnosti z jednání řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Prezident podle něj věc nadnesl, protože má pocit, že se téma ČEZ v balkánské zemi zpolitizovalo. Potíže ČEZ v Bulharsku začaly po masových protestech Bulharů proti vysokým účtům za elektřinu. Demonstranti se dožadovali znárodnění distribučních společností v zemi, které kromě ČEZ vlastní ještě další česká firma Energo-Pro a rakouská EVN. Protesty nakonec vyústily v pád pravicové vlády Bojka Borisova. Bulharské úřady také v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence ČEZ, k čemuž vyzýval i Borisov. Česká strana se proti prohlášení bulharského premiéra ohradila. Opakovaně uvádí, že nijak neporušila bulharské ani evropské právní předpisy.

Psychiatrická péče v ČR je svou strukturou nejblíže zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu a nejvzdálenější vyspělým zemím západní Evropy. Vyplývá to ze studie odborníků z Psychiatrického centra Praha. Ve studii nazvané Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení porovnali tuzemský systém se 30 státy Evropy a dali doporučení pro chystanou českou reformu. V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou centralizované, lůžka jsou hlavně ve velkých léčebnách. Pokud se Česko hlásí k evropským hodnotám a trendům, a pokud se skutečně chce přiblížit vyspělým státům, musí podle doporučení studie přesunout část péče z velkých léčeben do komunit a do oboru také víc investovat. Česká psychiatrie dostává 3,5 procenta peněz zdravotnictví, po reformě má mít pět procent, průměr EU je osm procent. Ministerstvo zdravotnictví spustí reformu příští rok, dá na ni do roku 2020 přes šest miliard korun z evropských fondů - zhruba čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň na destigmatizaci psychiatrie.

Rozhodnutí švýcarské vlády prodloužit o další rok kontroverzní kvóty na povolení k dlouhodobému pobytu pro občany z osmi novějších zemí EU včetně České republiky je podle premiéra Petra Nečase (ODS) diskriminační. "Tuto situaci nebudeme řešit bilaterálně, ale na úrovni EU," sdělil ministerský předseda v tiskové zprávě. Povolení k dlouhodobému pobytu umožňuje ve Švýcarsku legálně pracovat. Švýcarsko o prodloužení kvót rozhodlo ve středu. Současně uvedlo, že od května zavede obdobné limity nejméně na rok i pro občany z ostatních unijních zemí. Rozhodnutí bylo podle Nečase přijato z vnitropolitických důvodů. "Já osobně nevidím pro pokračování omezení volného pohybu pracovních sil důvod," uvedl premiér. Podobně jako on už ve čtvrtek reagovalo české ministerstvo zahraničí. Evropská unie vyjádřila nad švýcarským krokem zklamání, mimo jiné proto, že nadále dělá rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Pražské vysoké školy by mohly na své vědeckovýzkumné projekty dostat z evropských strukturálních fondů až tři miliardy korun. Je to poprvé, kdy peníze z těchto fondů půjdou právě do vysokých škol v Praze. Informoval o tom ministerstva školství Radek Melichar. Evropská komise dala souhlas k tomu, aby se uskutečnily projekty financované z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v rámci hlavního města Prahy.

Představa, že 65 procent dotací z EU v následujícím programovacím období 2014 až 2020 půjde přímo obcím, je mimo realitu. Řekl to ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM. Reagoval tak na takzvanou Druhou zlínskou výzvu, v jejímž rámci starostové kritizovali plány na rozdělování dotací v následujících letech. Iniciátorkou výzvy je bývalá senátorka za Zlínsko Jana Jurenčáková (STAN), podporuje ji také předseda poslanců TOP 09 a Starostové Petr Gazdík. Představitelé Svazu měst a obcí (SMO) chtějí, aby ČR čerpala dotace EU na opravu kanalizací, výstavbu čistíren odpadních vod, nových základních škol, na nové domovy pro seniory a zlepšení dopravní obslužnosti. ČTK to řekl na kongresu SMO v Brně jeho místopředseda Jaromír Jech. Svaz chce návrhy zapracovat do Strategie regionálního rozvoje ČR, kterou za několik týdnů předloží vládě ministerstvo pro místní rozvoj.

Česká diplomacie kritizovala rozhodnutí švýcarské vlády prodloužit o další rok kontroverzní kvóty na povolení k dlouhodobému pobytu pro občany z osmi zemí EU včetně České republiky. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že švýcarské rozhodnutí je diskriminační. Švýcarsko o prodloužení kvót rozhodlo ve středu. Současně uvedlo, že od 1. května zavede obdobné limity nejméně na rok i pro občany ze všech ostatních zemí EU. Česká republika chce věc řešit na evropské úrovni. EU vyjádřila nad švýcarským krokem zklamání, mimo jiné proto, že nadále dělá rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Švýcarsko sice není členem unie, tvoří ale součást schengenského prostoru a má se státy EU dohody o volném pohybu osob. Podle švýcarské vlády nyní v zemi žije více než 1,2 milionu lidí z EU.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně, uvedla Zemanova tisková mluvčí Hana Burianová. Prezident Van Rompuye upozornil, že nad Pražským hradem nyní vlaje vlajka symbolizující Evropskou unii. Zeman evropskou zástavu vyvěsil zhruba před měsícem, když Prahu navštívil předseda Evropské komise José Barroso. Nový český prezident je zastáncem hlubšího modelu evropské integrace. Liší se tím od svého předchůdce Václava Klause, který se k unii stavěl spíše skepticky. Při Barrosově návštěvě v Praze Zeman podepsal takzvaný euroval, který Klaus naopak ratifikovat odmítal.