Související články

Ministr zahraničí Cyril Svoboda označil proces ratifikace evropské ústavy za mrtvý. Za fiaskem stojí mimo jiné skutečnost, že občané členských zemí při referendech o euroústavě hodnotili především aktuální domácí problémy, a ne kvalitu samotného dokumentu, prohlásil na pražském Žofínském fóru. Euroústava přitom podle něj "nikomu neškodí". Vláda po neúspěšných červnových referendech ve Francii a Nizozemsku opakovaně prohlašovala, že je třeba, aby členské země EU včetně České republiky v ratifikaci evropské ústavy pokračovaly. Připustila nicméně, že proces se zřejmě zpozdí. V červenci ministři schválili koncepci kampaně, která se původně měla týkat jen ústavy, nakonec ale rozhodli, že bude obecnější a bude se týkat evropské problematiky.

O "mrtvém" ratifikačním procesu a "mrtvém dokumentu" mluvili hned po francouzském referendu opoziční občanští demokraté a prezident Václav Klaus. Prezident také opakovaně prohlásil, že Evropa ústavu nepotřebuje. Naposledy to uvedl v nedávném dopise slovinskému prezidentovi Janezi Drnovšekovi. Euroústavu již schválila řada evropských zemí. Aby vstoupila v platnost, je však třeba souhlasu všech členských států EU.

Zpřístupnění trhu s českými pozemky občanům zemí EU výměnou za otevření evropského pracovního trhu pro české občany považuje za dobré řešení ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na pražském Žofínském fóru obě záležitosti označil za umělé politické problémy, o nichž se politici bojí před svými voliči mluvit. "Staré" státy EU se podle něj zcela zbytečně bojí toho, že by je v případě otevření pracovního trhu zaplavily davy levných pracovních sil z desítky nových členských zemí včetně Česka. Jako příklad uvedl, že Češi tvoří pouze šest procent zájemců o práci v Británii a pět procent uchazečů o zaměstnání v Irsku. "V České republice pracuje oficiálně 50.000, ale podle některých odhadů až 200.000 Ukrajinců, a český trh tím nebyl devastován," upozornil.

Evropská unie se podle Svobody musí liberalizovat a přehodnotit svůj ochranný sociální systém, pokud chce být konkurenceschopná v globálním prostředí. Dalším velkým úkolem, který před ní stojí, je podle ministra vstřebání nových členských zemí, což se zatím zcela nepodařilo. "Evropa toho zatím mentálně není schopna," řekl. Prohlubování integrace a další rozšiřování jsou pro EU zásadní kroky, uvedl. Svoboda tvrdí, že Evropská unie by v budoucnu měla zahrnovat celý Balkán i Turecko, přičemž nejlépe z kandidátských zemí je připraveno Chorvatsko. Naopak o Bělorusku a Ukrajině zatím podle něj nelze vážně uvažovat.

Nizozemsko zvažuje, zda v příštím roce otevře svůj pracovní trh nováčkům v EU, a nizozemský ministr zahraničí Bernard Bot vidí situaci pro Čechy nadějně. Bot ve čtvrtek v Praze řekl, že jeho vláda situaci na nizozemském pracovním trhu po rozšíření EU vyhodnocuje. Podle něj Nizozemsko výsledek začátkem příštího roku oznámí pro každou z nových členských zemí zvlášť. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda po jednání s ministrem Botem uvedl, že Češi nizozemský pracovní trh neohrožují, což připustil i Bot. Letos v této zemi podle Svobody pracovalo 890 českých občanů, loni jich této možnosti využilo 1500. "To je velmi malé číslo," řekl Bot, jehož Svoboda žádal o zrušení přechodného omezení. "Řekl jsem svému kolegovi (Svobodovi), že jeho žádosti budu věnovat velmi zvláštní pozornost," dodal nizozemský ministr. O otevření trhu bude rozhodovat nizozemská vláda s přihlédnutím k usnesení parlamentu.

Po loňském rozšíření EU si hlavně Německo s Rakouskem vymínily možnost využít dvou- až sedmiletého pracovního omezení pro nováčky. Většina původní patnáctky ji využila, protože "staří" členové se bojí příchodu levnější pracovní síly. Plně svůj pracovní trh zatím otevřely Británie, Irsko a Švédsko. Například u Německa to vypadá, že omezení budou dále trvat.

