Související články

Vztahy mezi Čechy a Němci byly v době studené války jako zmrazené, píše pondělní německý list Die Welt. Nyní se ale Češi mají stát členy Evropské unie se všemi právy a povinnostmi a k tomu patří nejen data, která se dají přezkoumat ve sféře hospodářství, financí, práva a ekologie. Pražské Benešovy dekrety dokonaly nenávistí naplněnou předválečnou politiku menšin. Vysmívaly se právu a mstily se, což jsou pravdy, kterým se soused nad Vltavou musí postavit čelem. Integrace Evropy má usmiřující sílu, ale darem ji nedostane nikdo. Stranou chladných kritérií přijímání do Evropské unie tak vyvstává důvod k obavám: Do jaké Evropy vstupujeme? Často vyvstává dojem, že země, které přicházejí z chladu, zůstaly vězet v mentalitě a politice třicátých let. Jako by Evropa od té doby neprošla peklem.

V České republice se podle guvernéra České národní banky Zbyňka Tůmy bude platit eurem nejpozději v roce 2010. Státy usilující o vstup do EU totiž podle něj začnou používat euro jako oficiální měnu nejdříve v roce 2006 a nejpozději právě v roce 2010. Tůma to uvedl na pondělní konferenci o přistoupení k Evropské unii ve Vídni. Datum vstupu podle něj bude záležet na tom, jak budou jednotlivé země vnímat rizika přijetí eura a bude to tak nakonec především politické nikoli ekonomické rozhodnutí. Novinářům později řekl, že více by mělo být známo zhruba do roka. "Během následujících dvanácti měsíců bude pozice ČR jasnější," uvedl. V tomto termínu by měl být vypracován plán přistoupení ČR k euru.

Pokud Evropská unie nedá Česku záruky nedotknutelnosti území a jeho majetkových jistot, předseda ODS Václav Klaus by nemohl vyzvat občany, aby v referendu podpořili vstup České republiky do EU. Předseda ČSSD Vladimír Špidla si ale myslí, že vyjednávání o této záruce by oslabilo českou pozici. Oba politici to uvedli v diskusním pořadu televize Nova. S myšlenkou zakomponovat do smlouvy o přistoupení ČR k EU právní pojistku bránící úvahám o revizi poválečného uspořádání přišla ODS počátkem roku, ale širší podporu nezískala. Špidla naopak uvedl, že česká pozice zesílí vstupem do EU. Ohrožení územní celistvosti a majetkových jistot vidí čeští politici v požadavcích sudetoněmeckých organizací, jejichž příslušníci byli po druhé světové válce odsunuti z Československa za svůj podíl na rozbití země na konci 30. let.

Povolební vládní koalici ČSSD a ODS odmítl předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. Odůvodnil to odlišnými programovými záměry obou stran. Naopak šéf ODS Václav Klaus tak kategorický nebyl a proti případné společné vládě obou stran se výslovně nevyjádřil. Špidla znovu zopakoval, že "připravenější přijmout programovou shodu" jsou lidovci a Unie svobody. Zdůraznil přitom, že ve věcech, na něž ČSSD klade důraz, zastává ODS opačná stanoviska. V této souvislosti se vyslovil proti školnému a placenému zdravotnictví. Naopak podpořil zákoník práce a referendum.

Za vstřícný krok považuje předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda vyjádření šéfa sociálních demokratů Vladimíra Špidly, který očekává, že po volbách dospěje s KDU-ČSL a Unií svobody v zásadních otázkách k programové shodě.

Po vstupu Česka do Evropské unie dojde k určitému zvýšení cen i u citlivých věcí, jako jsou potraviny, ale rozhodně to nebude horší než podobný jev, ke kterému došlo začátkem 90. let při zahájení ekonomické transformace. ČTK to řekl regionální ředitel pro střední a východní Evropu firmy Microsoft Jan Mühlfeit. Připustil, že životní úroveň se alespoň dočasně některým lidem sníží. Zdůraznil, že česká vláda by měla dělat daleko více v propagaci vstupu ČR do EU.

Evropská komisařka pro energetiku Loyola de Palaciová chce několik let čerpat z rezervních fondů energetických koncernů členských zemí EU a tyto prostředky věnovat na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren v kandidátských zemích, nebo na jejich odstavení a likvidaci. Píše to ve svém připravovaném pondělním vydání německý magazín Der Spiegel, z nějž citují tiskové agentury. Jako příjemce těchto prostředků ve výši mnoha miliard eur list jmenuje Litvu, Bulharsko a Česko. Koncerny v první reakci označily plány za "pokus o vyvlastnění" a zahájily také společné porady, jak realizaci plánů evropské komisařky zabránit.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox si je "naprosto jist", že nenastane situace, kdy by ČR po vstupu do Evropské unie více přispívala do rozpočtu, než z něj dostávala. Řekl to po setkání s ministrem zahraničí Janem Kavanem. Kdyby dnešní kandidátské země měly platit po přistoupení plný příspěvek do kasy EU, což odmítají, mohlo by se v prvních letech stát, že by jejich příjmy byly nižší než výdaje, protože platby z fondů EU porostou jen postupně. Podle Kavana tímto nebezpečím v předvolební kampani argumentuje ODS a zejména stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.

