Související články

EU pohrozila Kanadě zavedením víz pro diplomaty, neusnadní-li vydávání víz pro ČR a pokud jasně nestanoví opatření k obnovení bezvízového styku. Rozhodli o tom v Lucemburku ministři vnitra EU. Kanaďané mají čas na nápravu do konce letošního roku.

Příjemci dotací z evropských fondů dostali v současném rozpočtovém období dosud proplaceno 42,2 miliardy korun. Za září jim úřady vyplatily 13,6 miliardy korun, což je meziměsíční nárůst o 48 procent. Česko může v nynějším rozpočtovém období 2007-2013 z Bruselu získat až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun. Česko tak z unie získalo již téměř polovinu z 90,6 miliardy korun, které mělo přidělené na rok 2007. Podle pravidel EU je možné dotace získávat ještě tři roky po uplynutí příslušného roku. "Alokace 2007 bude tedy Česku k dispozici do konce roku 2010," uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj. Rozdíl mezi objemem schválených dotací a množstvím proplacených peněz MMR i odborníci vysvětlují hlavně tím, že prostředky příjemci získávají až zpětně po uskutečnění projektů.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vytvořil pevný precedent, podle nějž není možné domáhat se restitucí časově neomezeně. Po jednáních v České republice to řekl předseda soudu Jean-Paul Costa. Je podle něj otázkou, zda by se po přijetí lisabonské smlouvy restitučními nároky zabýval i Evropský soudní dvůr v Lucemburku. V této souvislosti ale upozornil právě na jasné rozhodnutí svého soudu. "Nechci předjímat, jak by rozhodovali kolegové u lucemburského soudu a zda-li je vůbec možné, aby k tomuto soudu byla podána stížnost v této věci. Nicméně musím konstatovat, že náš soud vytvořil poměrně pevnou judikaturu v těchto věcech, pokud se týká restitucí nejen v České republice. A v té konstatoval, že není možné se domáhat restitučních zákonů časově neomezeně," řekl Costa. Soud ve Štrasburku už v roce 2005 odmítl žalobu devadesáti odsunutých Němců o náhradu za majetek zabavený podle Benešových dekretů. Odvolávali se přitom na Evropskou úmluvu. Soud v Lucemburku o ničem takovém ještě nejednal. Prezident Václav Klaus nyní žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou právě kvůli obavám o zpochybnění dekretů a majetkových poměrů v ČR. Zdůvodňuje to mimo jiné právě možností, že by soudní spory mezi jednotlivci a státy EU řešil soud v Lucemburku podle Listiny práv EU, na níž odkazuje lisabonská smlouva. Costa, kterého do ČR pozval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, se v Praze setkal s Klausem i premiérem Janem Fischerem. Obsah jednání s prezidentem nechtěl komentovat s tím, že chce zachovat důvěrnost. Hovořili prý ale hlavně o další spolupráci mezi ČR a štrasburským soudem. "Návštěva v Praze a Brně byla plánována dlouhou dobu dopředu a nerad bych jakkoliv zasahoval do rozhodování o této záležitosti v České republice," zdůraznil. Pozvánku do ČR prý dostal už před rokem a je pouze náhoda, že přijel právě v této "zajímavé době".

Výklad nového zákona o platebním styku je v řadě případů nejednoznačný, což může vést k řadě problémů a sporů. Vyplývá to z vyjádření vedoucího Katedry finančních obchodů Bankovního institutu Františka Pavelky a finančního arbitra Františka Klufy. Nový zákon začne platit od listopadu a sjednocuje pravidla platebního styku v celé EU a posiluje postavení klientů bank. "Nebezpečné je, že ten výklad zákona má každý jiný. Ten výklad má Evropská komise nějaký, výklad ČNB je opět jiný. Zákon je už možná ve velkém rozporu s výkladem bank jako takových a teprve realita ukáže, co ten zákon přináší a jaký bude výklad," uvedl Klufa. Zákon navíc podle Pavelky přináší i jednorázové náklady bankám, a to na aktualizaci systému nebo zaškolování pracovníků. "Potom ještě uvidíme, jestli nebudou nějaké dodatečné náklady na spory o výklad toho zákona," dodal. Zároveň uvedl, že přínosem zákona je posílení ochrany spotřebitele a určité sjednocení platebního systému v rámci EU.

