Související články

Vynález mladých českých techniků, umožňující ovládat počítač i bezrukým lidem jen pohybem oka, je mezi dvacítkou nápadů nominovaných na Velkou cenu Evropské unie za informační technologie. "Velká cena" se sice bude udělovat třem vítězům až napřesrok na jaře, ale "malá cena" pro České vysoké učení technické (ČVÚT) je již v kapse: z pěti stovek přihlášek se vynález z pražské techniky, jako jediný ze střední a východní Evropy, probojoval do finále soutěže.

Zařízení se nyní předvádí v jednom ze sídel Evropské komise, bruselském paláci Charlemagne, kde se současně koná konference o lepší integraci lidí se zdravotním postižením do společnosti. "Je to pomůcka, která může zásadně ovlivnit život stovek handicapovaných v Česku a desítek tisíc lidí v Evropě," míní vedoucí katedry kybernetiky ČVÚT Vladimír Mařík.

Princip je jednoduchý. Nejprve je třeba nasadit si obroučku brýlí s miniaturní kamerou snímající pohyb zorničky, který pak přenáší do pohybu kurzoru na obrazovce počítače. "Když se koukáte doprava, kurzor jede doprava, koukáte-li se doleva, jede doleva. Ke kliknutí stačí mrknout, ke dvojkliku je třeba nechat oko zavřené déle," vysvětluje spoluautorka projektu Marcela Fejtová. K vynálezu Fejtovou a její spolupracovníky inspiroval článek, z něhož se dozvěděla, že při svalovém ochabnutí nejdéle odolávají chorobě právě svaly okolo oka. Odtud byl jen krůček k nápadu nahradit ruce zrakem.

Evropská unie potřebuje vyšší podíl jaderné energie, pokud si chce udržet vysoký stupeň energetické nezávislosti. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Připomněl, že řada členských států s tím nesouhlasí. Debata o jádru by se podle něj měla přesunout z politické do odborné roviny. "Pokud se nepovede věcná debata o jaderné energetice, tak těžko dosáhneme nezávislosti na dovozu," řekl s tím, že se podíl jaderné energie bude zvyšovat i v České republice. Vláda podle něj rovněž plánuje do roku 2015 obnovovat uhelné elektrárny a stavět nové.

O potřebě nových jaderných elektráren se v EU mluví stále více. Výstavbu nové generace atomových elektráren podle čtvrtečního vyjádření premiéra Tonyho Blaira zváží i Velká Británie. Nová elektrárna se nyní staví ve Finsku, pro další výstavbu je i italský premiér Silvio Berlusconi. Hlavním odpůrcem v EU tak zůstává Rakousko. Podle Urbana by jádro nemělo být předmětem politických hádek, ale vlády by měly více naslouchat názoru odborníků.

Jádro a hnědé uhlí podle Urbana zůstanou v příštích desetiletích hlavním zdrojem energie v ČR. Podíl obnovitelných zdrojů by se mohl postupně zvýšit ze současných zhruba tří procent na maximálně 15 procent do roku 2030, podstatnou úlohu však prý nikdy hrát nebudou. "Máme své přirozené limity," řekl ministr a připomněl, že ČR příliš nemůže spoléhat na vodní, větrnou či sluneční energii, ale v zásadě jen na biomasu.

Českého ministra zahraničí Cyrila Svobodu zklamalo, že Británie jako předsedající stát EU dosud nepředložila návrh budoucího unijního rozpočtu. Svoboda rovněž pochybuje o tom, zda pro Británii je skutečně dohoda o rozpočtu na roky 2007 až 2013 prioritou. Svoboda to řekl v Senátu při debatě o Evropské unii. K pochybám podotkl, že britské předsednictví už jeden úspěch má - tím je oznámení zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem. "Ale kdy a jak se schválil rozpočet EU, v žádných učebnicích nikdy nebude," řekl.

