Související články

Ministerstvo zahraničí očekává, že letošní hodnotící zpráva Evropské komise vyzní pro Českou republiku celkově velmi pozitivně a bude obsahovat doporučení ke vstupu do EU. Ministerstvo ale připouští, že Evropská komise zároveň opět poukáže na dílčí oblasti, v nichž bude nutné ještě přidat. Jedná se například o státní správu, boj proti korupci, integrace Romů do společnosti, stav veřejných financí a aplikaci evropského práva.

To jsou vesměs věci, které Brusel Praze vytýkal v loňské zprávě. "Tyto dílčí otázky by však v žádném případě neměly ohrozit celkově pozitivní vyznění... a možnost ukončit přístupová jednání České republiky do konce tohoto roku," informovalo ministerstvo. Letošní posudek by měl podle resortu shrnout celé období od hodnocení vydaných od roku 1997.

Pravidelné posudky kandidátských zemí Evropská komise zveřejní ve středu 9. října. Velmi pravděpodobně v nich doporučí deset kandidátů k přijetí do EU. Měly by to být Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Malta.

Ministerstvo kultury neočekává, že by se v hodnotící zprávě Evropské komise mohly objevit nějaké výtky na adresu resortu. Ani v loňské zprávě komise nic ministerstvu nevytýkala. "Předpokládáme, že by se už komise ozvala, kdyby nějaké výtky měla, ale dopředu se k tomu nemohu vyjadřovat," řekla ředitelka odboru zahraničních vztahů ministerstva Jaromíra Mizerová.

Ministerstvo kultury zajišťuje jednání v oblasti audiovize, kultury, památkové péče a duševního vlastnictví. Podle práva Evropské unie bylo ministerstvo gestorem jen v kapitole Kultura a audiovizuální politika, která již byla uzavřena loni. Ve své kompetenci má ministerstvo i legislativu v oblasti duševního vlastnictví či v památkové péči, ta ovšem spadá do kapitol, které nejsou v gesci ministerstva kultury - jsou to části kapitol volný pohyb zboží, volný pohyb služeb a právo obchodních společností.

Platí už také zákon týkající se ochrany duševního vlastnictví, tedy autorských práv. Byl přijat před dvěma roky a byl uznán jako kompatibilní, řekla Mizerová. Tento zákon spadá do kapitoly Právo obchodních společností, jejímž gestorem je ministerstvo spravedlnosti.

Památkové zákony spadají do dvou různých dalších kapitol, Volný pohyb zboží, Celní unie a Volný pohyb osob. "Máme zákony o vývozu a dovozu památek i o nelegálním vývozu předmětu kulturní hodnoty, komise sice může ve zprávě uvést, že požaduje nějaký dodatek, ale to já teď nevím," nechtěla Mizerová předjímat obsah zprávy.

Vedení ministerstva spravedlnosti očekává, že Evropská komise (EK) ve své letošní hodnotící zprávě ocení další pozitivní posun, který za poslední rok česká justice učinila. To ale podle mluvčí ministerstva Iva Chaloupkové neznamená, že by představitelé resortu nevěděli o některých přetrvávajících nedostatcích. Nadále máme především v oblasti obchodního soudnictví příliš dlouhé lhůty ve vyřizování sporů, uvedla mluvčí.

"Jsme si vědomi i deficitu v oblasti úpadkové legislativy, neboť se nám dosud nepodařilo předložit nový úpadkový zákon," podotkla Chaloupková. Dodala nicméně, že "předložení jeho paragrafového znění je už ale otázka jen několika mála týdnů".

V minulosti patřil resort spravedlnosti k nejvíce kritizovaným. Již loňský posudek však kvitoval, že od předcházejícího se reforma justice zrychlila. Ministr podle zprávy "provedl rozbor komplexního programu reforem, aby se zaručilo přijetí zbývajících složek parlamentem". Loňská hodnotící zpráva si povšimla úspěšného pokroku v rekodifikaci občanského práva a intenzívní práce v oblasti trestního práva, organizace soudů a samosprávy soudcovského sboru. Kritizovala nepoužívaný a nepoužitelný zákon o bankrotech.

