Související články

Kabinet dal v pondělí za úkol ministrům financí a průmyslu a guvernéru České národní banky, aby do 30. září letošního roku připravili plán na přijetí jednotné evropské měny. Strategii ČNB, v níž banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura, v pondělí vláda pouze vzala na vědomí jako výchozí materiál pro další diskusi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Podle něj se musí vláda nejprve shodnout na reformě veřejných financí a teprve poté může připravit strategii, kdy se Česká republika připojí k euru.

Vstup ČR do Evropské unie je plánován na květen 2004. Z procedurálního hlediska je tak při splnění maastrichtských kritérií prvním možným rokem přistoupení k eurozóně rok 2007. Jednou z podmínek přijetí eura je deficit veřejných financí nepřesahující tři procenta HDP. Pokud by ale vláda pokračovala v nynější rozpočtové politice, české veřejné finance by se v roce 2006 propadly do schodku 6,6 procenta HDP. Ministerstvo financí proto ve snaze zabránit narůstajícím deficitům přišlo s návrhem reformy rozpočtových výdajů a daní. Radikální verze reformy by měla vést k poklesu deficitu veřejných financí v roce 2006 na 3,7 procenta HDP.

Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.

V prostorách Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích na Liberecku se 13. a 14. března se budou školit zástupci neziskových organizací z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Školení je má připravit na vstup do Evropské unie. Akce je součástí projektu Nadace rozvoje občanské společnosti. Účastníci získají všeobecný přehled o strategii unie vůči neziskovým organizacím, finančních zdrojích a také o postavení těchto organizací v zemích EU. Počátkem června se uskuteční také třídenní stáž v Bruselu, na které by se měli zástupci českých neziskových organizací seznámit s praktickým fungováním EU ve vztahu k neziskovému sektoru. Projekt je součástí programu Trust pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě, který v České republice připravuje Nadace VIE. Náklady projektu v celkové výši 930.000 korun financuje Evropská unie z fondu Phare. Informace o neziskovému sektoru v EU shromažďuje také internetová stránka www.ngo-eu.cz.

S cenami v tuzemsku se po vstupu Česka do Evropské unie nestane nic výrazného. V diskusním pořadu Sedmička televize Nova to uvedl premiér Vladimír Špidla. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že stát je pod ekonomickým tlakem unie už nyní. Inflace se podle Špidly může po dobu tří až pěti let pohybovat mezi čtyřmi až sedmi procenty. S tím souhlasil i místopředseda ODS Jan Zahradil. Oba politici se shodli, že cenová hladina se bude odvíjet od výkonnosti české ekonomiky. U některých potravin se podle Zahradila zvednou ceny o čtvrtinu, někde i o polovinu. Premiér dodal, že se tak stane během pěti až sedmi let. Kromě cen se živě diskutovalo i o důchodech. Špidla dokonce uvedl, že důchodci jsou pro vstup do unie nejzabezpečenější vrstvou obyvatel. Systém důchodů je totiž založen na valorizaci, důchody se tedy zvyšují v závislosti na růstu spotřebitelských cen a růstu reálných mezd. Cenová hladina i hladina důchodů se však podle Jana Zahradila bude odvíjet od výkonnosti české ekonomiky, systém důchodové politiky záleží na státu a českém zákonodárství.

Především o významu rozšíření Evropské unie pro občanskou společnost, regionální politiku a podnikatelskou sféru budou od pondělí v hlavním městě diskutovat politici, akademici, podnikatelé i zástupci odborů. Na dvoudenní konferenci s názvem Rozšíření Evropské unie, občanská společnost a evropská forma vládnutí se bude hovořit také o národní a evropské identitě. "Konference chce být podstatným příspěvkem do diskuse o vstupu České republiky do Evropské unie. Vystoupí na ní řada velmi důležitých zástupců významných institucí, lze tedy očekávat vysokou vědeckou úroveň diskuse," řekl novinářům iniciátor a organizátor akce, politolog Gigi Graziano z turínské univerzity. Konference se bude konat 24. a 25. února v Italském kulturním institutu v Praze. Za českou stranu na konferenci vystoupí mimo jiné předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, náměstek ministra zahraničí Jan Kohout a zástupce ČR v Konventu k budoucímu uspořádání EU Jan Zahradil. Hlavními pořadateli jsou italské velvyslanectví v České republice a Delegace Evropské komise v České republice. Itálie bude předsednickou zemí EU příští rok, tedy v době, kdy se má unie podstatně rozrůst o další členské země.

Část šesté polní nemocnice, která se na přelomu roku vrátila z Afghánistánu, by mohla letos na jaře odcestovat do Makedonie, kde Evropská unie převezme vojenskou operaci od Severoatlantické aliance. Novináře o tom informoval náčelník generálního štábu Pavel Štefka. EU má vojenskou operaci v Makedonii převzít od NATO v březnu. Vojáci od počátku roku nemocnici rekonstruují a opravují. K dalšímu vyslání by měla být připravena do 31. března.

