Související články

Evropská unie, její integrace a také vztah zemí starého kontinentu se Spojenými státy - to byla hlavní témata, o kterých na Pražském hradě hovořil prezident Václav Klaus s italským vicepremiérem a členem Konventu EU Gianfrankem Finim a s italským ministrem zahraničí Frankem Frattinim. Zatímco Klaus je znám jako odpůrce federalizace Evropské unie, italští politici se ale obecně spíše kloní k prohloubení spolupráce zřízením funkce stálého předsedy. Itálie totiž patří s dalšími velkými zeměmi k příznivcům zrušení systému pravidelné půlroční rotace předsednictví EU. Menší státy, mezi které patří i Česká republika, si naopak myslí, že by tak byl omezen jejich vliv v Evropské unii. Požadují proto zachování současné rotace předsednictví.

Na přípravě nových pravidel pro nakládání s chemickými látkami v EU se podílejí i čeští experti. Češi jsou i mezi aktivisty, kteří tlačí na zavedení co nejpřísnějších norem. Stejně jako řadě ekologických organizací Evropské unie se české pobočce Greenpeace nelíbí prodlužování diskusí o nové chemické politice. Evropská komise minulý týden odložila rozhodování o výhledovém omezení výroby rizikových chemických látek, například základu PVC. Aktivisté ji viní i z toho, že příliš podléhá průmyslové lobby.

O kampani před referendy o vstupu do Evropské unie a o integraci do EU jednala v Polsku s prezidentem Aleksanderem Kwašniewským a s maršálkem Senátu Longinem Pastusiakem delegace českých senátorů. Polští politici se zejména obávají nízké volební účasti, neboť v Polsku se musí referenda zúčastnit více než 50 procent voličů, aby bylo hlasování platné. Hlavní skupinu odpůrců vstupu do unie tvoří zemědělci, kteří se obávají důsledků tohoto kroku.

Poslanci ODS, zvolení za pozorovatele do Evropského parlamentu (EP), se nezúčastní nadcházejícího zasedání tohoto orgánu ve Štrasburku. ODS reaguje na rozhodnutí premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly, který ministrům a poslancům vládních stran zakázal zahraniční cesty v době jednání sněmovny. Chce tím zabránit oslabení vládního tábora při důležitých hlasováních. Ze stejných důvodů se cesty svých poslanců zřekla i ODS. "Za těchto okolností nemá ODS záruky, že by se vládní koalice nepokusila zneužít nepřítomnosti poslanců ODS k silovému protlačení některých bodů jednáním parlamentní schůze," napsal v prohlášení pro média místopředseda ODS Jan Zahradil.

Úspěch referenda v Litvě o vstupu do Evropské unie ukázal, že Litevci mají odvahu a chuť být plnoprávnými členy evropského společenství, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Doufá, že podobný výsledek bude i v dalších kandidátských zemích včetně České republiky a Slovenska. Svoboda litevským představitelům zaslal blahopřejný telegram. O víkendu se ve všelidovém hlasování vyslovilo pro vstup skoro 90 procent hlasujících Litevců. K urnám se jich v této pobaltské zemi dostavilo přes 60 procent z 2,6 milionu zapsaných voličů. Hlasování se nyní o víkendu čeká na Slovensku. V České republice se historicky první plebiscit uskuteční 13. a 14. června.

Do referenda o vstupu České republiky do Evropské unie zbývá necelých pět týdnů - hlasovat budeme 13. a 14. června. V Česku, na rozdíl od Slovenska, Polska či právě Litvy, neplatí podmínka, že hlasování bude neplatné v případě, že se ho zúčastní méně než polovina voličů. Pokud ale lidé vstup do Unie odmítnou, bude to mít podle ekonomických analytiků nepříznivé dopady - hrozilo by oslabení koruny a odliv zahraničního kapitálu.

Desetitisíce, možná statisíce lidí se zřejmě budou ucházet o nějakých šest tisíc míst úředníků institucí Evropské unie, která budou v příštích letech obsazena občany z nových členských zemí. První vlna konkurzů bude vyhlášena v nejbližších dvou týdnech. Na Čechy vyjde zhruba 600 postů.

Podle dánského ředitele Evropského úřadu pro výběr zaměstnanců (EPSO) Erika Halskova by se měli hlásit jenom ti, kdo jsou si jisti dokonalou znalostí jednoho z pracovních jazyků EU, tedy angličtiny, francouzštiny nebo němčiny. Nezbytnou podmínkou je také požadované vzdělání - vysokoškolský diplom pro posty "administrátorů" a ukončení středního vzdělání pro "asistenty".

Halskov má očividně hrůzu z davové psychózy, jež by se mohla zmocnit některých zemí. Je si dokonale vědom toho, že do zimního konkurzu na prvních 1000 míst, navíc jen do dočasného poměru, se z 10 vstupujících zemí přihlásilo 25.000 lidí. Tentokrát bude v sázce pětkrát tolik zlatem vystlaných židlí....

Úspěšné aspiranty totiž čekají slušné mzdy - od 2000 eur (60.000 korun) v nejnižší kategorii D4 (poslíček), přes běžné mzdy pro vysokoškolsky vzdělané mladé úředníky mezi čtyřmi a šesti tisíci eur (120.000-180.000 korun) až po 15.000 eur (450.000 korun), které berou nejzasloužilejší generální ředitelé. Z těchto příjmů se platí pouze "evropská" daň, jež dosahuje zhruba deseti procent.