Jednání o rozpočtu ztroskotala už v půli roku a současné vyhlídky nejsou podle pozorovatelů nijak růžové. Hlavně nové členské země chtějí, aby byl rozpočet hotov do konce letošního roku. Chtějí mít také zajištěnou maximální možnost čerpání z fondů EU. Podle Svobody je již nyní jasné, že se v rozpočtu EU bude šetřit. Již dopředu ale Česká republika podle ministra odmítá možnost, že některé země na šetření přistoupí, a dostanou za to nějaké "zvláštní bonbonky". Premiéři České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska upozornili v otevřeném dopise předsedu britské vlády Tonyho Blaira, že pokud summit EU nenalezne dohodu o sedmiletém unijním rozpočtu, bude podkopána důvěra v akceschopnost rozšířené unie. Vyslovili se pro zásadu solidarity jako základního pilíře EU.

České zkušenosti s prací veřejného ochránce práv se zřejmě dostanou do Konvence o vězeňství, kterou příští rok vydá Rada Evropy. ČTK to řekl člen Výboru pro právní otázky a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy Michel Hunault. "Ze dvou dnů své návštěvy si budu především pamatovat, že tu máte institut ombudsmana," uvedl ČTK Hunault. Cílem jeho návštěvy v Česku bylo získat nové podněty a zkušenosti při tvorbě konvence o vězeňství v Evropě. Tento dokument by měl zaručovat dodržování lidských práv ve věznicích. Jeho hlavním cílem je vytvořit pravidla zaručující především presumpci neviny, spravedlivý proces i zacházení s vězni v duchu civilizovaných norem. "Chci se inspirovat úlohou, jakou má v Česku ochránce práv a o tuto myšlenku doplnit svůj návrh textu konventu," řekl Hunault. Ocenil také rozšíření ombudsmanových pravomocí, které začnou platit od 1. ledna příštího roku.

Nová desítka členů EU hodlá odmítnout škrty v budoucím rozpočtu unie, které se chystá navrhnout předsedající Británie, ale Slovensko možná nakonec příslušný společný dopis nepodepíše. Uvedla to agentura Reuters. Návrh dopisu podepsaly Česko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Kypr, Estonsko, Malta a Slovinsko, ale ne Slovensko. To prý váhá, protože mu Británie slíbila hodně peněz na odstavení starých jaderných reaktorů v Jaslovských Bohunicích, citoval Reuters nejmenované diplomaty z řad nových členů. "Jedná se o typickou politiku pod heslem rozděluj a panuj. Británie chce rozdělit nově příchozí státy," řekl v Bruselu agentuře jeden z diplomatů krátce před pátečním jednáním britského premiéra Tonyho Blaira s novými členy unie. Mluvčí slovenské diplomatické mise v Bruselu uvedla, že o tom nic neví, dodala britská agentura.

Přijetí evropské ústavní smlouvy není v současnosti podle Václava Klause z pohledu evropské integrace rozhodujícím tématem. Český prezident to řekl po setkání se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni. Podle Klause je důležitější vést seriózní debatu o demokracii v Evropě. Klaus také potvrdil své přesvědčení, že ČR by neměla přijímat jednotnou evropskou měnu, dokud nebude plnohodnotným členem EU po všech stránkách. Podle něho by nyní její zavedení mělo na české hospodářství vliv jako "svěrací kazajka." Dnešní evropský hospodářský systém je podle Klause strnulý a nepružný a k této strnulosti přispívá i euro tím, že zlikvidovalo měnovou politiku jednotlivých zemí a omezilo tak stupeň svobody systému. Český prezident zdůraznil, že měnové unie byly vždy v historii spojeny s uniemi politickými a rozpočtovými. Dlouhodobě bez nich nemohou fungovat. Politická evropská federace, federální vláda ani federální rozpočet však nebyly vytvořeny. Prostředkem k prosazení politické unie měla být evropská ústava, ta však - jak známo - neprošla. K prosazení rozpočtové unie, nebo alespoň rozpočtové discipliny, měl pak přispět takzvaný pakt stability, ale ten byl nerespektováním jeho zásad některými zeměmi silně relativizován. Za těchto okolností pak nemůže společná měna dobře fungovat, vyvodil Klaus.

