Související články

Jmenování nových eurokomisařů závisí na tom, jak dopadne a bude dokončen proces ratifikace lisabonské smlouvy v České republice. Vyplynulo to z úterního vyjádření předsedy Evropské komise Josého Barrosa před poslanci Evropského parlamentu. Mandát současného sboru komisařů vyprší na konci října. Dá se však očekávat, že komise zůstane ve funkci o něco déle, což umožňují i unijní pravidla. Barroso řekl, že noví komisaři by se měli jmenovat až poté, co bude ujasněn právní základ, na němž se bude nový sbor formovat. Podle stávajících pravidel by se totiž musel počet komisařů snížit. Lisabonská smlouva o reformě EU však počítá s tím, že si každá země svého komisaře zachová. Dokument, který pro vstup v platnost potřebuje být ratifikován ve všech státech bloku, byl dosud schválen jen ve 26, v Česku jako v posledním státu unie ratifikační proces zatím dokončen nebyl. "Vše závisí na ukončení ratifikačního procesu v České republice," poznamenal Barroso, který bude stát i v čele další komise.

Komentátor Lidových novin lituje, že premiér Jan Fischer rozhodl nepředstupovat před poslance se žádostí o důvěru. Takové bylo jedno sdělení na včerejší tiskové konferenci, podle komentátora to nejdůležitější. Učinil tak na základě názoru předsedů parlamentních stran.

Slovensko podle ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka nepodpoří výjimku, kterou podmínil podpis Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie český prezident Václav Klaus, pokud tato výjimka nebude platit i pro Bratislavu. Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že o tom budou uvažovat v případě, že Česko svůj požadavek prosadí. Nehrozí nebezpečí, že i další státy přijdou se svými podmínkami? Neoslabuje to šance na přijetí podmínky Václav Klause?

Prezident Václav Klaus připustil, že lisabonská smlouva navzdory jeho výhradám k tomuto dokumentu zřejmě nakonec vstoupí v platnost. V rozhovoru pro Lidové noviny (LN) zopakoval, že ji nepovažuje za dobrou věc pro Evropu ani pro Českou republiku. "Vlak s ní se však už rozjel tak rychle a je tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit ani vrátit, jakkoliv bychom si to mnozí přáli," prohlásil. Prezident deníku rovněž řekl, že se svým rozhodnutím nemůže a nebude čekat na britské volby. Ty se mají konat příští rok na jaře. Média v minulých týdnech uvedla, že šéf britských konzervativců David Cameron poslal již dříve Klausovi dopis, v němž ho ujišťuje, že když pozdrží svůj podpis lisabonské smlouvy, konzervativci po svém očekávaném vítězství v britských volbách vypíšou o smlouvě referendum a budou usilovat o její odmítnutí. Míní také, že ani případný vstup lisabonské smlouvy v platnost "nebude koncem dějin" a že "spor o svobodu a demokracii v Evropě jistě bude pokračovat".

V LN Klaus potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačila by mu takzvaná irská cesta. Nikdy prý neřekl, že je nezbytné, aby jím požadovaný doplněk musely spolu s celou lisabonskou smlouvou znovu ratifikovat členské státy EU. "Podobně jsem nikdy neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rada Irům - s příslibem, kterému bych věřil, že by tento 'dovětek' byl připojen k první další smlouvě, která bude muset být ratifikována ve všech 27 zemích EU. Tou pravděpodobně bude přístupová smlouva s Chorvatskem," uvedl.

Prezident Václav Klaus chce, aby Ústavní soud (ÚS) rozhodl o lisabonské smlouvě jasně. Soudci by měli podle prezidenta také sdělit, zda ČR zůstane po ratifikaci dohody o reformě Evropské unie svrchovaným státem. Klaus to napsal ve vyjádření k návrhu části senátorů na přezkoumání lisabonské smlouvy u Ústavního soudu. Lisabonská smlouva podle Klause představuje závazky, kterými se státy v podstatě vzdávají základních atributů suverénních zemí. Věří, že na rozhodování ÚS nebudou mít vliv tlaky, kterým je ČR kvůli ratifikaci dokumentu vystavena. Soud se bude stížností zabývat 27. října.

