Související články

Nová chemická politika Evropské unie bude kompromisem. Členům mezinárodní ekologické organizace Greenpeace to při čtvrtečním setkání řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Aktivisté ho přišli požádat o co nejpřísnější vyjednávací pozici Česka k připravované směrnici. Předpis, který má nahradit 40 různých evropských norem pro užívání chemikálií, nyní posuzují poslanci Evropského parlamentu. Greenpeace požaduje, aby se ministerstvo zasadilo o co nejpřísnější regulaci a nedopustilo, aby ekonomické zájmy průmyslu převážily nad ochranou lidského zdraví. Ministr zástupce Greenpeace krátce přijal a slíbil jim, že prostuduje jejich argumenty. Sdělil, že pozice Česka nebude ani extrémně ekologická, ani nebude stranit chemickému průmyslu. Při jednáních přitom budou Češi hájit tři pilíře: zdraví, zaměstnanost a životní prostředí. "Přístup Česka se bude podobat přístupu Německa," řekl Urbanův mluvčí Ivo Mravinac.

Jiný názor než ekologové má na novou chemickou politiku Svaz chemického průmyslu. Jeho ředitel Ladislav Novák nedávno uvedl, že směrnice je byrokratická, nepřehledná a výsledky dosavadních studií ukazují závažné ekonomické dopady zejména pro malé a střední podniky.

Evropský parlament zbavil ve čtvrtek poslanecké imunity bývalého ředitele televize Nova, europoslance Vladimíra Železného. V Česku tak může pokračovat jeho stíhání ve všech třech trestních kauzách, kvůli kterým české úřady o odnětí imunity žádaly. Český soud, státní zastupitelství ani policie nechtěly verdikt EP komentovat. Podle tohoto rozhodnutí nesmí být Železný před vynesením rozsudku zatčen ani vzat do vazby. Usnesení parlamentu bylo přijato aklamací. Poslanci hlasovali třikrát, ke každé kauze zvlášť. Pro byl pokaždé les rukou, hlasů proti a zdržení se hlasování několik desítek, vesměs v řadách klubu Nezávislí/Demokraté, do něhož Železný patří. Doporučení právního výboru EP odebrat imunitu podpořili všichni čeští europoslanci.

Železný je stíhán kvůli daňovým únikům a v dalších dvou kauzách, jež souvisejí s "převodem" televize Nova. Železný se při dvou vystoupeních před právním výborem Evropského parlamentu vydával za oběť politických manipulací.

Pokuta, kterou hrozí Evropská komise novým členským zemím EU za údajné nadměrné zásoby zemědělských produktů při vstupu do unie, je hloupost. Shodli se na tom při čtvrtečních interpelacích ve sněmovně premiér Jiří Paroubek a místopředseda dolní komory a opoziční ODS Ivan Langer. Evropská komise podle neoficiálních zdrojů napočítala Česku pokutu až 47 milionů eur (cca 1,4 miliardy korun). "V zásadě s panem místopředsedou souhlasím. Je to absurdní a samozřejmě hloupé, stupidní," prohlásil Paroubek. Připomněl, že pokuta za nadlimitní zásoby byla předběžně uložena všem deseti novým členským zemím unie v celkové výši přes 380 milionů eur letos v červenci. Ministři zemědělství dotčených zemí v září zpochybnili výpočty návrhů pokut. Požádali mimo jiné o prokázání narušení jednotného trhu unie nadlimitními zásobami a vysvětlení právní opodstatněnosti postupu Evropské komise. Komise následně nové země ubezpečila o tom, že údaje jsou prozatímní a že se o nich bude dále jednat.

Česko ani ostatní nové členské země zásoby nepovažují za nadlimitní, neboť "nebyly vytvořeny za účelem spekulace, ale za účelem překlenutí období pro přizpůsobení se novým obchodním podmínkám Evropské unie". Cílem nebylo narušení trhu Evropské unie, dodal Paroubek. "Myslím, že celá věc je jasná, zkrátka platit nebudeme nic," dodal.

"Jsem také přesvědčen, že bychom neměli platit nic," přitakal Langer. Pozastavil se ale nad EU s ohledem na to, že se kvůli "žampionům v octě" musejí scházet představitelé členských zemí unie a řešit, jestli mají platit "nějakým hloupým evropským byrokratům" miliardy korun. "Vy si to možná pamatujete více a lépe než já, ale ani za RVHP jsme nemuseli hlásit do Moskvy svým soudruhům, kolik že máme zásob čeho," poznamenal Langer.

