Související články

Vláda rozhodla o přesunu celkem 7,3 miliardy korun z operačních programů, které mají problém s čerpáním peněz, do těch bezproblémových. Po jednání vlády to uvedla vicepremiérka Karolína Peake. Přesuny peněz ještě musí projednat monitorovací výbory jednotlivých programů. Operační program ROP Severozápad tak přijde o 3,1 miliardy korun, které se rozdělí mezi ostatní regionální operační programy. Kromě toho ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo přesunout 3,7 miliardy korun z OP Životní prostředí do OP Doprava, kde mají být využity na modernizaci a rozvoj pražského metra. O půl miliardy přijde také Operační program Technická pomoc. Vláda projednala zprávu MMR o rizikových operačních programech, podle které je Česko ve skluzu v čerpání peněz z evropských fondů. EK dosud certifikovala jen 29,3 procenta připravené částky, do konce roku by to mělo být 65 procent.

Premiér Petr Nečas chce na středečním summitu Evropské unie prosazovat, aby se dotace do obnovitelných zdrojů energie spíš odbourávaly, než aby se vytvářely nové. Zároveň se chce zasadit o to, aby si EU nestanovovala "zbytečně ambiciózní" cíle v oblasti boje proti klimatickým změnám. Nečas to řekl po jednání se zástupci energetických firem ČEZ, Čepro, E.ON, RWE a Net4Gas. Nečas na summitu také chce upozornit na situaci, že se nevyplácí investovat do nové energetické infrastruktury. V dlouhodobém horizontu to podle něj může vést k problému s nedostatkem elektřiny pro Evropu. Obnovitelné zdroje ho podle premiéra nepokryjí, protože bez dotací je jejich provoz drahý. Česko se rovněž bude v Bruselu zasazovat o co nejrychlejší dosažení jednotného energetického trhu EU a o jeho co největší liberalizaci. Zároveň chce do závěrů summitu dostat problém s přetoky elektřiny, které ohrožují českou elektrizační soustavu.

Ministerstvo zdravotnictví využije evropské peníze na plánovanou elektronizaci českého zdravotnictví až v letech 2014 - 2020, protože by je nyní vyčerpat nestihlo. Řekl to náměstek Petr Nosek. Peníze původně určené na elektronizaci dostanou nyní onkologická centra. EU s tím podle něj souhlasí. V rámci výzvy na roky 2014 až 2020 by české zdravotnictví mohlo podle Noska dostat z EU osm miliard korun, to je ale pro všechny projekty. Změna elektronické dokumentace dostane v horizontu více let stovky milionů korun. Ministerstvo chce propojit existující data o pacientovi, která jsou v nemocnicích, ambulancích či laboratořích. V tom se liší od projektu elektronických zdravotních knížek IZIP, který soustřeďuje data o jednotlivých pojištěncích Všeobecné zdravotní pojišťovny v jedné databázi IZIP.

Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj zaplatí celkem 378 milionů korun, které požaduje ministerstvo financí jako korekce za vyšší chybovost projektů, financovaných z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod. Novinářům to řekl předseda regionální rady Martin Půta. O částku se podělí všechny tři kraje, které chtějí ministerstvo financí požádat o půjčku. "Regionální Radě Severovýchod nezbývá nic jiného, než se dohodnout s ministerstvem financí a vyměřenou částku zaplatit. Pak bude možné z Evropské unie dočerpat zbývajících šest miliard korun, které má ROP Severovýchod ve strukturálních fondech rezervované," uvedl Půta. ROP Severovýchod fakticky dosud program proplatil 12 miliard korun. Projekty jsou běžně předfinancované ze státního rozpočtu. "Problém by nastal až tehdy, pokud bychom se s ministerstvem nedohodli do konce tohoto ruku," řekl pověřený ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Vašák.

Úřad regionální rady Regionálního operačního programu Severozápad začne připravovat žaloby, které by mohly vést ke znovuobnovení dotačního programu. I když je to podle předsedy výboru regionální rady Petra Navrátila (ČSSD) krajní krok, je třeba se připravit i na tuto možnost. Ústecký a Karlovarský kraj a ministerstva se totiž zatím nedohodly na zaplacení korekcí ve výši asi 2,6 miliardy korun, které programu vyměřila za chyby v projektech Evropská komise. Žaloby by zřejmě měly směřovat proti státu nebo ministerstvům. "Je možné, že by soud mohl nařídit předběžné opatření, které by nařídilo státu korekce zaplatit," uvedl Navrátil. Ministerstvo financí chce, aby korekce zaplatily jen samy kraje. Regionální operační program Severozápad je pozastavený od loňského roku. Teď dluží žadatelům asi jednu miliardu korun. Pokud se znovu nespustí, přijde program o dalších několik miliard.