Požadavek prezidenta Václava Klause na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU lze splnit i bez nové ratifikace lisabonské smlouvy. Hrad s vládou jedná o více možnostech. Jednou z nich je například cesta podobná irským zárukám. ČTK to řekl prezidentův kancléř Jiří Weigl. Vládě by jako záruka před jednáními s dalšími zeměmi unie zřejmě stačilo veřejné prohlášení Klause o tom, že po rozhodnutí Ústavního soudu a dojednání výjimky lisabonskou smlouvu podepíše.

Komunisté požadují po vládě, aby se zavázala podpořit žádost prezidenta Václava Klause na doplnění lisabonské smlouvy o výjimku pro ČR z Listiny základních práv EU. ČTK to oznámila mluvčí komunistů Věra Karasová po zasedání výkonného výboru strany. KSČM podle prohlášení opakovaně navrhuje uspořádat o lisabonské smlouvě referendum, byť byl dokument už schválen oběma komorami parlamentu.

Prezidenta Václava Klause v jeho krocích proti lisabonské smlouvě podporuje 65 procent lidí. Třiašedesát procent lidí se pak obává, že s přijetím smlouvy bez dodatku, který požaduje Klaus, by mohly být prolomeny Benešovy dekrety. Vyplynulo to z bleskového průzkumu veřejného mínění, který pro Lidové noviny zpracovala agentura Median. Podle ní se na kladném hodnocení prezidentových kroků shodli voliči všech politických stran. Průzkumu Medianu se zúčastnilo 500 respondentů.

Obdobný průzkum ve čtvrtek zveřejnila i Česká televize, pro níž ji vypravovala agentura STEM. Podle ní si tři pětiny lidí myslí, že odkládáním podpisu lisabonské smlouvy Klaus poškozuje republiku. Stejný podíl dotázaných si zároveň myslí, že by měl smlouvu neprodleně podepsat, pokud Ústavní soud potvrdí její soulad s českým ústavním pořádkem. Průzkumu agentury STEM se zúčastnilo 680 respondentů.

České předsednictví EU promrhalo obrovskou příležitost, když vůbec nevyužilo našeho ve světě nejuznávanějšího spisovatele Milana Kunderu. Přitom právě v první polovině letošního roku oslavil proslulý brněnský rodák ve svém druhém domově - v Paříži - kulaté osmdesáté narozeniny. I takový argument zazněl na semináři pořádaném českým Senátem a nazvaném Evropan Milan Kundera. Ten pro tuto příležitost přeložil z francouzštiny několik svých myšlenek. Zde přinášíme rozhovor s iniciátorem celé akce - senátorem Jiřím Dienstbierem...

Premiéři Rakouska a Maďarska apelovali na českého prezidenta Václava Klause kvůli podpisu lisabonské smlouvy. Vídeň opakovaně odmítla jeho požadavek na doplnění dodatku k dokumentu, který by měl bránit zpochybňování Benešových dekretů a případným majetkovým nárokům sudetských Němců. Podle rakouského kancléře Wernera Faymanna se nesmí práva odsunutých nijak zužovat či úplně omezit. Budapešť by zas hlavu českého státu chtěla povzbudit k brzkému podepsání "Lisabonu". Maďarský premiér Gordon Bajnai by si přál, aby unie už brzy fungovala efektivněji. Šéfové obou vlád to podle agentury APA uvedli po společném zasedání rakouského a maďarského kabinetu v rakouském Eisenstadtu.

Vláda považuje lisabonskou smlouvu jako celek i její jednotlivá ustanovení za slučitelné s českým ústavním pořádkem. Uvedl to premiér Jan Fischer ve vyjádření kabinetu pro Ústavní soud. Vláda tím reaguje na návrh na přezkoumání lisabonské smlouvy u Ústavního soudu, který podala skupina senátorů, především z ODS. Některé části návrhu má vláda za neopodstatněné. Vláda podle Fischera rovněž považuje za formálně nepřípustný návrh senátorů na přezkum už platných zakládajících smluv EU, které lisabonská smlouva mění.