Související články

Rozšířením NATO i EU se zlepšuje bezpečnost České republiky v Evropě, na druhou stranu se ale bezpečnostní situace změnila s razantnějšími útoky teroristů a celosvětovým bojem proti nim. Tyto faktory bere v úvahu dokument ke změnám v bezpečnostní strategii republiky, který vládě v pondělí předloží ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Nová situace po teroristických akcích a integrační procesy v Evropě vytvářejí i nové prostředí v České republice," řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Karel Borůvka. Bezpečnostní strategií, kterou přijala vláda před dvěma roky, se řídí Bezpečnostní rada státu a vycházejí z ní jednotlivá ministerstva. Změny ve strategii berou v úvahu i závěry summitu NATO. Určí také, co by se dělo v krizové situaci, například jak by vypadala obrana země, jak by se nakládalo s pohonnými hmotami či civilními kryty. Materiál má rovněž řešit, co může země nabídnout Severoatlantické alianci. V úvahu připadají například čeští chemici či polní nemocnice a další specializované jednotky.

Na slovenských hradech Smolenice a Červený Kameň šéfové české, maďarské, polské a slovenské vlády, případně jejich zástupci, nedebatovali v pátek a v sobotu výhradně o zacelení trhlin v koordinaci postupu vůči Evropské unii před kodaňským summitem, ale i o budoucnosti regionální spolupráce poté, co se visegrádská čtyřka (V4) stane součástí unie. "Základní cíle V4 z roku 1991 - dostat se do NATO a EU - byly prakticky dosaženy. Visegrád končí jednu etapu. Zvažujeme, zda není záhodno sepsat novou dohodu, s přihlédnutím k novým okolnostem," řekl polský premiér Leszek Miller po neformální schůzce. "I v nové situaci jsme pro zachování identity V4 jako regionální skupiny se silným vlivem."

Moravskoslezský kraj patří v republice mezi nejlépe připravené kraje na vstup do Evropské unie, řekl na návštěvě Ostravy vedoucí Delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Pozitivně hodnotil především práci krajského úřadu a jeho úředníků, ale i schopnost kraje získávat značné množství peněz z fondů Evropské unie. Dodal, že po vstupu do Evropské unie může Česká republika z nejrůznějších fondů ročně dostat až čtyřnásobně více financí než dosud. Za nejpalčivější problém regionu označil Cibrian vysokou nezaměstnanost, která v říjnu činila 15,3 procenta, zatímco celorepubliková nezaměstnanost je o více než šest procent nižší.