Ve středu 8. května 2013 proběhne Den otevřených dveří Ministerstva zahraničních věcí ČR, na který naváže oslava vstupu Chorvatska do Evropské unie v zahradě Černínského paláce. Veřejnost bude moci navštívit sídlo MZV ČR od 10 do 16 hodin. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejzajímavější prostory barokního Černínského paláce, včetně bytu Jana Masaryka a přilehlé zahrady. Den otevřených dveří zakončí akce na počest vstupu Chorvatska do Evropské unie, která se pod názvem „Dobro došli!" uskuteční v zahradě Černínského paláce od 16 do 18:30 hodin. Hlavním bodem programu bude koncert skupiny Čechomor a chorvatské skupiny Kampanel. Návštěvníci budou moci zhlédnout také doprovodné výstavy „Čarovné Chorvatsko", „Moravští Chorvaté" a „Evropa bez bariér". Veškerý vstup je zdarma. 8. května od 10 do 17 hodin bude otevřeno pro veřejnost také sídlo Senátu - Valdštejnský palác v Praze.

I když Česká národní banka podporuje vznik bankovní unie v eurozóně, samotná účast ČR v unii by nebyla v tuto chvíli výhodná. Na Žofínském fóru to uvedl guvernér Miroslav Singer. Česko by se podle něj nyní přistoupením k bankovní unii vzdalo národního dohledu nad finančním sektorem, nemohlo by hlasovat v klíčovém orgánu Evropské centrální banky, který má rozhodující práva, a nemělo by ani nárok na případnou pomoc. Podobný názor má i vláda, uvedl náměstek ministra financí Radek Urban. V tuto chvíli je podle něj rovnováha vznikající unie vychýlena silně v neprospěch ČR. Premiér Petr Nečas již dříve prohlásil, že Česko nebude mít důvod vstupovat do rodící se bankovní unie až do doby, než samo přijme auro. Zatím ale není o termínu přijetí eura v ČR rozhodnuto.

Guvernér Miroslav Singer také řekl, že se nedomnívá, že by Česko přijalo euro do roku 2017. Technicky to sice podle něj možné je, ale volební cyklus v ČR tomu nenasvědčuje. Singer to uvedl na Žofínském fóru. "Rozhodnutí záleží na politické debatě a nevidím v tuto chvíli jako důvod do eurozóny spěchat. Ale je to primárně politický problém," uvedl guvernér. Jelikož příští rok se budou konat volby do Poslanecké sněmovny, přihláška by podle Singera byla podána zřejmě v případě snahy o rychlé přijetí eura podána v roce 2015.

V České republice umírá při dopravních nehodách ve městech relativně víc chodců, než je průměr Evropské unie. Z celkového počtu obětí dopravních nehod ve městech tvoří v ČR chodci 41 procent, zatímco v celé EU to je 37 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Evropská komise u příležitosti evropského dne bezpečnosti silničního provozu. Podle údajů z roku 2011 zahynulo na evropských silnicích 30.300 lidí (loni to bylo 28.000 úmrtí). Z nich je v průměru EU 21 procent chodců, sedm procent cyklistů a 18 procent motocyklistů a řidičů mopedů. Komise zdůrazňuje, že chodce a cyklisty ve městech nejvíce ohrožuje málo oddělených pruhů pro cyklisty, vysoká rychlost automobilů a samotné chování chodců, cyklistů i řidičů.

Česko i Polsko se staví odmítavě k evropské směrnici, která zpřísňuje obchod s tabákovými výrobky a zakazuje prodej některých z nich. Chtějí hledat v Evropské unii spojence se stejným názorem, kteří jim pomohou národní pozice prosadit. Po jednání se svým polským protějškem Stanislawem Kalembou to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Podle Bendla mají Česko i Polsko obavy, že navržená směrnice vyžene z Evropy tabákový průmysl. Bendl přitom řekl, že norma zřejmě příliš nezlepší zdraví evropské populace. Evropská komise chce v Evropské unii zakázat cigarety a tabák s příchutěmi, například mentolovou a vanilkovou, a nařídit, aby tři čtvrtiny přední a zadní strany krabičky cigaret pokrývala varování před dopady kouření.

Česká národní banka ve své nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, kdy očekává pokles HDP o 0,5 procenta. V předchozí předpovědi předpokládala pokles o 0,3 procenta. Pro příští rok odhad rovněž zhoršila. Nově očekává v roce 2014 růst 1,8 procenta, zatímco v únoru to bylo 2,1 procenta. Uvedl to viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Ministerstvo financí letos očekává stagnaci hrubého domácího produktu. Příští rok by ekonomika měla podle ministerstva růst o 1,2 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá letos s růstem české ekonomiky o 0,3 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Evropská komise v únorové prognóze odhadla, že tuzemská ekonomika bude letos stagnovat.