Stovka zaměstnanců EPSO nyní chystá první várky "předvýběrových" testů, zkoumá možnosti konkurzů v různých zemích, jejich materiální zabezpečení a řízení. "Půjde-li všechno jako ve snu, nabídneme institucím okamžitě po vstupu seznam dokonalých vybraných kandidátů. Může ovšem nastat i katastrofický scénář - hrozné problémy, nezvládnuté řízení konkurzů, krach počítačových systémů. Nebo takový nával, že to prostě nebude možné v jednom kole udělat." O vyhlášení konkurzů se dovědí zájemci na webové stránce EPSO (http://europe.eu.int/epso/). Tam budou vyvěšeny přihlašovací formuláře a další dokumentace; vyplňovat se bude všechno přímo na obrazovce. Každý řádně přihlášený adept dostane vlastní identifikační číslo, které bude používat při veškeré další komunikaci, jež se povede pouze po internetu. Odtud se také dozví, kdy a kam se mají dostavit - pro Čechy budou zkoušky uspořádány v Praze a v Brně, zřejmě někdy v říjnu. Kdo si nebude jist, že chápe, oč jde, bude mít možnost vytočit jedno z deseti bruselských telefonních čísel; operátoři jsou momentálně proškolováni, aby uměli odpovídat.

První "předvýběrový" test se bude skládat ze dvou částí. V první každý uchazeč odpoví na tři série otázek - jedna bude o Evropské unii, druhá prověří jeho logické uvažování a psychiku, třetí bude odpovídat jeho specializaci (obecná, právní, ekonomický, auditorská). Poté absolvuje písemnou zkoušku, která předpokládá delší projev v jednom z vyjmenovaných jazyků a shrnutí v mateřštině. Tato část konkurzu bude vzata do úvahy pouze u těch zájemců, kteří vyjdou úspěšně z počítačového vyhodnocení zmíněných tří testů. Bude se zkoumat jak obsah sdělení, tak, a především, jazyková úroveň. "Ti lidé musejí být schopni pracovat od prvního dne. To znamená, že musejí perfektně rozumět a komunikovat. Nějaká dodatečná výuka jazyků nepřichází v úvahu," vysvětlil Halskov.

Ti, jejichž písemný projev bude shledán adekvátním, dostanou pozvánku k ústním pohovorům, při kterých bude výhodné se blýsknout znalostí dalších jazyků. Šťastlivci pak skončí na seznamu, z něhož si budou vybírat Evropská komise, Evropský parlament, Rada ministrů EU, ale také Evropský soudní dvůr, Hospodářský a sociální výbor i Výbor regionů. Halskov si představuje, že volná místa rezervovaná pro občany nových zemí budou obsazována postupně od května příštího roku. Maratón konkurzů musejí absolvovat i ti, kterým už EU místa nabídla. Z většiny bruselských misí vstupujících zemí budou v příštích týdnech odcházet diplomaté specializovaní na regionální politiku nebo na zemědělství; nastupují do příslušných generálních ředitelství Evropské komise, která potřebují odborníky z nových zemí daleko před rozšířením. Jako občané nečlenských zemí mají však jen dočasné smlouvy a podmínkou stálého pracovního poměru je absolvování normálního konkurzu.

Tento první "odliv mozků" ze stálých misí kandidátských zemí by mohl být předzvěstí daleko závažnější vlny odchodů. Český velvyslanec Pavel Telička, ale například i slovenský Juraj Migaš se obávají, že při pomalém tempu přípravy lidí doma a "krvácení" v Bruselu nedokáží po personální stránce připravit přeměnu misí ve stálá zastoupení členských států při EU. Na druhé straně jsou si vědomi, že obsazení postů v institucích schopnými vlastními lidmi bude pro jejich země jednoznačně výhodné. Ředitel EPSO upozorňuje na varovný nedostatek tlumočníků a specializovaných překladatelů, zejména tzv. právníků-lingvistů, které nutně potřebuje Evropský soudní dvůr a právní služby dalších institucí. Konkurzy na tato místa již částečně běží, ale nekoná se žádná tlačenice. Naopak se zhmotňují obavy, že unie nebude po rozšíření schopna dál zajišťovat do a ze všech 20 jazyků standardní tlumočnické a překladatelské služby jako dosud.

Na podzim pak EPSO vypíše konkurzy na obsazení míst šéfů odborů a oddělení, tzv. střední řídící článek. Nebude se naopak starat o výběr generálních ředitelů či ředitelů - zde bude kandidatury posuzovat vedení té či oné instituce, a to v přímém politickém dialogu s vládou každé zainteresované země.

Komentářům českých deníků dominuje schůzka politických špiček na zámku v Lánech o budoucím směřování Evropské unie. Listy konstatují, že více než debata o unii vyplňovaly jednání ostré výměny názorů mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Vladimírem Špidlou o smyslu a legitimitě schůzky. Schůzka sice vyústila ve společné komuniké, to však potvrdilo, že se politici v názoru na EU a její budoucnost neshodují, píší Hospodářské noviny.

V centru Prahy proběhl Den Evropy. Lidé se mohli seznámit se státy Evropské unie a kandidátskými zeměmi i z nepolitické stránky. Zájemci mohli ochutnat kulinářské speciality a nápoje ve stáncích jednotlivých zemí. Mohli se také dozvědět zajímavosti o členech EU. Vilém Faltýnek se tam vypravil ne proto, aby ochutnával sýry, vína a pečivo - zajímalo ho, jak se Češi chystají odpovídat za měsíc v referendu o vstupu.

Podle Lidových novin hrozí, že ministr financí Bohuslav Sobotka odstoupí, když neprosadí reformu veřejných financí. Reforma, o jejíž podobu vede vláda tuhý spor, má zastavit pokračující zadlužování českého státu. Schodek veřejných financí nyní dosahuje stovek miliard. Sobotka se svým prohlášením přišel v době, kdy jednání o podobě reformy finišují.