Minulý posudek též konstatoval přijetí významných reforem zákonů upravujících trestní řízení. Reforma odstraňuje dřívější duplicitu úloh vyšetřovatelů a státních zástupců tím, že v předprocesní fázi se odpovědnost přesunuje na státní zástupce. Pro méně závažné trestné činy bylo zavedeno zrychlené řízení. Reforma tedy podle EK směřuje ke zvýšení kapacity v oblasti vyšetřování případů a k jejich promptnímu předkládání soudu.

Pokud jde o občanské a obchodní právo, loni květnu vstoupil v platnost zákon o soudních exekutorech, založený na francouzském modelu. Jeho cílem je zaručit větší účinnost při uplatňování a prosazování soudních rozhodnutí.

"Klíčovými oblastmi pro zlepšení systému soudnictví zůstává i nadále urychlení soudního řízení, prosazování rozhodnutí soudů, vzdělávání soudců a státních zástupců a administrativní podpora soudcům a soudům" stálo v loňském posudku EK. Nedostatečné potírání korupce a hospodářské kriminality, vytýkané v hodnocení komisí, měla podle loňského vyjádření ministerstva zlepšit přijatá novela trestního řádu.

České životní prostředí je už co do kvality srovnatelné s prostředím v zemích Evropské unie a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Vládu o tom bude informovat v pondělí ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Pravidelná zpráva jeho resortu uvádí, že při porovnání České republiky se zeměmi EU a OECD se již nevyskytují řádové rozdíly mezi hodnotami sledovaných indikátorů.

Pozitivní změny lze podle ministerstva očekávat i v dalším desetiletí, nebudou ale tak dynamické, jako tomu bylo v 90 letech. "Vysoké finanční prostředky bude třeba vynaložit zejména v oblasti ochrany vod v souvislosti se zavedením evropské legislativy," upozorňuje na peníze, které bude muset stát vložit do výstavby čistíren odpadních vod zejména v malých obcích, Ambrozek ve zprávě, jejíž shrnutí má Český rozhlas k dispozici.

Skutečnost, že se kvalita prostředí zlepšila, dokládá například to, že v roce 2000 voda do řek vtékala o 87 procent čistší než v roce 1990, co se týká organického znečištění, a o 80 procent ubylo i znečištění anorganického. Problémy však zůstávají například s hodnotami dusíku a fosforu ve vodách, kvůli tomu jsou v současnosti v mnoha městech velké čistírny doplňovány za mnohamiliónových investic o zvláštní technologie. Ekologové též často poukazují na vysoké procento orné půdy v České republice a její erozi.

Kvalita životního prostředí se zlepšila i podle většiny obyvatel státu. Z výsledků jarního výzkumu veřejného mínění společnosti RCA Research vyplynulo, že o zlepšení je přesvědčeno 68 procent dotázaných. O tom, že se životní prostředí zhoršilo, jsou přesvědčena jen tři procenta obyvatel. Necelých šest procent změnu nepociťuje a 1,5 procenta uvedla, že neví. Nejvíc nespokojených je mezi mladšími lidmi.

Za ekologické priority označili obyvatelé ČR snížení množství chemického odpadu a stupně zamoření ovzduší a vody produkcí továren. Důležitý je podle nich i vývoj nových materiálů a technologií. Snížena by měla být rizika chemické výroby pro zdraví obyvatel a životní prostředí. Podle požadavků Evropské unie má Česká republika také rezervy v míře recyklace odpadů.

Evropská unie tvrdí, že čeští výrobci rumu klamou zákazníky, protože český rum není vyroben z tradiční cukrové třtiny. Proto, pokud Češi chtějí do Evropy, musí si svůj oblíbený likér pojmenovat jinak. A tak od nového roku v české hospodě místo panáka rumu dostanete panáka Tuzemáku.