Poslanci Evropského parlamentu ostře kritizovali českého prezidenta Václava Klause kvůli jeho podmínkám k podpisu Lisabonské smlouvy. Ve Štrasburku se rozpoutala i debata o takzvaných Benešových dekretech, jejichž prolomení se Václav Klaus v souvislosti se smlouvou obává. Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala předsednictví EU, průběh říjnového summitu unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v ČR stane s ratifikací smlouvy. Europoslankyně zelených Rebecca Harmsová vyzvala švédské předsednictví, aby koncem října na summitu EU nevycházelo vstříc požadavkům ČR na výjimku z Listiny základních práv EU. Klaus podle ní nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil. Podle belgického šéfa liberální frakce v EP Guy Verhofstadta není jiná možnost, než aby český prezident smlouvu podepsal. Klaus ale našel i zastánce v euroskeptickém britském poslanci Nigelu Farageovi. Podle něj se Klaus postavil za české národní zájmy. Některé reakce německých či rakouských kolegů podle Brita prý ukázaly, že v otázce Benešových dekretů má Klaus pravdu. Šéf Evropské komise José Barroso vyjádřil přesvědčení, že nebudou kladeny další umělé překážky na cestě k dokončení ratifikace v ČR.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt je přesvědčen, že Česko ratifikuje lisabonskou smlouvu, pokud dostane výjimku z listiny základních práv EU. Premiér, jehož země nyní předsedá Evropské unii, to podle agentury Reuters řekl na středečním briefingu. Podle švédských médií ale švédský předseda vlády neupřesnil možný termín dokončení ratifikace. Česká republika je poslední členskou zemí unie, která nezavršila ratifikaci lisabonské smlouvy reformující unijní instituce. Aby reformní dokument začal platit v celé EU, je ještě třeba podpis českého prezidenta Václava Klause. Ten o víkendu v Lidových novinách uvedl, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačila by mu takzvaná irská cesta: Irsko dostalo záruky na červnovém unijním summitu. Reinfeldt podle Reuters naznačil podporu pro Klausův postoj.

O možných vážných problémech spjatých s Listinou základních práv EU věděl kabinet někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) již v dubnu 2007. Chtěl proto zamezit jejímu včlenění do lisabonské smlouvy. Později ale vláda vyjednávací taktiku změnila a ze své pozice ustoupila. Vyplývá to z tehdejšího usnesení vlády, píše středeční Právo. Ve svém usnesení se kabinet tehdy sice přihlásil k ochraně lidských práv a svobod, na druhou stranu však zdůraznil, že "nový smluvní základ EU by neměl obsahovat samostatnou Listinu základních práv, ale zajistit přistoupení EU k Evropské úmluvě, čímž bude jasně vymezen standard ochrany ve vztahu k činnosti Evropské unie a jejích orgánů". Právě možnost, že by soudní spory mezi jednotlivci a státy EU byly po přijetí lisabonské smlouvy řešeny podle Listiny práv EU, vedla prezidenta Václava Klause k obavám, že by vysídlení Němci tam mohli být ve svých majetkových nárocích úspěšní. Proto podmínil podepsání Lisabonu sjednáním výjimky, že Listina práv EU nebude pro ČR právně závazná.

O možných vážných problémech spjatých s Listinou základních práv EU věděl kabinet někdejšího premiéra Mirka Topolánka již v dubnu 2007. Uvádí to deník Právo.

Předseda vlády Jan Fischer ve středu předstoupil před poslaneckou sněmovnu, aby poslancům oznámil, jakým směrem se bude jeho vláda ubírat v dalších měsících zbývajících do voleb.

Boj Evropské unie s klimatickými změnami je na pokraji kolapsu. Ministři financí EU se v úterý v Lucemburku nebyli schopni domluvit na financování nutných opatření. Novinářům to oznámilo švédské předsednictví EU. Jednání zkrachovala především kvůli odporu Polska. Varšava žádá, aby boj s klimatickými změnami bral ohled na méně prosperující země, které na něj nemají dost peněz. Takový postoj si získal sympatie i dalších "nových" členských států, včetně Česka. Řada bohatších zemí především ze západu Evropy však nebyla ochotna podobným požadavkům ustoupit. "My sdílíme stanovisko Polska a jsme společně ve skupině devíti zemí. Ty argumenty, které Polsko předneslo, byly racionální a myslím, že i země z této skupiny tyto argumenty sdílely," řekla po jednání velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová. Situaci se ještě pokusí "zachránit" vedoucí představitelé členských států na nadcházejícím summitu EU 29. a 30. října v Bruselu.