Česká republika se smiřuje s tím, že se na summitu v Kodani zřejmě nepodaří vybojovat zvýšení počáteční úrovně přímých zemědělských podpor po vstupu do EU. Předpokládá, že místo toho by unie měla kandidátům navrhnout dodatečné kompenzace, tedy hotové peníze k vylepšení rozpočtové situace. Státní tajemník Pavel Telička v Bruselu zjistil, že po "zradě" Polska usilují o navýšení přímých plateb už pouze Češi a Maďaři. Slováci toto téma prosazují jen formálně a de facto jsou s nabídkou dánského předsednictví spokojeni. Obdobně se tváří baltské země či Slovinsko, nehledě na Kypr. Telička uvedl, že navzdory tomu v souladu se svým mandátem růst přímých plateb dál požadoval. Polsko rychle opustilo dohodu z víkendového summitu čtyř zemí Visegrádu a sdělilo, že mu dosavadní nabídka EU nevadí, pokud dostane místo přímých podpor peníze na dřevo. To vyvolalo hněvivou reakci z Prahy. Telička opět mluvil o neseriózním postupu Varšavy. Podle českého vyjednávače se vývoj bude zřejmě ubírat cestou kompenzačních plateb, což se bude rovnat naplnění nového polského scénáře. Pokud by se "patnáctka" na summitu v Kodani příští týden rozhodla kandidátům něco přidat, tedy učinit finančně-politické gesto, budou to spíše peníze rozložené do prvních tří let po vstupu a použitelné prakticky na cokoli jiného než na přímé platby. Ty by pak zůstaly na úrovni 25-30-35 procent úrovně EU v letech 2004-6. Bylo by je možné navýšit převodem zhruba čtvrtiny prostředků určených na venkovský rozvoj, plus peněz ze státního rozpočtu, na maximálně 45 procent úrovně přímých plateb v EU. Tento posun je podle Teličky také výsledkem českého tlaku - protistrana původně nabízela 40 procent, Praha chtěla 50 procent. Teličkovi udělal radost příslib protistrany, že Česko dostane vedle již slíbené dodatečné kompenzace 175 milionů v roce 2004 další "velmi uspokojivou" částku, jež bude rozložena do tří let po vstupu. Zdroje EU potvrdily, že Dánové už nehodlají hýbat s výrobními kvótami, podle jejichž objemu budou rozdělovány zemědělské subvence. Teličkovi bylo řečeno, že počty masných krav a tuny mléka se už měnit nebudou, ačkoli s nimi Češi nejsou ještě zcela spokojeni. To neznamená, že o ně Praha nebude usilovat. Český vyjednávač mluvil s dánským velvyslancem Poulem Skytem Christoffersenem a dalšími členy Výboru stálých zástupců (COREPER), který bude v pátek rozhodovat o dalším postoji.

Český velvyslanec při EU Libor Sečka se v Bruselu oficiálně rozloučil se svými partnery z členských a kandidátských zemí, z institucí unie i se spolupracovníky ze stálé mise. Své působení v Bruselu ukončí vzápětí po kodaňském summitu. V lednu ho má v čele české mise vystřídat Pavel Telička, nyní náměstek ministra zahraničí a státní tajemník. Sečka působil v Bruselu od jara 2000, tedy v klíčové době českého vyjednávání o vstupu do unie. Rychle potvrdil pověst prvotřídního diplomata. Dokázal si získat důvěru mnoha velvyslanců členských zemí i vysokých úředníků Evropské komise, což bylo rozhodující při prosazování českých zájmů v přístupových rozhovorech, které zřejmě skončí příští týden. Novináři oceňovali jeho otevřenost a přehled. Zvláště se vyznamenal při řešení obtížných problémů spojených s rakouským odporem vůči jaderné elektrárně Temelín a se zpochybňováním vstupu Česka kvůli Benešovým dekretům. V obou případech intenzivně pracoval zejména s poslanci Evropského parlamentu. Telička nastoupí po Novém roce do měnících se vod. Po dokončení přípravy Smlouvy o přistoupení a jejím podpisu v dubnu bude prvním Čechem, který zasedne ve Výboru stálých zástupců (COREPER), jemuž se také říká "nejmocnější úřednický orgán na světě"; zatím tam nebude mít právo hlasovat. Právě zde jsou k definitivnímu schválení ministry vlád členských zemí připravována všechna rozhodnutí, usnesení a legislativní akty EU. Nový velvyslanec nebude pro nikoho neznámou osobou. V Bruselu působil jako diplomat v 90. letech. Ve funkci vyjednávače zde strávil od roku 1995 stovky dní. Je považován za nejlepšího českého znalce politických poměrů a pochodů v unii, za spolehlivého a inteligentního partnera i obávaného protivníka. V kuloárech se delší dobu mluví o tom, že není bez šancí stát se také prvním českým komisařem. Libor Sečka byl jmenován velvyslancem v Římě, kam se přesune s manželkou Sabrinou, s níž se oženil v listopadu v Bruselu.

Změny nastaly i na dalších českých diplomatických postech. Velvyslankyní v Radě Evropy ve Štrasburku se v těchto dnech stala bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Štěpová, velvyslancem v Chile bude Lubomír Hladík, někdejší chargé d'affaires v Peru. Hladík byl v roce 1996 v peruánské Limě mezi lidmi, které uneslo ultrapravicové komando Revolučního hnutí Túpaka Amarua. Na zastupitelský úřad v Chorvatsku má zase odcestovat dosavadní zástupce politického ředitele prezidenta Petr Buriánek.

