Související články

Na počátku listopadu začne Česká republika vyjednávat se Spojenými státy o možné podobě svého zapojení do nové architektury obrany proti raketám středního a krátkého doletu, kterou chtějí USA vybudovat ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí. V Praze se na tom dohodli český premiér Jan Fischer a americký viceprezident Joe Biden. Do ČR přijel ujistit zemi především o tom, že Spojené státy neztrácejí střední Evropu ze zřetele.

V rezidenci amerického velvyslanectví pak Biden jednal s předními českými politiky. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka není podstatné, jakou formou se na systému bude Praha podílet, zda přijme obranné rakety SM-3 nebo právě například velitelství projektu. USA jsou podle Topolánka připraveny se na projektu štítu masivně podílet. Předseda ČSSD Jiří Paroubek po jednání uvedl, že sociální demokraté budou po svém případném vítězství v jarních parlamentních volbách s USA o obraně proti raketám středního a krátkého doletu ochotni jednat za předpokladu, že bude existovat reálná hrozba a systém bude součástí obrany Severoatlantické aliance.

Kromě protiraketové obrany Biden v ČR diskutoval o "teritoriální diverzifikaci energetiky". Americká firma Westinghouse má zájem o účast na tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podle informací ČTK naopak při jednáních nepadlo "ani slovo" o možné americké nabídce na dodávky letounů F-15 nebo F-16, které by podle médií za několik let mohly nahradit nyní pronajímané švédské Jas-39 Gripen.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vytvořil pevný precedent, podle nějž není možné domáhat se restitucí časově neomezeně. Po jednáních v České republice to řekl předseda soudu Jean-Paul Costa. Je podle něj otázkou, zda by se po přijetí lisabonské smlouvy restitučními nároky zabýval i Evropský soudní dvůr v Lucemburku. V této souvislosti ale upozornil právě na jasné rozhodnutí svého soudu. "Nechci předjímat, jak by rozhodovali kolegové u lucemburského soudu a zda-li je vůbec možné, aby k tomuto soudu byla podána stížnost v této věci. Nicméně musím konstatovat, že náš soud vytvořil poměrně pevnou judikaturu v těchto věcech, pokud se týká restitucí nejen v České republice. A v té konstatoval, že není možné se domáhat restitučních zákonů časově neomezeně," řekl Costa. Soud ve Štrasburku už v roce 2005 odmítl žalobu devadesáti odsunutých Němců o náhradu za majetek zabavený podle Benešových dekretů. Odvolávali se přitom na Evropskou úmluvu. Soud v Lucemburku o ničem takovém ještě nejednal. Prezident Václav Klaus nyní žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou právě kvůli obavám o zpochybnění dekretů a majetkových poměrů v ČR. Zdůvodňuje to mimo jiné právě možností, že by soudní spory mezi jednotlivci a státy EU řešil soud v Lucemburku podle Listiny práv EU, na níž odkazuje lisabonská smlouva. Costa, kterého do ČR pozval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, se v Praze setkal s Klausem i premiérem Janem Fischerem. Obsah jednání s prezidentem nechtěl komentovat s tím, že chce zachovat důvěrnost. Hovořili prý ale hlavně o další spolupráci mezi ČR a štrasburským soudem. "Návštěva v Praze a Brně byla plánována dlouhou dobu dopředu a nerad bych jakkoliv zasahoval do rozhodování o této záležitosti v České republice," zdůraznil. Pozvánku do ČR prý dostal už před rokem a je pouze náhoda, že přijel právě v této "zajímavé době".

Výklad nového zákona o platebním styku je v řadě případů nejednoznačný, což může vést k řadě problémů a sporů. Vyplývá to z vyjádření vedoucího Katedry finančních obchodů Bankovního institutu Františka Pavelky a finančního arbitra Františka Klufy. Nový zákon začne platit od listopadu a sjednocuje pravidla platebního styku v celé EU a posiluje postavení klientů bank. "Nebezpečné je, že ten výklad zákona má každý jiný. Ten výklad má Evropská komise nějaký, výklad ČNB je opět jiný. Zákon je už možná ve velkém rozporu s výkladem bank jako takových a teprve realita ukáže, co ten zákon přináší a jaký bude výklad," uvedl Klufa. Zákon navíc podle Pavelky přináší i jednorázové náklady bankám, a to na aktualizaci systému nebo zaškolování pracovníků. "Potom ještě uvidíme, jestli nebudou nějaké dodatečné náklady na spory o výklad toho zákona," dodal. Zároveň uvedl, že přínosem zákona je posílení ochrany spotřebitele a určité sjednocení platebního systému v rámci EU.

