Související články

Sladké pečivo, čokoláda, bonbony, dorty, limonády by mohly být v příštích letech levnější. V Bruselu se tento týden jedná o radikální reformě, která by měla výrazně snížit cenu cukru. Čeští pěstitelé cukrové řepy a cukrovary ale nemají obavy. Liberalizaci trhu naopak vítají. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Evropská komise se podle svého předsedy Josého Barrosa bude snažit přesvědčovat státy Evropské unie, aby zrušily dočasná omezení volného pohybu pracovních sil. Ta dosud platí i pro české občany a firmy. Češi od loňského vstupu do EU mohou volně pracovat jen v Británii, Irsku a Švédsku. Cílem unie je ale zavedení rovných podmínek pro všechny členské země. Barroso to řekl při své páteční návštěvě Prahy, během níž slavnostně otevřel Eurocentrum. Zde lidé pod jednou střechou získají informace o EU od zástupců české vlády, Evropské komise i Evropského parlamentu. Barroso v České republice jako vůbec v první zemi unie představil takzvaný plán D, symbolizující dialog, debatu a demokracii. Nová komunikační strategie, do níž chce Brusel zapojit politiky, neziskové organizace, média i občany, je reakcí na dvojí odmítnutí euroústavy. Barroso chce například vyvrátit obavy části veřejnosti ze ztráty národní identity a zdůraznil, že výhody plynoucí Čechům ze členství jsou už nyní hmatatelné. Odmítl rovněž názory, že Česká republika nebude mít v příštím rozpočtovém období ze členství v unii finanční prospěch. Praha bude dostávat ze společného rozpočtu ročně nejméně třikrát více než dosud. Příjmy by ze současných 800 milionů eur měly vzrůst na 3,5 miliardy eur.

Česká republika je připravena na přijetí eura stejně dobře jako Slovinsko či Slovensko. Uvedl to ministr financí Bohuslav Sobotka. Obě země se však chystají přijmout společnou měnu v roce 2007 a 2009, zatímco ČR 1. ledna 2010. "Nemyslím si, že je možné oddalovat přijetí eura za horizont roku 2010, protože by to pro Českou republiku mohlo znamenat vážná rizika z hlediska její makroekonomické stability," uvedl ministr. Pokud by ČR euro nepřijala kolem roku 2010, údajně by to znamenalo, že by byla zařazena mezi státy, jejichž rozpočtová stabilita je horší, tedy Maďarsko a Polsko. Česko by se navíc mohlo ocitnout uprostřed krizí, které by zpomalily hospodářský růst. Sobotka zároveň vyzval Občanskou demokratickou stranu a komunisty, aby daly veřejně najevo svůj postoj ke společné evropské měně. "ODS nemá ve svém programu o euru žádnou zmínku," řekl Sobotka a dodal, že přijetí eura bude třetím nejdůležitějším bodem v nadcházejícím volebním programu sociálních demokratů. Většina ekonomů je přesvědčena, že ČR může euro v roce 2010 zavést.

Český prezident Václav Klaus a předseda Evropské komise José Barroso po páteční schůzce na Pražském hradě potvrdili, že jejich názory na míru integrace Evropské unie včetně pohledu na evropskou ústavu se liší. Klaus nicméně přivítal novou informační strategii Evropské komise, plán D. "Dialog, demokracie a debata", to je právě to, co Klaus v unii postrádá. "Velmi se strachuji o demokracii v Evropě a demokratický deficit cítím jako opravdu velký problém," řekl na tiskové konferenci. Barroso prohlásil, že v nejbližších letech EU nebude mít ústavu, kterou pokládá nikoliv za ideální, ale stále nejlepší možný kompromis. Předseda Evropské komise řekl, že nikdo si nepřeje byrokratický evropský superstát, a existují různé názory, jaké kompetence mají být národní a jaké unijní. Jsou ale podle jeho názoru oblasti, kde jsou nutné ještě více posílit nadnárodní kompetence - například v justici či bezpečnosti. EU musí posílit, aby byla v éře globalizace silným partnerem.

Česká republika vydává na vysoké školství 0,8 procent hrubého národního produktu (HDP) ročně, je to nejméně z osmi nových států Evropské unie, kde se výše této investice v průměru pohybuje kolem 1,1 procenta HDP. V relevantní věkové skupině se také na univerzity dostane pouhých 36 procent mladých lidí; například v Polsku, Slovinsku a pobaltských zemích toto číslo převyšuje 60 procent. Vyplývá to ze studie, kterou v Praze zveřejnila Světová banka.

Jen 12 procent populace mezi 25 a 64 lety má v České republice vysokoškolské vzdělání. V ostatních přistoupivších zemích střední Evropy a v Pobaltí je to průměrně 16 procent. V porovnání s jinými stupni vzdělání vydělávají nejvíce maďarští a čeští vysokoškoláci. Reálné veřejné výdaje na vzdělání v České republice mezi lety 1995 a 2001 klesly o jedno procento, zatímco v ostatních nových zemích EU ze střední Evropy a Pobaltí stouply v průměru o jednu čtvrtinu. Investice vysokých škol v Česku na vědu a výzkum jsou však větší než u ostatních zkoumaných zemí. Podle studie by to mohlo naznačovat, že "ze studentského pohledu tak mohla být vyměněna dostupnost univerzitního vzdělání za vyšší kvalitu."

