Související články

Evropský zatykač, který má být důležitým nástrojem v boji proti zločincům a teroristům, se bude vztahovat rovněž na občany České republiky. Poslanecká sněmovna totiž přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a znovu schválila vládní předlohy, které to mají umožnit. Pro bylo 101 poslanců, tedy nejmenší možný počet. Nelze vyloučit, že ani páteční rozhodnutí sněmovny neukončí spory o to, zda ústavní Listina základních práv a svobod umožňuje vydávat české občany na základě eurozatykače do ciziny, a tudíž zda se evropský zatykač na ně bude vztahovat. Někteří poslanci opoziční ODS znovu uvedli, že soulad předloh o eurozatykači s českými zákony by měl posoudit Ústavní soud. Pokud by tak neučinili, obrátí se na Ústavní soud sám prezident Klaus.

"Listina základních práv a svobod říká, že občan nemůže být proti své vůli vydán do zahraničí. Eurozatykač ale umožňuje, aby naši občané byli vydávání proti své vůli k trestnímu stíhání do zahraničí, do zemí Evropské unie," řekl poslanec a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. Odpůrci mimo jiné také namítají, že eurozatykačem by mohl být český občan trestán za jednání, které v ČR trestné není.

Vládní politici přijetí zatykače přivítali. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) uvedl, že zlepší spolupráci zemí EU při potírání závažné kriminality a mezinárodního terorismu. Česko doposud tvořilo spolu s Itálií poslední dvojici z 25 členských států Evropské unie, které evropský zatykač zatím nepřevedly do národního práva. Smyslem eurozatykače je usnadnit a urychlit procedury vydávání stíhaných osob a znemožnit, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí. Procedura vydávání stíhaných lidí se má díky zatykači zkrátit z 1,5 až na čtvrt roku.

Plánované zvýšení cel na zboží dovážené z Evropské unie do Spojených států by podle amerického velvyslanectví nemělo výrazný dopad na export českých podniků. Ambasáda s odvoláním na údaje Americké komise pro mezinárodní obchod tvrdí, že úprava dovozních cel by se týkala jen 0,5 procenta vývozu ČR do USA, který loni obnášel 35 miliard korun. O podmínkách obchodní spolupráce budou v závěru září USA jednat s Evropskou komisí.

Z odhadu ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že zvýšení dovozních cel by postihlo významné položky českého vývozu do USA, který by kvůli tomu mohl klesnout až o 50 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). Uvažované zvýšení dovozních cel vystrašilo především české skláře. Některé sklárny tvrdí, že by to znamenalo jejich likvidaci, protože Spojené státy patří mezi klíčová vývozní teritoria. Alexandra Müllerová z tiskového oddělení amerického velvyslanectví uvedla, že zvýšení cel by mělo vliv na 0,36 procenta českého vývozu šesti typů sklářských výrobků. Spojené státy se chystají zavést odvetná cla proti EU především kvůli tomu, že přistupující země převzaly jednotnou celní politiku. Pokud prezident George Bush návrh schválí, bude například na sklo od listopadu uvaleno až 90procentní clo.

Dvě a půl miliardy korun může do roku 2006 získat Česká republika na rozvoj průmyslových zón ze strukturálních fondů Evropské unie. V období 2007 až 2013 by to mělo být několikanásobně víc. Na třetím ročníku mezinárodní konference o realitním trhu Real Estate Market to řekl ředitel divize podnikatelských nemovitostí a regionů agentury CzechInvest Zdeněk Jana. Ze státního rozpočtu by v letošním roce měla na rozvoj průmyslových zón plynout zhruba miliarda korun. Loni to bylo 855 milionů. Mezi nejvýznamnější zóny v republice patří například Černovická terasa v Brně, průmyslová zóna v Ostravě - Hrabové nebo v Kolíně - Ovčárech, kde se staví nová automobilka konsorcia firem Toyota-Peugeot-Citroen (TPCA). Ke strategickým projektům státu patří také žatecká zóna Triangle, severomoravské Nošovice a západočeský Cheb. Od roku 1998 do konce loňského roku poskytl stát na rozvoj průmyslových zón zhruba tři miliardy korun. Investorům tak připravil 79 zón na území přibližně 1500 hektarů a vytvořil přes 24.000 pracovních míst.

Česká republika získá v letech 2007 až 2013 ze zvláštních podpůrných prostředků Evropské unie 2,6 miliardy eur, tedy zhruba 78 miliard korun. Při návštěvě Pardubic to novinářům řekl prezident Výboru regionů Evropské unie Peter Straub. Podle připravovaného plánu financování regionální politiky by v tomto období mělo do evropských regionů plynout 336 miliard eur (více než deset bilionů korun). "V budoucnu budou v evropské politice regiony hrát podstatnou roli. Toto období bude přechodem od národních k regionálním programům," řekl Straub. Ty by měly podle něj vznikat přímo v regionech na základě vzájemné spolupráce a soutěže mezi nimi. "Z této soutěže by měla vzniknout nejlepší řešení garantující rychlý rozvoj," konstatoval. Regiony se podle něj budou muset dobře připravit na to, aby dokázaly na přípravě programů spolupracovat a programy byly schopny doplnit vlastními penězi. Bude záležet jak na jejich nápaditosti, tak na schopnosti navázat na zkušenosti regionů zemí, které mají se členstvím v EU delší zkušenost. Do roku 2006 může Česká republika z unie získat celkem 2,33 miliardy eur (asi 73 miliard Kč). Na regionální rozvoj může do roku 2006 z unie čerpat 454 milionů eur (zhruba 15 miliard Kč).

