Související články

Tisícové demonstrace, které se Praze vyhnuly při nedávném summitu NATO, zažilo hlavní město tuto středu. Centrum metropole zablokovali zemědělci, kteří se sem sjeli z celé republiky. Mezi účastníky demonstrace natáčela i Milena Štráfeldová.

Česká republika po dohodě s ostatními státy Visegrádské čtyřky požaduje v závěrečné fázi jednání s Evropskou unií, aby přímé platby českým zemědělcům začínaly na 30 procentech úrovně plateb, které unie poskytuje farmářům ze současných členských zemí. Novým členům však Brusel nabízí jen 25 procent. Česko zároveň chce, aby podpory rostly o deset procent každý rok. Unie nabízí zvyšování o pět procent pro roky 2005 a 2006 a dále postupný nárůst na plnou výši do roku 2013. Domácí zemědělci však požadují plné přímé platby, případně jejich dorovnání z peněz českého rozpočtu. Nárok odůvodňují ztrátou konkurenceschopnosti v případě omezených podpor. Právě proti podmínkám nabízeným Evropskou unií a za větší pomoc státu při řešení letošní finanční krize hodlá ve středu v Praze demonstrovat na deset tisíc zemědělců.

Vyřešit maximum technických problémů, spojených s financováním rozšíření EU, do příštího pondělka, kdy se v Bruselu sejdou ministři zahraničí členských a kandidátských zemí - to je cílem série schůzek, které začaly v pondělí v Bruselu. Z vyhlášení vyjednávačů prvních zemí - ČR, Slovinska a Litvy - vyplynulo, že všichni počítají s jednáním až do summitu v Kodani svolaného na 12. a 13. prosince. Podle českého hlavního vyjednávače Pavla Teličky zbydou do Kodaně zřejmě takzvané horizontální otázky, například přímé zemědělské podpory, tedy jejich počáteční výše a délka přechodného období, během něhož budou postupně zvyšovány. Budou to "ty věci, kde by unie nemohla nyní mít mandát na jiné než na nejvyšší politické úrovni", vyložil. "My jsme řekli, co chceme. Nyní je na unii, jak odpoví."

Jak Pavel Telička dále řekl, Česká republika předložila v pondělí předsedajícímu Dánsku a Evropské komisi vlastní "balíček" požadavků, který je odpovědí na návrhy formulované protistranou minulý týden. Odmítl prozradit jakákoli konkrétní čísla, domnívá se však, že by reakce mohla přijít před koncem týdne. Řada technických problémů - zejména výrobní zemědělské kvóty - by pak mohla najít řešení na schůzi ministrů zahraničí členských a kandidátských zemí v pondělí nebo v úterý.

Očekávané rozšíření Evropské unie (EU) a bilaterální česko-polské vztahy byly hlavní náplní rozhovorů českého ministra zahraniční Cyrila Svobody s čelnými polskými představiteli. Svoboda je v polské metropoli na jednodenní oficiální návštěvě. Šéf české diplomacie a polští politici shodně potvrdili trvající vůli ke spolupráci obou zemí v závěrečné fázi vstupních rozhovorů o podmínkách rozšíření EU. Poukázali přitom na společné zájmy, především ohledně jednání týkajících se rozpočtových a zemědělských otázek. Záměrem obou stran je rovněž pokračování této spolupráce i po podepsání smluv o vstupu do unie. "Je náš společný zájem vyjednávat až do Kodaně," řekl Svoboda novinářům po setkání se svým polským protějškem Wlodzimierzem Cimoszewiczem. Kodaňský summit EU by přitom neměl být tečkou za v současnosti velmi intenzivními kontakty v regionu. "Naší výzvou je hledat formy spolupráce i po Kodani," dodal.

Komisař EU Günter Verheugen v pondělí při přednášce ve Vídni ocenil "úspěšné vyřešení takových obtížných otázek, jakými byly Benešovy dekrety, ruská enkláva Kaliningrad nebo irské referendum o rozšíření unie". K Benešovým dekretům podle agentury APA výslovně uvedl, že "tento problém zmizel". Za nejnaléhavější problém, který musí Evropská unie řešit v současné době, označil Verheugen kyperskou otázku. "Jsme vyřešení tohoto problému blíže než kdy dříve," prohlásil komisař a vysoce ocenil nedávný plán OSN na opětné sjednocení ostrova.

Čeští zemědělci připravují další protesty proti kvótám EU. Požadují stejné přímé dotace, jaké mají členské státy unie. Ve středu 4. prosince by se do Prahy mělo sjet až 10 tisíc farmářů na podporu tohoto požadavku.

Předsedové vlád visegrádských zemí, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, se v neděli v Budapešti dohodli, že budou koordinovat svůj postup v závěrečné fázi jednání o vstupu do Evropské unie. Chtějí tak dosáhnout pro své země vylepšení podmínek v oblasti zemědělství, přechodných období a finančních a rozpočtových otázek. Podle českého premiéra Vladimíra Špidly premiéři "vytvořili určité komunikační a koordinační kanály, které umožní v poslední fázi jednání informovat se o vzájemných pozicích a záměrech tak, aby se jednotlivé země posilovaly a ne oslabovaly". Náměstek ministra zahraničí a hlavní vyjednávač ČR s Evropskou unií Pavel Telička upřesnil, že Česká republika má mimořádný zájem, aby jednání s EU skončila v Kodani. Aby však mohl být summit úspěšný, je třeba podle něj dosáhnout vzájemně přijatelných řešení zbývajících otevřených otázek.

Již žádná legislativní překážka nebrání tomu, aby se příští rok konalo referendum o vstupu země do Evropské unie. Ústavní zákon o euroreferendu v pátek spolu se sedmi dalšími normami podepsal prezident Václav Havel, informoval ČTK jeho mluvčí Ladislav Špaček. Vláda doporučila, aby se plebiscit konal v polovině června 2003. Závazný termín vypíše již nový prezident republiky. Hlava státu má podle zákona všelidové hlasování vyhlásit do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení Česka k unii tak, aby se konalo nejpozději do tří měsíců od podpisu. Smlouva o přistoupení Česka a dalších zemí k EU má být podepsána 16. dubna v Aténách. Lidé budou odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Pro přistoupení bude třeba souhlas nadpoloviční většiny hlasujících.

Výsledky pražského summitu NATO a rozšiřování EU byly hlavními tématy, o nichž v pátek na Pražském hradě hovořili prezident Václav Havel a předseda francouzského Senátu Christian Poncelet. Poncelet pozval Havla na konferenci EU do Atén, kde by 16. dubna 2003 měla být podepsána smlouva o přistoupení Česka a dalších kandidátských zemí k unii. ČTK to řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Prezident by se aténského summitu zúčastnil jako čestný host, jeho funkční období totiž skončí 2. února, připomněl mluvčí. Havel svou účast přímo nepřislíbil, dal ale najevo, že takové pozvání by těžko odmítal. Stejné pozvání už prezidentovi před týdnem tlumočil francouzský prezident Jacques Chirac, podotkl Špaček. Poncelet uvedl, že o pozvání jednal i s představiteli dalších zemí unie. Předseda francouzského Senátu vyjádřil prezidentovi uznání za zásluhy o rozšíření Evropské unie a NATO.

Jakoby některé nemocnice zapomněly, že léky nejsou zadarmo. Dodavatelé léčiv řekli dost a odmítli přijímat od některých zdravotnických zařízení faktury. Léky se rozhodli prodávat za přímou úhradu. Jak na to reaguje ministerstvo zdravotnictví a vláda České republiky? Zaplatí 60 milionů korun.