Protesty zemědělců proti vstupním podmínkám Evropské unie podporuje velká většina obyvatel. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro Český rozhlas a Českou televizi vypracovalo Středisko empirických výzkumů. S hlavním požadavkem zemědělců, tedy srovnatelným přídělem peněz od EU s farmáři v zemích patnáctky, souhlasí podle agentury 70 procent dotázaných. "Opačný názor má pouze deset procent lidí a zbývajících 20 procent se neumí rozhodnout," řekl ředitel agentury Jan Hartl. Agentura rovněž zjišťovala, jaký je názor veřejnosti na počínání vlády při vyjednávání v Bruselu. To, že vláda dělá vše možné pro vyjednání nejlepších podmínek, si myslí 48 procent ze zhruba 600 dotázaných. Lidé se také více přiklánějí k tomu, aby země vstoupila do EU i v případě, že se nepodaří vyjednat pro zemědělce rovnoprávné postavení s farmáři evropské patnáctky. Takto odpovědělo 52 procent dotázaných. Podle Hartla je výsledek nižší ve srovnání s dalšími výzkumy, které naznačují podporu vstupu do unie v rozmezí od 50 do 65 procent.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas považuje zemědělskou demonstraci za oprávněnou, ale pokládá za nepřiměřenou agresivní reakci demonstrantů, při níž vznikly škody na majetku. ČTK to řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. "Bylo rozbito 24 oken a škody včetně úklidu a umytí fasády se odhadují na 250 tisíc korun," řekl Roldán. Palas podle něj také zdůraznil, že pořadatelům se demonstrace vymkla z rukou.

Lidé budou moci na vánočních trzích v osmi českých a moravských městech ochutnat dánské koláčky a zeptat se, co přinese členství v EU pro každodenní život. Tradiční pečivo z Dánska, které nyní EU předsedá, a osvětové materiály ve středu a ve čtvrtek nabízí informační stánek na vánočním trhu v Novém Městě nad Metují na Náchodsku. V dalších dnech se tak stane v Hradci Králové, Chebu, Litomyšli, Prostějově, Olomouci, Plzni a Českých Budějovicích. Akci, jejímž cílem je informovat lidi o EU, připravilo ministerstvo zahraničí a delegace Evropské komise v Praze. "Občané budou moci v těchto stáncích využít řadu zdrojů informací, jako jsou nejrůznější letáčky, časopisy či další materiály," sdělila ČTK delegace EK. Spolu s tím mohou lidé ochutnat i tradiční pečivo jedné z členských zemí EU a dostat malé dárky. "Dánsko má moc dobré sušenky, navíc je to nyní předsednická země," řekla ČTK ředitelka komunikačního odboru ministerstva zahraničí Jana Adamcová.

Dosud největší demonstraci proti podmínkám vstupu do Evropské unie uspořádali ve středu v Praze čeští zemědělci. Nespokojení farmáři z celé republiky již potřetí během letošního podzimu přišli vyjádřit nespokojenost s návrhy EU a zároveň si vybojovat větší pomoc státu při řešení letošní finanční krize. Zvlášť bouřlivé protesty se odehrály před ministerstvem zemědělství, které demonstranti zasypali vejci. "Scházíme se tady, protože se domníváme, že pokud se zemědělstvím něco nestane, tak do půl roku nemá místo na trhu ve světě," řekl Jaroslav Vojtěch ze zemědělského podniku Agro Jaroměř. "Přivádí nás bída, bída zemědělců, skoro hrobní bída," připojil se soukromý zemědělec Miroslav Binder. Poté však dodal, že od akce neočekává nic, protože tato vláda stejně nic nesvede.