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce co nejdříve zahájit jednání s Evropskou unií o společném postupu proti záměru Spojených států zvýšit od listopadu dovozní cla na zboží z EU. Zvýšení cel by totiž podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy postihlo významné položky českého vývozu do USA, který by kvůli tomu mohl klesnout až o 50 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). "Iniciujeme jednání s EU o společném postupu proti zavedení celních zatížení, která by postihla české výrobce skla, skleněných výrobků, sýrů, čokoládových cukrovinek, tabákových výrobků a průmyslových strojů. První odhady hovoří o tom, že by se mohlo jednat o vývoz českého zboží v hodnotě až 50 milionů dolarů," řekl ČTK Tlapa. Podle úřadu obchodního přidělence se USA chystají zavést odvetná cla proti EU kvůli tomu, že přistupující země převzaly jednotnou celní politiku. Pokud prezident George Bush návrh schválí, bude například na sklo od listopadu uvaleno až 90procentní clo. Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna bude mít ČR jako jeden z členů EU poměrně omezené možnosti, jak se k problému zvýšení amerických cel postavit. "Je to samozřejmě otázka obchodní politiky mezi celou EU a Spojenými státy. Nicméně se tím budeme zabývat a budeme se snažit udělat maximum proto, aby nedošlo k poškození vývozců skla do Spojených států," řekl Jahn ČTK na strojírenském veletrhu v Brně.

Zvýšení cla na dovoz zboží z EU do USA by citelně dopadlo zejména na tuzemské sklárny, které vyvážejí většinu produkce a USA patří k jejich stěžejním trhům. Některé sklárny tvrdí, že zvýšení dovozních cel by znamenalo jejich likvidaci. Např. Sklárny Nový Bydžov, které patří k největším výrobcům křišťálových svítidel a broušených lustrových ověsů v České republice, na americký trh ročně dodávají zboží za několik milionů korun. "USA jsou pro nás letitými dobrými odběrateli," řekl Kovář. Celkový roční obrat bydžovské firmy se pohybuje kolem 50 milionů korun a pracuje v ní asi 150 lidí. Pokud cla budou zavedena již od listopadu, bude podle Kováře pro firmu velmi obtížné umístit zboží na jiných trzích. Firma exportuje zhruba 90 procent produkce, největšími odbytišti jsou země bývalého Sovětského svazu, arabské země, Francie. Americký trh by podle Kováře v případě zavedení cel pro země Evropské unie mohli obsadit výrobci z Turecka, Egypta či Číny.

Od vstupu Česka do EU uplynul necelý půl rok a přesto, že je to ještě brzy na bilancování a dělání závěrů, nelze si nepoložit otázku: jak je na tom česká ekonomika? Daří se adaptace na nové podmínky? Více Jaromír Marek.

Spojené státy chtějí drasticky zvýšit dovozní cla na zboží z Evropské unie, tedy i z České republiky. Pokud prezident George Bush návrh schválí, bude například na sklo a skleněné výrobky uvaleno až 90ti procentní clo. To by byl citelný zásah a český vývoz by tak mohl klesnout až o 50 milionů dolarů.

Prezident Výboru regionů Evropské unie Peter Straub bude v České republice příští týden zjišťovat, jak jsou české kraje po vstupu do EU připraveny na čerpání peněz z unie. Straub přitom v rozhovoru s ČTK zdůraznil, že čím lépe budou připraveny, tím větší šanci mají, že jejich projekty získají peníze. České kraje si stěžují, že ministerstvo pro místní rozvoj nepřipravilo pořádný systém a pravidla posuzování projektů neustále mění. To jim prý ztěžuje práci. Navíc se bojí, že země tak o peníze z EU může přijít. Přitom jde o miliardy korun z fondů EU. Unie už nyní chystá plán financování regionální politiky v členských zemích pro období 2007 až 2013. Podle výboru je na tuto dobu navrženo 336 miliard eur (více než deset bilionů korun).

Mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Katarina von Schnurbeinová popřela, že by současný evropský komisař Pavel Telička měl pracovat v kabinetu nového předsedy Evropské komise Josého Barrosa. Pro Český rozhlas to popřel i sám Telička. Informaci o tom, že se má stát zástupcem vedoucího Barrosova kabinetu, přineslo sobotní Právo. Barroso v pátek oznámil, že šéfem jeho kabinetu bude jeho portugalský krajan Joao Vale de Almeida. Jeho zástupcem se stane Nizozemec Alexander Italianer, jenž nyní řídí Teličkův kabinet. Oba jsou dlouholetými zaměstnanci Evropské komise s velkými zkušenostmi a prestiží. Sám Telička v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že o své budoucnosti ještě nemá zcela jasno. Své rozhodnutí zřejmě oznámí nejdříve na konci září či na začátku října. V červenci Telička odmítl nabídku premiéra Stanislava Grosse na další působení v české státní správě. Několikrát také dal najevo, že uvažuje i o nabídkách ze soukromého sektoru. Teličku původně česká vláda pod vedením Vladimíra Špidly nominovala do EK s mandátem až do roku 2009. V době vládní krize letos v létě se však koaliční partneři dohodli, že jej v nové komisi od 1. listopadu vystřídá expremiér Špidla.

Evropská komise uvolnila 412.256 eur, což je asi 12,8 milionu korun, na ochranu vápencových útvarů a lesních porostů a také na kultivaci pastvin v rezervaci Moravského krasu u Brna. Ekologický projekt bude Evropská unie financovat zhruba ze tří čtvrtin, zbytek zaplatí Česká republika, vyplývá z materiálu, který ve čtvrtek zveřejnila v Bruselu Evropské komise.