Výtvarník Bořek Šípek a hudebník Michael Kocáb se obávají, že kritický postoj prezidenta Václava Klause k Evropské unii může uvést Českou republiku do složité zahraničněpolitické situace. V otevřeném dopise, který ve středu osobně doručili na Hrad, vybídli Klause, aby se nad jejich námitkami zamyslel. Prezidenta také žádají, aby na Hradě vyvěsil vlajku EU, kterou přinesli spolu s dopisem. Hlava státu tak učinit nehodlá. "Na budovách předsednictva vlády, ministerstva zahraničí, ale i například České televize jsou vlajky EU vyvěšené a nepovažujeme za vhodné, abyste svůj osobní názor v této věci stavěl nad vůli národa, který reprezentujete," stojí v dopise. Češi v referendu jasně vyjádřili vůli být plnohodnotnými členy EU, uvedli umělci. Vlajku navrhují pověsit místo jedné ze dvou českých vlajek, které zdobí stožáry na prvním hradním nádvoří.

Klaus, který je znám neúnavnou kritikou Bruselu, však již těsně před loňským vstupem země do EU uvedl, že vlajku na Pražský hrad umístit nezamýšlí. "K plnohodnotnému členství v EU vede určitě jiná cesta, než je 'eurofangličkářství'," řekl ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek.

"Pokud se prezident k dopisu nevyjádří, zvážíme další kroky," uvedl Šípek. Kocáb soudí, že evropská vlajka by na Hradě viset ani nemusela, kdyby se Václav Klaus neprojevoval tak často jako velký euroskeptik. Podle Šípka a Kocába, kteří patří do okruhu blízkých přátel bývalého prezidenta Václava Havla, staví Klaus ČR stále více do pozice "potížisty" v unii. "Tato role je o to neúnosnější, že jsme se stali členem EU teprve nedávno, že jsme ještě nepřistoupili k schengenské dohodě, že nemáme společnou evropskou měnu euro a že rozhodně nepatříme mezi hospodářsky nejsilnější země," napsali prezidentovi. Dopisem chtějí dát mimo jiné podnět k celonárodní diskusi na toto téma. "Zatím se zdá, že permanentní role rozleptávání základů Evropské unie panu prezidentovi prochází. Lidé si toho přestávají postupně všímat a mají zato, že když je to hlava státu, tak se to sluší," řekl Kocáb. Klaus má podle umělců právo na soukromé názory, jako prezident ale musí respektovat vůli většiny občanů.

Kraje nechtějí, aby peníze, které v plánovacím období 2007 až 2013 přijdou ze strukturálních fondů Evropské unie do České republiky, přerozděloval stát. Měly by jít přes regionální operační programy. V pátek se na tom shodli hejtmani na jednání rady Asociaci krajů České republiky hejtmani. Podle předsedy rady asociace hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského kraje našlo pochopení u ministerstva pro místní rozvoj. Naopak ministerstvo financí dává přednost jedinému operačnímu programu, přes který by peníze na jednotlivé projekty šly. "Důvodem je zejména zjednodušení a lepší kontrolovatelnost finančních toků," zdůvodnila postoj ministerstva financí Veronika Hovorková z tiskového oddělení. To se ale hejtmanům nelíbí. "Jsme překvapeni tím, že by tyto peníze měly jít přes ministerstva. Zase bychom museli stále jezdit do Prahy. Tím by byl velmi silně potlačen rozhodovací vliv krajů," míní Tošenovský. Vláda chce podle Tošenovského rozdělovat větší části těchto peněz. Například Moravskoslezský kraj měl rozdělovat asi šest miliard korun a nově by to podle hejtmana mělo být jen 1,9 miliardy korun.

