Související články

Od České republiky a dalších nových členských zemí EU se neočekává, že by svými postoji ohrožovaly na nadcházejícím summitu unie dohodu o rozpočtovém výhledu na období 2007-13. Ačkoli Lucembursko jako předseda EU předkládá návrh, který je podstatně nižší než původní verze Evropské komise, noví členové EU v něm příliš neztrácejí. Těmto státům jde především o výši prostředků určených na politiku soudržnosti, tedy na financování projektů ze strukturálních fondů EU. Oproti původnímu návrhu klesá tato kapitola výdajů pouze o 9 procent. Celkový pokles je přitom o 14 procent.

Po prvním "nástřelu" nepříznivém pro nové státy, který způsobil pobouření, opravilo Lucembursko parametry. Jeho stávající dokument umožňuje například České republice očekávat roční příjem ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a částečně z titulu venkovského rozvoje ve výši nejméně 3,5 miliardy eur, tedy 110 miliard korun, zatímco odvod do společné pokladny se bude nadále pohybovat kolem miliardy eur (30 miliard korun). Dobrou zprávou pro nové členy je návrh zvýšit podíl EU na financování naprosté většiny projektů na 80 procent, což oslabí tlak na národní rozpočty.

Nedávná odmítnutí evropské ústavní smlouvy v lidových hlasováních ve Francii a Nizozemsku rozpoutala i u nás živou diskusi o tom, zda má smysl pokračovat v procesu ratifikace tohoto dokumentu, zda by nebylo lepší počkat pár let, až se rozšířená Evropská unie tak říkajíc "usadí". Diskutuje se také o správnosti předchozích rozhodnutí vrcholných orgánů unie. I o tom bude řeč v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři. S publicistou Petrem Holubem hovořil Josef Kubeczka.

Evropská komise v pátek schválila prodej Českého Telecomu španělské telekomunikační společnosti Telefónica. Ta za 51procentní podíl ve firmě zaplatí české vládě 82,6 miliardy korun. "Komise dospěla k závěru, že transakce nebude výrazně bránit účinné konkurenci," uvedla podle agentury Reuters komise. Díky prodeji Českého Telecomu získá vláda potřebné finanční prostředky, zatímco pro Telefóniku nákup znamená především vstup na nové trhy. Telefónica prozatím ve východní části Evropské unie nepůsobila. Telefónica chce zachovat Telecom jako stabilní a rozvíjející se firmu, která bude mít možnost vlastní expanze do zahraničí. Ponechat si chce i mobilního operátora Eurotel, ve kterém Telecom drží 100 procent. Španělé mohou Telecomu předat zkušenosti při poskytování vysokorychlostního internetu, internetového obsahu nebo budování mobilní sítě třetí generace.

Česká ekonomika by se mohla do roku 2013 přiblížit úrovni hospodářsky nejrozvinutějších států Evropské unie. Vyplývá to z dlouhodobé Strategie hospodářského růstu České republiky, kterou vypracovala skupina expertů pod vedením vicepremiéra Martina Jahna. Teď je prý na politicích, aby převedli myšlenky z papíru do praxe. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Země takzvané visegrádské čtyřky, tedy Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko, budou chtít zaujmout společné stanovisko k ratifikaci ústavy EU. Novinářům to ve Varšavě po jednání s tamními politiky řekl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Na společné výzvě k pokračování ratifikace by se podle něj mohli dohodnout premiéři čtyř zemí již na pátečním jednání v polském městě Kazimierz Dolny. "Existuje mnoho důvodů, proč je třeba v ratifikaci evropské ústavy pokračovat," řekl Zaorálek po středeční schůzce s polským premiérem Markem Belkou. Představitelé jednotlivých zemí Evropské unie se podpisem pod evropskou ústavu zavázali k tomu, že se k ní vyjádří. "Není možné to tedy nyní odpískat," podotkl.

Odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku vedlo také ke spekulacím o vývoji společné evropské měny. Italský ministr Roberto Maroni dokonce zpochybnil samotnou existenci eura. Čeští ekonomové považují taková prohlášení za populistická, nezodpovědná až hysterická. Na druhé straně ale odborníci připomínají, že neexistují důvody k tomu, aby sama Česká republika spěchala s přijetím eura. Více k tomu Zdeněk Vališ.