Představitelé pořádajících agrárních organizací se krátce sešli v budově ministerstva s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem. Setkání však bylo předčasně ukončeno poté, co protestující začali do oken úřadu házet velké množství vajec a rozbili i okno v místnosti, kde se jednající nacházeli. Kromě toho zemědělci před vchod do ministerstva vysypali hromady produktů, především slámy, jablek a brambor. Útoky doprovázel zvuk sirén a ohlušující pískot davu.

Poté se nespokojení farmáři po magistrále vydali na Václavské náměstí. Podle policejních odhadů jich po jedné z nejdůležitějších pražských tepen pochovalo téměř deset, podle demonstrujících až dvacet tisíc. Policie musela kvůli jejich přesunu krátce odklonit dopravu směrem do centra. Vzhledem k tomu, že organizátoři pochod po magistrále nenahlásili, bude mít tato část protestu zřejmě dohru na obvodním úřadu.

Na Václavském náměstí k demonstrujícím promluvil prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Řekl, že současný postup jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií nepřesvědčuje zemědělce o rovnoprávných podmínkách pro jejich vstup do EU. Dodal, že se zemědělci s tímto stavem nesmíří. Poté zemědělci před polednem protest ukončili. Protesty se obešly bez vážnějších incidentů, dohlíželo na ně 80 mužů z dopravní a pořádkové policie. Nicméně na Václavském náměstí stejně jako před budovou ministerstva zemědělství zůstalo po farmářích plno rozbitých vajec, navíc několik zapálených hromad slámy, chmele a obilí.

Počtem demonstrantů byl středeční protest největším vystoupením zemědělců proti podmínkám vstupu do Evropské unie. Zemědělcům se v nabídce unie nelíbí zejména omezené přímé platby. Ty mají podle návrhu EU v prvním roce po vstupu v kandidátských zemích začínat na 25 procentech úrovně v nynějších členských státech a na plnou výši růst postupně do roku 2013. Se všemi požadavky, které chtějí protestující prosadit, ale nesouhlasí soukromí zemědělci, kteří demonstraci nepodpořili. Protesty a blokády považují navíc za kontraproduktivní. "Při vyjednávání s Evropskou unií nepomohou a zemědělci kvůli nim mohou ztratit podporu širší veřejnosti," řekl místopředseda republikové Asociace soukromých zemědělců Jan Votava a dodal, že správným postupem je jednání. Asociace ale shodně s protestujícími považuje situaci v zemědělství za kritickou a kvůli letošnímu propadu farmářských cen a nepříznivému počasí také od vlády požaduje kompenzační platbu.

Británie je připravena být vstřícnější vůči požadavkům Česka a Slovinska v nynější konečné fázi vstupních rozhovorů mezi Evropskou unií a těmito kandidáty. Prohlásil to ve středu v Lublani britský ministr zahraničí Jack Straw po jednání se svými protějšky z ČR a Slovinska. Rámec pro financování rozšíření, který byl stanoven koncem 90. let v Berlíně a poté upřesněn Evropskou komisí a členskými státy, nelze měnit, zdůraznil. Británie se však nyní lépe seznámila s požadavky ČR a Slovinska a pečlivě je zváží. V případě, že některé požadavky podpoří dánské předsednictví EU, také je nejspíš podpoří, uvedl Straw. Při krátkém vyjádření po setkání s Cyrilem Svobodou a Dimitrijem Rupelem vyjádřil také přesvědčení, že objem peněz pro ČR a Slovinsko bude významný. A to podle něj z mnoha důvodů, které však na společném setkání ministrů s novináři neupřesnil; novinářům nebylo umožněno klást otázky. Rupel poznamenal, že se Svobodou požádali Strawa o pomoc v závěru jednání mezi kandidáty a EU. Usoudil, že postoje ČR a Slovinska jsou si blízké. Svoboda ve svém příspěvku řekl, že s Rupelem chtěli také lépe poznat britský postoj.