Právní výbor Evropského parlamentu dnes jednomyslně doporučil odejmout imunitu bývalému řediteli televize Nova, europoslanci Vladimíru Železnému. Definitivní rozhodnutí přísluší plenárnímu zasedání Evropského parlamentu a padne zřejmě koncem října. Výbor na neveřejné schůzi schválil návrh zpravodajky, rakouské sociální demokratky Marie Bergerové, aby byl Železný k dispozici českým orgánům pro vyšetření tří případů údajné trestné činnosti, kvůli kterým česká justice o odnětí imunity požádala. Plénum parlamentu v těchto případech obvykle rozhoduje podle návrhu výboru, který se jimi podrobně a odborně zabývá. Bergerová opřela návrh o ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu, podle něhož lze europoslance zbavit imunity kvůli vyšetřování, nelze ho však zatknout a vzít do vazby; na jeho postavení poslance Evropského parlamentu se nic nezmění až do pravomocného rozsudku. Česká justice žádá vydání Železného kvůli údajnému úniku peněz za neproclené obrazy, kvůli podezření z krácení daní a kvůli údajnému poškozování věřitele. Železný doporučení výboru očekával. "Není to žádné překvapení," řekl českým novinářům krátce po rozhodnutí. Nemyslí si, že by před zasedáním parlamentního pléna dokázal postoj EP ovlivnit.

Česko a Slovensko vedou mezi zeměmi Evropské unie v krádežích v obchodech. Informovala o tom Česká televize s odvoláním na studii Britského centra pro výzkum maloobchodu. Pokud budou zloději stejně aktivní jako doposud, odcizí v tomto roce v 25 členských státech EU zboží za 850 miliard korun, vyplývá ze studie. Na každého Evropana připadají pro letošek krádeže za více než 70 eur, tedy přes 2000 korun, uvedla Česká televize. Loni na tom podle televize byla nejhůře Anglie, letos země střední a východní Evropy. Letos po České republice a Slovensku tratí na krádežích nejvíc obchody ve Velké Británii, Portugalsku a Maďarsku. Naopak nejlíp je na tom Švýcarsko, Rakousko a Německo. Podle studie ale nekradou jenom zákazníci. Celých 30 procent krádeží připadá na zaměstnance, uvedla Česká televize.

Téměř pětina Čechů si myslí, že je na tom česká ekonomika lépe než průměr Evropské unie. Téměř dvě třetiny lidí naopak považují ekonomickou situaci v ČR za špatnou. Podobně jako ve většině dalších zemí EU vadí i Čechům nejvíce vysoká nezaměstnanost, vyplývá z předprázdninového průzkumu Eurobarometr, který zveřejnila Evropská komise. Situace na trzích práce je špatná podle téměř 80 procent obyvatel unie. V ČR vysokou nezaměstnanost kritizuje 85 procent lidí a na Slovensku dokonce 94 procent. Devět procent Slováků si naopak myslí, že se lidé v jejich zemi mají lépe než průměrný občan EU.

Největší část dotázaných soudí, že je kvalita života v EU vyšší než v USA či Japonsku, unijní ekonomice se však prý daří hůře. Mezi obyvateli EU jsou ale podle průzkumu i hodně velcí skeptici. Asi 14 procent dotázaných si myslí, že se v EU žije hůře než v Číně, desetina lidí dokonce pokládá za lepší kvalitu života v Indii.

Případným vstupem Turecka do Evropské unie by se z EU po relativně dlouhou dobu stalo chudší integrační seskupení. Poměrně citelně by v unii klesla výše HDP na obyvatele, řekl expert České spořitelny na EU Petr Zahradník. Unie by podle něho také musela reformovat přerozdělování peněž chudším oblastem. Pozitivní by naopak pro podniky mohla být příležitost podílet se na nutném ekonomickém oživení této převážně muslimské země. EU v pondělí odložila zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem. Všech 25 států uvedlo, že souhlasí s tím, aby se začalo jednat. Rakousko ale prosazuje takovou změnu vyjednávací pozice EU, aby z ní bylo patrné, že cílem jednání může být nejen členství Turecka v EU, ale i jiná, slabší forma připojení. Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn prohlásil, že "jak z ekonomického, tak i politického hlediska je lepší, aby Turecko bylo uvnitř a ne vně unie".

K nejvýznamnějším událostem minulých dní v evropském měřítku patří předčasné volby v Německu. Překvapivě skončily jen těsným vítězstvím pravice, kterou předvolební výzkumy jasně favorizovaly. Jaký může mít tento výsledek dopad na česko - německé vztahy? Na to se Martina Lustigová zeptala Rudolfa Schustera, který se politikou našich největších sousedů dlouhodobě zabývá: