Související články

Za péči o cizince v Česku zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) letos 70 milionů korun. Loni za ni vydala přes tři miliony. "Po květnovém vstupu Česka do EU náklady stouply. V příštím roce odhadujeme nárůst až na 250 milionů," řekla ředitelka VZP Jiřina Musílková. Minimálně 400 milionů podle ní bude muset VZP zaplatit za péči o Čechy v zahraničí. Po vstupu do EU mají Češi nárok na nutnou péči v zahraničí v takovém rozsahu, aby se nemuseli kvůli ošetření vracet domů. Kromě toho pojišťovny platí v cizině stejně jako dříve některé operace a vyšetření.

Pojišťovny v EU si navzájem přeúčtovávají péči za své klienty v cenách země, kde byla poskytnuta. Pro zahraniční pojišťovny je to výhodné, protože péče v Česku je výrazně levnější. Naproti tomu VZP a ostatní české zdravotní pojišťovny budou muset zaplatit za péči o Čechy v cizině někdy až desetinásobek české ceny.

Informace o návštěvě německého kancléře Gerharda Schrödera zaplňují přední místa zpravodajství úterních českých deníků. Schröder v pondělí v Praze potvrdil, že berlínská vláda nepodpoří žaloby, které na Českou republiku podaly desítky sudetských Němců. Hlavním tématem jeho rozhovorů s premiérem Stanislavem Grossem byla společná budoucnost v Evropské unii, i když se nevyhýbali ani dopadům minulosti. Za velmi dobré označil česko-německé vztahy i prezident Václav Klaus, s nímž se kancléř sešel na Pražském hradě.

Počet českých zájemců o práci v institucích Evropské unie převyšoval sedmkrát poptávku. Při konkurzech byl ale úspěšný pouze každý devátý uchazeč. Desítky míst ještě nebyly obsazeny. Evropský úřad pro výběr pracovníků, který zkoušky organizoval, totiž usoudil, že adepti neměli dostatečné kvality. S odvoláním na neoficiální informace to píše týdeník Euro ve svém pondělním čísle. Mezi úspěšnými uchazeči o práci pro evropské instituce je řada českých státních zaměstnanců. Konkurzem úspěšně prošla například ředitelka odboru pro záležitosti EU na Úřadu vlády Kateřina Hejdová, diplomat Libor Boháč či Vladimír Lukovský z generálního štábu armády. Z lidí, kteří již výběrové řízení úspěšně absolvovali, se podle Eura stanou pravděpodobně mladší administrátoři s platem přes 4000 eur měsíčně (asi 124.000 korun). EPSO uplatňuje i v případě výběru nových zaměstnanců institucí z nových zemí EU početní kvóty. Nejvíce míst v posledních konkurzech pro nižší personál a jazykové experty získá Polsko, a to přes 1450. Hned za ním následuje Česko a Maďarsko, jimž připadne po téměř 1200 místech. Pro Evropskou komisi nyní pracuje celkem asi 23.000 lidí.

Místopředseda české vlády pro ekonomiku Martin Jahn v pátek v Evropské komisi vysvětloval složitou situaci České republiky jako tranzitní země v nákladní dopravě. Tranzit přes české území dramaticky roste - podle údajů ministerstva dopravy se jeho objem zvýšil o 20 procent jen od letošního 1. května. Jahn žádal, aby Česko dostalo výjimku z příslušných směrnic EU. Komise jej ujistila, že tyto potíže chápe, trvá však na dodržování legislativy EU. Generální ředitel EK pro dopravu Francois Lamoureux souhlasil nicméně s tím, aby se o českém specifiku jednalo na expertní úrovni. ČR by chtěla zvednout denní částku osm eur (250 korun), kterou umožňuje vybírat směrnice z roku 1999. Další možností by bylo zrušit jednodenní známky a přimět tak řidiče, aby kupovali dražší třídenní nebo desetidenní známky. Takovou výjimku by musela schválit nejen EK, ale i členské státy. Jahn v Bruselu vysvětlil, že by šlo o přechodné opatření do doby, než Česko v roce 2006 zavede elektronické mýtné, jaké praktikují například Německo, Francie nebo v jiné formě Rakousko. Dokud se to nestane, bude průjezd Českou republikou nejlacinější v celém regionu a nápor na české silnice potrvá. Vzhledem k vysoké silniční dani jsou dnes podle Jahna znevýhodněni na vlastním území čeští dopravci ve srovnání se zahraničními.

Nominovaný český komisař Vladimír Špidla se v pondělí v Evropském parlamentu rozhodně přihlásil k sociálnímu modelu Evropské unie. Vyslovil se zároveň pro reformy v zájmu zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Za svůj velký cíl ve funkci komisaře pro sociální věci vyhlásil dosažení a udržení vysoké zaměstnanosti v EU. "Evropský sociální model je součástí naší konkurenceschopnosti. Mýlí se ti, kdo si myslí, že se staneme šampióny, když ho opustíme. Je mým zájmem a cílem přispět k jeho rozvoji," četl Špidla česky z úvodního asi dvacetiminutového projevu. Česky rovněž odpovídal na první otázky poslanců. Dodal, že považuje za možné dosáhnout účinné rovnováhy mezi zaměstnaností, ekonomikou a sociální oblastí, mezi produktivitou a soudržností. Je jednoznačně pro zvyšování produktivity, ale při dobré sociální ochraně a vysoké kvalitě života.