Loňský export české výroby automobilů firem ze Sdružení automobilového průmyslu směřoval zejména do zemí Evropské unie. Z vývozního objemu 314 miliard Kč směřovalo do unijních států téměř 90 procent. Celkové tržby přitom vzrostly o 11 procent na 390 miliard korun, řekl v pátek na oficiálním zahájení brněnského Autosalonu prezident SAP Vratislav Kulhánek. Dodal, že vstup Česka do EU sice ovlivnil ekonomiku země, ale obor byl v Evropě dávno před tímto datem. Autoprůmysl přitom téměř z 60 procent drží dodavatelé, zbytek tržeb připadá na firmy ve finální výrobě. "Lze očekávat další a podstatné navýšení v momentu plného náběhu výroby v automobilce TPCA Kolín," uvedl Kulhánek.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban připomněl, že Česko se stává světovou velmocí ve výrobě automobilů na jednoho obyvatele. Za rok 2005 počítá s produkcí až 800.000 vozů, což bude téměř dvojnásobek loňského počtu. Obor zaměstnává přímo 90.000 lidí a dalších 40.000 v dodavatelské sféře.

Současné diskuse o budoucnosti eura nesmí zpochybnit plán České republiky přijmout společnou měnu do roku 2010, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Euro je podle něj úspěšným projektem a má ve světě stále větší váhu. Společné měny se zastal i premiér Jiří Paroubek. Rovněž vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn prohlásil, že na českém plánu přijmout euro v roce 2010 se zatím nic nemění.

Čeští politici tak reagovali na skepsi kolem eura, která se objevila po nedávném odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku. Proti euru naposledy vystoupil italský ministr práce Roberto Maroni. Itálie by podle něj měla zvážit odchod země z eurozóny a znovuzavedení liry. "Některé problémy, například v italské ekonomice, nesouvisejí s tím, že Itálie je v eurozóně, ale spíše s jinými, strukturálními problémy," podotkl Jahn.

"Euro je úspěšný projekt. Euro jako měna má ve srovnání s dolarem stále větší váhu, používá se stále více pro obchodování i jako rezervní měna. Současné diskuse nesmí zpochybnit cíl přijetí eura v ČR do roku 2010," řekl Sobotka.

Podle premiéra Paroubka přispívá vidina přijetí eura ke snižování schodku českých veřejných financí. "Odpískávat opatření, která jsou potřebná k dosažení určité stabilizace veřejných financí, by nebylo dobré," řekl ČTK s tím, že tlak na snižování deficitu česká vláda dlouhodobě podporuje.

Objem zahraničního obchodu České republiky se zvýšil za první rok po vstupu do EU, tedy od května 2004 do konce dubna 2005, o 20,6 procenta proti stejnému období před vstupem. Růst vývozu zároveň předstihl růst dovozu a celková bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 11,2 miliardy Kč.

Předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer v pátek řekl, že do zlepšení bilance se promítlo zvětšení vnitřního trhu po vstupu do EU a odpadnutí celních a administrativních bariér. To mělo za následek snížení transakčních nákladů pro zahraniční obchod v rámci EU.

Tempo růstu českého vývozu po vstupu do EU je podle Fischera vysoké i v porovnání s dynamikou zahraničního obchodu států EU, kde vývoz vzrostl v průměru o 8,2 a dovoz o 10,1 procenta.

Případné přijetí evropské ústavní smlouvy by si vyžádalo několik zásahů do českého ústavního práva, bez nichž by ratifikace byla protiústavní. Tvrdí to ředitel odboru legislativy prezidentské kanceláře Jan Bárta. Euroústava vytváří novou EU, s níž se ta nynější shoduje jen názvem, uvedl v expertize pro senátní ústavní komisi. Její text je na osobních internetových stránkách prezidenta Václava Klause. Bártův názor se rozchází s posudky dalších expertů pro senátní komisi, většina z nich důvod ke změně české ústavy kvůli euroústavě nevidí. "Smlouva totiž neznamená pouhou změnu nějakých právních dokumentů, ale vznik jiného celku," soudí Bárta.