Související články

Pro Českou republiku je přijatelný návrh na snížení rozpočtu Evropské unie v letech 2007 až 2013, které navrhují některé členské země. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Podmínkou je ale podle něj to, že nedojde ke snížení některých výdajů, jako například na strukturální fondy či Fond soudržnosti.

První globální propočty podle Sobotky nenaznačují, že by se ČR měla v rozpočtovém období 2007 až 2013 stát čistým přispěvatelem EU, tedy že by do unie více peněz vkládala, než přijímala. Poslanec ODS Petr Nečas upozornil na to, že podle předběžných výpočtů by se po vstupu Rumunska, Bulharska či Chorvatska do EU regiony jihozápadních Čech a Moravskoslezského kraje mohly dostat statisticky nad úroveň pro příjem dotací z unie.

Evropská komise by měla v příštích dnech vyhlásit mimořádný tendr na nákup obilí z ČR, Maďarska a Rakouska, tedy zemí, jež měly loni značnou nadúrodu a nemají přístup k moři. Česku by tak měla pomoci vyvézt 300.000 tun pšenice, Maďarsku 320.000 tun, sdělily ČTK zdroj EK a český diplomatický zdroj. Ministr zemědělství Jaroslav Palas přitom ve čtvrtek uvedl, že EK již tendr vyhlásila.

Tendr se má týkat obilí uskladněného v intervenčních skladech v ČR. Komise ho nabídne vývozcům do zemí mimo EU a zaváže se uhradit náklady na dopravu do přístavů. Konečná cena závisí na tom, co vývozci nabídnou, a bude předmětem jednání, uvedly zdroje.

Loňský přebytek obilí se v ČR odhaduje na zhruba 2,5 milionu tun obilí. V intervenčním nákupu byl nabídnut jeden milion tun. Státní zemědělský intervenční fond zatím nakoupil jednu třetinu nabídky. Většina pěstitelů není zařízena na kvalitní dlouhodobé skladování, mají proto obavy ze skladištních škůdců. Mnozí se také obávají, že nestihnou obilí prodat do žní a nebudou mít kam uložit letošní úrodu.

Pět obcí nebo regionů dostane ze společného regionálního operačního programu Evropské unie na turistické projekty 610 milionů korun. Podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Skořepové peníze půjdou na centrum národního parku České Švýcarsko, středisko lázeňství v Jeseníku, lázeňskou infrastrukturu v Klášterci nad Ohří, Jihomoravském kraji a Třeboni. Celkové náklady na projekty činí 841,5 milionu korun. Příspěvek Evropské unie se pohybuje u jednotlivých projektů od 68 do 75 procent z investice. Kromě peněz EU dostanou čtyři z pěti žadatelů také příspěvek ze státního rozpočtu, a to celkem 92 milionů korun. Díky novým projektům by mělo vzniknout 230 nových pracovních míst a 465 nových lůžek v hotelích a obdobných ubytovacích zařízeních.

Úspěch českého diplomata Karla Kovandy, kterého Evropská komise počátkem února jmenovala na vysoké úřednické místo, vyvolal dotčenou polskou stížnost do Bruselu. Polský premiér Marek Belka napsal podle varšavského tisku "hořký dopis" předsedovi EK José Barrosovi. Barrosova mluvčí odpověděla ujištěním, že Poláci nejsou nijak diskriminováni při obsazování volných funkcí určených pro nováčky v Evropské unii a v daném případě dostal přednost nejlepší z uchazečů. "Premiér vyjádřil znepokojení, že Polsko je sice velkou členskou zemí, ale to se neodráží při obsazování funkcí v EU," citoval list Gazeta Wyborcza vládního mluvčího Dariusze Jadowského. Podle deníku dopis pramenil z pocitu diskriminace, ačkoliv tento výraz premiér nepoužil.

Kampaň k Evropské ústavě by měla letos a příští rok stát zhruba 218 milionů korun a lidé se o ní dozvědí hlavně prostřednictvím televize a novin. Příslušný návrh předloží na středečním zasedání vlády ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kabinet také určí, kdo bude mít kampaň na starost, jaký má mít charakter a v jakém bude rozsahu. Dosud nepadlo definitivní rozhodnutí, zda se Češi o přijetí Evropské ústavy vyjádří ve všelidovém hlasování, nebo o něm rozhodne parlament. Také není jasné, kdy bude Česko o dokumentu hlasovat. V případě, že to bude prostřednictvím referenda, vládní ČSSD navrhuje, aby se hlasování spojilo s parlamentními volbami, plánovanými na červen 2006. Opoziční ODS prosazuje zvláštní referendum pouze k euroústavě. Vláda má také konečně rozhodnout, zda kampaň bude řídit ministerstvo zahraničí nebo například úřad vlády. Největší část prostředků má jít na kampaň do hromadných sdělovacích prostředků, dále na publikace a propagační materiály a na bezplatné informační linky. Poučovat občany o ústavě mají i informační střediska v krajích v rámci projektu Europe Direct. Podle dokumentu ministerstva zahraničí využije vládní strategie zkušenosti z kampaně před vstupem České republiky do EU. Evropská komise nedávno vyjádřila údiv nad tím, že ji Česká republika zatím nepožádala o žádnou podporu při informování občanů o ústavní smlouvě EU, ani jí nesdělila, jak si hodlá počínat. Podle ministerstva zahraničí tak Česko nemůže učinit před tím, než vláda schválí podobu kampaně.