Slyšení prvního z 25 budoucích členů Evropské komise začalo krátce po 13:00 SELČ. Po úvodním slovu se poslanci výboru pro zaměstnanost a sociální věci pustili do více či méně obtížných otázek, na které měli necelou hodinu. Pak přišli ke slovu členové výboru pro práva žen a rovné příležitosti. Tříhodinová výměna názorů vyzněla podle převažujících prvních ohlasů seriozně a víceméně nudně. Hlasité protesty vyjadřoval čas od času jen Milan Horáček, který je europoslancem za německé Zelené. Jednou dvakrát to i zajiskřilo - třeba když Špidla vyložil, že politika je převážně kolektivní práce. "Pokud chce člověk být originální, má psát básně a ne se pouštět do politiky," utrousil a poslanci mu zatleskali. Na závěr si s úlevou zavtipkoval - navrhne prý jako komisař směrnici, aby takovémuto slyšení nebyl nikdo podrobován častěji než jednou za pět let. "Je to opravdu tvrdé," dodal.

Česká republika má nejvyšší podíl průmyslu na zaměstnanosti ze všech 25 států Evropské unie, a to téměř 40 procent. Naopak ve službách pracuje jen 56 procent Čechů, což je proti unijnímu průměru asi o pětinu méně, uvedl ve své studii statistický úřad Evropské unie Eurostat. Podle ekonomů bude v dalších letech podíl průmyslu pomalu klesat právě na úkor rozvíjejících se služeb. České průmyslové podniky zaměstnávají polovinu všech pracujících mužů a více než čtvrtinu pracujících žen. Takto vysoký podíl na zaměstnanosti nemá průmysl v žádné další zemi Evropské unie. Například v Belgii, Velké Británii nebo Švédsku pracuje v tomto sektoru méně než čtvrtina všech zaměstnanců.

Vyšší zaměstnanost, nabídku služeb a jejich snadnější poskytování předpokládá připravovaná směrnice o službách, která by mohla v roce 2010 začít platit ve státech Evropské unie. Evropská pětadvacítka tím chce přispět k posílení konkurenčního prostředí v odvětví, které v členských zemích unie zaměstnává téměř 140 milionů lidí. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy by přijetí směrnice bylo největším aktem za posledních více než deset let na trhu EU.

Navrhovaná směrnice má například umožnit podnikatelům legálně působícím v jednom členském státě nabízet bez překážek služby v dalších zemích, tzv. zásadu státu původu. Norma by se měla dotýkat například stavebnictví, turistiky, informačních technologií, právních služeb či poradenství.

Živnostníci a malé podniky s méně než deseti zaměstnanci se cítí nejvíce ohroženi vstupem České republiky do Evropské unie. Třetina živnostníků se obává, že se jejich firma nedokáže přizpůsobit podmínkám EU. Zjistila to v srpnovém průzkumu agentura STEM/MARK. Dodala ale, že právě malí podnikatelé se nejméně zajímají o dopady, které na ně může vstup do unie mít. Optimismus panuje naopak mezi velkými podniky do 250 zaměstnanců. Konkurence a změn podmínek podnikání se bojí 14 procent z nich.

České republice se nezamlouvají zpřísnění, které navrhla Evropská komise ve směrnici o pracovní době v zemích Evropské unie. "Otázka přesčasů a pracovní doby by měla být ponechána v národní kompetenci. Kloníme se spíše k názoru Británie, která tuto direktivu odmítá," řekl v Bruselu místopředseda české vlády Martin Jahn. "Produktivita práce v ČR ještě stále nedosahuje průměru EU, takže směrnice by na naši konkurenceschopnost mohla mít špatný dopad," vysvětlil.

Komise ve středu navrhla zpřísnit podmínky, za nichž jsou přípustné výjimky z délky pracovního týdne. Dosud obecně platí, že zaměstnanec v EU může pracovat nejvýše 48 hodin týdně, a to včetně přesčasů, jak stanovila směrnice z roku 1993. Individuální výjimky budou podle EK nadále možné, ale za přísnějších podmínek, aby se předešlo jejich zneužívání. Celkový čas v práci by týdně neměl překročit nejvýše 65 hodin týdně ani u výjimek.

Nové členské státy Evropské unie by měly převzít část "evropské odpovědnosti" za chod světa a více pomáhat chudým a potřebným. Účastníkům konference Rozšířená Evropa - posílená odpovědnost to při slavnostním zahájení řekl bývalý český prezident Václav Havel. Je třeba o tom také přesvědčit obyvatele i politiky těchto států, doplnil ho evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Poul Nielson. Jednodenního setkání, které v Praze pořádá České fórum pro rozvojovou spolupráci společně s ministerstvem zahraničí a evropskou konfederací neziskových organizací, se účastní více než 200 delegátů.