Související články

Česká republika je opět o krok dál na cestě do Evropské unie. Brusel definitivně oznámil, že chce, aby Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004. Tak vyzněly závěry zprávy o rozšíření Evropské unie, kterou ve středu dnes schválila Evropská komise.

Evropská komise schválila zásadní zprávu o rozšíření Evropské unie. Oznámil to v Bruselu mluvčí komise. Tento tzv. strategický dokument podle všeho obsahuje doporučení ukončit do prosince přístupové jednání s 10 kandidátskými zeměmi včetně ČR a umožnit jejich přijetí v roce 2004. "Schůze skončila, bylo to schváleno," řekl mluvčí Gregor Kreuzhuber po zasedání kolegia 20 komisařů. Upřesnil, že v navrženém textu byly učiněny změny, které bude nyní třeba zpracovat. Podle poslední přípravné verze dokumentu, který má ČTK k dispozici, měla EK doporučit členským státům podle očekávání tzv. velký třesk, tedy souběžné přijetí ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Kypru a Malty. Pro Bulharsko a Rumunsko se chystala navrhnout stanovení termínu vstupu na rok 2007 za předpokladu, že se budou snažit jako dosud. Turecko se naopak nemělo dočkat vytouženého data zahájení vstupních rozhovorů. Aby uklidnila ty členské státy, které perspektiva "velkého třesku" děsí, se komise chystala navrhnout zesílený systém monitorování přípravy kandidátů do jejich vstupu v roce 2004. V dalším období by pak členské země měly mít možnost využít ochranných klauzulí, pokud by nové země narušovaly chod jednotného vnitřního trhu EU.

Evropská komise doporučila Českou republiku spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi k přijetí do Evropské unie v roce 2004. V posledním ze šesti posudků, které EK zpracovává od roku 1997, popsala připravenost ČR na tento vstup v převážně příznivých barvách. Poukázala zároveň na dlouhou řadu více či méně důležitých problémů či nedodělků.

Exekutiva EU chválí ČR za pokračující plnění politických kritérií členství a zejména za přijetí zákona o státní službě. Nelíbí se jí však, že jeho zavádění je rozloženo v čase až do roku 2006. "Bylo by žádoucí, aby plné aplikace bylo dosaženo co nejdříve a česká státní správa tak byla lépe připravena na dodatečné nároky způsobené přistoupením k EU".

Komise vyjadřuje potěšení nad tím, že v uplynulém roce úspěšně pokračovala reforma soudnictví, nabádá však, stále podle návrhu závěrů, k dalšímu úsilí zaměřenému na zkrácení soudního řízení, zejména v občanskoprávních věcech. "Vážné znepokojení" vyvolávají podle ní nadále korupce a hospodářská kriminalita; k jejich odstranění je třeba více úsilí i lidských zdrojů. Poukazuje také na nedostatky českého vězeňství.

Také ve vztahu k Romům české úřady podnikly "dodatečné aktivity", komise však volá po dalších "strukturálních opatřeních", aby se napravila "diskriminace v přístupu ke vzdělání, bydlení a zaměstnání". Za "významný krok kupředu" by podle ní bylo přijetí obecného zákonodárství postihujícího diskriminaci.

Letošní pravidelná hodnotící zpráva není jako obvykle jen "fotografií" vývoje za jeden rok, ale mapuje pokrok za pět let, od roku 1997, kdy byly posudky na kandidátské země zpracovány poprvé. Kvalitativní skok vystupuje výrazně zejména v tomto střednědobém porovnání. "Česká republika může být spokojena - zpráva obvykle věrně odráží to, co se od toho roku 1997 odehrálo. Doporučení Evropské komise pro ukončení jednání je tím výsledkem, který jsme si přáli," řekl ČTK Libor Sečka, český velvyslanec při EU. Ve zprávě podle něj není "v zásadě nic, co by mělo ČR překvapit". Sečka je po prvním zběžném přečtení s některými body nespokojen - nespravedlivé mu připadá hodnocení vývoje v soudnictví a poněkud příkrá kritika stavu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání. Ve všech těchto a případných dalších případech hodlá ČR s Evropskou komisí polemizovat. Nejde však o takové problémy, které by mohly jakkoli zkomplikovat další jednání o přistoupení.