Možná brzy už budeme platit ekologické daně. Měla by se tak naplnit směrnice Rady Evropské unie z roku 2003. Ministerstvo životního prostředí by chtělo ještě do konce roku projednat ekologickou daňovou reformu ve vládě. Jak ale bude příslušný zákon nakonec vypadat, to je dnes těžké předvídat. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Evropský parlament vyzval členské státy a komisi, aby vystupňovaly spolupráci a koordinaci při přípravě na hrozící chřipkovou pandemii. Jeho požadavky zahrnují preventivní očkování, vytvoření zásob antivirových léků, přípravu plánů na omezení cestování či pomoc zemím jihovýchodní Asie a Afriky. EP chce, aby se zabránilo panice ve veřejnosti, aby byly vytipovány oblasti, které budou přednostně izolovány, a skupiny obyvatelstva, jež musí mít prioritu při očkování. Státy, které ještě nezačaly dělat zásoby léků, tak mají neprodleně učinit. Komise má spolupracovat s průmyslem, aby dodal dostatečné množství antivirotik a aby byl připraven rychle vyvinout novou vakcínu. Pro země, které nemají dost peněz na vytvoření vlastních zásob léků, by měla komise zvážit využití Evropského fondu solidarity.

Česká republika se chystá zakázat dovoz ptáků kromě drůbeže z všech států mimo EU. Stane se tak, jakmile vstoupí v platnost příslušné nařízení Evropské komise, tedy zřejmě během několika dní. Po jednání nákazové komise to uvedl ministr zemědělství Petr Zgarba.

Vsetínská mateřská škola v Luhu získala za projekt jazykového vzdělávání evropské ocenění. V rámci projektu si děti i zaměstnanci školky vyměňují své zkušenosti se svými přáteli v Německu a na Slovensku. Cenu Label uděluje každoročně mezinárodní porota a projekt vsetínské školky byl jedním ze sedmi oceněných, který v konkurenci 40 přihlášených programů vybrala mezinárodní porota. Projekt je podle porotců dobrým příkladem, jak učit děti od útlého věku větší citlivosti pro cizí jazyky a jak s dětmi na dálku poznávat cizí země, zvyky a kulturu.

Česká a francouzská vláda se pokusí hledat kompromisní východisko v otázce volného pohybu osob za prací. Právě to bylo - například vedle rozpočtu Evropské unie na léta 2007-2013 - hlavním tématem jednání premiéra Jiřího Paroubka ve Francii. Podrobnosti o setkání premiéra Paroubka s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a s předsedou Národního shromáždění Jeanem-Louisem Debrém přináší Martina Lustigová.

Je tragédie, že Bosna a Hercegovina musí být stále pod mezinárodní správou vedenou zvláštním zmocněncem a nespravuje si své záležitosti sama. Uvedl to prezident Václav Klaus v Záhřebu po rozhovoru s nynějším předsedou bosenského tříčlenného předsednictva Ivo Miro Jovičem. Oba se setkali v rámci summitu 16 evropských prezidentů. V čele země stojí vysoký představitel OSN a EU Brit Paddy Ashdown. Česká diplomacie nyní usiluje o to, aby ho nahradil diplomat Alexander Vondra, který by tak byl pověřen dohledem nad mírovým procesem v Bosně. "Samozřejmě jsme se o tom zmínili," řekl Klaus k rozhovoru s Jovičem. Svůj názor na spravování země mezinárodním společenstvím Klaus s Vondrou nespojuje. "To není... o konkrétní osobě do tohoto postu, ale je to o roli této instituce," dodal prezident.

Sjednocená Evropa by měla usilovat o rovnováhu mezi snahou o zisky a sociálními programy. Shodli se na tom v Záhřebu hlavy 16 evropských států a podnikatelé z některých velkých evropských společností. Jejich setkání se uskutečnilo v sobotu, na závěr summitu evropských prezidentů, kteří v chorvatské metropoli od čtvrtka debatovali o evropské integraci a rovněž o sociálních a ekonomických otázkách v EU. Českou republiku na summitu zastupoval Václav Klaus. Prezidenti rovněž apelovali na EU, aby neupouštěla od dalšího rozšiřování svých řad.

Evropská unie by se měla zbavit zbývajících bariér, které brání vytvoření skutečného jednotného evropského trhu a jednotného evropského prostoru, soudí český prezident Václav Klaus. Bez toho se podle něj EU nepohne dál a bude čelit problémům s jinými kontinenty. V Záhřebu na setkání 16 evropských prezidentů Klaus uvedl, že EU potřebuje nejen volný pohyb zboží, ale i služeb, kapitálu a pracovní síly. Většina "původních" zemí EU například po loňském rozšíření brání nováčkům po přechodnou dobu až sedmi let v přístupu za prací. Klaus rovněž míní, že budoucnost EU spočívá v "renesanci" spolupráce národních států, které se navzájem respektují jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni, nikoli na snižování role národních států nebo na novém federalismu. EU se musí zbavit protekcionalismu států i svého sociálního modelu, soudí. Současně Klaus podpořil další rozšiřování EU, gratuloval Chorvatsku, které schůzku hostí, k zahájení přístupových rozhovorů s EU a ujistil Bulharsko a Rumunsko, že český parlament dokončí schvalování jejich vstupu do EU.

Vedle české vlajky by měla na Pražském hradě vlát i vlajka Evropské unie. V otevřeném dopise o to prezidenta Klause požádali hudebník Michael Kocáb a "hradní" architekt Bořek Šípek.