Rakouská nacionalistická strana svobodných (FPÖ) přitvrdila v rámci začínajícího předvolebního boje své postoje k takzvaným Benešovým dekretům a rozšířila hrozbu vetování vstupu do Evropské unie i na Slovensko. Obě následnické země bývalé federace, tedy Česko i Slovensko, musí dekrety nejen "zrušit", ale musí vytvořit i fondy na odškodnění odsunutých, prohlásil ve středu ve Vídni generální tajemník FPÖ Karl Schweitzer. "To jsou minimální požadavky," zdůraznil podle agentury APA Schweitzer s tím, že v opačném případě bude FPÖ vstup obou zemí do EU vetovat. Rozšíření unie jako takové tím ale podle něj nemusí být zablokováno. Je třeba jen dosáhnout toho, aby Česko a Slovensko byly vyňaty z celkového balíku deseti přistupujících zemí, jejichž přijetí mají "en bloc" ratifikovat parlamenty dosavadních členů, takže pak nebude nic vadit tomu, aby ostatní kandidáti do EU prošli.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda se neobává, že se České republice nepodaří do konce roku s Evropskou unií dokončit jednání o přistoupení. Česku zbývá dokončit jednání o pěti kapitolách, podle Svobody ale jde hlavně o dvě z nich - o zemědělství a o rozpočet. "Nejvíc je toho uzavřeno poslední noc," řekl ve středu Svoboda členům senátního zahraničního výboru, které přišel seznámit s koncepcí české zahraniční politiky. Cyril Svoboda už v úterý v Bruselu označil za nepřijatelné, aby EU k subvencím pro české zemědělce používala nevýhodně nízké výrobní kvóty. Chce také, aby zemědělci mohli využívat přímé zemědělské podpory v plné výši už od roku 2006, nikoliv až po desetiletém období. Ministr rovněž odmítl návrhy na zvýšení záloh na platby ze strukturálních fondů po vstupu, jimiž chtějí bohatší členské státy snížit objem navržených rozpočtových kompenzací.

Takzvané Benešovy dekrety nejsou překážkou českého vstupu do EU. Zhruba takový je závěr expertízy, kterou dal vypracovat Evropský parlament a kterou má ČTK k dispozici. Tři oslovení právníci totiž došli k názoru, že evropské právo nemá zpětnou účinnost, a proto se nevztahuje na dekrety o majetku ani na konfiskace provedené na jejich základě. Pokud jde o dekrety o občanství, nejsou v kompetenci EU, tvrdí odborníci. Amnestijní zákon z roku 1946, který promíjel protiněmecké zločiny, ale podle závěrů odporuje lidským právům. Přestože není nutné, aby jej Praha před vstupem do EU rušila, měla by jeho neslučitelnost s lidskými právy uznat, míní experti. Svůj závěr odůvodňují tím, že po 50 letech mohou lidé, jejichž činy zákon promíjel, legitimně očekávat, že nebudou potrestáni. Během přístupových jednání musí být také zajištěno, že rozsudky vynesené v nepřítomnosti na základě dekretů nebudou vynucovány vůči osobám, jež budou vstupovat na české území po přijetí země do EU, tvrdí odborníci. Dospěli také k tomu, že český restituční systém má diskriminační prvky. Ani na ten se však evropské právo nevztahuje. "Naše názory vycházejí z přesvědčení, že po přistoupení budou mít všichni občané EU na území České republiky stejná práva," tvrdí společně odborníci.

Mluvčí rakouské ministryně zahraničních věcí Johannes Peterlik ve středu potvrdil, že kvůli Benešovým dekretům nemůže Rakousko hrozit České republice a Slovensku vetem při jejich vstupu do Evropské unie. Peterlik tak při návštěvě ministryně Benity Ferrerové- Waldnerové v Moskvě reagoval na výrok generálního tajemníka rakouské strany svobodných (FPÖ) Karla Schweitzera, že ČR a Slovensko se nebudou moci začlenit do EU, pokud neprohlásí Benešovy dekrety za neplatné. Mluvčí připomněl, že dva experti dosud Evropskému parlamentu nepředložili svou část zprávy o Benešových dekretech; posudek zatím vypracoval jen heidelberský právník Jochen Frowein. Zahraniční výbor Evropského parlamentu proto odložil jednání o zprávě až na 21. říjen. Peterlik řekl, že ministryně Ferrerová- Waldnerová si počká na závěrečnou zprávu a teprve potom bude mluvit s českými kolegy a vytvoří si celkový obraz. Mluvčí potvrdil názor ministryně zahraničí, že by nebylo dobré zahájit diskusi o minulosti pohrůžkou vetem.

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše nebrání přistoupení České republiky k Evropské unii a nejsou v rozporu s legislativou EU. Takový závěr lze vyvodit z třicetistránkové zprávy německého profesora Jochena Froweina, která byla odevzdána Evropskému parlamentu. Přistoupení ČR k Evropské unii nevyžaduje zrušení Benešových dekretů nebo legislativy zmiňované v kontextu s nimi za předpokladu, že od okamžiku vstupu budou mít všichni občané Evropské unie na území ČR stejná práva, píše se v závěrech analýzy.