Převážně pozitivně se posudek rozepisuje o české ekonomice, jejíž situace se na pozadí obtížného mezinárodního prostředí zlepšovala. "Bylo dosaženo makroekonomické stability, reformy se prohlubovaly a hospodářským potřebám z hlediska přistoupení k EU byla věnována odpovídající pozornost." ČR je "fungující tržní ekonomika", potvrzuje EK a bude-li pokračovat v reformách, dokáže se vypořádat s konkurenčními tlaky na jednotném vnitřním trhu EU.

Vadu na kráse nachází komise ovšem ve veřejných financích. Volá po další reformě sociálních výdajů, například systémů důchodů a zdravotní péče. Ekonomika by se měla oprostit od špatných investic minulosti tím, že by Konsolidační agentura prodávala "rozhodněji" své akvizice soukromým investorům.

ČR dosáhla podle navrženého hodnocení EK "vysokého stupně sladěnosti" s evropskou legislativou a dobrého pokroku při budování administrativy nezbytné k její aplikaci a vynucování. Mezery, nedostatky a zpoždění jsou sice na první pohled početné, ve srovnání s objemem tohoto práva však mizivé.

V oblasti volného pohybu zboží komisi nestačí míra dohledu nad trhem; vadí jí nedostatečné sladění předpisů o veřejných zakázkách, i když zde byl v poslední době zaznamenán pokrok. U volného pohybu osob naléhavě požaduje, aby ČR sladila předpisy o uznávání profesních kvalifikací cizinců z EU, zejména ve zdravotnictví. Volný pohyb finančních služeb funguje v bankovnictví, slaběji v jiných sektorech, soudí EK. Více pozornosti by si podle ní zasloužilo praní špinavých peněz.

V kapitole věnované hospodářské soutěži se komise sama zavazuje, že bude dál "bedlivě sledovat" restrukturalizaci hutnictví; chce "více transparentnosti" v bankovnictví. V daňové oblasti je značně nespokojena s mezerami v českých předpisech o dani z přidané hodnoty a spotřební dani. Důrazně žádá, aby byly vytvořeny informační technologické systémy k výměně elektronických dat s EU. Propojení takových systémů s EU je nezbytné v celní praxi.

V dopravě poukazuje EK na slabiny při prosazování evropských předpisů na železnici. Vyzývá k dokončení liberalizace v telekomunikacích a k zajištění plné nezávislosti regulačního úřadu. Dosti negativně se vyjadřuje o audiovizuální oblasti, která podle ní naléhavě potřebuje "vytvořit a účinně sledovat průzračný a předvídatelný regulační rámec".

Významného pokroku bylo podle EK dosaženo v oblasti vnitra, je však třeba dál vylepšovat ostrahu hranic a zejména účinněji bojovat proti podvodům, korupci a organizovanému zločinu. Ve státní správě je nezbytné vynaložit "podstatné úsilí" k zajištění průběžné finanční kontroly.

Ze závazků, které na sebe ČR vzala při uzavření 25 kapitol v rámci přístupových rozhovorů, je drtivá většina uspokojivě plněna, sděluje komise a vypočítává skluzy - veřejné zakázky, uznávání kvalifikací, sladění části veterinární legislativy a dokončení daňové harmonizace.

Na rozdíl od minulých let chválí Brusel Prahu za posilování administrativní kapacity. I zde jsou však v návrhu významná "ale" - finanční kontrola, zemědělství, regionální politika či oblast vnitra si zaslouží dodatečnou pozornost, zvláště tam, kde půjde o správu prostředků z fondů Evropské unie.