Diskuse Konventu o roli národních parlamentů v budoucí EU ukázala, že zatímco si většina delegátů přeje zvýšení jejich vlivu na evropské rozhodování, názory na to, jak to udělat, se velmi liší. Převládalo mínění, že by systém měl zůstat takový, jaký je dnes, a parlamenty členských zemí by měly hlavně kontrolovat, jaké zákony v EU prosazují a schvalují jejich vlastní vlády. Mnoho delegátů ovšem chtělo, aby národní parlamenty dostaly přímé zastoupení, ať už formou druhé komory Evropského parlamentu, nebo nějakého styčného výboru. Patří k nim i český poslanec Jan Zahradil (ODS), který si představuje, že taková instituce by mohla fungovat i jako odvolací instance proti rozsudkům Evropského soudního dvora, které jsou v nynějším systému konečné. Zahradil se připojil k menšinové skupině delegátů, kteří chtějí, aby národním parlamentům bylo přiznáno v některých věcech i právo veta. Pokud by se některá země nechtěla podílet na té či oné politice EU, její parlament by se na tom usnesl a vůči unii by ji z takové aktivity vyvázal.

Konventu bylo oznámeno zřízení sedmi pracovních skupin a jejich složení - Jan Zahradil bude pracovat ve skupině, která bude zkoumat postavení národních parlamentů, senátor Josef Zieleniec (nestraník zvolený za čtyřkoalici) ve skupině pro řízení ekonomiky a ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) ve skupině pověřené zkoumáním, jak začlenit Chartu základních práv do budoucích ustavujících dokumentů. Kavan na Konventu jednoznačně podpořil sjednocení a sladění politik, kterými bude unie čelit zločinnosti a řešit problémy migrace či azylu. Při těchto aktivitách je podle něj ovšem třeba dbát, aby i na úrovni EU fungovala demokratická kontrola jakýchkoli nadnárodních represívních institucí.

Česká republika požádá Evropskou unii o prodloužení výjimky pro podporu vlastního hutního průmyslu i po vstupu do unie. Novinářům to řekl první náměstek ministra zahraničí a vyjednavač s EU Pavel Telička. Česká republika pošle žádost Evropské komisi spolu s programem restrukturalizace ocelářství. Žádost bude podle Teličky formálně podána do konce června spolu s ostatními dokumenty.

Problém "kabotáže", tedy využívání vozů jednoho státu k vnitrostátní přepravě nákladů, které patří jinému státu EU, bude podle komisaře Günthera Verheugena vyřešen po volbách v Německu "za 12 hodin". Dosud na něj naráží uzavření kapitoly "doprava" v přístupových jednáních České republiky s Evropskou unií. Česko odmítlo přistoupit na požadavek EU, aby strpělo po vstupu až pětiletý odklad práva pro své dopravce podnikat na vnitřním trhu ostatních členských zemí, a to ani s možností reciprocity. Čeští vyjednávači požádali unii, aby souhlasila s vyčleněním tohoto problému z kapitoly o dopravě (tzv. set-aside), která by byla uzavřena bez něj. Evropská komise odmítla tento postup podpořit, a členské státy se jím proto nezabývaly. EK naopak doufala, že se problém podaří odstranit bilaterálním jednáním mezi Českem a Německem. I tato snaha však selhala. Verheugen slíbil při návštěvě premiéra Miloše Zemana, že se o řešení osobně zasadí.

Vysočinský hejtman František Dohnal byl ve středu na plenárním zasedání ve Štrasburku zvolen na další dva roky viceprezidentem Kongresu místních a regionálních orgánů Evropy. Dohnal je tak nejvýše postaveným voleným reprezentantem České republiky v Radě Evropy. Kongres je vedle Výboru ministrů a Parlamentního shromáždění součástí Rady Evropy. Tvoří ho 306 zástupců obecních a regionálních samospráv ze 44 členských států. Projednává mimo jiné zprávy o úrovni demokracie v jednotlivých zemích, které se ucházejí o vstup do EU. Plénum se schází jednou v roce, po zbytek roku pracují jeho komise. Zabývají se záležitostmi samospráv v evropských zemích, financováním, školstvím, kulturou a lidskými právy. Československo bylo členem RE od roku 1990, po rozpadu federace se Česká republika stala jejím samostatným členem. Ve Výboru ministrů RE zasedají ministři zahraniční, v Parlamentním shromáždění má Česko sedm zástupců v čele s poslankyní ČSSD Vlastou Štěpovou. V kongresu má také sedm zástupců. Českou delegaci vede starosta z Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa. V letech 1993 až 1998 byl vedoucím české delegace v kongresu Dohnal.

V poslední době přichází z Bruselu do kandidátských zemí stále více nepříjemných zpráv. Tou poslední je zjištění, že vstup do Evropské unie bude zřejmě pro některé země, zejména pro Českou republiku, finančně velmi náročný. Jak uvádí Zdeněk Vališ, vysvětlovat výhody vstupu české veřejnosti je stále obtížnější.