Ve španělském parlamentu s největší pravděpodobností nebude problém s ratifikací přístupové dohody mezi EU a deseti kandidátskými zeměmi včetně České republiky. ČTK to v Madridu řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který jednal s předsedkyní španělského Kongresu poslanců Luisou Rudiovou.Novou členskou zemí by se ČR měla stát v příštím roce.

Kromě irácké krize je třeba se bez otálení začít věnovat také palestinské otázce, řekla dnes v Madridu španělská ministryně zahraničí Ana Palaciová /palasiová/ po jednání se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou. Oba ministři se shodli, že k problému odzbrojení Iráku je třeba postupovat jednotně, nejlépe mírovou cestou a v rámci Rady bezpečnosti OSN s tím, že případná vojenská operace je krajním řešením.

Česká republika se potýká s mnoha strukturálními problémy, které negativně ovlivňují zaměstnanost, ve srovnání s ostatními kandidáty (bez Kypru a Malty) je na tom však ještě pořád dobře. Vyplývá to z první komplexní zprávy Evropské komise o zaměstnanosti ve 12 kandidátských zemích. Zpráva celkově vyznívá značně pesimisticky. Ačkoli nezaměstnanost je nižší než ve většině ostatních postkomunistických zemí, roste v ČR počet dlouhodobě nezaměstnaných; největší potíže mají lidé bez kvalifikace, absolventi škol, dělníci s malými dětmi, invalidé a Romové. Na základě statistik z roku 2001komisi vychází, že česká míra zaměstnanosti je stále 65 procent, o procento víc než průměr EU. Česko tedy nelze počítat mezi ty vstupující země, které podle zprávy ohrožují splnění jednoho z cílů vytyčených v tzv. lisabonské strategii unie, jímž je dosáhnout 70procentní zaměstnanosti v roce 2010. Zmíněná strategie má zajistit, aby se unie stala ve zmíněném roce nejvýkonnější ekonomikou na světě.

EK nabádá české orgány, aby se soustředily na vytváření pracovních míst změnami ve mzdové, daňové a vzdělávací politice. Rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem by měl být větší než dnešních 20 procent, které nemusí být dostatečným podnětem pracovat zvláště pro nezaměstnané živitele rodin s více dětmi, jež dostávají sociální dávky z více titulů. Vysoké mimomzdové náklady odrazují zaměstnavatele od přijímání málo kvalifikovaných pracovníků. Zpráva upozorňuje také na zdráhání lidí přistupovat na pracovní smlouvy na dobu určitou a na zkrácené pracovní úvazky v obavě, že budou zneužity.

Ve věci Iráku a práce zbrojních inspektorů musí existovat jednota v EU, jednota v Severoatlantické alianci a musí také fungovat skutečné partnerství se Spojenými státy, řekl v Lisabonu český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Svoboda jednal v Lisabonu se svým protějškem Antóniem Martinsem. Ministr poznamenal, že vojenské řešení musí být jen krajní možností a že pro případný zásah je nepochybně nutné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Nikoli však nutně nová rezoluce OSN. Martins a Svoboda se rovněž dotkli kritiky francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka na adresu kandidátských zemí za to, že podpořily razantní postoj USA k Iráku. Svoboda si nemyslí, že by jeho nelichotivé výroky svědčily o změně francouzského postoje k rozšíření EU. Martins ubezpečil, že kalendář pro vstup nových členů do EU platí a nic se na plánovaném vstupu v roce 2004 nemění.

Evropská komise vyjádřila souhlas se Smlouvou o přistoupení, dojednanou mezi unií a deseti kandidátskými zeměmi, včetně České republiky. Je to první krok ke schválení této smlouvy na straně unie před jejím podpisem v Aténách 16. dubna. Podle komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena je to završení mnoha let intenzivní práce. "Výsledky jednání jsou dobré pro stávající členské státy, budoucí členské státy a pro unii jako celek. Zajišťují hladké začlenění nových zemí do různých politik, z nichž se skládá činnost unie, při zachování vnitřní soudržnosti a dynamiky celku," uvedl Verheugen. Na straně EU se musí ke smlouvě po dobrozdání Evropské komise vyslovit ještě Evropský parlament. Ten bude v plénu 9. dubna hlasovat o smlouvě jako celku, ale také o přijetí jednotlivých uchazečů. Konečné slovo má pak Rada ministrů EU, která se vysloví 14. dubna, dva dny před slavnostním podpisem.

Komentáře českého středečního tisku se věnují zejména výtkám francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka na adresu kandidátských zemí. Chirac v pondělí večer odsoudil země usilující o členství v Evropské unii za to, že v minulých týdnech zaujaly v souvislosti s iráckou krizí proamerické pozice.