Přizpůsobit činnost Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) pravidlům Evropské unie je hlavním cílem vládní novely zákona o tomto fondu. Předlohu sněmovna hladce postoupila do druhého čtení a přikázala k projednání svým odborným výborům. Novela je nezbytná proto, aby SZIF mohl po přistoupení České republiky k unii plně administrativně zajišťovat zemědělskou politiku EU v oblasti společných tržních organizací. Podle ministerstva zemědělství jde především o zpřesnění těch ustanovení, která se vztahují k dotacím, subvencím, intervenčním nákupům a systémům produkčních kvót. Zároveň mají být posíleny kontrolní mechanismy fondu. Dalším důvodem novely je právní zakotvení integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), zejména pak vzniku a vedení evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.

Navržený posudek Evropské unie dává České republice šanci, že se podle očekávání stane novou členskou zemí unie 1. ledna 2004. V reakci na letošní návrh hodnotící zprávy o připravenosti země na vstup do EU to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Zprávu Evropská komise schválí a zveřejní ve středu. Očekává se, že bude pozitivně laděna, avšak poukáže i na trvající nedostatky. Komise nabádá například k dalšímu úsilí na zkrácení soudních řízení, zejména v občanskoprávních věcech a je nadále "vážně" znepokojena korupcí a hospodářskou kriminalitou. Poukazuje též na situaci romské menšiny. "To jsou problémy, které nemají jednoduché řešení a nevyřeší se za 14 dnů nebo v nějaké krátké době. To je trvalý úkol, který máme před sebou," uvedl k tomu šéf české diplomacie.

Celkově je návrh pozitivní a chválí zemi za pokračující plnění politických kritérií členství a zejména za přijetí zákona o státní službě. Komisi také těší, že pokračovala reforma soudnictví. Převážně kladně se v návrhu píše o české ekonomice. Podle zatím neschváleného dokumentu komise doporučí ukončit přístupové rozhovory do konce letošního roku a připravit tak Česko na členství od začátku roku 2004.

O českém soudnictví už bylo řečeno mnoho pěkného i nepěkného, zejména v souvislosti s mediálně nejsledovanějšími kauzami. Rovněž pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise, vydávané v souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie, se prakticky ve všech případech dosti kritiky vyjadřovaly o českém soudnictví a nabádaly k nápravě. Právě tomu má sloužit v pondělí zahájený program Phare v české justici. Náměstka ministra spravedlnosti Aloise Cihláře si při této příležitosti pozval k mikrofonu Josef Kubeczka:

V souvislosti s očekávaným rozšířením Evropské unie se velmi často hovoří o riziku migrace v Evropě. Někdy se hovoří o tom, že rozšíření Unie může nastartovat proces přesunu obyvatelstva. Hrozí tedy, že Čechy bude více než jejich domov lákat Velká Británie či Německo? Jaké jsou migrační trendy v České republice?

První čtení senátního návrhu zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie a vládního návrhu zákona o volbách do Evropského parlamentu bude patřit mezi důležité body schůze Poslanecké sněmovny, která začne v úterý odpoledne. Obecně se předpokládá, že schůze sněmovny by znovu mohla prověřit pevnost současné vládní koalice. Na jejím programu by totiž mohlo být několik kontroverzních bodů. Především se čeká, že sněmovna rozhodne o personálních změnách v orgánech Fondu národního majetku a České konsolidační agentury. Vládní koalice do nich chce dosadit své lidi, kteří by nahradili jak dosavadní zástupce ODS, tak i vlastní neloajální reprezentanty. Nelze vyloučit také to, že někteří poslanci budou prosazovat odvolání členů Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Další se patrně pokusí přimět dolní komoru, aby reagovala na to, že prezident Havel odmítl počátkem léta vyhovět sněmovně a nejmenoval Lubomíra Voleníka prezidentem a Františka Brožíka a viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. Zhruba polovinu sněmovního jednání zaberou první čtení nových zákonů a smluv. ODS se pokusí prosadit návrh, aby bylo na obnovu a odstraňování následků letních záplav vyčleněno nejméně 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu. Komunisté zase chtějí omezit pravomoci prezidenta státu při udělování milostí. Lidovci Josef Janeček a Vilém Holáň navrhli předlohu, která by dále zpřísnila podmínky pro reklamu a prodej tabákových výrobků. Sněmovna začne projednávat také česko-vatikánskou smlouvu, která má upravit vztah mezi českým státem a katolickou církví. Poslanci též rozhodnou o dalším působení polní nemocnice v mezinárodních silách v Afghánistánu a zvolí předsedu své mediální komise.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) očekává, že letošní hodnotící zpráva Evropské unie bude při hodnocení české sociální politiky a zaměstnanosti. Od posledního posudku se pokročilo především v otázkách rovnosti žen a mužů. Hodně se podařilo také v oblasti modernizace důchodového systému, řekla mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová.