Českým podnikům brání v účasti na veřejných zakázkách v zemích Evropské unie vlastní nezájem, neznalost místí legislativy a v některých případech i samotné státy, které ztěžují přístup zahraničních firem. Na semináři o veřejných zakázkách v EU to uvedli zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Podle šéfa svazu Jaroslava Míla dosahuje roční objem zakázek v unii 18násobku českého hrubého domácího produktu, což je zhruba 46 bilionů Kč.

Vláda dlouhodobě prosazuje, aby se k přijetí evropské ústavy vyjádřili lidé v referendu. Stejný názor sdílí i prezident Václav Klaus a opoziční ODS. Nyní se však podle informací, které ČTK získala od zdrojů blízkých vládě, začíná vážněji uvažovat o ratifikaci parlamentem. Pro vládu, jejíž pozicí silně otřásá krize, kterou vyvolaly nejasnosti ve finanční situaci rodiny premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), by ratifikace parlamentem mohla být výhodnějším řešením hned z několika důvodů. Například by byla rychlejší. Ratifikaci parlamentem by teoreticky navíc nemusela předcházet tak intenzivní vysvětlovací kampaň jako před referendem.

O přijetí evropské ústavy v České republice by podle prezidenta Václava Klause měli rozhodnout lidé v referendu a ne poslanci a senátoři. "Je naprosto jasné, že pro prohlubování evropské integrace je daleko více lidí z politické sféry než normálních lidí z nepolitické sféry. To se týká každé země Evropy," řekl Klaus v pořadu televize Nova Sedmička. Členské země unie by měly evropskou ústavu ratifikovat do dvou let od loňského října, kdy byla v Římě podepsána. V České republice zatím nebylo rozhodnuto o tom, kdy a jakou formou bude ústava ratifikována. Její přijetí podporují strany vládní koalice, kriticky se k ní naopak staví například opoziční ODS, prezident je stoprocentně proti. Počátkem února se prezident obrátil na šéfa Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského s žádostí o vyjádření, zda je evropská ústava v souladu s českou. Rychetský však upozornil, že se ÚS může zabývat jen oficiálním podnětem, což Klausův dopis nebyl. Prezident byl odpovědí zklamán.

Evropská ústava je krok, který přeměňuje Evropu států ve stát Evropa, míní prezident Václav Klaus. Zároveň v sobotní Mladé frontě Dnes uvedl své "desatero, proč ne ústava EU". Patří do něj i námitky, že státy v nové Evropské unii ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách oproti dnešnímu stavu sníží váha České republiky. V prvních dvou námitkách Klaus uvádí, že Evropská unie se s ústavou stane státem a členské státy budou v tomto nově vzniklém státě federativního typu pouhými regiony nebo provinciemi. Ústavě dále vytýká, že bude nadřazena ústavám členských zemí. Další bod uvádí, že sám termín ústavní smlouva je nepřesný a pouze dočasný, protože po ratifikaci se dokument stane skutečnou ústavou. V páté námitce se praví, že se opouští dnešní koncept sdílené suverenity a vytváří se nová, celoevropská suverenita, kde státy ztrácejí výlučné právo tvořit si své vlastní zákony. Podle dalšího bodu se občané jednotlivých států stanou občany státu Evropská unie s právy a povinnostmi přímo vůči institucím tohoto evropského státu.

Sedmá námitka uvádí, že členské státy budou moci vykonávat jen ty pravomoci, které jim ústava EU ponechá, nikoli opačně, což byla původní myšlenka evropské integrace. V další pak stojí, že EU, nikoli členské státy, bude uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými státy. Ústavní smlouvou se dále podle Klause v hlasovacích procedurách snižuje váha menších členských států, tedy i České republiky. Za desáté se uvádí, že i ty oblasti rozhodování, v nichž členským státům i do budoucna zůstane právo veta, mohou být v libovolné chvíli převedeny pod většinové hlasování. Stačí, aby s tím souhlasili prezidenti nebo premiéři zemí EU, tedy bez možnosti toho, aby o tom musely rozhodnout národní parlamenty.

Přestože si občané České republiky občas stěžují na pomale rostoucí příjmy, ve srovnání s celým světem patří k bohatým. Čech s průměrnou mzdou 17 800 Kč patří mezi 13 procent nejbohatších lidí světa. To znamená, že 5,2 miliardy lidí po celém světě jsou na tom finančně hůře. Vyplývá to ze studií Světové banky a CIA, kterou zveřejnil internetový server Měšec.cz.

Náhled na to, kdo je chudý, se v Evropě a třetím světě liší. V Evropské unii se za chudého považuje každý, jehož příjem je pod 60 procenty průměrného platu v jeho zemi. Mezi Čechy jsou tak podle statistiků postiženi chudobou lidé s měsíčním příjem menším než 10 500 korun.

Obyvatelé EU s nízkými příjmy jsou však před pádem do skutečné chudoby obvykle ochráněni silným polštářem sociálních dávek. "Většina z nich má možnost svoji situaci zlepšit a mnoha z nich pohodlný život na sociálních dávkách vyhovuje. Evropští chudí jsou ve světovém měřítku střední třídou," uvedl analytik serveru Měšec.cz Petr Gola.