Sudetoněmecká krajanská sdružení (SL) napadla u Evropské komise požadavek české vlády, aby název Karlovarské oplatky byl uznán a chráněn jako geografické označení původu zboží, které nesmí používat žádný výrobce mimo daný region. Předseda bavorské SL Bernd Posselt podal jako poslanec Evropského parlamentu interpelaci, v níž pečení oplatek označuje za "tradiční know-how pekařských rodin" sudetoněmeckého původu, které po vysídlení přenesly tradici tohoto pečiva do Německa a Rakouska, kde v ní pokračují. "Karlovarské oplatky jsou již 200 let podle rodinných receptů vyráběnou vaflovou specialitou, která získala světovou proslulost v době tehdejšího rozkvětu českých lázní Karlovy Vary. Vyráběly se do roku 1945 převážně v Němci osídleném lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary-Mariánské Lázně-Františkovy Lázně, ale také v Rakousku. V 19. a 20. století byly postupně vyráběny a šířeny v celém světě a v současnosti se nejlepší Karlovarské oplatky na světě vyrábějí v Dillingenu na Dunaji," cituje agentura APA z Posseltova prohlášení. Natolik mezinárodní a evropské označení omezit územně přiznáním statusu geografického původu "by bylo ochuzením naší evropské kultury", zdůrazňuje Posselt.

Česká republika čerpá peníze z fondů Evropské unie vyčleněné na léta 2004-6 podstatně pomaleji, než sama předpokládala. Uvedla to komisařka Danuta Hübnerová odpovědná za regionální politiku EU. V pátek bude proto v Praze burcovat české politiky, aby peníze ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti lépe využívali. Upozorní je, že při dosavadním tempu by ČR mohla o část peněz přijít a zabřednout do potíží hlavně po roce 2007, kdy bude k dispozici mnohem více. "Zatím nehrozí, že by ČR přišla o peníze. Pokud však nedojde k rozhodnému urychlení investic a financování projektů, pak budeme takové hrozbě skutečně čelit," varovala. Podle českých pramenů vyčerpala ČR zatím necelá tři procenta z prostředků ze strukturálních fondů, které pro ni EU vyčlenila na loňský a letošní rok.

Česko zůstává nejhorším z nováčků v Evropské unii, pokud jde o rychlost přebírání směrnic. V tabulce, kterou uveřejnil generální sekretariát Evropské komise, skončila ČR opět dvacátá v "pětadvacítce", zatímco Slovensko poskočilo z 19. na 11. příčku a dostalo se i nad unijní průměr. Česko mělo podle Evropské komise zapracovat do svého práva k 4. listopadu celkem 2631 směrnic, ale do Bruselu nahlásilo převzetí 2594 direktiv. Hůře než Češi si vedli Francouzi, Portugalci, Italové, Řekové a Lucemburčané.

Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko získala od Evropské unie téměř 1,5 milionu korun na ekologické projekty. Peníze půjdou na zřízení poradenského servisu pro obce, občany i firmy ve Šluknovském výběžku. Podle ředitele společnosti Marka Mráze se z nich budou pro zájemce z regionu financovat konzultace z oblasti životního prostředí a další projekty, na které by podnikatelé i zástupci obcí mohli získat dotace z Evropské unie. Jedná se o projekty v oblasti ekozemědělství, alternativních zdrojů energie, obnovy vodních ploch, výstavby čistírny odpadních vod nebo dopravní obslužnosti. Děčínsko se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností kolem 15 procent. Právě rozvoj turistiky a služeb v okolí Národního parku České Švýcarsko by mohl podle místních politiků pomoci se snížením počtu lidí bez práce. Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen v roce 2000 a pokrývá zhruba čtvrtinu území pískovcových skal, které se rozkládá od obce Tisá na Ústecku až do Šluknovského výběžku na Děčínsku. Národní park zahrnuje nejcennější lokality s unikátními pískovcovými skalními městy, kaňony a roklemi. Jeho součástí je i největší skalní most v Evropě - Pravčická brána. Národní park navazuje na německý Národní park Saské Švýcarsko, jenž byl vyhlášen o deset let dříve.

Česká republika zatím splnila jen jeden úkol z celkových 38, které jsou nutné k přijetí eura. Méně pokročilo již jenom Polsko, v pátekvyplývá ze zprávy o stavu přípravy nových členských zemí EU na převzetí eura, kterou v pátek zveřejnila Evropská komise. Na opačném konci žebříčku se naopak nachází Slovensko, které již splnilo 22 kroků, což je jeden z nejlepších výsledků nových členských zemí. ČR zatím stanovila jen termín přijetí evropské společné měny, Polsko neudělalo dokonce nic. Slovensko má naopak nejen národní plán, ale i rozhodnutí o dvoutýdenním souběžném oběhu eur a slovenských korun, koncepci zavážení nových bankovek a mincí do bank a obchodů i přechodu rozpočtových a účetních systémů na euro. Podle ministerstva financí ČR však nelze hodnotit přípravu eura jen podle počtu splněných úkolů. Také podle komisaře Joaquína Almunii zpráva o stavu praktických příprav nesouvisí s budoucím hodnocením, nakolik jednotlivé státy plní kritéria pro přijetí společné měny. Toto hodnocení EK vypracuje příští rok.