Česká republika a Polsko začnou společně vyvíjet tlak na členské státy EU, aby se v prosinci dokázaly shodnout na budoucím rozpočtu Evropské unie na léta 2007 až 2013. Ministři zahraničí Česka a Polska Cyril Svoboda a Stefan Meller v pátek v Praze uvedli, že vymysleli společnou iniciativu, s níž se obrátí na britského premiéra Tonyho Blaira. Jeho země nyní EU předsedá.

Svoboda novinářům řekl, že by bylo dobře, kdyby se k nové česko-polské iniciativě ve formě dopisu připojily i ostatní členské státy. "Doporučujeme jít touto cestou," řekl český ministr, podle něhož by nové země měly tímto způsobem projevit svoji vůli. Podle obou ministrů je nápad na společný oficiální postup čerstvý. Rozpočet EU, na němž by nováčci netratili, chtějí ministři Polska a Česka vidět do konce roku.

Přijetí evropské ústavní smlouvy není v současnosti podle Václava Klause z pohledu evropské integrace rozhodujícím tématem. Český prezident to řekl ve čtvrtek po setkání se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni. Podle Klause je důležitější vést seriózní debatu o demokracii v Evropě. "Euroústava teď není nejdůležitější otázkou nejbližších dní či měsíců. Spíše je nutné vést seriózní dialog o demokracii v Evropě," řekl Klaus na setkání s novináři. Tento názor prezentoval i minulý týden po schůzce s předsedou Evropské komise Josém Barrosem na Pražském hradě. K zahájení diskuse o dalším vývoji v EU by podle něho mohla přispět i alpská země za svého předsednictví v unii, které převezme v prvním pololetí příštího roku od Velké Británie. "Rakousko má jiné priority než velké země, vidí Evropu z jiné pozice a je podobné velikosti jako třeba naše republika," prohlásil Klaus. Společně s Fischerem se shodli na nutnosti dalšího rozšiřování EU.

Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko vyzvou příští týden Británii, aby jako nynější předsednická země Evropské unie zajistila včasnou a spravedlivou dohodu o sedmiletém rozpočtu Evropské unie na léta 2007 až 2013. Podle českých zdrojů má být tato výzva ve formě prohlášení předána britskému premiérovi Tonymu Blairovi na summitu s visegrádskou čtyřkou 2. prosince a zároveň publikována v listu Financial Times. Nápad sepsat společné stanovisko se zrodil podle stejných pramenů na setkání vysokých diplomatů čtyř zemí v Praze asi před deseti dny. Od té doby byl projednán v hlavních městech přesný text. Dalším novým členským státům EU bylo nabídnuto, aby se k iniciativě připojily; jejich odpovědi nejsou zatím jisté. Podle polského zdroje je naopak zřejmé, že "dopis" bude adresován do Londýna jménem všech deseti nových členů, případně osmi bez Malty a Kypru.

Kompromis o cukerné reformě v Evropské unie ve čtvrtek schválili ministři zemědělství 23 z 25 členských států, nepřijatelná se zdála pouze Polsku a Řecku. První velká změna unijního uspořádání trhu s cukrem od jeho vzniku v roce 1968 jeví i prvním velkým úspěchem Británie od červencového převzetí předsednictví v čele EU. Dohodnutá podoba reformy, kterou si vynutil tlak mezinárodního obchodu, je přijatelná i podle českého ministra zemědělství. "Umožní zachovat výrobu v konkurenceschopných regionech, mezi něž ČR patří," uvedl Jan Mládek a zdůraznil, že farmáři v nových členských zemích budou odškodněni za újmu na příjmech stejně jako v původní "patnáctce". Čeští pěstitelé mají dostat každý rok z EU přibližně 1,3 miliardy korun.