Příjemci dotací z evropských fondů dostali v současném rozpočtovém období dosud proplaceno 42,2 miliardy korun. Za září jim úřady vyplatily 13,6 miliardy korun, což je meziměsíční nárůst o 48 procent. Česko může v nynějším rozpočtovém období 2007-2013 z Bruselu získat až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun. Česko tak z unie získalo již téměř polovinu z 90,6 miliardy korun, které mělo přidělené na rok 2007. Podle pravidel EU je možné dotace získávat ještě tři roky po uplynutí příslušného roku. "Alokace 2007 bude tedy Česku k dispozici do konce roku 2010," uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj. Rozdíl mezi objemem schválených dotací a množstvím proplacených peněz MMR i odborníci vysvětlují hlavně tím, že prostředky příjemci získávají až zpětně po uskutečnění projektů.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt je přesvědčen, že Česko ratifikuje lisabonskou smlouvu, pokud dostane výjimku z listiny základních práv EU. Premiér, jehož země nyní předsedá Evropské unii, to podle agentury Reuters řekl na středečním briefingu. Podle švédských médií ale švédský předseda vlády neupřesnil možný termín dokončení ratifikace. Česká republika je poslední členskou zemí unie, která nezavršila ratifikaci lisabonské smlouvy reformující unijní instituce. Aby reformní dokument začal platit v celé EU, je ještě třeba podpis českého prezidenta Václava Klause. Ten o víkendu v Lidových novinách uvedl, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačila by mu takzvaná irská cesta: Irsko dostalo záruky na červnovém unijním summitu. Reinfeldt podle Reuters naznačil podporu pro Klausův postoj.

O možných vážných problémech spjatých s Listinou základních práv EU věděl kabinet někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) již v dubnu 2007. Chtěl proto zamezit jejímu včlenění do lisabonské smlouvy. Později ale vláda vyjednávací taktiku změnila a ze své pozice ustoupila. Vyplývá to z tehdejšího usnesení vlády, píše středeční Právo. Ve svém usnesení se kabinet tehdy sice přihlásil k ochraně lidských práv a svobod, na druhou stranu však zdůraznil, že "nový smluvní základ EU by neměl obsahovat samostatnou Listinu základních práv, ale zajistit přistoupení EU k Evropské úmluvě, čímž bude jasně vymezen standard ochrany ve vztahu k činnosti Evropské unie a jejích orgánů". Právě možnost, že by soudní spory mezi jednotlivci a státy EU byly po přijetí lisabonské smlouvy řešeny podle Listiny práv EU, vedla prezidenta Václava Klause k obavám, že by vysídlení Němci tam mohli být ve svých majetkových nárocích úspěšní. Proto podmínil podepsání Lisabonu sjednáním výjimky, že Listina práv EU nebude pro ČR právně závazná.

Poslanci Evropského parlamentu ostře kritizovali českého prezidenta Václava Klause kvůli jeho podmínkám k podpisu Lisabonské smlouvy. Ve Štrasburku se rozpoutala i debata o takzvaných Benešových dekretech, jejichž prolomení se Václav Klaus v souvislosti se smlouvou obává. Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala předsednictví EU, průběh říjnového summitu unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v ČR stane s ratifikací smlouvy. Europoslankyně zelených Rebecca Harmsová vyzvala švédské předsednictví, aby koncem října na summitu EU nevycházelo vstříc požadavkům ČR na výjimku z Listiny základních práv EU. Klaus podle ní nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil. Podle belgického šéfa liberální frakce v EP Guy Verhofstadta není jiná možnost, než aby český prezident smlouvu podepsal. Klaus ale našel i zastánce v euroskeptickém britském poslanci Nigelu Farageovi. Podle něj se Klaus postavil za české národní zájmy. Některé reakce německých či rakouských kolegů podle Brita prý ukázaly, že v otázce Benešových dekretů má Klaus pravdu. Šéf Evropské komise José Barroso vyjádřil přesvědčení, že nebudou kladeny další umělé překážky na cestě k dokončení ratifikace v ČR.

O možných vážných problémech spjatých s Listinou základních práv EU věděl kabinet někdejšího premiéra Mirka Topolánka již v dubnu 2007. Uvádí to deník Právo.

Předseda vlády Jan Fischer ve středu předstoupil před poslaneckou sněmovnu, aby poslancům oznámil, jakým směrem se bude jeho vláda ubírat v dalších měsících zbývajících do voleb.

Jmenování nových eurokomisařů závisí na tom, jak dopadne a bude dokončen proces ratifikace lisabonské smlouvy v České republice. Vyplynulo to z úterního vyjádření předsedy Evropské komise Josého Barrosa před poslanci Evropského parlamentu. Mandát současného sboru komisařů vyprší na konci října. Dá se však očekávat, že komise zůstane ve funkci o něco déle, což umožňují i unijní pravidla. Barroso řekl, že noví komisaři by se měli jmenovat až poté, co bude ujasněn právní základ, na němž se bude nový sbor formovat. Podle stávajících pravidel by se totiž musel počet komisařů snížit. Lisabonská smlouva o reformě EU však počítá s tím, že si každá země svého komisaře zachová. Dokument, který pro vstup v platnost potřebuje být ratifikován ve všech státech bloku, byl dosud schválen jen ve 26, v Česku jako v posledním státu unie ratifikační proces zatím dokončen nebyl. "Vše závisí na ukončení ratifikačního procesu v České republice," poznamenal Barroso, který bude stát i v čele další komise.