Ministerstvo kladlo důraz na položky, které byly v loňské zprávě kritizovány. Prioritou byla problematika rovných příležitostí žen a mužů. Od ledna 2002 pracuje na každém ministerstvu jeden pracovník, do jehož pracovní náplně tato agenda patří. Všechna ministerstva mají vlastní programové dokumenty obsahující priority a postupy resortu při prosazování rovnosti mužů a žen.

Evropská komise zprávu zveřejní 9. října. Loňská zpráva také kritizovala absenci žen v české vládě. Po letošních parlamentních volbách zasedly v kabinetu premiéra Vladimíra Špidly dvě ministryně. Domácí politické strany se stále nedohodly na důchodové reformě. Důležitým krokem k ní by měl být vznik sociální pojišťovny. Vypracovanou koncepci takové pojišťovny má ministerstvo předložit vládě do konce roku.

Dalším etapou vedoucí k modernizaci důchodového systému je podle sociálního ministerstva digitalizace důchodů, která začala v roce 1995. Digitalizace důchodů přinese především zefektivnění práce při výpočtu penzí a výrazně zvýší i možnost kontroly. Termín ukončení digitalizace zatím ministerstva nezná. Vše bude záležet na finančních možnostech státu. Předběžné výdaje na příští rok však vidí kolem 350 miliónů korun.

V příštím roce chce ministerstvo také ukončit rozdělení na staro a novodůchodce, tedy těmi, kterým byl přiznán důchod před a po 1. lednu 1996. Podle mluvčí budou obě skupiny odlišně valorizovány naposledy v lednu 2003.

Naopak mnoho se od loňské zprávy nezměnilo v oblasti pracovně-právních vztahů, uvedla Prejdová. Ve fázi příprav je v současné době návrh zákona týkající se antidiskriminace, nepřímého obtěžování, pracovních smluv na dobu určitou a vůbec ochrany zaměstnanců. Pozornost bude nadále věnována spolupráci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při ochraně zdraví a bezpečnosti práce. Současné ministerstvo bude klást důraz i na sociální dialog.

Ministerstvo zahraničí očekává, že letošní hodnotící zpráva Evropské komise vyzní pro Českou republiku celkově velmi pozitivně a bude obsahovat doporučení ke vstupu do EU. Ministerstvo ale připouští, že Evropská komise zároveň opět poukáže na dílčí oblasti, v nichž bude nutné ještě přidat. Jedná se například o státní správu, boj proti korupci, integrace Romů do společnosti, stav veřejných financí a aplikaci evropského práva.

To jsou vesměs věci, které Brusel Praze vytýkal v loňské zprávě. "Tyto dílčí otázky by však v žádném případě neměly ohrozit celkově pozitivní vyznění... a možnost ukončit přístupová jednání České republiky do konce tohoto roku," informovalo ministerstvo. Letošní posudek by měl podle resortu shrnout celé období od hodnocení vydaných od roku 1997.

Pravidelné posudky kandidátských zemí Evropská komise zveřejní ve středu 9. října. Velmi pravděpodobně v nich doporučí deset kandidátů k přijetí do EU. Měly by to být Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Malta.